Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Miliardáři opravili InterContinental za deset miliard. Teď přijde na řadu náměstí za 150 milionů

Pavilon na náměstí Miloše Formana
Adept, užito se svolením
Petra Nehasilová
pej

Náměstí Miloše Formana u hotelu Fairmont Golden Prague má projít proměnou za 150 milionů korun. Po kritice původní „kostky“ vybrali vlastníci hotelu v mezinárodní soutěži dánské studio ADEPT. Nový pavilon má vydělávat, ale také odstínit prostor od hluku Pařížské ulice.

Je to místo, kde se potkává několik pražských příběhů najednou. Brutalistní architektura bývalého InterContinentalu, luxus Pařížské ulice, staroměstská památková rezervace, výhled k Vltavě a také mimořádně citlivá otázka: co ještě smí soukromý investor postavit v jednom z nejcennějších veřejně přístupných prostorů v centru Prahy?

Náměstí Miloše Formana vedle dnešního hotelu Fairmont Golden Prague dlouho působilo jako nedořešená část velké investice. Hotel prošel rekonstrukcí za téměř deset miliard korun. Okolí se postupně proměnilo. Samotná piazzetta se ale stala předmětem sporu.

Vlastníci hotelu, tedy skupina kolem podnikatelů Oldřicha Šlemra, Eduarda Kučery a Pavla Baudiše, původně počítali s výraznou novostavbou. Prosklená krychlová budova, označovaná jako Staroměstská brána, však narazila na kritiku části odborné i místní veřejnosti. Praha 1 i část obyvatel chtěly, aby náměstí zůstalo co nejvíce volné.

Místo dalšího přetlačování proto přišla mezinárodní architektonicko-urbanistická soutěž RaumScape. Do ní se přihlásilo 197 ateliérů ze 42 zemí. Vyhrálo ji dánské studio Adept, které má zkušenosti s velkými městskými transformacemi a v Česku už zanechává výraznou stopu například v Ostravě.

Pavilon místo kostky

Vítězný návrh nepracuje s budovou jako dominantou, ale spíš jako s terénem. Nový pavilon má stát při Pařížské ulici. Směrem do ulice i na náměstí bude prosklený, část provozu se ale schová pod zem. „Chtěli jsme navrhnout pavilon, který neubírá plochu náměstí,“ řekl architekt Anders Lonka z dánského studia Adept na dnešním setkání v Centru Architektury a Městského Plánování.

Právě to je klíč k celému návrhu. Budova má existovat, má nést komerční nájemní plochy a pomoci ekonomice projektu. Současně ale nemá z piazzetty udělat další uzavřený komerční prostor. Její střecha má být veřejně přístupná a podle investorů se pracuje také na tom, aby byla plně bezbariérová.

Mezinárodní architektonicko-urbanistická soutěž RaumScape, která hledala novou podobu piazzetty před hotelem Fairmont Golden Prague, zná svého vítěze. Porota vybrala návrh studia ADEPT z Dánska.

150 milionů za veřejný prostor. Dánové přetvoří konec Pařížské ulice

Jedno z nejcennějších míst v centru Prahy čeká proměna. Mezinárodní soutěž RaumScape s rekordní účastí 197 ateliérů vyhrálo dánské studio ADEPT, které navrhne nové náměstí před hotelem Fairmont Golden Prague. Projekt za 150 milionů korun zaplatí soukromý investor.

Přečíst článek

Původně architekti navrhovali menší objekt, než investor požadoval. Zadání se ale postupně ustálilo na zhruba tisíci metrech čtverečních. Polovina výměry má být na úrovni náměstí, druhá část v podzemí.

Investor od začátku říká, že projekt musí dávat smysl nejen urbanisticky, ale i ekonomicky. Náklady na proměnu náměstí se odhadují na 150 milionů korun a zaplatí je soukromý vlastník. Město se na financování nepodílí. Podmínkou však zůstává veřejný charakter prostoru: z celkové plochy přibližně 3200 metrů čtverečních má být minimálně 3000 metrů čtverečních volně přístupných.

Odstínit Pařížskou

Nový pavilon má mít ještě jednu, méně viditelnou funkci. Má pomoci odstínit náměstí od hluku z Pařížské ulice. Ta je sice jednou z nejluxusnějších adres v Praze, zároveň je ale dopravně zatíženou městskou třídou. Prostor mezi hotelem a ulicí tak dosud fungoval spíš jako průchozí plocha než místo, kde by člověk chtěl zůstat. 

Dánští architekti proto pracují s pavilonem také jako s akustickou bariérou. Nejde jen o estetiku, ale o praktickou použitelnost náměstí. Pokud má piazzetta fungovat jako skutečný veřejný prostor, nestačí ji vydláždit a doplnit mobiliářem. Musí se na ní dát sedět, mluvit, čekat, být.

Takto se promění Florenc

Z brownfieldu čtvrť za 20 miliard. Takto se promění Florenc

Proměna jednoho z posledních velkých brownfieldů v centru Prahy vstupuje do rozhodující fáze. Projekt Florenc21 má po roce mezinárodních architektonických soutěží jasné vítěze i investiční rámce. Penta Real Estate plánuje v lokalitě investici kolem 20 miliard korun a výstavbu zahájit po roce 2028.

Přečíst článek

Druhou zásadní vrstvou návrhu je zeleň. Adept navrhuje vysadit na náměstí nezvykle velké množství stromů. Ty mají prostor ochladit a udělat z něj místo použitelné i v horkých letních dnech. S ohledem na klimatickou změnu už podle architektů nejde o doplněk, ale o základní podmínku přežití veřejných prostranství ve městech.

Kvůli podzemnímu parkovišti však nebude výsadba jednoduchá. Stromy bude nutné sázet na kopečky zeminy, aby měly dost prostoru pro kořeny. K zavlažování se má využívat především podzemní a dešťová voda.

Památkáři budou klíčoví

Právě stromy ale mohou být jedním z nejtěžších bodů dalšího projednávání. Takové množství zeleně je pro náměstí v historickém centru Prahy nezvyklé a čekají se složitá jednání s památkáři. „Pamatuji si, jak složité bylo je přesvědčit i o tom, že aleje v ulicích jsou také součástí centra Prahy,“ řekl architekt Marek Tichý z ateliéru TaK Architects, který měl na starosti rekonstrukci hotelu a úpravy jeho okolí podle původního projektu.

Natáčení podcastu s architektem Markem Tichým

Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy

Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.

Přečíst článek

Tichý zároveň připomíná, že příprava takto citlivého projektu nebude otázkou měsíců. Jednání s památkáři už začala, stejně jako komunikace s místními obyvateli. Jak dlouho bude povolovací proces trvat, zatím není jasné. Může jít o rok a půl, možná déle.

Soukromý investor, veřejná odpovědnost

Proměna náměstí Miloše Formana je zajímavá právě tím, že nejde o běžný městský projekt. Pozemek vlastní soukromý investor. Ten také zaplatí úpravy. Výsledek ale bude sloužit jako veřejný prostor v srdci Prahy. To je citlivá kombinace. Investor potřebuje ekonomickou návratnost a nájemní plochy. Město potřebuje kvalitní veřejné prostranství. Obyvatelé Prahy 1 a odborná veřejnost chtějí jistotu, že další zásah do historického centra nebude jen komerční přístavbou k luxusnímu hotelu.

Právě proto byla soutěž tak důležitá. Měla posunout debatu od otázky, zda stavět, nebo nestavět, k otázce, jak může soukromá investice přinést veřejnou hodnotu. Do soutěže se přihlásily téměř dvě stovky týmů z celého světa. To samo ukazuje, jak mimořádná parcela to je. V centru Prahy už prakticky nevznikají takto exponovaná místa, kde se dá najednou řešit architektura, veřejný prostor, komerce, klima i vztah k historickému městu.

Nové náměstí má být posledním krokem v proměně někdejšího InterContinentalu. Hotel, který patří k nejvýraznějším stavbám pražského brutalismu, koupili Baudiš, Kučera a Šlemr v roce 2019. Po nákladné rekonstrukci se letos vrátil na trh jako Fairmont Golden Prague.

Nová etapa výstavby Žižkova

Ještě nedávno brownfield, dnes obří jáma. Výstavba nového Žižkova za miliardy začala

Transformace bývalého nákladového nádraží patří k největším rozvojovým projektům v Praze. První etapa počítá s bytovými domy, parkem i občanskou vybaveností.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Tohle kdysi býval chlívek.

FOTOGALERIE: Bydlet v chlívku? Po citlivé rekonstrukci je z něj krásný letní byt

Přečíst článek

Stavebnictví může zdražení ropy doběhnout až se zpožděním, říká developer

Igor Bubeník
Corwin, užito se svolením
Petra Nehasilová

Napětí na Blízkém východě se už začíná promítat do cen některých materiálů navázaných na ropu. Ve stavebnictví se ale podobné dopady často projevují se zpožděním. Podle developera Corwin, který je dlouhodobě aktivní v Bratislavě a Ljubljani a nedávno vstoupil na pražský trh s projektem Dvory Vysočany, může výraznější růst cen přijít až na přelomu let 2026 a 2027. Za dlouhodobě největší problém českého trhu však firma označuje pomalé povolování staveb.

Začínáte už ve svých projektech pociťovat dopady napětí na Blízkém východě, zejména prostřednictvím cen ropy, dopravy nebo stavebních materiálů?

Začínáme to pociťovat u některých materiálů, které jsou přímo navázané na ropu. U nich může docházet k okamžitým výpadkům dodávek nebo nárůstu cen. Stavebnictví je však navazujícím odvětvím mnoha oborů, které ropu využívají, a růst cen se zde často projevuje se zpožděním. K výraznějšímu cenovému posunu proto může dojít až na přelomu let 2026 a 2027.

video

Experti: Vyšší ceny materiálů i financování zdraží byty i nájmy

Rostoucí ceny stavebních materiálů, práce i financování podle expertů dál zvýší tlak na ceny nemovitostí i nájmů. Část nákladů ponesou developeři a banky, rozhodující část se ale podle ankety Realitního Clubu promítne do konečné ceny pro kupující a zhorší dostupnost bydlení.

Přečíst článek

Které vstupy jsou pro vás v tuto chvíli nejcitlivější? Izolace, plasty, asfalt, ocel, doprava, energie, nebo spíše celková nejistota na trhu?

Pokud se bavíme o všech externích faktorech, tím nejdůležitějším je délka povolovacího řízení. V Praze byla výstavba dlouhodobě brzděna pomalým schvalováním stavebních povolení, což vedlo ke vzniku velkého bytového dluhu. Ačkoli se nyní věci začínají měnit k lepšímu, dlouhodobé zabrzdění výstavby způsobilo, že na trhu je momentálně nedostatek dodavatelů a ceny jsou vysoké. Je to klasický příklad toho, že špatná politika ve stavebnictví má dopady na roky až desetiletí.

Promítá se aktuální situace už do výběrových řízení? Jsou stavební firmy a subdodavatelé ochotni dávat pevné ceny, nebo se zkracuje platnost nabídek?

U některých dodavatelů určitě panují obavy z fixace cen. Máme dlouhodobě nastavené dodavatelské vztahy a část rizik se snažíme řídit dopředu. I tak ale platí, že u některých položek je tlak na ceny výrazný.

Počítáte u nových projektů s vyššími rezervami v rozpočtech kvůli geopolitickým rizikům a možné volatilitě cen?

Do budoucna bude určitě třeba počítat s růstem cen. I proto je klíčové urychlit povolovací proces, aby se z trhu odstranila nejistota a lidé se dostali k lepším cenám. Volatilita a nejistota na slovenském i českém trhu byly v posledních desetiletích spojeny právě s dlouhým schvalovacím procesem. Pokud dnes koupím pozemek a nevím, zda budu stavět za dva, pět nebo deset let, jen velmi těžko mohu plánovat rozpočet.

Nové Dvory

Vysočany čeká obří transformace. Slovenský developer v nové čtvrti podle Gehla prostaví miliardy

Na pětihektarovém brownfieldu ve Vysočanech začíná vznikat nová pražská čtvrť Dvory Vysočany. Projekt za několik miliard korun navrhli urbanisté, kteří stáli u proměny Kodaně, a architekti ocenění Českou cenou za architekturu. První etapa má být dokončena v roce 2029 a nabídne byty od 5,6 milionu korun.

Přečíst článek

Dá se už dnes odhadnout, o kolik by současná situace mohla výstavbu prodražit, nebo je podle vás na podobné vyčíslení ještě příliš brzy?

Na podobné vyčíslení je ještě příliš brzy. Nevíme, kdy a jak současné konflikty skončí, případně zda nepřibudou další. Můžeme však očekávat, že ceny se budou meziročně zvyšovat klidně i o deset a více procent.

Budou případné vyšší náklady nést developeři ve svých maržích, nebo se nevyhnutelně promítnou do konečných cen bytů?

Development je odvětví s poměrně nízkými maržemi, často pouze na úrovni rozumného řízení rizik. To znamená, že developer má velmi omezený prostor, do jaké míry dokáže absorbovat růst cen stavebních materiálů. V posledních letech některé položky podražily o desítky procent. Pokud by developeři nezdražovali, znamenalo by to, že výstavba bude ztrátová, což není udržitelné.

Změnila zkušenost z covidu a války na Ukrajině způsob, jakým Corwin přistupuje k rizikům v dodavatelských řetězcích, nacenění staveb a plánování projektů?

Na Slovensku a ve Slovinsku došlo v období po covidu k situaci, kdy mnoho menších developerů zkrachovalo, protože nedokázali pokrýt skokový nárůst cen. Větší a kapitálově silnější firmy mají v takových situacích obvykle větší prostor rizika řídit, například díky delším vztahům s dodavateli nebo vlastnímu řízení staveb. V tomto období jsme měli rozestavěné projekty na Slovensku s 290 byty, 236 byty v Slovinsku a zároveň připravovali největší kancelářský development ve Slovinsku s 36 tisíci metry čtverečními plochy. Díky tomu, že již máme vybudované dodavatelské řetězce a zároveň jsme sami sobě generálním dodavatelem stavby, jsme byli schopni udržet ceny na úrovni, která zabránila přenesení nákladů na zákazníka nebo zpoždění stavby. Zkušenost z posledních let nám spíše potvrdila, že je důležité mít pod kontrolou dodavatelské vztahy, harmonogram i nacenění projektů co nejdříve. Zkušenosti z různých trhů se snažíme promítat do přípravy dalších projektů.

Francesco Kinský dal Borgo

Francesco Kinský dal Borgo: Modernizace památek je stále problém

Obnova historických sídel není jen otázkou financí či techniky. Je to především práce s pamětí místa, citem pro detail a schopností dát minulosti nový smysl. Francesco Kinský dal Borgo ukazuje, jak může vypadat, když se historie skutečně vrací k životu.

Přečíst článek

Kde je podle vás hranice, za kterou už kupující další zdražování nových bytů neunesou? Rozhodnou o tom spíše ceny samotné, nebo dostupnost hypoték?

Koupě bydlení je základní potřeba. Je to emocionální otázka a nepatří mezi věci, které se dají snadno odložit. Většinou proto rozhoduje, zda má klient schopnost daný byt financovat. Růst hypotečních sazeb nebo cena bytu, na kterou už nemůže získat hypotéku, jsou vždy rozhodujícím faktorem. Nakonec člověk potřebuje bydlet a najde způsob, jak získat finance, pokud to bude v jeho silách, i když se mu cena bude zdát vysoká. Skutečný problém může nastat, pokud se nezrychlí schvalování, nezracionalizují se normy a náklady budou dále růst. V takové situaci nebudeme moci ceny snižovat a na trhu zůstane jen velmi málo lidí, kteří si budou moci koupi bytu vůbec dovolit.

Igor Bubeník

Působí ve společnosti Corwin SK jako Head of Business Strategy. V minulosti se ve firmě věnoval také oblasti ESG a komunikace; veřejně vystupoval mimo jiné k tématům udržitelné architektury, městského developmentu a dopadů povolovacích procesů na bytovou výstavbu. Corwin se zaměřuje na rezidenční a komerční development, revitalizaci brownfieldů a udržitelné městské projekty.

Český realitní trh se zvedl, teď ho brzdí nejistota. Dobré nemovitosti ale dál mizí rychle, říká finanční ředitel Redstone

Český realitní trh se po slabším období znovu rozběhl a investoři mají podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silný apetit nakupovat. Novou nejistotu ale přináší geopolitické napětí, které může prodražit financování developerských projektů. Přesto zůstává výhled trhu podle něj pozitivní.

Přečíst článek

Související

Ilustrační foto

Majitelé chat a firemních objektů si připlatí. Obce dál zvedají daň z nemovitosti

Přečíst článek

Tohle měl být obyčejný panelák na odpis. Dnes je z něj 507 bytů a návod, jak zachránit města

Kosmalt
Matěj Hakár, užito se svolením
Petra Nehasilová

Kdysi tu bydleli svobodní dělníci a dělnice košických železáren. Dnes je z bývalé socialistické ubytovny Kosmalt dům s 507 byty. Atrium Architekti ukázali, že i panelák může mít druhý život.

Na první pohled působí Kosmalt jako typ stavby, nad kterou by mnoho investorů mávlo rukou. Třináct podlaží, přísný betonový rastr, stovky malých buněk a výrazná stopa šedesátých let. Jenže právě v tom košické studio Atrium Architekti našlo hodnotu, kterou současná města potřebují, a to identitu a paměť místa.

Budova na Kysucké ulici v Košicích vznikla v šedesátých letech jako největší dělnická ubytovna někdejších Východoslovenských železáren. Název Kosmalt odkazuje na smaltovanou ocel, jeden ze symbolů místní průmyslové výroby. Dům stojící na sídlišti Terasa byl od začátku víc než jen ubytovací blok. Díky své siluetě a charakteristické fasádě se stal výraznou dominantou okolní městské struktury.

Po desetiletích provozu ale potřeboval novou kapitolu, ne jen zateplení a výměnu oken. Potřeboval proměnu, která ho přizpůsobí současnému životu.

Architekti nechtěli panelák převléct. Chtěli ho pochopit

Michal Burák, Dušan Burák a Jana Varchola Buráková ze studia Atrium Architekti nepřistoupili ke Kosmaltu jako k anonymnímu paneláku, který je třeba schovat pod novou fasádu. Naopak. Hlavním motivem obnovy se stalo to, co už dům měl, pravidelnou geometrickou mřížku z prefabrikovaných betonových modulů. Východní a západní fasáda tvořená rastrem identických polí zůstala zachována jako silný architektonický podpis. Monochromatická šedá barevnost ještě zdůraznila její monumentalitu a čistotu.

Jedním z nejsilnějších momentů celé obnovy je práce s původními materiály. Architekti se nesnažili minulost vymazat. Naopak ji začali odkrývat. Zachovali a repasovali původní lité terrazzo ve společných chodbách a schodištích, mramorové obklady vestibulu, travertinový sokl fasády, ocelové nosníky ve společných prostorách i původní ocelovou pavlač a schodiště ve vstupní hale. Zároveň do domu vstupují současným jazykem, a to tahokovem, vlnitým plechem, svítidly navrženými na míru a výraznými barevnými akcenty. Staré a nové detaily jsou jasně rozlišené, ale nepůsobí proti sobě. Naopak se doplňují. 

PSN kupuje od společnosti E.ON rozsáhlý areál v Brně, kterému vrátí rezidenční funkci.

Kde byla elektrárna, budou byty. PSN chystá velkou proměnu Cejlu

Uzavřený areál, který desítky let sloužil energetice, se má otevřít městu. PSN zde chystá bydlení.

Přečíst článek

21 metrů čtverečních. A přesto plnohodnotné bydlení

Největší výzvou byla samotná dispozice. Původní ubytovací buňky byly malé, opakující se a navržené pro úplně jiný společenský režim. Architekti je proměnili v kompaktní soukromé jednotky o ploše 21 metrů čtverečních. V praxi ale byty fungují pro jednotlivce i dvojice. Pomáhá tomu velkorysé prosklení, lodžie a výhledy na město, zejména z vyšších podlaží. Celkem dům nabízí 507 obytných jednotek. V době, kdy města řeší dostupnost bydlení, tlak na zahušťování a nedostatek pozemků, je to víc než architektonická rekonstrukce. Je to realistický model, jak využít to, co už máme.

Zatímco samotné byty jsou malometrážní, společné prostory působí překvapivě velkoryse. Vstupní hala, chodby a vertikální komunikace mají díky dennímu světlu, proporcím a výhledům charakter reprezentativních míst, nikoli jen anonymních průchodů. Součástí návrhu je také nový orientační systém založený na barvě a symbolu. Lososová, slonovinová a žlutá spolu se znaky plus a mínus pomáhají obyvatelům i návštěvníkům snadno číst jednotlivá křídla chodeb.

Tohle kdysi býval chlívek.

FOTOGALERIE: Bydlet v chlívku? Po citlivé rekonstrukci je z něj krásný letní byt

Staré hospodářské stavby už nemusí končit jako ruiny. V Panoším Újezdu vznikl z kamenného chlívku minimalistický byt, který ukazuje, jak může vypadat současný český venkov. Projekt se uchází o Českou cenu za architekturu.

Přečíst článek

Takto bude vypadat škola v Zelenči.

Nejdřív škola, pak byty. U Prahy vzniká čtvrť velká jako celé dnešní Mstětice

Co když se čtvrť nezačíná byty, ale školou? V Mstěticích u Prahy zkoušejí model, ve kterém veřejná infrastruktura nepřichází jako reakce na development, ale jako jeho základ.

Přečíst článek

Související

Apartmánový dům Lebenski stojí osamoceně na okraji horského lesního pásma, za kterým se majestátně tyčí štíty Vysokých Tater.

V Tatrách se téměř nestaví. Z ruin socialistického hotelu vznikla nová horská dominanta

Přečíst článek
Chalupa na Vysočině

Zapomeňte na chalupu s krajkami. Rodina si na Vysočině ve starém statku postavila temné designové útočiště

Přečíst článek
Doporučujeme