Rychlý růst evropských akcií obranného průmyslu se zastavil. Investoři nyní čekají na důkazy, že rostoucí vojenské výdaje se skutečně promítají do zisků firem.

Navzdory pokračujícím konfliktům na Ukrajině i na Blízkém východě a výraznému zvyšování obranných rozpočtů se ceny akcií od poloviny ledna pohybují bez výraznějšího trendu, uvádí agentura Bloomberg. Evropské výdaje na obranu přitom od roku 2020 vzrostly o 63 procent. Dříve velmi silné zbrojařské tituly, včetně německého Rheinmetallu, se obchodují pod svými maximy – jeho akcie jsou zhruba o pětinu níže než v září.

Sektor tak zpomaluje po loňském prudkém růstu, kdy se jeho hodnota téměř zdvojnásobila a na začátku roku 2026 dosáhla rekordních úrovní. Krátké oživení přineslo vypuknutí konfliktu v Íránu, následně se však trh dostal pod tlak širšího výprodeje na globálních trzích.

Strnad chce dostat HIMARS na vozy Tatra. Jedná o tom s Maďary

Zprávy z firem

Miliardové kontrakty, tisíce vozidel a možný HIMARS. Česká CSG vstupuje do maďarského obranného byznysu přes podíl ve skupině 4iG. Významná část výroby má probíhat přímo v Maďarsku. Projekt má posílit nejen tamní armádu, ale i exportní potenciál regionu.

nst

Přečíst článek

Ocenění zbrojařských firem zůstává vysoké. Akcie se obchodují za zhruba dvojnásobek očekávaných zisků oproti širšímu evropskému trhu a překonávají i technologický nebo luxusní sektor. Investoři proto stále více řeší, zda firmy dokážou tato ocenění obhájit – tedy dodat armádám potřebnou techniku a zároveň generovat odpovídající zisky.

Změna nálady je patrná i na primárním trhu. Nedávný vstup společnosti Gabler Group na burzu skončil poklesem ceny akcií už první den obchodování, což kontrastuje s předchozími úspěšnými emisemi v sektoru. Lépe si vedla firma CSG miliardáře Michala Strnada, analytici však upozorňují na rozdíly v ocenění oproti konkurenci.

Rostoucí význam dronů

Pod tlakem se ocitají i zavedení hráči. Rheinmetall oslabil poté, co zveřejnil slabší výhled tržeb, a to i přes rekordní objem zakázek. Investoři se podle analytiků stále více soustředí na schopnost firem plnit své plány, nikoli pouze na růst obranných rozpočtů.

Vedle výsledků hraje stále větší roli i technologická proměna válčení. Konflikty na Ukrajině a v Íránu ukazují rostoucí význam dronů a raket, zatímco řada evropských firem je stále orientována na tradiční těžkou techniku, jako jsou tanky nebo dělostřelectvo.

Část investorů proto přesouvá pozornost k firmám zaměřeným na moderní technologie. Skeptici upozorňují, že drahé zbraňové systémy, jako jsou stíhačky nebo tanky, nemusí být v budoucích konfliktech tak klíčové.

Umělá inteligence ve válce: Vědci chtějí jasná pravidla, ale těžko je dostanou

Názory

Špičkový vědecký časopis Nature vyzval tento týden, aby využívání umělé inteligence v ozbrojených konfliktech bylo pozastaveno až do sjednání mezinárodní normy pro takovéto počínání. Zatím prý vzniká nebezpečné vakuum, které může vést ke ztrátám na životech civilistů. Je to postoj lidsky pochopitelný, ale v tuto chvíli neuskutečnitelný.

Josef Tuček

Přečíst článek

Na změnu trendu reagují i samotné firmy. Rheinmetall zdůrazňuje svou roli v obraně proti dronům a italská Leonardo plánuje posílit aktivity v oblasti kyberbezpečnosti, umělé inteligence a datových technologií.

Podobná situace panuje i ve Spojených státech, kde jsou akcie leteckého a obranného sektoru výrazně dražší než širší trh. Podle analytiků tak může v krátkodobém horizontu dojít k vybírání zisků.

Podle Michaela O’Rourkea ze společnosti Jonestrading Institutional Services investory ovlivňuje i samotná povaha současných konfliktů. „Jde o první konflikt Spojených států, v němž protivník ve velké míře využívá drony a rakety,“ uvedl. Tento vývoj podle něj vede k přehodnocení toho, které firmy budou v budoucnu v sektoru dominovat. „K tomu přehodnocení dojde během příštích šesti měsíců,“ dodal.

Evropská unie je po letech vyjednávání blízko podpisu dohody o volném obchodu s Austrálií. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to podle agentury Bloomberg uvedla v dopise lídrům členských států. Podle zdrojů obeznámených se situací by mohla šéfka Komise odcestovat do Austrálie a dohodu podepsat už během víkendu.

Jednání jsou podle von der Leyenové v závěrečné fázi. Dohoda by měla posílit schopnost Evropské unie prosazovat globální standardy a zároveň zajistit odolnější dodavatelské řetězce.

Sporné body

Vyjednávání mezi EU a Austrálií se blíží ke konci už několik týdnů, stále je však brzdí některé sporné body, především otázky spojené s dovozem masa, uvádí Bloomberg.

K dalšímu posunu došlo i na politické úrovni. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič v pondělí jednal s australským ministrem obchodu Donem Farrellem a následně na síti X uvedl, že obě strany „postupují správným směrem“.

Šéf EGAP David Havlíček: My nabízíme lokomotivu, Korejci lokomotivu i s železnicí

Money

Ukrajina je válečnou zónou, přesto tam české firmy obchodují více než před ruskou invazí. Exportní a garanční pojišťovna (EGAP) tam už pojistila obchody za 1,7 miliardy korun – a zatím bez jediné škody. Skutečný boj ale podle jejího šéfa Davida Havlíčka přijde až při poválečné obnově, kdy evropské firmy narazí na konkurenci států, které financují nejen export, ale i infrastrukturu.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Evropská unie i Austrálie se zároveň snaží co nejrychleji posílit obchodní vztahy s partnery, kteří sdílejí jejich ekonomické a politické postoje. Reagují tak mimo jiné na rostoucí obchodní napětí – zejména na nová cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem a na omezení Číny v dodávkách klíčových nerostných surovin.

EU v poslední době urychlila obchodní diplomacii i jinde. Po letech vyjednávání například uzavřela dohody s Indií a také s blokem jihoamerických zemí.