Reklama

Věda a byznys Josefa Tučka: Peníze na mamuta

kostra mamuta, Věda a byznys Josefa Tučka
Pixabay a Petr Svoboda / Newstream
Josef Tuček

Americká genetická firma Colossal získala od investorů 15 milionů dolarů na to, aby vrátila na svět vyhynulého mamuta. Prý z ekologických důvodů, ale možná by od věci nebylo ani zřízení nějakého mamutího safari parku pro turisty.

Nejpropracovanější ekonomicky efektivní projekt návratu vyhynulých živočichů do současného světa nevymyslel žádný byznysmen, ale vystudovaný lékař a autor dvou desítek bestsellerů Michael Crichton. V románu Jurský park z roku 1990 (pak jej zfilmoval režisér Stephen Spielberg) nastínil vizi prehistorického parku osídleného dinosaury vytvořenými pomocí genetického inženýrství.

Jak se vyhnout regulacím

Románový miliardář, který za vším stál, v knížce vysvětluje, že využití genetického inženýrství třeba v medicíně brání spousta právních a etických regulací, kterým se elegantně vyhne, když vytvoří zvířata do zábavního parku a vydělávat bude na něm. Dopadne to samozřejmě tak, že veleještěři sežerou, koho mohou. Čtenářsky a divácky je to ovšem finančně úspěšný příběh.

Michael Crichton věděl, že DNA v nalezených zkamenělých dinosauřích kostech není ani náhodou zachovaná, a tak vymyslel nový postup – podle něj byla dinosauří DNA získána z těl prastarého hmyzu, který sál krev dinosaurů, pak jej zalila pryskyřice tehdejších jehličnanů, mineralizovala se a proměnila v jantar. Dobrý nápad, ale v praxi také nefunguje. Organická hmota se v jantaru rozkládá na uhlík, takže si uchová své tvary, ale použitelnou DNA v ní najít nelze.

Pleistocénský park

O návratu dinosaurů, kteří vyhynuli před 65 miliony let, opravdoví vědci nikdy ani neuvažovali. Zato jiné ikonické prehistorické zvíře je skutečně láká. Mamut.

Jedním z nejznámějších výzkumníků, který o jeho oživení usiluje již dvě desítky let, je George Church, genetik z americké Harvardovy univerzity. Mezi jeho jiné výzkumné aktivity mimo jiné patří snaha vytvořit prase s lidskými geny, takže by se jeho orgány daly transplantovat lidem. O to se vědci snaží už dlouho, protože prase (i když to třeba zní urážlivě) je člověku podobné svou velikostí i stavbou těla, a jeho orgány by se tedy nemocným lidem moc hodily. Nicméně od této aktivity se Church stále vrací ke své lásce – mamutům.

Reklama

Barbara Paldusová

Přišla s technologií na urychlení výroby vakcín. Teď vyvíjí kosmetiku

V Silicon Valley založila dvě úspěšné firmy. Prodej jedné z nich jí a investorům vynesl 225 milionů dolarů. Teď Barbora Paldusová, americká vědkyně a podnikatelka s českými kořeny, svoje znalosti z vědy uplatňuje při vývoji a výrobě přírodní kosmetiky.

Přečíst článek

Church původně na konferencích popisoval, jak se mamuty chystá klonovat. Při klonování savců, které se dnes používá například v Severní i Jižní Americe při chovu dobytka nebo sportovních koní, vědci vezmou jádro buňky zvířete a vnesou je do samičího vajíčka stejného druhu. Mamutích buněk je dost v mrtvolách zvířat zachovalých v sibiřské věčně zmrzlé půdě (permafrostu). Protože žijící mamutici nemáme, zaskočila by za ni jako dárkyně vajíčka samice slona indického, který je pro mamuta nejbližším žijícím příbuzným. Z vajíčka by se pak měl vyvinout zárodek, sloní samice by jej donosila a porodila mládě.

Dokonce se objevily úvahy o založení Pleistocénského parku na Sibiři (s narážkou na Jurský park), kam by oživení mamuti mohli být umístěni a turisti by se ně mohli jezdit dívat. Jenže, jak George Church i jiní jeho kolegové zjistili, genetický materiál v jádrech mamutích buněk je tak poškozený, že jeho rekonstrukce se ne a ne podařit.

Chlupatý tlustý slon

A tak se Church spojil s podnikatelem Benem Lammem, která podniká například v oboru umělé inteligence. Společně založili již zmíněnou firmu Colossal. Už neuvažují o získání originální mamutí DNA, ale o tom, že její fragmenty upraví pomocí genetické techniky zvané CRISPR, která umožňuje relativně přesně vkládat i uměle vytvořené kousky DNA do původního genetického kódu.

Vědci by proto využili i DNA současných slonů, aby vytvořili genetický kód mamuta. V něm by zohlednili, že zvíře určené pro severské končiny potřebuje mamutí srst, více podkožního tuku než slon a taky třeba menší uši, aby mu neumrzly. Vytvořený genetický materiál by pak vložili do sloního vajíčka a další postup by byl stejný jako u již popsaného klonování. Na konci by měl být mamut. Anebo ne?

Profesor Love Dalén z Centra pro paleogenetiku ve Stockholmu tvrdí, že vzniklý živočich by spíše než „opravdovým“ mamutem byl chlupatým tlustým slonem. Jaký smysl by tedy návrat mamutů měl mít? Church a Lamm tvrdí, že přítomnost mamutů v Arktidě  by prospívala tamním pastvinám a udržovala půdu zmzlou, protože by zvířata šlapala po trávě, kácela stromy a zhutňovala sníh. Tím by se zpomalilo tání permafrostu a uvolňování oxidu uhličitého do atmosféry, kde přispívá k oteplování.

Jiní vědci o tomto vysvětlení mluví v nejlepším případě jako o „přání otcem myšlenky“. Ke všemu mamuti před asi čtyřmi tisíci lety vyhynuli právě kvůli tehdejšímu oteplování klimatu – poslední tato zvířata vymřela na Wrangelově ostrově na jednom cípu Sibiře a byla velká jako dnešní krávy. Není tedy vůbec jasné, proč by se jim v současné době mělo dařit líp. Snad jen ti turisté by z nich mohli mít nějakou dobu radost...

Rekonstrukce podoby HMS Mary Rose

Loď Mary Rose: exkurze do doby, kdy britské impérium bylo ještě v plenkách

Mocná chlouba Royal Navy musela na 400 let upadnout v zapomnění, aby následně mohla vstát z popela a stát se jednou z nejvíc obdivovaných. Téměř 400 000 lidí ročně si přijde do Portsmouthu prohlédnout HMS Mary Rose, nejoblíbenější válečnou loď krále Jindřicha VIII. Newstream.cz pro vás připravuje nový seriál o nejslavnějších lodích historie a toto je jeho první část.

Přečíst článek

Byty, ilustrační foto

Vlastní byt je luxus, nájmy jsou budoucnost

Trh s nájemním bydlením v Česku přitáhl pozornost developerů i velkých mezinárodních investorů. Činžáky jsou sázkou na jistotu: vlastní byt v Praze je pro většinu lidí nedosažitelný.

Přečíst článek

Reklama

Související

Na počátečních fázích výzkumu antibiotik dnes pracují spíše malé firmy. Ty velké se obávají finančních rizik.

Farmaceutický průmysl vyhlíží nová antibiotika a současně se jich bojí

Přečíst článek
Reklama
Doporučujeme