V posledních několika letech bylo na pražský nemovitostní trh dodáno pouze kolem pěti a půl tisíce nových bytů. V dohledné době nelze čekat nějaké zlepšení, říká Michal Šiller, obchodní ředitel společnosti Neocity. Výsledkem je nedostatečná nabídka nových bytů a tím jejich zdražování.

Největším problémem je dlouhý a nepředvídatelný proces povolování nových staveb. Nejhorší je, že každá městská část povoluje jiným způsobem. Developeři sice už situaci na jednotlivých úřadech znají, ale celý proces povolování je tím přesto velmi špatně předvídatelný. Často podle Šillera úřady nedodržují zákonné lhůty, v nichž mají konkrétní podklady projednat.

„Zákon by měl být vykládán všude stejně, ale někde musíme doložit víc než někde jinde,“ podotýká Šiller. Obecně se však developer do žádného sporu s úřadem, například kvůli nedodržování zákonných lhůt, nepouští. „To by nefungovalo, musíme zapojit velkou diplomacii,“ říká manažer Neocity.

Naděje v digitalizaci

Velká očekávání má od novely stavebního řízení, která právě prochází Sněmovnou a jejíž ambicí je sjednotit přístup stavebních úřadů a urychlit povolování výstavby. „Hlavně si od toho slibujeme sjednocení. Jakmile máte možnost digitalizace, dokážete vyhodnotit, kde je v povolování problém,“ říká Šiller. Kde se nedodržují lhůty a proč. V papírové formě řízení neexistuje žádná databáze, ze které by šly analyzovat problémové kroky.

Další překážkou rychlejší výstavby bytů je český způsob odvolávání se proti stavebním záměrům. Problém podle Šillera není v tom, že se někdo proti plánům výstavby odvolá, ale ve lhůtách, ve kterých je odvolání vyřízeno. Pokud se stížnost nevyřeší na úrovni stavebního úřadu, putuje na pražský magistrát. „Tam si můžete klidně odškrtnout dva roky čekání.“ Zrychlení by mohla přinést právě digitalizace, kde by žádné zpoždění nemohlo vznikat, byl by okamžitě odhalen jeho důvod.

Měnit banku při refixaci nemusí být výhodné, říká finanční poradce Rusňák

Reality

Desítky tisíc lidí letos řeší refixaci hypotéky. Odejít k jiné bance za nižším úrokem nemusí být vždy výhodné, lepší je vyjednávat se svou stávající bankou, říká Tomáš Rusňák, generální ředitel společnosti Gepard Finance, která se soustředí na zprostředkování hypoték. Podle České bankovní asociace banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem. Čtvrtinu z tohoto objemu tvoří refixace.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Projekty bez konfliktů

Neocity podle Šillera nevytváří projekty tak, aby si do budoucna vytvářelo problémy s jejich schvalováním. Vždy dodržuje mantinely územního plánu a dohody se všemi subjekty. Firma nyní rozvíjí bytový projekt Veni Vidi Vinoř v samotném středu Vinoře, kde původně stál zanedbaný poplužní dvůr. Zde firma dlouhodobě spolupracuje s municipalitou.

Na místě, kde dříve stála opuštěná a léta zanedbaná budova, vyrůstá projekt Simply Prosek, který svou nabídkou reflektuje požadavky současných kupujících a nabízí i plně vybavené jednotky. Jejich nejnovější projekt Connect Vršovice staví spolu s Daramisem na místě hned vedle bývalého brownfieldu v oblasti Slatiny Bohdalec.

Realitní makléři jsou předražení, jde to i jinak, říká Meyer z Bezrealitky

Reality

Realitní makléři si berou za svou práci nepřiměřeně moc peněz, říká Hendrik Meyer, generální ředitel společnosti European Housing Services (EHS), pod kterou spadá například portál Bezrealitky.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Pozemky zdražují bydlení

„V Praze je pořád hodně pozemků, brownfieldů. Ale pozemky nejsou levné, je to další položka, která se promítá do ceny nové bydlení,“ upozorňuje Šiller. Cena pozemku nyní může tvořit i třicet procent ceny bytu. Na základě hrubé podlažní plochy, kterou umožňuje vybudovat územní plán, potom platí developeři ještě kontribuce městské části, což bývá tisíc nebo dva tisíce korun za metr. „Mělo by platit, že se tyto kontribuce utratí v místě výstavby,“ míní obchodní ředitel Šiller.

Michal Šiller byl hostem podcastové série Realitní Club. Epizodu si můžete poslechnout v úvodu tohoto článku, nebo na vaší oblíbené podcastové platformě. Jsme na Spotify i Apple Podcasts. 

Nenápadný projekt na Vysočině může být důležitější, než se zdá. Ve Žďáru nad Sázavou roste jeden z prvních vícepodlažních bytových domů ze dřeva v Česku – a zároveň ukázka, jak by mohlo vypadat dostupné nájemní bydlení budoucnosti.

Na severozápadním okraji Žďáru nad Sázavou stojí bytový blok, který na první pohled nepůsobí nijak revolučně. Právě v tom ale spočívá jeho síla. Architekti ze studia Kuba & Pilař pracovali při jeho navrhování s klasickým principem městského bloku. To znamená, že řešili ulici, vnitroblok i soukromí obyvatel. Žádná architektonická exhibice, ale funkční model, který se dá navíc opakovat.

Zásadní rozdíl je skrytý v konstrukci. Domy jsou postavené převážně ze dřeva, konkrétně z CLT panelů, které se na stavbě pouze montují. V českém prostředí jde stále o výjimku, zvlášť u vícepodlažních bytových domů. Projekt tak testuje, jestli může dřevo konkurovat klasické betonové výstavbě i ve větším měřítku.

12 fotografií v galerii

Levnější a rychlejší výstavba?

Právě prefabrikace je jedním z klíčových argumentů. Díky ní se zkracuje doba výstavby a snižují se náklady. Celý projekt vyšel na zhruba 126 milionů korun. Pokud se podobný model osvědčí, může to být zajímavá cesta pro města, která hledají rychlé a relativně dostupné řešení bytové krize.

Za tímto konkrétním projektem stojí město Žďár nad Sázavou ve spolupráci s Českou spořitelnou a s podporou Ministerstva pro místní rozvoj. I to je důležitý signál, protože bez kombinace veřejných a soukromých peněz se dostupné nájemní bydlení v Česku zatím prosazuje jen těžko.

video

Češi jsou posedlí vlastním bydlením. Nájemní byty jsou trend, ale Praha už je na hraně

Reality

Touha Čechů vlastnit byt je podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silnější než ve většině okolních zemí. Jenže vysoké ceny nemovitostí i dražší financování dál zhoršují dostupnost bydlení. Investiční nájemní bydlení proto zůstává silným trendem, otázkou ale je, kam až mohou růst nájmy.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Peníze za nic. Můžeme se ještě vyhnout základnímu příjmu?

Názory

S plíživou, ale nevyhnutelnou vlnou propouštění v celé ekonomice zejména v důsledku zavádění umělé inteligence se do veřejného prostoru opět vrací diskuse o nepodmíněném základním příjmu. Mají lidé dostávat peníze za nic? Jakým způsobem by to bylo? Kde na to vzít a k čemu by to vedlo? Jaké jsou výhody a rizika takového opatření?

Stanislav Šulc

Přečíst článek