Z ruiny k oceňované rekonstrukci: Statek zpěvačky Martiny Pártlové boduje ve světě architektury

Města už nemohou růst donekonečna směrem ven. Stále větší tlak na udržitelnost, náklady i kvalitu prostředí nutí developery i architekty hledat potenciál uvnitř existující urbanistické struktury. Jak se mění přístup investorů, proč jsou rekonstrukce náročnější než novostavby a kde leží hranice mezi citlivou adaptací a ztrátou identity? O tom mluví Jan Kasl, předseda České komory architektů.

Dochází skutečně k posunu od výstavby na volných plochách k práci s existující strukturou města?

Ano, tento posun je zcela zřetelný a z hlediska rozvoje měst zásadní. Obytný rozvoj se stále více vrací do existující struktury: do proluk, transformačních území, brownfieldů i lokalit, které byly dříve považovány za problematické z hlediska dopravy nebo provozu. Tím se obnovuje klasická logika evropského města, ulice, náměstí, blok a dům, tedy prostředí, které je čitelné, obyvatelné a dlouhodobě udržitelné. Zastavování volné krajiny je dnes oprávněně vnímáno spíše jako krajní řešení než standardní model růstu. 

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Je rekonstrukce kreativně náročnější než novostavba?

Rekonstrukce není nutně kreativnější, ale rozhodně je náročnější v tom, že architekt musí uvažovat v několika rovinách současně. Vedle návrhu nové funkce a výrazu je nutné porozumět stávající konstrukci, logice domu, jeho omezením i potenciálu. Tvorba se neodehrává na „prázdném papíře“, ale v dialogu s existující realitou. Právě v tom spočívá její disciplína i síla. Pokud je zásah úspěšný, nevzniká jen technicky zvládnutá přestavba, ale architektura, která rozvíjí a obohacuje to, co už existuje.

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Reality

Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Vnímáte dnes větší respekt investorů k původní architektuře než dříve?

Ano, i když nejde o náhlý zlom, ale spíše o postupný vývoj. Významnou roli hraje ekonomika materiálů, tlak na udržitelnost, uhlíková stopa i rostoucí citlivost veřejnosti k hodnotě existujících staveb. To, co bylo dříve často vnímáno jako komplikace, se dnes stále častěji chápe jako příležitost. Investoři samozřejmě zůstávají orientovaní na ekonomickou racionalitu, ale přibývá situací, kdy zachování kvalitní stavby přestává být ústupkem a stává se součástí kvalitního zadání.

Co dává historickému objektu hodnotu, kterou novostavba nedokáže nahradit?

Klíčová je autenticita. Historická stavba nese stopu své doby, paměť místa, řemeslnou kulturu i materiálovou pravdivost. Často nabízí i prostorovou velkorysost, kterou je dnes obtížné znovu vytvořit. Novostavba může být kvalitní a přesná, ale tuto vrstvu kontinuity nahradit neumí. Historické objekty navíc ukotvují identitu místa. Pokud se podaří jejich citlivá adaptace, nevzniká jen nový provoz, ale zachovává se i kulturní a urbánní paměť.

Je dnes běžné kombinovat moderní technologie s původní konstrukcí?

Ano, a v mnoha případech je to dokonce nezbytné. Schopnost propojit současné technologie s původní konstrukcí rozhoduje o tom, zda bude stavba schopna dalšího plnohodnotného života. Jde o přesně dávkované spojení technické infrastruktury, energetických opatření i statických zásahů s respektem k původní substanci. Pokud je tento proces veden kvalitně, nevzniká kompromis, ale přesvědčivá současná vrstva, která historickou architekturu rozvíjí a umožňuje jí fungovat i v dnešních podmínkách.

Vysočany čeká obří transformace. Slovenský developer v nové čtvrti podle Gehla prostaví miliardy

Reality

Na pětihektarovém brownfieldu ve Vysočanech začíná vznikat nová pražská čtvrť Dvory Vysočany. Projekt za několik miliard korun navrhli urbanisté, kteří stáli u proměny Kodaně, a architekti ocenění Českou cenou za architekturu. První etapa má být dokončena v roce 2029 a nabídne byty od 5,6 milionu korun.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Kde je hranice mezi citlivou rekonstrukcí a „přepsáním historie“?

Hranice leží tam, kde se ztrácí respekt k identitě stavby. Citlivý zásah může být výrazný a současný, ale musí zachovat čitelnost toho podstatného: prostorovou logiku, konstrukční princip, materiálovou povahu i kulturní sdělení. Pokud zůstane jen vnější znak nebo dekorativní kulisa a vlastní substance domu je odstraněna, dostáváme se za tuto hranici. Nejde tedy o míru novosti, ale o míru pravdivosti a odpovědnosti zásahu.

Jak složité je dostat historickou budovu na současné energetické standardy?

Je to jedna z nejobtížnějších disciplín současné praxe. U historických staveb je nutné hledat rovnováhu mezi ochranou architektonických hodnot a požadavky na komfort a energetickou účinnost. Nelze postupovat stejně jako u novostavby, protože necitlivý zásah může narušit charakter domu i jeho stavebně fyzikální fungování. Řešení obvykle spočívá v souboru pečlivě koordinovaných opatření, nikoli v jednom radikálním kroku. Cílem není dosáhnout maximálních normových hodnot za každou cenu, ale najít rozumné a odborně obhajitelné optimum.

Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe

Reality

Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Transformace bývalého nákladového nádraží patří k největším rozvojovým projektům v Praze. První etapa počítá s bytovými domy, parkem i občanskou vybaveností.

V severní části areálu bývalého Nákladového nádraží Žižkov začala výstavba první etapy nové městské čtvrti. Projekt developerských společností Penta Real Estate a Sudop Invest představuje další krok v přeměně jednoho z největších brownfieldů v širším centru Prahy.

8 fotografií v galerii

Území, dříve využívané pro železniční logistiku, dlouhodobě zůstávalo nevyužité a tvořilo bariéru mezi jednotlivými částmi Žižkova. Jeho transformace patří mezi nejdéle připravované rozvojové projekty v Praze. Do realizační fáze se dostává až po letech změn územního plánu a vyjednávání mezi investory, městem a městskou částí.

„Pro Prahu 3 je zásadní, že se po letech příprav podařilo nastavit podmínky tak, aby na jednom z největších pražských brownfieldů mohla vyrůst plnohodnotná městská čtvrť,“ uvedl místostarosta Prahy 3 Pavel Dobeš.

Podle něj má území nabídnout nejen bydlení, ale i školská zařízení, zdravotní služby a kvalitní veřejný prostor. „Zhruba polovina území bude věnována veřejnému prostoru a zeleni,“ uvedl výkonný ředitel Penta Real Estate David Musil. Klíčovým prvkem má být centrální park o rozloze přes jeden hektar, který bude přístupný jak rezidentům, tak veřejnosti.

První etapa projektu Žižkov 3.0 zahrnuje čtyři bytové domy s přibližně 280 byty. Celkově zde má ve dvou fázích vzniknout zhruba 550 bytů doplněných o obchody, služby a zdravotnické zařízení. Dokončení první části je plánováno na polovinu roku 2028, investice dosahuje 2,7 miliardy korun. Celý projekt má hodnotu přibližně 5,5 miliardy korun.

Praha koupí budovu Nákladového nádraží Žižkov. Po 20 letech se začne v brownfieldu stavět

Reality

Po více než 20 letech se začne měnit jeden z největších pražských brownfieldů – Nákladové nádraží Žižkov. Už dnes by pražští radní totiž měli rozhodnout o odkupu tamní památkově chráněné budovy. Za objekt a přilehlé pozemky, kde má vzniknou tramvajová linka, má hlavní město zaplatit víc než miliardu. Informaci serveru newstream potvrdil Pavel Dobeš, místostarosta Prahy 3.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Architektura navazuje na železniční minulost

Urbanistickou koncepci připravil nizozemský ateliér Benthem Crouwel Architects ve spolupráci s českým studiem RA15, který zvítězil v mezinárodní soutěži už v roce 2019. Návrh vychází z původní struktury železničních tratí, jejichž zakřivené linie se promítají do uspořádání bloků i veřejných prostor.

„Urbanistický koncept jsme navrhli tak, že všechny budovy jsou umístěny podél zakřivených hran pozemku. Uprostřed tak vzniká velkorysý park jako nové srdce celé lokality,“ popsal architekt Pascal Cornips z ateliéru Benthem Crouwel.

Na něj navazuje bloková struktura zástavby, která podle architektů vytváří jasně definovaný veřejný prostor a zároveň otevírá rozsáhlý vnitroblok se zelení. „Cílem bylo navrhnout prostředí, které kombinuje městskou hustotu s kvalitou života,“ doplnil Radek Lampa ze studia RA15.

Proměna brownfieldu je podmíněna i rozvojem veřejné infrastruktury. V lokalitě se počítá s novými školami a školkami, zdravotnickými službami i dopravními investicemi. Důležitou roli má sehrát plánovaná tramvajová trať z Olšanské ulice, která zajistí lepší napojení na centrum města.

Součástí širší transformace je také budoucnost historické budovy nákladového nádraží, kterou získalo hlavní město Praha. Ta by se měla proměnit v kulturně-společenské centrum.

Jak se staví město od nuly. Žižkovský brownfield ukazuje budoucnost pražského urbanismu

Reality

Ulice, které dávají smysl. Aktivní parter, školy v docházkové vzdálenosti a památka jako přirozené centrum. Proměna Nákladového nádraží Žižkov není jen development. Je to test, jak má vypadat nová městská čtvrť 21. století.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Území si dělí velcí hráči. Ve hře jsou desítky miliard

Projekt Penty a SUDOP není v lokalitě osamocený. Areál Nákladového nádraží Žižkov se v posledních letech stal jedním z nejcennějších rozvojových území v Praze a postupně si ho mezi sebou rozdělilo několik velkých developerských skupin.

Vedle Penty zde připravuje rozsáhlý projekt také Sekyra Group, která v jižní části území plánuje výstavbu čtvrti Žižkov City s kapacitou přes tři tisíce bytů. Investice se má pohybovat v řádu desítek miliard korun, což z projektu činí jeden z největších rezidenčních developmentů v metropoli.

Významnou část území kontroluje i skupina Cresco Real Estate ve spolupráci s Wood & Company. Jejich projekt Yards Žižkov počítá s více než tisícovkou bytů a představuje další miliardovou investici. Do území vstoupila Cresco převzetím části projektů od společnosti Finep.

Mezi prvními, kdo v lokalitě zahájili výstavbu, patří Central Group, který zde realizuje menší rezidenční projekty. Celkově se tak na území o rozloze desítek hektarů koncentruje několik paralelních investic, jejichž souhrnný objem může v horizontu příštích let přesáhnout desítky miliard korun.

Cresco převzalo od Finepu bytový projekt na Žižkově. Postaví tam přes tisíc bytů

Reality

Projekt rezidenční výstavby na pražském brownfieldu Nákladového nádraží Žižkov mění investora, ne však ambice. Praha získá novou čtvrť. Stavět se začne letos na jaře.

nst

Přečíst článek

Kanceláře v ikoně noční Prahy: Jak se Palác Akropolis proměnil v prémiovou byznys adresu

Reality

Palác Akropolis byl vždy místem setkávání. K umělcům a hudebníkům se nyní přidávají investoři a strategické týmy v nových kancelářských prostorech.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Penta koupila další pozemek na Nákladovém nádraží Žižkov

Reality

Penta Real Estate dál posiluje svou pozici na pražském rezidenčním trhu. Od Českých drah koupila za zhruba 750 milionů korun pozemky v severní části areálu Nákladového nádraží Žižkov a už na přelomu roku chce spustit stavební práce.

pej

Přečíst článek