JSK Investments manželů Kijonkových získává kontrolní podíl ve společnosti iPrice Recare, která patří mezi lídry repasované elektroniky ve střední Evropě. Hodnotu transakce strany nekomentovaly.
Šest nejzkušenějších českých top manažerek se po třech letech příprav rozhodlo vyjít nyní na světlo s nově vzniklým spolkem Inspire & Impact Network, který má do roku 2030 výrazně zlepšit leadership a pracovní šance žen na českém pracovním trhu a současně tím i změnit Česko k lepšímu. Novinářům svůj koncept, který se naplno rozjede od ledna 2025, představila prezidentka spolku a dlouholetá vrcholná manažerka s praxí ve finančním, generálním a HR řízení velkých českých i nadnárodních firem Renata Mrázová.
Nejvlivnější ženou Česka je podle časopisu Forbes, stejně jako loni, podnikatelka, filantropka a většinová majitelka skupiny PPF Renáta Kellnerová. Na druhé příčce se umístila vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, na třetím místě mezi vlivnými ženami figuruje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, jež letos v Bruselu končí. Bradáčová se loni umístila na čtvrtém místě a Jourová byla druhá.
Ten příběh se pořád opakuje. Nějaký mladý dravec vymyslí nový koncept, sežene investora, pár let sedí v exekutivě, rozvíjí expanzivní plány. Ale potom přijde okamžik, ke kterému podnikatelské myšlenky nové štiky v rybníce vždy směřovaly. Vykešovat peníze, zhodnotit své několikaleté úsilí, a odjet do teplých krajin.
Oceňovaná manažerka a zakladatelka Zásilkovny Simona Kijonková končí s podnikatelskými aktivitami. Po exitu ze skupiny Packeta ji čeká především dráha investorky.
Skupina Packeta, která vlastní logisticko-technologickou firmu Zásilkovna, zvýšila loni obrat o 18,3 procenta na 7,25 miliardy korun. Počet přepravených zásilek stoupl o 17,9 procenta na téměř 106 milionů.
Skupina PPF zvažuje případnou koupi společnosti Packeta, jejíž součástí je v ČR logistická firma Zásilkovna. „Určitě se na to budeme dívat, ale pokud bychom o Zásilkovnu měli zájem, tak jedině o celou,“ řekl novinářům generální ředitel PPF Jiří Šmejc. Zásilkovna vznikla v roce 2010 s cílem usnadnit e-shopům přepravu zboží k zákazníkům. Mluvčí Zásilkovny Kamil Chalupa odmítl informaci jakkoliv komentovat.
Skupina Packeta, která vlastní českou logisticko-technologickou společnost Zásilkovna, začala hledat nové investory. Důvodem je dlouhodobý zájem trhu o firmu i snaha zajistit další růst firmy s miliardovými obraty, uvedla v prohlášení zaslaném médiím firma, v níž téměř poloviční podíl drží manželé Simona a Jaromír Kijonkovi.
Skupina Packeta, která vlastní logistickou firmu Zásilkovna, získala klubové financování od konsorcia tří bank v hodnotě jedné miliardy korun. Skupinu financujících bank tvoří Citibank, Česká spořitelna a UniCredit Bank. Packeta uvedla, že finanční prostředky plánuje využít na posílení své pozice na stávajících trzích, budování infrastruktury a na zvyšování kvality.
Simona Kijonková před dvanácti lety založila Zásilkovnu. Tvrdě s ní šlape na paty České poště. Loňský obrat firmy, která již působí i na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v dalších zemích, poskočil na 4,9 miliardy korun. Kijonkovou i díky těmto úspěchům nyní vyhlásily Hospodářské noviny ve své anketě podnikatelkou roku. Newstream s ní udělal minulý týden exkluzivní rozhovor. Nyní ho znovu nabízíme ke čtení těm, kteří ho nestihli přečíst.
Zásilkovna Simony Kijonkové dnes představila technologicky unikátní řešení třídění zásilek. Jako první firma v Evropě nasadila do svých dep ve velké míře roboty. Řešení vyvíjela zhruba rok a investovala do něj desítky milionů korun.
Evropská unie potřebuje rychle vytvořit digitální euro, aby omezila svou závislost na dominantních platebních firmách ze Spojených států. Uvedl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.