JSK Investments manželů Kijonkových získává kontrolní podíl ve společnosti iPrice Recare, která patří mezi lídry repasované elektroniky ve střední Evropě. Hodnotu transakce strany nekomentovaly.
Šest nejzkušenějších českých top manažerek se po třech letech příprav rozhodlo vyjít nyní na světlo s nově vzniklým spolkem Inspire & Impact Network, který má do roku 2030 výrazně zlepšit leadership a pracovní šance žen na českém pracovním trhu a současně tím i změnit Česko k lepšímu. Novinářům svůj koncept, který se naplno rozjede od ledna 2025, představila prezidentka spolku a dlouholetá vrcholná manažerka s praxí ve finančním, generálním a HR řízení velkých českých i nadnárodních firem Renata Mrázová.
Nejvlivnější ženou Česka je podle časopisu Forbes, stejně jako loni, podnikatelka, filantropka a většinová majitelka skupiny PPF Renáta Kellnerová. Na druhé příčce se umístila vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, na třetím místě mezi vlivnými ženami figuruje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, jež letos v Bruselu končí. Bradáčová se loni umístila na čtvrtém místě a Jourová byla druhá.
Ten příběh se pořád opakuje. Nějaký mladý dravec vymyslí nový koncept, sežene investora, pár let sedí v exekutivě, rozvíjí expanzivní plány. Ale potom přijde okamžik, ke kterému podnikatelské myšlenky nové štiky v rybníce vždy směřovaly. Vykešovat peníze, zhodnotit své několikaleté úsilí, a odjet do teplých krajin.
Oceňovaná manažerka a zakladatelka Zásilkovny Simona Kijonková končí s podnikatelskými aktivitami. Po exitu ze skupiny Packeta ji čeká především dráha investorky.
Skupina Packeta, která vlastní logisticko-technologickou firmu Zásilkovna, zvýšila loni obrat o 18,3 procenta na 7,25 miliardy korun. Počet přepravených zásilek stoupl o 17,9 procenta na téměř 106 milionů.
Skupina PPF zvažuje případnou koupi společnosti Packeta, jejíž součástí je v ČR logistická firma Zásilkovna. „Určitě se na to budeme dívat, ale pokud bychom o Zásilkovnu měli zájem, tak jedině o celou,“ řekl novinářům generální ředitel PPF Jiří Šmejc. Zásilkovna vznikla v roce 2010 s cílem usnadnit e-shopům přepravu zboží k zákazníkům. Mluvčí Zásilkovny Kamil Chalupa odmítl informaci jakkoliv komentovat.
Skupina Packeta, která vlastní českou logisticko-technologickou společnost Zásilkovna, začala hledat nové investory. Důvodem je dlouhodobý zájem trhu o firmu i snaha zajistit další růst firmy s miliardovými obraty, uvedla v prohlášení zaslaném médiím firma, v níž téměř poloviční podíl drží manželé Simona a Jaromír Kijonkovi.
Skupina Packeta, která vlastní logistickou firmu Zásilkovna, získala klubové financování od konsorcia tří bank v hodnotě jedné miliardy korun. Skupinu financujících bank tvoří Citibank, Česká spořitelna a UniCredit Bank. Packeta uvedla, že finanční prostředky plánuje využít na posílení své pozice na stávajících trzích, budování infrastruktury a na zvyšování kvality.
Simona Kijonková před dvanácti lety založila Zásilkovnu. Tvrdě s ní šlape na paty České poště. Loňský obrat firmy, která již působí i na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v dalších zemích, poskočil na 4,9 miliardy korun. Kijonkovou i díky těmto úspěchům nyní vyhlásily Hospodářské noviny ve své anketě podnikatelkou roku. Newstream s ní udělal minulý týden exkluzivní rozhovor. Nyní ho znovu nabízíme ke čtení těm, kteří ho nestihli přečíst.
Zásilkovna Simony Kijonkové dnes představila technologicky unikátní řešení třídění zásilek. Jako první firma v Evropě nasadila do svých dep ve velké míře roboty. Řešení vyvíjela zhruba rok a investovala do něj desítky milionů korun.
Evropská unie má plán, jak poskytnout Ukrajině alespoň nějaké finance za situace, kdy slíbenou půjčku v hodnotě 90 miliard eur 💶 stále blokuje maďarský premiér Viktor Orbán. Chce využít peníze z unijních fondů určených pro rozšíření EU, uvedly bruselský server Politico a ukrajinský list European Pravda.
Polská kontrarozvědka (ABW) před několika dny zadržela dva aktivisty z Polska v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích.Napsala to na svém webu polská stanice TVP Info.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra 📰. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDNES. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla.
Německé hospodářství v letošním roce vykáže růst 0,6 procenta. Ve společném jarním výhledu to uvedlo pět předních hospodářských institutů. V podzimní prognóze ještě předpovídaly růst o 1,3 procenta.
Ceny ropy 🛢 na počátku nového měsíce klesají a ropa Brent se dostala pod 100 dolarů za barel. Situace na Blízkém východě však podle analytiků nadále znervózňuje trhy, a to i přes zprávy, že americko-izraelský konflikt s Íránem by se mohl chýlit ke konci. Ropa Brent ztrácí 4,2 procenta a prodává se za 99,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI odepisuje 4,7 procenta na 96,57 dolaru za barel.
Výroba v elektránách Počerady a Chvaletice 🏭 bude pokračovat nejméně do 31. března 2027 a možná i déle. Termín posunul provozovatel s ohledem na aktuální situaci. Uvedla to mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková. Původně energetická skupina miliardáře Pavla Tykače označovala tento termín za nejzazší.
Číst více
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se podle indexu nákupních manažerů (PMI) v březnu výrazně zlepšily 💪. Index stoupl na 52,8 bodu z únorových 50 bodů. Bylo to nejsilnější zlepšení zdraví sektoru za téměř čtyři roky. Uvedla to společnost S&P Global.
Řecké akcie se v květnu 2027 vrátí do indexu vyspělých trhů společnosti MSCI. Oznámil to správce indexu. Je to další krok k normalizaci řecké ekonomiky po dluhové krizi, která začala v roce 2009. Řecko bylo dosud jedinou zemí eurozóny, kterou MSCI neřadila mezi vyspělé trhy.
Číst více
Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).
Čistý zisk největšího ruského producenta ropy 🛢 Rosněfť loni klesl o 73 procent na 293 miliard rublů (76 miliard korun). Na vině byly vysoké úroky a daně ze zisku i jednorázové faktory. Firma to uvedla v úterý na svém webu. Zisky z aktuálních vysokých cen ropy omezí vyšší náklady, dodala.