David Ondráčka: Jak se dělí Sněmovna? Maláčová může mít nakonec jen ostudu
Volby rozhoduje volební aritmetika, počty mandátů v krajích a kroužkování. Třeba Maláčová se může přepočítat a nakonec nemít mandát, jen ostudu. Politika je adrenalinová hra o přežití, proto se před volbami všichni snaží účelově pospojovat, aby do Sněmovny prolezli. Posuzovat ty „účelovky“ bude ještě justice.
Je to předvolební folklor, najednou se objevují podivuhodná přátelství. Lidi, co si dřív sotva podali ruku, se objímají na pódiu, mluví o „vyšších cílech“, „nutnosti spojit síly“, „obraně demokracie a svobody“. Prodávají to jako projev velkorysosti a odkládání ega, a mnozí voliči jim to baští. V zákulisí nejde o nic jiného než o holou volební matematiku.
Legitimní to samozřejmě je, politika je adrenalinová hra o přežití. Není to náhlé ideové prozření, jen účelové manželství z rozumu, jak nezůstat mimo hru. Například projekt SPOLU je krásná ukázka takové účelovky, bez ní by se TOP 09 ani Lidovci do parlamentu nedostali. Nebo teď Piráti se Zelenými jsou taky fakticky koalice. I když tam to spíš dopadne, že Zelení nebudou mít ani jednoho poslance, jen vyklidili pole konkurenci, Pirátům.
Laťka pro vstup do sněmovny
Oficiální (přiznané) koalice mají jednu zásadní nevýhodu, zákon jim nastavuje vyšší laťku. Dvě strany musí pro vstup do sněmovny získat aspoň 8 procent, tři už 11 procent a tak dál. To je pro většinu menších subjektů naprosto nerealistický cíl, takže musí vytvořit speciální volební vehikl, aby jim stačilo jen 5 procent. Hledají se různé kreativní způsoby, předvolební memoranda, společné kandidátky, formálně samostatné strany, jen aby se vyhnuly statusu „koalice“ a mohly těžit z nižšího pětiprocentního prahu. Jasně, že jde obcházení smyslu pravidel, ale tak to je.
Policie se nachází v hluboké krizi. Má v logu „pomáhat a chránit”, ale mnoho insiderů by tam dnes spíš dopsalo „předstírat činnost, vyplňovat formuláře, čekat na výsluhy a držet hubu”. 
David Ondráčka: Pomáhat, chránit a vyplňovat výkazy, policie se topí ve vnitřní byrokracii
Názory
Aritmetika moci, jak se dělí Sněmovna
Náš volební systém do sněmovny je rozdělen po krajích, které jsou různě velké a tomu odpovídají rozdílné počty. Volební systém do Poslanecké sněmovny vypadá na první pohled jednoduše, celostátní volby, kdo překročí 5 procent, je tam. Jenže v realitě je to o dost komplikovanější. Volby se totiž nepočítají „za republiku“, ale kraj po kraji. A každý kraj má jinou velikost, jinou volební sílu. A tím pádem i úplně jinou hranici toho kolik procent potřebujete, abyste vůbec někoho do sněmovny dostali. Víte kolik mandátů se rozděluje v kterém kraji, kolik tam může vaše strana získat a dovedete si spočítat, na kolik mandátů máte potenciál.
Ukažme si to na příkladu. V Praze se rozděluje 23 mandátů, takže to vychází, že na jeden potřebujete zhruba 4 procenta. Jasně, něco propadne, tak to je reálně trochu míň. A když víte, že v malém Karlovarském kraji se dělí celkem jen 5 mandátů, reálně tam potřebujete jako strana dostat skoro 20 procent. Takže si tam mandáty rozdělí jen ty velké strany.
Hraje se jen o volitelná místa, vše ostatní je vedlejší
Volby rozhoduje volební aritmetika, počty mandátů v krajích a kroužkování. Celé to je o volební aritmetice. Stratégové ve štábech počítají, kolik mandátů se rozděluje v Praze, kolik na Vysočině, kolik ve Zlínském kraji, kolik hlasů je potřeba na získání jednoho poslaneckého místa. A pak se podle toho skládají kandidátky, plánují kampaně a rozdělují volitelná místa. Kdo kde má šanci, kde naopak ne, kdo má jen dělat stafáž. Proto je nejdůležitější boj v primárkách o volitelná místa.
Za kulisami komické kampaně, kdy Babiš jezdí po Ostravsku, předstírá, že je fanoušek Baníku a šaškuje na tanečním festivalu Beats for Love, se odehrává důležitější rozhodování. Chce být a bude Babiš premiér, pokud ANO volby vyhraje? Nebo bude řídit vládu přes mobil ze sokolovny a úkolovat Havlíčka? Do hlavy mu nevidíme, do voleb i po nich se může stát dost věcí, ale dost to ovlivní Česko v dalším období.
David Ondráčka: Bude Babiš premiér? Střet zájmů 2.0
Názory
Maláčová: Sněmovna možná, ostuda jistá
Maláčová může být v Praze snadno vykroužkovaná komunisty, přeskočena a nemusí mít nic. Navíc řada „klasických socanů“ třeba vůbec k volbám nepřijde, nebo na truc Maláčovou nezakroužkuje. A je vymalováno. Pokud si Maláčová prodala sociální demokracii komunistům a myslela si, že ve společném vlaku dojede až do Sněmovny, může jim zbýt jen lístek bez sedadla.
Karlovy Vary nebudou mít pro Stačilo! mandát. Nakonec jediný si možná za socany sedne do sněmovny zase ten Zaorálek za Ostravu. Pro SOCDEM se mi to zdá jako hodně nevýhodný obchod. Vypadá to, že si je Stačilo! pěkně „povodilo“. Nabídlo místo, sdílený projekt, ale soupeře tím jen neutralizovalo.
Účel světí kandidátku? NSS a případ „Stačilo!“
Vypadá to, že Nejvyšší správní soud (NSS) bude mít ještě před volbami co dělat. Na stole se mu může objevit podnět k přezkumu legitimity předvolebního projektu Stačilo!. Spekuluje se, že ho někdo pošle. Bude to zajímavé rozhodování, je to interpretační zajímavost. Každý vidí, že to je od komunistů a Sterzika „účelovka jak víno“. Můj osobní odhad je, že to u soudu projde, je to uděláno chytře. Soud bude muset vykládat zákon, ne číst mezi řádky politických úmyslů. Takže nakonec Stačilo! zůstane ve hře, což pro ně asi výhra.
