Čeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dříve. Podle nové analýzy EFPIA Patients W.A.I.T. Indicator 2025 se průměrná doba čekání na moderní léčbu v Česku za poslední dva roky prodloužila o půl roku na 659 dní. Zhoršila se také dostupnost nových přípravků: z celkem 168 sledovaných molekul se k pacientům dostala jen polovina.

Čeští pacienti čekají na moderní léčbu v průměru 659 dní od chvíle, kdy je nový lék schválen Evropskou lékovou agenturou. Vyplývá to z nové analýzy Patients W.A.I.T. Indicator 2025, kterou každoročně zveřejňuje Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací EFPIA.

Za poslední dva roky se tak čekání na inovativní léky v Česku prodloužilo přibližně o půl roku. Tuzemští pacienti čekají déle než pacienti v řadě jiných evropských zemí, například v Rakousku či Maďarsku. Česko se zároveň dostává pod průměr Evropské unie.

K pacientům se dostane jen polovina nových léků

Zhoršení se netýká pouze rychlosti vstupu nových léčiv do systému. Po několika letech klesl také počet přípravků, které se k českým pacientům vůbec dostanou. Ze 168 sledovaných nových molekul bylo v Česku dostupných 84, tedy přesně polovina. V předchozím období činila dostupnost 62 procent.

Česká republika si sice v evropském srovnání stále vede lépe než většina zemí, odstup od nejúspěšnějších států se ale zvětšuje. V Německu dosahuje dostupnost inovativních léčiv 93 procent, v Rakousku 85 procent a v Itálii 79 procent.

Bitva o hubnutí se přesouvá za hranice USA. Novo chystá globální start pilulky Wegovy

Zprávy z firem

Novo Nordisk se připravuje na uvedení pilulky Wegovy mimo Spojené státy a do expanze se chystá vstoupit naplno. Firma sází na silný zájem pacientů, telemedicínu i rostoucí poptávku po lékové formě, která by mohla rozšířit trh s přípravky na hubnutí za hranice injekční léčby.

nst

Přečíst článek

„Za každým číslem o dostupnosti léčby stojí konkrétní pacient. Inovativní léky dokážou prodloužit život a zlepšit jeho kvalitu a přinášejí nové možnosti tam, kde dříve účinná léčba neexistovala,“ uvedl Mehrdad Doustdar, předseda představenstva Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Schválení léku nestačí

Podle AIFP nestačí, aby byl lék pouze schválen. Klíčové je, aby se reálně dostal k pacientům.

„Za poslední dva roky jsme se v tomto měřítku zhoršili o téměř šest měsíců. To znamená, že ve chvíli, kdy je nový lék schválen Evropskou lékovou agenturou, český pacient bude v průměru čekat ještě 659 dní, tedy rok a deset měsíců,“ upozornil výkonný ředitel AIFP David Kolář.

Za delším čekáním podle něj nestojí jediná příčina. Hodnocení nových léčiv je složitější než dříve, protože inovativní terapie bývají komplexnější a často jsou určeny pro menší skupiny pacientů. Náročnější je proto nejen odborné hodnocení, ale také vyjednávání mezi farmaceutickými firmami a zdravotními pojišťovnami. Samotná jednání podle AIFP trvala v průměru o měsíc déle než v předchozích letech.

Kolář zároveň upozorňuje na tlak, pod kterým je Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ústavu podle něj přibývá agenda, mimo jiné v souvislosti se společným evropským HTA hodnocením, personální kapacity se ale dlouhodobě nezvyšují.

Nové léky brzdí omezení i regionální rozdíly

I když se nové léky do Česka dostanou, pacienti k nim často nemají plný přístup. Devět z deseti inovativních léčiv má podle AIFP větší či menší indikační nebo preskripční omezení, případně jsou dostupná jen přes paragraf 16.

„Pro Českou republiku je typické, že nové léky sem umíme dostat, ale přes všechny limitace se k nim dostane jen část pacientů, kteří by je potřebovali,“ uvedl Kolář.

Tichý zabiják plic. Češi jsou v jeho odhalení napřed

Enjoy

Nenápadný kašel, zadýchávání nebo únava. Příznaky, které lidé často podceňují. Za nimi se ale může skrývat vážné onemocnění – plicní fibróza. Lékaři varují, že klíčem k úspěšné léčbě je včasný záchyt. Ten dnes stále častěji umožňuje i vyšetření původně určené pro odhalení rakoviny plic. A Češi ve screeningu udávají tempo.

nst

Přečíst článek

Dostupnost moderní léčby navíc závisí i na místě bydliště. Většina nových léků je dostupná hlavně ve specializovaných centrech, která jsou soustředěna zejména ve větších městech. Pacienti v regionech tak mohou mít menší šanci se k terapii dostat.

Část léčby by mohla být blíž pacientům

Jednou z cest ke zlepšení má být revize nastavení specializované centrové péče. Centralizace má podle AIFP v řadě případů smysl, u některých léků ale může zbytečně prohlubovat regionální rozdíly. Část léčby by mohla být pacientům dostupná blíže jejich bydlišti.

Ministerstvo zdravotnictví zároveň připravuje rozvolnění některých preskripčních omezení. Od 1. července by vybrané léčivé přípravky mohli nově předepisovat také praktičtí lékaři, což je běžné v řadě evropských zemí.

AIFP upozorňuje také na nutnost aktualizace hranice ochoty platit, kterou při hodnocení léků používá Státní ústav pro kontrolu léčiv. Tato hranice je podle asociace beze změny od roku 2011. Metodiky zdravotních pojišťoven, které určují maximální hrazenou částku za léčbu, se zase nezměnily od roku 2018.

Do dostupnosti promlouvá i globální cenová politika

Do dostupnosti moderních léků mohou promlouvat i globální faktory. AIFP zmiňuje například americkou cenovou politiku Most Favoured Nation, podle níž mají být ceny léčiv v USA odvozovány od nejnižších cen v referenčních zemích. Mezi nimi jsou i evropské státy včetně České republiky.

Podle Koláře proto Česko není izolovaným trhem. Ceny nastavené v Česku mohou ovlivňovat referenční systémy v dalších zemích a tím i rozhodování farmaceutických firem o investicích, výzkumu či uvádění nových terapií na trh.

Inovativní léčba může šetřit veřejné rozpočty

AIFP a ekonomové zároveň zdůrazňují, že inovativní léčba není jen nákladem pro zdravotnictví. Podle Aleše Roda, výkonného ředitele Centra ekonomických a tržních analýz, mohou moderní terapie šetřit veřejné rozpočty tím, že lidem umožní zůstat déle ekonomicky aktivní, sníží počet hospitalizací a omezí potřebu sociálních dávek či dlouhodobé péče.

„Dostupnost inovací není náklad, ale racionální investice. Inovativní léčba umožňuje lidem pokračovat v běžném životě. Státu tak přináší úspory v řádech miliard korun ročně a zároveň posiluje dlouhodobou výkonnost celé ekonomiky,“ uvedl Rod.

Negativní trend se podle AIFP musí zastavit

Podle autorů analýzy je letošní výsledek varováním, že i relativně dobře fungující systém je nutné průběžně upravovat. Pokud se negativní trend nezastaví, bude se podle AIFP dále prodlužovat doba, po kterou čeští pacienti čekají na účinnější léčbu, lepší kvalitu života i větší šanci na zvládnutí nemoci.

Spojit protidrogovou politiku s péčí o duševní zdraví dává odborně smysl. Jenže vláda si pro citlivou reformu vybrala tvář, která místo důvěry okamžitě otevírá staré politické otázky.

Kabinet premiéra Babiše se rozhodl propojit protidrogovou politiku s agendou duševního zdraví a přesunout ji pod ministerstvo zdravotnictví. Na papíře to působí logicky. Závislosti a psychické potíže spolu často souvisejí a stát by k nim měl přistupovat celostně, ne přes úřední přepážky.

Jenže politika umí pokazit i správnou myšlenku tím, koho k ní přivede jako tvář. Pavel Bém končí a jeho nástupkyní má být Dita Protopopová. Tím se pouhá reorganizace mění v test veřejné paměti.

Jméno, které není neutrální

Protopopová není jen odbornice na duševní zdraví. Je také jméno spojené v politické paměti s kauzou Čapí hnízdo, Andrejem Babišem mladším, Krymem, Agrofertem a hnutím ANO. Samo o sobě to nemusí znamenat odbornou nezpůsobilost. Veřejná funkce ale nestojí jen na kvalifikaci. Stojí i na důvěře.

A právě ta je v tomto případě od prvního dne zatížena pochybností, zda jde především o odbornou volbu, nebo o další návrat člověka z politického okolí Andreje Babiše do veřejné správy.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Reforma potřebuje důvěru

Vláda mohla u tak citlivé agendy vybrat osobnost, která nebude okamžitě vyvolávat otázku „proč zrovna ona?“. Místo toho zvolila odborně-politický hybrid. Životopis se dá hájit, ale symbolika jmenování poškozuje samotnou reformu.

Závislosti a duševní zdraví jsou příliš vážná témata na to, aby se stala další epizodou seriálu „všechno se vysvětlilo, jedeme dál“. Lidé čekající na péči nepotřebují institucionální šarádu. Potřebují funkční systém a představitele, kterým mohou věřit bez dlouhého dodatku pod čarou.

Promarněný začátek

V Česku se často nemění pravidla hry, jen cedulky na dveřích. Agenda se přesune, funkce přejmenuje, koordinátor odejde a koordinátorka přijde. Veřejnost má mezitím věřit, že reforma běží.

Reforma, která nezačíná důvěrou, ale otázkou „proč zrovna Dita Protopopová?“, vykročila špatnou nohou. U témat, jako jsou závislosti a duševní zdraví, to není jen komunikační chyba. Je to promarněná šance začít jinak.

Dalibor Martínek: Potvrzeno, Babiš podváděl. Čechům to nevadí

Názory

Jana Nagyová byla odsouzena za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Dostala tříletou podmínku se zkušební dobou na pět let a peněžitý trest půl milionu korun. V kauze Čapí hnízdo tak poprvé padl trest za podvod.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Glosa Michala Noska: Dotační čáp, který odmítá odletět

Názory

Kauza Čapí hnízdo už dávno není jen soudní spis. Je to český politický folklor s účtenkou, rodinným albem a věčnou větou o politickém procesu. Jen čápi se mezitím stihli vystřídat několikrát.

Michal Nosek

Přečíst článek