Reklama

Kosmetické firmy zpozorněly. Genetičtí inženýři našli cestu od pleše k bujné kštici

Laboratorní myši na části těla rostou vlasy z transplantovaných přeprogramovaných lidských buněk.
Poskytnuto dNovo
Josef Tuček

„Zázračné“ prostředky zaručující nový růst vlasů na plešaté hlavě už celé věky nabízela a stále nabízí spousta podvodníků. Teď se však zdá, že biologové pracující pro několik nových startupů jsou blízko reálnému postupu, který by mohl zcela novou čupřinu skutečně vytvořit. A metoda může fungovat nejenom pro růst vlasů, ale i pro opravy lidských orgánů.

Reklama

Nejdříve je vhodné zmínit, že lidé, kteří se s rostoucí pleší nechtějí smířit, už dnes nemají úplnou smůlu. Světové i české zdravotnické úřady povolily prodej léků, které vypadávání vlasů alespoň brzdí

Ovšem pozor, musí se používat dlouhé měsíce nebo trvale, mohou občas vést ke ztrátě potence či růstu prsou, mohou mít špatný vliv na prostatu a některé pomáhají jen mužům, naopak u žen růst vlasů zastavují. Prostě, bez porady s lékařem nebrat.

Druhým používaným postupem je transplantace proužků kůže či drobných štěpů z místa, kde vlasy ještě jsou, do místa, kde už zmizely.

Nyní však vědci slibují návrat vlasů i těm, jimž už žádné pro transplantaci nezbyly. Díky genetickému inženýrství.

Věda a byznys Josefa Tučka

Zvýší sílu i výkon: exoskelet si hledá nový trh

Technologie to měla být pro vojáky, ale moc z ní ještě neměli. Exoskelet však zvolna proniká do mnohdy až nečekaných oborů a oblastí. Třeba mezi rekreační běžce.

Přečíst článek

Reklama

Přeprogramované buňky

Podstatné pro plešatění i pro jeho léčbu jsou kmenové buňky. To jsou dosud nerozlišené buňky, které mají schopnost proměňovat se v jiné buňky s různými funkcemi. Vyskytují se v embryu a vyrůstá z nich celé tělo. Pak se nacházejí v některých dospělých tkáních, kde pomáhají regenerovat organismus. Přispívají i k růstu vlasů. Avšak stárnutí, nádory, hormon testosteron, genetické dispozice a dokonce i covid-19 mohou nevratně zničit ty kmenové buňky, z nichž se vlasy vytvářejí.

Jak píše časopis MIT Technology Review, začínající kalifornská společnost dNovo nyní pracuje na tom, aby tyto ztracené kmenové buňky znovu získala. Jejím zakladatelem je Ernesto Lujan, jenž doktorát z genetiky získal na americké Stanfordově univerzitě. 

Vychází z postupu, který japonský biolog Šin’ja Jamanaka představil v roce 2006. Dokázal v laboratoři vložením několika speciálních genů přeprogramovat (tak se postup obvykle nazývá) běžnou buňku, aby se chovala jako buňka kmenová. Roku 2012 za to Jamanaka získal Nobelovu cenu.

To slibovalo obrovský průlom – vždyť by se takto mohly získávat vhodné buňky pro opravu srdce, slinivky a dalších lidských orgánů. Výzkum od té doby pokračuje, ovšem jako vše, co se týká lidských pacientů, pomalu a opatrně. 

V Japonsku se pokoušeli transplantovat přeprogramované buňky do sítnice slepých lidí, šlo však spíše o potvrzení, že to jde, než o reálnou léčbu. 

22 technologií, které ovládnou rok 2022: Tištěné domy, tichá letadla, umělé maso

Proslulý bonmot, připisovaný obvykle dánskému jadernému fyzikovi Nielsi Bohrovi, říká: Předpověď je velmi obtížná, zvlášť, když se týká budoucnosti. Na jednu takovou si troufli redaktoři vědecké sekce britského či spíše světového časopisu The Economist. Prognózují, které technologie by se měly vylepšit nebo dostat více do praxe v roce 2022.

Přečíst článek

Loni v listopadu americká společnost Vertex Pharmaceuticals transplantovala upravené buňky do slinivky břišní pacientovi s cukrovkou 1. typu. Zatím se zdá, že by slinivka mohla díky tomu začít zase produkovat více inzulinu.

Léčba plešatosti by tedy měla být další na řadě. Zatím společnost dNovo získala 2,7 milionu dolarů od fondu Y Combinator a dalších investorů. Za to zveřejnila fotografii lysé myši, jíž na jedné části těla rostou lidské vlasy z transplantovaných přeprogramovaných buněk. 

Tamní výzkumníci využívají k přeprogramování kožní nebo tukové buňky, případně bílé krvinky, metodu si nyní patentují. Další prověření postupu však ještě bude nezbytné.

ilustrační foto

Trendy v jídle pro rok 2022. Co nám bude chutnat, jak, kde a co se bude vařit

Jsme zase o rok starší, zkušenější a nejspíš i o rok tlustší. Gastronomie a jídlo obecně patří mezi oblasti, na nichž se takřka dvouletá pandemie podepsala nejcitelněji. Změnili jsme svoje stravovací návyky i způsob nakupování. Více vaříme, častěji jíme doma, více o jídle přemýšlíme. Co nám to v příštím roce přinese? Na co bude zaměřená pozornost a o čem se mluví nejen mezi šéfkuchaři? Nechte se inspirovat deseti trendy pro letošní rok.

Přečíst článek

Vrátit vlasy, prodloužit život...

Společnost dNovo však není v oboru sama. Jiný americký startup nazvaný Conception zkoumá, jak přeprogramovat bílé krvinky, aby se změnily v lidská vajíčka, jež by se dala použít při léčbě neplodnosti. Získala na to od investorů už dvacet milionů dolarů.

Další startup prověřující technologii přeprogramování buněk, nazvaný Samson, má 22,5 milionu dolarů od farmaceutické firmy AbbVie a dalších svých zakladatelů.

A mezi investory jiné společnosti, AltosLab, figurují podle informací časopisu MIT Technology Review technologičtí miliardáři Jeff Bezos a Yuri Milner. AltosLab má cíle hraničící se sci-fi – slibuje, že bude díky přeprogramovaným buňkám omlazovat orgány, brzdit lidské stárnutí a prodlužovat život.

Průlom – prasečí srdce geneticky upravené tak, aby se dalo transplantovat lidskému pacientovi.

Orgány geneticky upravených zvířat? Cesta k transplantacím „na míru“

Transplantace orgánů geneticky upravených prasat nemocným lidem mohou zase o kousek posunout vývoj léčebných postupů tak, aby byly individuální pro každého pacienta přesně podle jeho potřeby. Odborná média probírají souvislosti nynějších případů přenesení orgánu z geneticky modifikovaného prasete do lidského organismu, takzvané xenotransplantace. Do tohoto oboru se zapojují i další firmy a některé věří, že operace, byť velice nákladné, mohou být ekonomicky návratné.

Přečíst článek

Rozhodně to však není záležitost nejbližší doby. I náhradu vlasů, která se zatím jeví jako poměrně realistická, může provázet spousta nečekaných problémů. 

„Bude to drahý a nákladný proces,“ hodnotí profesor Harvardovy univerzity Karl Koehler. On také ve své laboratoři zkouší získat lidské vlasy pro transplantace. Z buněk vytváří jakési napodobeniny lidské kůže o průměru asi dvou milimetrů. Vlasy z nich však rostou obráceně, do kůže, nikoli ven. „Proč? To je velká otázka,“ říká. Ale ani on se nevzdává, protože po nových vlasech je velká poptávka. „Kosmetickým firmám se jen rozsvítí oči, když naše výsledky vidí.“

Reklama

Související

kočka ilustrační foto

Připravuje se kočka, která nevyvolá u lidí alergie a otevře genovému inženýrství cestu na trh se zvířaty

Přečíst článek
Profesor Jaroslav Doležel při praktické výuce v Saúdské Arábii

Čeští genetici šlechtí v Saúdské Arábii superodolné plodiny. Využití najdou i u nás

Přečíst článek
Věda a byznys Josefa Tučka

Déšť na objednávku se zkoumá všude ve světě, největší má být v Číně

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme