Mlýn v Oudoleni na Havlíčkobrodsku byl podle jeho majitelů první, který byl po roce 1989 vrácený původním vlastníkům. Pro mouku z něj jezdí hlavně lidé, kteří pečou sami doma. Výrobky z žita, pšenice a špaldy ale odebírají i některé bezobalové obchody v okolí a restaurace v Praze. Mlynář Jiří Kryštofek představuje pátou generaci tamního mlynářského rodu. Uvedl, že nadcházející předvánoční čas představuje pro mlýn jednu ze dvou velkých sezon v roce, ta druhá je před Velikonocemi.

„Meleme, když zjistíme, že nám dochází mouka. Začneme mlít ten druh, který zrovna potřebujeme, není to tak, že bychom dělali kvanta na sklad,“ řekl mlynář. Žito a pšenici odebírá od místních zemědělců, nabízí také těstoviny z oudoleňské mouky. Zákazníci se většinou vracejí. „Doba je tomu nakloněná, spousta lidí vyhledává menší farmáře nebo řemeslníky. Pro mouku k nám jezdí lidé i přes sto kilometrů,“ uvedl Kryštofek. Nedávno mlýn zprovoznil také e-shop.

9 fotografií v galerii

Třiatřicetiletý mlynář byl letos v krajském kole podnikatelských soutěží vyhlášený živnostníkem roku a bude Vysočinu zastupovat v republikovém finále. Jeho cesta k tradičnímu rodinnému řemeslu však nebyla úplně přímočará. Po základní škole o něm sice přemýšlel, ale obor mlynář se už v té době ve škole kvůli malému zájmu neotevíral. Proto se zaměřil na informatiku v ekonomice. Mlýn převzal před několika lety, když se jeho otec rozhodl odejít do důchodu.

Mlýn má podobu ze 40. let minulého století. Mlynář s modernizací technologie nepočítá, v plánu má spíš její opravy. „Chceme to dělat tak, jak se to dělalo dřív,“ řekl. Že to má smysl, mu ukazuje to, že se zákazníci vracejí. „Nejsme velký mlýn,“ podotkl. Pro drobné odběratele zpracuje 70 až 80 tun obilí za rok. Mouka se prodává v pětikilových baleních.

Alois Kryštofek koupil mlýn v Oudoleni v roce 1913. Nový mlýn jeho rodina vybudovala v letech 1941 až 1946. Její členové v něm pracovali i po znárodnění. Po pádu komunismu požádali Kryštofkovi o vrácení mlýna. Na rozdíl od jiných ho neproměnili v penzion nebo v muzeum. Mlýn dali do pořádku a vrátili se k mletí.

Jeřábník: neviditelný hrdina stavby, bez kterého se nic nepohne

Zprávy z firem

Na první pohled je jen malou siluetou vysoko nad staveništěm. Přesto má v rukou osud celé stavby – ať už jde o panelový dům, most nebo mrakodrap. Profese jeřábníka se za desítky let proměnila od manuální práce s minimem technologií až k dnešní specializované, vysoce zodpovědné profesi s moderními technologickými pomocníky. „Celá mašina je dneska řízená a kontrolovaná počítačem, všechno ovládám joystickem,“ říká jeřábník Zdeněk Fiedler, který do kabiny vysoko nad zemí usedl poprvé roku 1986.

Michal Nosek

Přečíst článek

Karlín má nového favorita pro michelinskou hvězdu. Šéfkuchař Martin Štangl ve své restauraci Štangl vaří podle přírody, ne podle trendů.

Jeho rukopis poznáte na první pohled i sousto. Martin Štangl, jeden z nejvýraznějších českých šéfkuchařů, vybudoval v pražském Karlíně restauraci, která redefinuje pojem lokální gastronomie. Ve Štanglu se totiž nevaří podle receptů, ale podle rytmu přírody. Může být tento přístup vstupenkou k první michelinské hvězdě pro Karlín?  

20 fotografií v galerii

Místo, kdy vaří příroda

Martin Štangl patří ke generaci kuchařů, která se neřídí trendy, ale terroirem. Zkušenosti z michelinské La Degustation Bohême Bourgeoise přetavil do osobního konceptu. „To, co právě roste, co je čerstvé a kvalitní, určuje, co se hostům objeví na talíři. Dá se říct, že menu ve Štanglu píše sama příroda. Vaříme z toho, co je právě v sezóně a v nejlepší kondici,“ říká šéfkuchař Martin Štangl.

V kuchyni u Martina Štangla a nejenom u něj pojem terroir znamená respekt k místu původu surovin. Kuchař vaří z toho, co roste tam, kde žije. Ne proto, že by to bylo lokální z povinnosti, ale protože chuť je nejautentičtější právě v kontextu svého prostředí. Například i topinambury z farmy Oleško nebo candát z Chabrybárny mají svůj terroir – jejich chuť je formována půdou, vodou, klimatem i způsobem, jak se o ně pěstitel stará.

Zapomeňte na foie gras. Nové V Zátiší sází na brambory s tvarohem

Enjoy

Po více než třiceti letech prošla jedna z ikon pražské gastronomie zásadní proměnou. V Zátiší, podnik, který je od počátku symbolem poctivého fine diningu, mění interiér i celou filozofii a s novým šéfem kuchyně. Pod taktovkou Daniela Bureše se budou servírovat tradiční slovanská jídla i zelenina z vlastního pole.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Hosté se mohou těšit například na předkrm z českého wagyu s topinamburem, ponzu a křenem. „K wagyu, které si u nás staříme, podáváme koblížek z topinamburu z farmy Oleško. Veronika a Renata se na pěstování topinamburů přímo specializují a vrací tuhle skoro zapomenutou, ale pro náš region tradiční surovinu, zpátky na talíře,“ popisuje nový předkrm Martin Štangl. 

Čerstvost na prvním místě

„To, co právě roste, co je čerstvé a kvalitní, určuje, co se hostům objeví na talíři. Dá se říct, že menu ve Štanglu píše sama příroda. Vaříme z toho, co je právě v sezóně a v nejlepší kondici,“ říká šéfkuchař Martin Štangl.

Hlavní chod tvoří pečený candát z Chabrybárny od pana Kalendy. Ve Štanglu ho připravují na másle s bylinkami a podávají s jemným pyré z květáku, garumem z vaječných bílků (garum je fermentovaná omáčka z bílkovin, která přirozeně zesiluje chuť jídel. Vzniká dlouhým zráním surovin se solí, kdy se bílkoviny rozkládají a uvolňují intenzivní umami tóny pozn.red.).  a dresinkem z lískových ořechů, jablečného balzamika z Oceterie, šalotky a pstružích jiker. Svěžest chodu podtrhuje nakládaná bezinka. „Bezinku máme z letního sběru pana Lesného. Díky zavařování, fermentování a nakládání můžeme z hojnosti léta čerpat po celou zimu,“ dodává Martin Štangl.

Šéfkuchař Marek Janouch: Smažák na Hradě nenajdete

Enjoy

Každý den se mu otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu – z terasy přímo na Pražském hradě. Šéfkuchař Marek Janouch tu se svým týmem připravuje českou kuchyni inspirovanou starými kuchařkami i šlechtickými hostinami, nicméně v moderním pojetí. Tradici spojuje s aktuálními trendy, sezónností a důrazem na kvalitní suroviny. O tom, jak se vaří na, tak výjimečném místě, proč se u nich smažený sýr nikdy na lístku neobjeví a jak důležité je pro něj mít v kuchyni stabilní tým, jsme si povídali v „jeho“ Kuchyni na Hradě.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Součástí nabídky je také rozšířená vinná karta se 120 položkami, sestavená sommelierem Martinem Klevetou, jenž působí i v londýnském Restaurant Gordon Ramsay.

Restaurace Štangl vznikla v horním patře bývalé Esky, pod křídly skupiny Ambiente. Zatímco spodní patro zůstalo bistru a pekárně, horní prostor se proměnil v tichý, minimalistický fine dining.

Pokud se potvrdí očekávání, mohl by právě Štangl přinést Karlínu to, co má zatím jen centrum Prahy.

První Průvodce Michelin pro Česko vyjde v prosinci. Stát zaplatí desítky milionů korun

Enjoy

Poprvé v historii vzniká samostatný výběr Průvodce Michelin, který pokryje celé Česko. Inspektoři společnosti letos ochutnávají napříč republikou českou kuchyni a hledají u nás ty nejlepší gastronomické zážitky. Nový výběr představí společnost 11. prosince 2025 v Mariánských Lázních.

sta

Přečíst článek

Ani lunchmeat, ani vepřové ve vlastní šťávě. Jak chutná luxusní konzerva?

Enjoy

Lokál, Kuchyň, Pizza Nuova, Café Savoy, michelinská La Degustation a řada dalších – všechny tyto prestižní podniky spojuje jedna značka: Ambiente. A právě tato síť se nyní kromě vysoké gastronomie pouští i do retailu. Jejich recept? Přeměnit nejoblíbenější pokrmy na „konzervy“ dostupné pro každého.

Petra Nehasilová

Přečíst článek