Reklama

Připravuje se kočka, která nevyvolá u lidí alergie a otevře genovému inženýrství cestu na trh se zvířaty

kočka ilustrační foto
Pixabay
Josef Tuček

Až u patnácti procent lidí se projevují alergické reakce na kočky. Americká společnost InBio proto vyvíjí geneticky upravená zvířata, která by přecitlivělé reakce nevyvolávala, takže by se mohla prosadit na trhu s domácími mazlíčky. A rozšířit jej i pro hospodářská zvířata.

Reklama

Alergické reakce způsobují chlupy a jedna složka kočičích slin. Slzení a kýchání je nepříjemné, zato případný, naštěstí málo častý anafylaktický šok může vést k vážným dýchacím a srdečním potížím až k úmrtí. Nedobře jsou na tom hlavně astmatici, ale nejenom ti.

Odstranění srsti nestačí

Hlavní příčinou této alergické reakce je malý protein, označovaný jako „Fel d 1“, který vylučují kočičí slinné a kožní žlázy. U některých koček je jeho produkce vyšší než u jiných. Když se zvíře jazykem čistí, na jeho srst se dostává ještě více tohoto proteinu, který se pak při schnutí odpařuje do ovzduší a okolní lidé jej vdechují. Z toho také vyplývá, že vyšlechtěná lysá plemena koček sice snižují riziko vyvolání alergické reakce, ale ne na nulu.

Vědci našli lék na stárnutí kůže. Má to ale háček

Vědcům se podařilo omladit kožní buňky o 30 let, je naděje na zpomalení stárnutí. Metoda má ale jeden velký háček. Zvyšuje riziko výskytu rakoviny.

Přečíst článek

Biotechnologická firma InBio sídlící v americké Virginii nyní oznámila, že se v laboratorních buněčných kulturách snaží odstranit z kočičích buněk dva geny, které řídí vytváření „proteinu pro alergie“. Zatím se jí podařilo zbavit se vždy některého z těchto dvou genů, nyní se výzkumníci soustředí na to, aby odstranili oba geny současně a potvrdili, že se tím opravdu zastaví produkce alergenní bílkoviny Fel d 1.

Teprve poté může přijít na řadu narození takto geneticky upravené kočky (z genově upraveného oplozeného vajíčka). Další pokusy by pak měly ověřit, zda se odstranění zmíněných dvou genů nějak negativně neprojevilo. Zatím není známo nic o tom, že by protein Fel d 1 měl na kočky nějaký vliv, ale v biologii ne vždy platí teoretické předpoklady. Přesněji ukážou až experimenty s reálnými živočichy.

Reklama

Rafinovaný obchodní tah

Zacílení na domácí mazlíčky je šikovný obchodní model, který může rozbourat současný stav v chovu zvířat. V tuto chvíli se totiž genetické experimenty běžně uskutečňují na laboratorních zvířatech, nejčastěji na malinkatých muškách octomilkách, na myších a na laboratorních potkanech. Na nich se vyřazením některého genu z činnosti nebo dodáním genu cizího zjišťuje například to, jaká je funkce toho genu či zda způsobuje onemocnění. To veřejnost vcelku přijímá, protože obvykle chce lepší léky.

Hubbleův teleskop ve vesmíru

Astronomové objevili zatím nejvzdálenější hvězdu. Je milionkrát jasnější než Slunce

Vědci z mezinárodního týmu za pomoci Hubbleova teleskopu NASA objevili zatím nejvzdálenější hvězdu ve vesmíru. Hvězda, které dali jméno Earendel, což ve staré angličtině znamená „ranní hvězda“, se nachází 13 miliard světelných let od Země. Byl tak překonán rekord co se týče vzdálenosti, který dosud držela devět miliard světelných let vzdálená hvězda Icarus objevená v roce 2018. Astronomové jsou nadšeni a očekávají další poznatky o historii vesmíru.

Přečíst článek

Ale do chovů hospodářských zvířat, což je onačejší trh, laboratorní genové úpravy zatím neprorazily. Veřejnost se masa či mléka od takových zvířat bojí, regulační úřady jsou opatrné. Povolení k prodeji tedy dostaly v některých zemích zatím jenom ryby, které díky zásahu do genů rychleji rostou a mají hodně masa. V tuto chvíli to jsou lososi a pražmani japonští, po nich by mohli následovat pstruzi nebo makrely. Evropská unie žádnou takovou rybu ke konzumaci dosud nechválila. Po USA, Kanadě a Brazílii ale dorazily geneticky upravené ryby i na japonský trh.

Změněné kočky nevadí

Ale kočky a potenciálně další domácí mazlíčkové mají velkou výhodu: nepředpokládá se, že by je někdo konzumoval, takže na ně není nutné nasazovat pravidla jako na jatečná zvířata. Ani při jejich případném útěku nehrozí poškození přírody. Jednak taková domácí kočka stěží přežije normální životní podmínky, takže své geny dál nepředá.

Humanoid

Robot jako zabiják pracujících? Možná. O důvod víc, proč by měly mít sociální pojištění

Nečekané souvislosti s robotizací průmyslu našel americký výzkumný tým – uvádí, že důsledkem je vyšší úmrtnost některých pracovníků. Ne že by je roboty zabily. Ale připravují je o práci, což vede k úmrtím zejména kvůli zneužívání návykových látek a sebevraždám.

Přečíst článek

A navíc, i kdyby se takové zvíře zkřížilo s nějakou zdivočelou kočkou, nemusí to být problém. Jestli jejich potomstvo je či není alergenní vůči lidem, je v přírodě úplně jedno – tedy pravděpodobně, přesnější souvislosti ukážou až výzkumy skutečně narozených genově upravených koček.

A ještě jedna výrazná výhoda: U šlechtění domácích mazlíčků si už veřejnost zvykla na hodně. Nikoho nepřekvapí, že doma chované kočičky nebo pejskové jsou často spíše hračky hodně vzdálené divokým zvířatům. Takže pravděpodobně nebude ani velký odpor proti jejich umělým genovým úpravám.

Efektivnější chov, lepší maso

Dá se tedy říci, že genově upravená domácí zvířata představují pro biotechnologické firmy schůdnou cestu, jak se konečně dostat ke spotřebitelům a své znalosti prodat.

MRI scan, mozek, magnetická rezonance

Covid dokáže zmenšit mozek stejně jako deset let stárnutí, zjistila studie

Po dvou letech života světové populace s covidovou pandemií vědci získávají stále nová fakta o chování a vlivu koronaviru způsobujícího nemoc COVID-19. Badatelé z Oxfordské univerzity nyní zjistili, že prodělání covidu může způsobit zmenšení mozku a jeho schopností jako deset let stárnutí. Dokonce i mírný případ COVID-19 může poškodit mozek a zhoršit myšlení, uvedli vědci ve studii publikované v prestižním časopise Nature.

Přečíst článek

Podstatné pak je, že by se tím pootevřely dveře i pro lukrativní genové úpravy hospodářských zvířat. Existuje hodně studií o tom, jak by se díky zásahům do jejich genové výbavy mohly stát chovy ekonomicky efektivnějšími. Zásah do genů by mohl například způsobit, že zvířatům nenarostou nebezpečné rohy. Mohl by dokonce zlepšit kvalitu masa, v němž by bylo více látek prospěšných lidskému zdraví.

Tomu se spotřebitelé zatím brání. Možná je brzy zviklají roztomilé kočičky, nad nimiž nebudou slzet ani kýchat.

Reklama

Související

Profesor Jaroslav Doležel při praktické výuce v Saúdské Arábii

Čeští genetici šlechtí v Saúdské Arábii superodolné plodiny. Využití najdou i u nás

Přečíst článek
Laboratorní myši na části těla rostou vlasy z transplantovaných přeprogramovaných lidských buněk.

Kosmetické firmy zpozorněly. Genetičtí inženýři našli cestu od pleše k bujné kštici

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme