Zajímá nás
Klonování zvířat je obří byznys, pro medicínu má ale mnohem zásadnější význam
Možnost klonování zvířat přinesla obrovské obavy i nadšená očekávání. Hrozby se nenaplnily. Ovšem také očekávání se zatím splnila jen z malé části. Což se však ještě může změnit, tato kapitola moderní biologie zdaleka není uzavřena. Taková zvířata by mohla sloužit jako inkubátory pro lidské orgány.
Je to měsíc, co zemřel Ian Wilmut, britský embryolog a vedoucí týmu, který v roce 1996 vytvořil prvního klonovaného savce na světě, ovečku Dolly. Kam se postup od té doby dostal? Nejzajímavější je, že se nyní propojuje s novou technologií genetického inženýrství, metodou CRISPR.
Rozdělit zásahy do genů na dvě kategorie chce připravovaná evropská legislativa. Umělé změny genů nerozpoznatelné od dějů, které se odehrávají v přírodě, mají být široce povolené. Pod přísným dozorem by zůstaly změny, které by přirozenou cestou byly dosažitelné jen obtížně, píše vědecký novinář Josef Tuček.
Brusel se chystá podpořit genetické inženýrství. Chce pomoci zemědělcům i spotřebitelům
Enjoy
U rostlin přirozené, u savců ne
Klonováním se v biologii myslí nepohlavní rozmnožování, například přirozené množení rostlin prostřednictvím plazivých stonků, z nichž vyrůstají další kořeny a rostliny. Savci se však rozmnožují pouze pohlavně, spojením samičího vajíčka se samčí spermií.
Vědci však bariéru prolomili postupem, při němž ze samičího vajíčka odstranili jeho jádro (nesoucí genetickou informaci) a na jeho místo vnesli jádro z běžné buňky jiného jedince. Vzniklé embryo má genetickou výbavu druhého jedince, což je výhoda, protože se tak dají dál šířit jeho jedinečné vlastnosti. Zárodek však ještě musí donosit a porodit další zvíře – náhradní matka.
Závodní velbloudi a léky z mléka
Hned po oznámení o narození ovečky Dolly začaly debaty o tom, jaká hrůza lidstvo čeká, až se začnou klonovat lidé. To se nestalo. Vědci začali častěji místo o klonování mluvit o transferu jader somatických buněk, což je totéž, ale nikdo tomu nerozumí, čímž veřejnost na věc snáze pozapomněla.
Nezapomněli však vědci. Udržet díky klonování jedinečné vlastnosti konkrétního zvířete se jim daří třeba u výjimečných krav, které dojí hodně mléka. Zejména v Jižní Americe je oblíbené klonování koní pro koňské pólo, v arabském světě klonování závodních velbloudů. Bohatí lidé si také objednávají kopie milovaných pejsků a kočiček, jejichž přirozená pouť na tomto světě se chýlí ke konci.
Nicméně postup je drahý a ne vždy se povede, takže se hodí spíše pro jednotlivá cenná zvířata než pro vytváření celých chovů.
Vědci vložili do genetické výbavy ryby gen z aligátora. Ne proto, aby byla ryba útočnější, ale aby byla méně náchylná k infekcím. Díky genové úpravě uhyne v umělém chovu méně sumců. Lépe se využije i krmivo. A snižuje se také množství odpadu, zátěž pro životní prostředí je tak nižší.
Sumci dostali gen z aligátora. Prospěch z toho má člověk i příroda
Enjoy
Oproti tomu se nesplnilo očekávání, že klonováním se budou rozmnožovat zvířata, která byla předtím genově upravena, takže jejich mléko bude obsahovat léčivé látky pro lidi. To se moc nepovedlo jednak kvůli obtížnosti procesu, ale i proto, že bakterie a kvasinky, do nichž vědci vnesli požadované lidské geny, vytvářejí léky levněji a stačí jim k tomu nádrž s živným roztokem.
Klonování se nepodařilo využít k návratu vyhynulých živočichů, nejznámější jsou úvahy o oživení mamuta. Buňky dávno mrtvých zvířat uchovaných v muzeích však na to zatím nestačily.
Americká genetická firma Colossal získala od investorů 15 milionů dolarů na to, aby vrátila na svět vyhynulého mamuta. Prý z ekologických důvodů, ale možná by od věci nebylo ani zřízení nějakého mamutího safari parku pro turisty.
Věda a byznys Josefa Tučka: Peníze na mamuta
Money
A nenaplnil se ani další nápad, že by lékaři klonovali nemocného člověka, avšak vzniklé několikadenní embryo v Petriho misce by rozebrali na buňky. Ty by pak namnožili a použili k opravě nemocných tkání dotyčného pacienta. To zpravidla neumožňují zákony, a navíc je klonování primátů (tedy potenciálně i lidí) mnohem obtížnější než u jiných savců. A ke všemu se kmenové buňky odebrané z nepoužitých běžných embryí zatím medicínsky příliš neosvědčily.
Nové možnosti díky nové technologii
Ale to nutně neznamená, že se klonování usadí kdesi v pozadí biologických technik. Jak připomíná redakční článek ve špičkovém vědeckém časopise Nature, vědci totiž tento postup propojují s biochemickým postupem genetického inženýrství nazvaným CRISPR-Cas9. Ten v genomu (souboru genů) najde právě ten úsek DNA, který má být upraven. Buď z něj nechtěný genetický materiál „vystřihne“, nebo sem umožní vložit požadovaný kus DNA.
Pokud vědci chtějí vytvořit zvíře s několika novými vlastnostmi, což vyžaduje více genových úprav (a hodí se pro to metoda CRISPR-Cas9), je výhodné udělat to ve více buňkách, vybrat tu, v níž se všechny změny povedly, a její jádro použít pro klasické klonování. Z této jediné buňky pak vznikne jedinec, který má požadované změny zaneseny ve všech buňkách svého těla.
Výzkum běží dál
Takto se dnes například na Utažské státní univerzitě v americkém Loganu vytvářejí ovce s lidskými dědičnými poruchami, takže lékaři je mohou zkoumat a zkoušet možné léčebné postupy. Oživili tam také pokusy s vytvářením geneticky upravených koz, které mají v mléce léčivé lidské protilátky.
Biotechnologická společnost Acceligen v americké Minnesotě zase vyvíjí zvířata odolnější vůči horku a některým nemocem, případně skot, jemuž nerostou rohy, takže si ve stádě navzájem neublíží. Jiní výzkumníci doufají, že by podobným postupem mohla vzniknout zvířata, jejichž orgány by se daly bezpečně transplantovat nemocným lidem.
Klonování, pardon, transfer jader somatických buněk nastartovaný ovečkou Dolly a jejím „hlavním otcem“ Ianem Wilmutem toho ještě slibuje hodně.
Lékaři snad už za pár let budou mít zdroj „opravářských buněk“ pro pacienta, který potřebuje spravit poškozenou míchu, srdce po infarktu nebo třeba slinivku, jež nepracuje dobře a vyvolává cukrovku. Hned dvě vědecké skupiny zveřejnily informace o tom, že se k tomuto cíli zase o kus přiblížily, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček. 
Syntetická embrya představují nadějnou cestu k opravám lidských orgánů
Enjoy
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
