Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Z Prahy do kostarické džungle: Architektka, která proměnila sen v byznys

Uprostřed kostarické džungle vyrostl dům, který spojuje surovou materiálnost s otevřeností přírody.
Užito se svolením BoysPlayNice
Petra Nehasilová

Dagmar Štěpánová postavila v Kostarice nejen designový resort, ale i nový život. Zakladatelka studia Formafatal dokazuje, že i uprostřed džungle lze vytvořit prosperující značku s globálním přesahem.

Architektka Dagmar Štěpánová, zakladatelka studia Formafatal, opustila ruch Prahy a přenesla své působení doprostřed tropické džungle. V Kostarice navrhla nejen oceňovaný resort Achioté, ale i svůj vlastní dům. „Už od dětství mě přitahovala Střední Amerika. Když přišla příležitost podílet se na projektu Art Villas, věděla jsem, že mě Kostarika zcela pohltí,“ říká Štěpánová pro Newstream.

Z profesní spolupráce se zrodil nový životní směr. Dnes má v Kostarice domov, studio i rozvíjející se byznys. Její nejnovější realizace, Studio House, představuje esenci jejího přístupu k architektuře: „Žádný zbytečný prvek navíc, ale ani nic, co by chybělo.“

Dům, který splývá s džunglí

Z příjezdové cesty působí dům jako minimalistický hranol. Fasádu z dusané hlíny doplňují velkoformátová posuvná okna, která propojují interiér s okolní krajinou. Více než polovinu plochy dvoupodlažní vily tvoří terasy a bazén, které plynule rozšiřují obytnou zónu do exteriéru. Hlavní obytné patro je směrem k oceánu zcela otevřené a funguje zároveň jako zastřešená terasa.

K hlavnímu vstupu vede levitující platforma z betonových desek, pod níž je ukryta koupelna. Osa vstupu přirozeně navádí návštěvníka obytným prostorem s kuchyní až na terasu s grilovacím pultem, situovanou v úrovni terénu. Odtud pokračuje dlouhé cortenové schodiště k bazénu a další stoupá až na střechu domu.

Architektka Dagmar Štěpánová

V kostarické džungli žije i navrhuje. I v Evropě je zajímavá práce, říká architektka Dagmar Štěpánová

Dagmar Štěpánová patří k nejvýraznějším českým architektkám. Spolu se svým studiem Formafatal se podepsala hned pod několik oceňovaných projektů. Nejenom v Česku. Architektka, která dává přednost surovým materiálům jako je hlína, beton nebo ocel, se prosadila i ve Střední Americe.

Přečíst článek

Bazén s přepadovou hranou o délce deseti metrů kopíruje vrstevnici svahu a určuje rytmus celého projektu, od terasy až po střechu. Právě tam, mezi korunami stromů, se otevírá výhled na nekonečný oceán. Střešní terasa se tak stává ideálním místem pro pozorování západů slunce i noční hvězdné oblohy.

Většina domu zůstává skrytá pohledům zvenčí. Spodní podlaží s ložnicemi a koupelnami je přístupné ze soukromé části zahrady. Interiérové i exteriérové schodiště a kamenná pěšina obepínající dům propojují všechny části objektu do harmonického celku.

Dům stojí mezi vzrostlými stromy, jejichž kořeny se staly nedílnou součástí projektu. Terén svažující se dvěma směry určil tvar i dispozici stavby. Jedna z fasád záměrně chybí, obytný prostor se zcela otevírá okolní džungli, světlu i proudícímu vzduchu.

Realizace architektky Dagmar Štěpánové (Formafatal) v Kostarice.

Češi „dobývají“ Kostariku. Uprostřed džungle postavili další luxusní vily

Minimalistické a funkční jsou vily, které navrhla architektka Dagmar Štěpánová do džungle v Kostarice. Na 90 metrech čtverečních nabídnou veškeré pohodlí a hlavně výhled na Pacifik.

Přečíst článek

Mezi dvěma světy

Studio Formafatal dnes tvoří jedenáctičlenný tým, rozkročený mezi Evropu a Latinskou Ameriku. „Aktuálně se věnuji výhradně projektům v Kostarice. Spolupracuji s belgickým architektem Jeroenem Bollenem, společně zvládneme celý proces od urbanismu po interiéry,“ vysvětluje Štěpánová.

Pražská část týmu mezitím rozvíjí evropské projekty, které jsou zaměřené na rekonstrukce a interiérový design.

Měšťanský dům z druhé poloviny 16. století na Valdštejnském náměstí́ na Malé Straně dlouhá léta čekal na citlivou rekonstrukci.

Fotogalerie: Pavlačový dům se proměnil na luxusní bydlení u Pražského hradu

Měšťanský dům z druhé poloviny 16. století na Valdštejnském náměstí́ na Malé Straně dlouhá léta čekal na citlivou rekonstrukci. Výzvy přizpůsobit památkově chráněný dům současným potřebám se chopil Jan Roučka a Dagmar Štěpánová ze studia Formafatal.

Přečíst článek

Resort Achioté se nachází v jedné z nejžádanějších oblastí pacifického pobřeží Kostariky, kde roste poptávka po výjimečném designovém ubytování. Průměrná obsazenost vil přesahuje 70 procent ročně, hlavní sezóna trvá více než osm měsíců. Kombinace autorského konceptu, limitovaného počtu jednotek a přímé správy majitelů umožňuje udržet vysoké výnosy i kvalitu služeb.

Kaple Panny Marie Bolestné

Zázrak z dřeva: Kaple v poli u Brna ohromila svět a získala architektonického Oskara

Když se víra spojí s architekturou, vznikne ticho, které mluví. A také dřevěná kaple v polích u Brna, která letos porazila velké projekty i slavné ateliéry. Stavěli ji ručně, z darů věřících. Teď je z ní nejkrásnější novostavba v Česku.

Přečíst článek

Natáčení podcastu s architektem Markem Tichým

Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy

Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.

Přečíst článek

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry. 

Témata související s realitami:

Související

Architektka Dagmar Štěpánová

V kostarické džungli žije i navrhuje. I v Evropě je zajímavá práce, říká architektka Dagmar Štěpánová

Přečíst článek
Realizace architektky Dagmar Štěpánové (Formafatal) v Kostarice.

Češi „dobývají“ Kostariku. Uprostřed džungle postavili další luxusní vily

Přečíst článek

Praha mění další brownfield. Nová čtvrť u metra ukazuje, kam míří ceny bytů

Takto se promění Hagibor.
Užito se svolením Crestylu
Petra Nehasilová

Z brownfieldu u metra Želivského vzniká nová městská čtvrť. Developer Crestyl zahájil výstavbu páté rezidenční budovy Kappa, která nabídne přes 250 bytů a přiblíží projekt Hagibor další fázi dokončení.

Lokalita Hagibor patří k nejrozsáhlejším transformačním územím v širším centru Prahy. Na místě bývalého brownfieldu mezi Vinohradskou a Počernickou ulicí vzniká pod taktovkou developerské skupiny Crestyl nová městská čtvrť, která propojuje bydlení, kanceláře a veřejné prostory. Koncepci veřejného prostoru vytvořil světově uznávaný krajinářský architekt Michel Desvigne, autor projektů v Paříži, Tokiu či Detroitu.

Crestyl nyní zahájil výstavbu páté rezidenční budovy s názvem Kappa, která vyroste v těsném sousedství stanice metra Želivského. Budova nabídne více než 250 bytů, od jednotek 1+kk po rodinné byty 5+kk s plochou až 180 metrů čtverečních. Byt o velikosti cca 118 metrů čtverečních vyjde na zhruba 25 milionů korun.

V přízemí budou obchody, restaurace a služby, rezidenti budou mít k dispozici recepci, podzemní garáže s dobíjecími stanicemi pro elektromobily a zelený vnitroblok určený k odpočinku. Dokončení projektu je naplánováno na konec roku 2027.

Autorem architektonického návrhu je kancelář Ian Bryan Architects (IBA), která stojí i za ostatními rezidenčními domy Hagiboru. Stejně jako ony bude i Kappa usilovat o mezinárodní certifikaci BREEAM, potvrzující vysoké standardy energetické úspornosti a udržitelnosti.

Historická jízdárna

Miliardový projekt Savarin má zelenou. Už za čtyři roky si budou moct lidé zkracovat cestu z Jindřišské na Václavák

Další etapa projektu Savarin má zelenou. Po rekonstrukci barokního paláce developerská skupina Crestyl začne chystat proměnu zatím uzavřeného nádvoří a také obnovu historické jízdárny.

Přečíst článek

Nová čtvrť ve východní části metropole

Projekt Hagibor postupně mění tvář dlouho opomíjené části Prahy 10. První dvě rezidenční budovy, Alfa a Beta, byly dokončeny v roce 2022, další dvě, Gamma a Delta, získaly kolaudaci v létě 2024. Celkem zde vyroste šest administrativních objektů a centrální pěší bulvár s náměstím, který propojí jednotlivé části čtvrti a nabídne restaurace, kavárny, supermarket, drogerii, lékárnu i fitness centrum. 

Plocha dnešního Hagiboru má pestrou minulost. Už od 30. let 20. století zde působil židovský sportovní klub Hagibor, podle kterého místo dodnes nese jméno. Po válce oblast převzal stát a v 50. letech zde vznikl technický areál Českého rozhlasu se studii, sklady a kancelářemi. Po roce 1989 se areál postupně vyprázdnil a stal se nevyužívaným brownfieldem. Teprve v poslední dekádě začala jeho přeměna v moderní čtvrť, která dnes představuje jeden z nejambicióznějších developerských projektů v Praze.

Architekt Kamil Mrva

Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá

Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.

Přečíst článek

Luděk Sekyra, developer a šéf Sekyra Group

Luděk Sekyra: Na Žižkově vytvoříme hipsterské centrum města

Sekyra Group aktuálně staví v Praze jeden milion metrů čtverečních, bytů a kanceláří. „Je to víc než milion metrů. Jsou to rozvojové plochy, zejména brownfieldy. Je to investice ve výši sto miliard korun,“ uvedl Luděk Sekyra na konferenci GIS, která se konala v Martinickém paláci a věnovala se z velké části realitnímu trhu. Sekyrovy investice jsou, jak podotýká, samozřejmě rozloženy v čase. „Předpokládáme realizaci v příštích patnácti letech.“ Podobný čas si vybrala i příprava projektů, změny územního plánu, povolování, stavební příprava.

Přečíst článek

Související

Historická jízdárna

Miliardový projekt Savarin má zelenou. Už za čtyři roky si budou moct lidé zkracovat cestu z Jindřišské na Václavák

Přečíst článek
Nuselský pivovar po rekonstrukci

V pražských Nuslích je nová obchodní pasáž. Díky rekonstrukci tamního pivovaru si lidé mohou krátit i cestu

Přečíst článek
V Savarinu otevřel butik Chanel.

Chanel, Starbucks či Kytky od Pepy. Luxusní prostory barokního Savarinu se plní

Přečíst článek

Grand hotel ve Špindlu půjde k zemi. Realitní magnát Vítek chce místo něj moderní rezort

Grand hotel ve Špindlu půjde k zemi. Realitní magnát Vítek chce místo něj moderní rezort
Profimedia
 ČTK

Ve Špindlerově Mlýně se chystá velká proměna. Na místě legendárního Grand hotelu má vyrůst nový moderní komplex ze skupiny CPI podnikatele Radovana Vítka. Demolice stávající budovy by mohla začít nejdříve příští rok.

Ve Špindlerově Mlýně u cesty z centra města do areálu Medvědín, na místě bývalého Grand hotelu, by mohl v příštích letech vzniknout nový hotel se zázemím a službami. Původní objekt čeká demolice. Dříve než za rok nelze zahájení prací očekávat, řekl místostarosta města Vladimír Staruch (Pro náš Špindlerův Mlýn). Společnost Estate Grand ze skupiny CPI podnikatele Radovana Vítka, která je majitelem objektu, na dotazy nereagovala.

Radnice už obdržela nezávaznou studii projektu jako podklad pro změnu územního plánu. Bez ní podle místostarosty není možné plán uskutečnit. „Jak dopadne pořízení změny územního plánu, v tuto chvíli nelze předjímat,“ uvedl Staruch. Podle něj investor plánuje odstranit stávající objekt a na jeho místě vybudovat novou, větší stavbu hotelu s parkováním v podzemí. Záměr má už souhlasné stanovisko EIA o dopadech na životní prostředí.

Současný územní plán počítá s lokalitou pro bytovou výstavbu či rekreační využití. Změna by měla umožnit zastavět větší část pozemku a postavit ubytovací objekt i na ploše určené původně pro parkoviště.

Město chce smlouvu o infrastruktuře

Zastupitelé podmínili změnu územního plánu uzavřením plánovací smlouvy mezi městem a investorem. „Zastupitelstvo bylo srozuměno se záměrem a schválilo pořízení změny územního plánu, přičemž požadovalo uzavřít plánovací smlouvu, která bude řešit i úpravy veřejné infrastruktury,“ uvedl Staruch.

Jednání o podmínkách stále probíhají, uzavření smlouvy by mělo proběhnout do konce roku. „Až po schválení plánovací smlouvy budeme moci hovořit o konkrétní podobě projektu,“ dodal Staruch. Pokud vše půjde podle plánu, v roce 2026 by mohla začít realizace změny územního plánu.

Nový hotel má být větší, ale ne vyšší

Podle zástupců města má mít nový hotel čtyři nadzemní podlaží a dvě podzemní, celkem tedy sedm pater s různě velkou zastavěnou plochou. Výška budovy však nepřekročí výšku současného objektu.

Kapacita má být až 170 pokojů a 21 služebních bytů, tedy zhruba 380 lůžek. Proti tomu měla nedokončená rekonstrukce stávajícího hotelu počítat jen s necelými dvěma stovkami lůžek.

Investor podle radnice neplánuje apartmánový hotel, ale klasické hotelové zařízení s plným servisem. Součástí projektu bude také přeložení části Špindlerovské ulice blíže k Labi, čímž má vzniknout klidová zóna s parkovou úpravou.

Budova čp. 164, známá dříve jako Hotel Deutscher Kaiser a později jako Grand hotel, má historii sahající do konce 19. století. Původní hotel stával níže po proudu Labe, ale v roce 1897 ho zničila povodeň.

„Nový hotel téhož jména postavil roku 1899 August Zippel na chráněnějším místě. Byl to luxusní, až přezdobený hotel, který byl mezi válkami modernizován,“ uvedl historik Muzea Krkonoš Správy KRNAP Jiří Louda.

Po roce 1918 nesl budova jméno Grand hotel, po únoru 1948 se z ní stala zotavovna ROH 9. květen. Od konce 80. let je objekt nevyužívaný a rekonstrukce zůstala nedokončena.

Související

Doporučujeme