Prezident Petr Pavel předpokládá, že premiér Andrej Babiš (ANO) na ministra životního prostředí čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka nenavrhne. Hrad to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Předseda vlády je podle něj povinen chránit ústavní hodnoty. Pokud by Babiš toto očekávání nenaplnil, z vyjádření Hradu vyplývá, že prezident by Turka nejmenoval, ač to považuje za mimořádný krok.

Vysvětlení problematických výroků a činů, které při schůzce na Pražském hradě předložil Turek, hlavu státu nepřesvědčila. Výhrady prezidenta k jeho případné nominaci na ministra přetrvávají.

Turek čelí kritice kvůli rasistickým a homofobním příspěvkům na sociálních sítích. Za výroky se omluvil, u některých ale autorství popírá. Kontroverze vzbudilo také jeho majetkové přiznání či informace, podle nichž před osmi lety vyhrožoval zaměstnanci saúdskoarabské ambasády.

Dalibor Martínek: Zůna to nepochopil. Vláda není holubník a má jen jednoho dirigenta

Názory

Nejlépe co nejvíc mlčet, odezírat Babišovi ze rtů. To je recept, jak přežít jako ministr v současné vládě. Generál Jaromír Zůna evidentně nepochopil svou úlohu nastrčeného panáka a dovolil si vlastní názor.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Turek dnes po jednání na Hradě uvedl, že Motoristé jiného kandidáta na vedení ministerstva životního prostředí nemají. Věřil, že v některých případech se mu kauzy podařilo prezidentovi vysvětlit, s něčím se ale podle něj mohl Pavel těžko smiřovat.

„Intenzita a rozsah problematických výroků a činů Filipa Turka opakovaně vyvolávají pochybnosti o jeho loajalitě k hodnotovému řádu vymezeného Ústavou ČR. Není přitom rozhodující, zda mu byly jednotlivé výroky a činy zpochybňující ústavní hodnoty prokázány, ale to, zda na ně tímto způsobem nahlíží významná část veřejnosti,“ uvedl dnes Hrad.

Bagatelizace nacistického Německa

Turek podle prezidenta svým veřejným vystupováním, výroky a chováním vytváří u významné části veřejnosti přesvědčení, že bagatelizuje nacistické Německo. „Tím zpochybňuje respekt k ústavou definovaným neměnným hodnotám rovnosti a lidské důstojnosti stejně jako k demokratickému řádu jako takovému. Dalším svým chováním vyjadřuje neúctu k hodnotám právního státu,“ dodal.

Aktualizováno

Koalice zalepila Zůnovi ústa. K Ukrajině a zahraničním věcem už se má vyjadřovat jen Babiš

Politika

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) se bude napříště vyjadřovat k armádě a jejímu zabezpečení, zatímco postoje vlády k zahraničních otázkám včetně k Ukrajině bude sdělovat premiér Andrej Babiš (ANO). Dohodla se na tom dnes koaliční rada ANO, SPD a Motoristů, řekl místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. Zůnovy výroky na páteční tiskové konferenci, které se týkaly podpory Ukrajiny či pokračování české muniční iniciativy, kritizovali na sociálních sítích příznivci SPD.

ČTK

Přečíst článek

Pavel tak je přesvědčen, že Turek nemůže být ministrem. Předpokládá, že ho Babiš na člena vlády nenavrhne. „Předseda vlády je povinen chránit ústavní hodnoty. Pokud by toto očekávání nenaplnil, je povinností prezidenta tuto roli naplnit. Byť to prezident považuje za zcela krajní a mimořádný krok, který prezident může použít v ojedinělých a vážných případech,“ doplnil Hrad.

Z původního termínu schůzky s Pavlem se Turek omluvil ze zdravotních důvodů, chyběl pak kvůli nim i v ministerské nominaci. Pavel místo něj na Babišův návrh pověřil řízením ministerstva životního prostředí šéfa diplomacie a Motoristů Petra Macinku.

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Trump to uvedl na své síti Truth Social. Landry na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, získat. Dánsko v reakci podle agentury Reuters upozornilo, že celý svět by měl respektovat celistvost tohoto království, a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.

„Jeff chápe, jak zásadní je Grónsko pro naši národní bezpečnost, a bude razantně prosazovat zájmy naší země, pro jistotu, bezpečnost a přežití našich spojenců a popravdě, světa,“ napsal šéf Bílého domu. Landry na sociální síti X prezidentovi poděkoval a uvedl, že je mu ctí sloužit „v této neplacené funkci, jejímž cílem je začlenit Grónsko do Spojených států“. Zároveň dodal, že nijak nebude ovlivněna jeho současná pozice guvernéra, v níž je od loňského ledna.

„Toto jmenování potvrzuje trvalý zájem Ameriky o Grónsko. Trváme však na tom, že všichni - včetně USA - musí respektovat územní celistvost Dánského království,“ cituje Reuters prohlášení dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena. Ten pak v televizi řekl, že jej Landryho slova o připojení Grónska „zvláště znepokojily“, označil je za zcela nepřijatelné a dodal, že si v nejbližších dnech předvolá amerického velvyslance Kennetha Howeryho, aby mu celou věc vysvětlil.

„Zachování územní celistvosti Dánského království, jeho suverenity a neporušitelnosti jeho hranic je pro Evropskou unii zásadní,“ řekl podle Reuters mluvčí diplomatické služby EU Anouar El Anouni.

„Opět jsme se probudili do nového prohlášení amerického prezidenta, který jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko. Může to znít velkolepě, ale pro nás se nic nemění. O naší budoucnosti rozhodujeme sami. Grónsko je naše země a je třeba respektovat jeho územní celistvost. Rádi spolupracujeme s jinými státy, včetně USA, ale vždy to musí být s respektem k nám, našim hodnotám a přáním,“ napsal grónský premiér Jens-Frederik Nielsen na Facebooku.

Přehlídka osobností. Nově zveřejněné spisy o Epsteinovi zmiňují Trumpa, Clintona nebo Jacksona

Politika

V první várce dokumentů týkajících se odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, figuruje podle BBC několik známých osobností. Kromě amerického prezidenta Donalda Trumpa, jednoho z jeho předchůdců Billa Clintona a bratra anglického krále Karla III., Andrewa Mountbattena Windsora, zahrnuje seznam i zpěváka kapely Rolling Stones Micka Jaggera a popovou ikonu Michaela Jacksona.

ČTK

Přečíst článek

Trump své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, zdůvodňuje národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má strategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím. Sám Laundry ve svém postu na X už z 9. ledna dával Trumpovi za pravdu a propagoval připojení ostrova ke Spojeným státům, připomněl Reuters. Americký viceprezident J. D. Vance pak na konci března navštívil vojenskou základnu USA na ostrově a obvinil Dánsko z nedostatečných investic do Grónska. Obyvatelé Grónska Trumpovy plány z velké většiny odmítají, přejí si ale větší míru nezávislosti na Kodani.

FOTOGALERIE: Letošní protesty v Grónsku proti Trumpovi

15 fotografií v galerii

Ačkoli se Spojené státy a Grónsko před dvěma týdny zavázaly ke „vzájemnému respektu“, grónská ministryně zahraničí Viviam Motzfeldtová uvedla, že komentáře USA o tomto největším ostrově světa vyvolaly mezi místními nejistotu, a zdůraznila potřebu otevřeného dialogu.

Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.