Čokoládovna Janek má novou výrobní halu za 150 milionů bez úvěru. Poprvé vyděláváme sami na sebe, říká majitel
Z malé čokoládovny vyrostla firma s obratem stovek milionů a novou výrobou za 150 milionů korun. Václav Durďák dnes poprvé mluví o tom, že podnik začíná vydělávat sám na sebe. Jenže právě ve chvíli, kdy se splnil podnikatelský sen, přišel tvrdý test v podobě rekordně drahého kakaa a kávy.
Ještě před pár lety vyráběli čokoládu v malé výrobně a pracovali prakticky bez volného dne. Dnes Václav Durďák provází návštěvníky novou výrobní halou, která jeho čokoládovnu posunula do úplně jiné ligy. Spolu s pražírnou CoffeeSpot dnes jeho firmy generují obrat kolem 300 milionů korun.
„Teď se vlastně díváte na náš splněný sen,“ říká Durďák při prohlídce nové výroby. Nová hala o rozloze zhruba 2 200 metrů čtverečních vyšla firmu na přibližně 150 milionů korun. Samotná stavební část představovala asi 125 milionů, zbytek připadl na technologie a vybavení výroby.
Zajímavé je, že projekt nevznikl na bankovní úvěr. Firma ho financovala především z vlastních vydělaných peněz a část kapitálu doplnil investor Michal Bábíček, majitel společnosti Valve Control, který drží podíl v pražírně CoffeeSpot.
Pro Durďáka je nová výroba především symbolickým momentem. „Po deseti letech máme poprvé pocit, že vyděláváme sami na sebe. Celou dobu jsme jen investovali a měli něco před sebou,“ říká.
Čokoládu rozpouštěli v mikrovlnce a temperování se učili z YouTube. Dnes nakupují tuny kakaa, zaměstnávají desítky lidí a plánují vlastní čokoládové muzeum. Příběh bruntálské značky Brutal Choco ukazuje, že ambiciózní gastronomický byznys už dávno nevzniká jen v Praze nebo Brně. Spolu s firmami jako Čokoládovna Janek nebo Café Budík potvrzuje nový trend. Prémiová čokoláda se v Česku stále častěji rodí v regionech.
Od mikrovlnky k milionům. Jak rodinné čokoládovny z regionů mění český gastrobyznys
Zprávy z firem
Obrat roste, marže mizí
Čokoládovna i pražírna se podle něj loni dostaly dohromady na obrat kolem 300 milionů korun. Jenže vyšší tržby automaticky neznamenaly vyšší zisky.
„Po říjnu jsme měli obrat podobný jako rok předtím, ale spotřeba materiálu a energií byla o padesát procent vyšší,“ popisuje Durďák. Ve výsledcích tak firmě chybělo zhruba deset procent marže, se kterou původně počítala.
Hlavním problémem je kakao. Zatímco ještě před několika lety stálo kolem dvou až dvou a půl tisíce dolarů za tunu, později se dostalo až k šesti tisícům. Firma sice zdražila, ale zdaleka ne tolik, o kolik jí zdražily vstupy. U čokolády šlo asi o dvacet procent během posledních tří let, u kávy zvolila jiný přístup a promítala do cen spíše absolutní nárůst nákladů. Výsledkem bylo vědomé snížení marží.
Virální hit, který ekonomiku spíš zkomplikoval
Do toho přišel ještě jeden paradox. Dubajská čokoláda se loni stala virálním hitem a firma ji v jednu chvíli vyráběla v řádu stovek kusů denně.
Jenže právě v době největší poptávky prudce zdražovalo kakao. Produkt se tak prodával ve velkých objemech, ale s minimální marží. „Lidi nám trhali ruce, ale vyráběli jsme z materiálu, který stál dvakrát tolik než předtím,“ říká Durďák.
Dnes je dubajská čokoláda stabilní součástí nabídky a tvoří jednotky procent prodejů.
Luxus má jednu slabinu: nesmí zlevňovat. Jakmile se objeví cenovka se škrtancem, je po kouzlu. Dubajská čokoláda na pražském letišti připomíná, že čím větší je „hype“, tím kratší je jeho trvání.
Glosa Zdeňka Pečeného: Konec megatrendu. Dubajská čokoláda skončila ve slevě
Enjoy
Firma, která už nechce růst za každou cenu
Po letech rychlé expanze dnes firma spíše stabilizuje. V obou společnostech pracuje přes osmdesát lidí na hlavní pracovní poměr a v sezoně se počet zaměstnanců včetně brigádníků může dostat až ke 150 lidem.
Durďák zároveň říká, že dnešní velikost firmy je zhruba taková, jakou ještě dokáže řídit bez složitějšího korporátního managementu. „Kdyby se obrat obou společností během pár let dostal na čtyři sta milionů korun, vnímali bychom to jako velký úspěch. Bylo by to ideální pro návratnost investic. Ale i při současném obratu to zvládneme. Je lepší, než jsme kdy čekali. Takže dnes už víceméně jsme na té cílové velikosti,“ říká.
Extrémní pracovní tempo, které podnik provázelo na začátku, už je podle něj minulostí. „Těch 380 hodin měsíčně jsme pracovali jen pár let na začátku,“ dodává.
Dnes je pro něj důležitější jiná věc. „Budeme rádi, když tady nebudeme muset ponocovat. Pokud to ale situace bude vyžadovat, tak budeme. Důležité je, aby nás ta práce bavila. S tím jsme čokoládovnu zakládali.“
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
