Čokoládovna Janek má novou výrobní halu za 150 milionů bez úvěru. Poprvé vyděláváme sami na sebe, říká majitel
Z malé čokoládovny vyrostla firma s obratem stovek milionů a novou výrobou za 150 milionů korun. Václav Durďák dnes poprvé mluví o tom, že podnik začíná vydělávat sám na sebe. Jenže právě ve chvíli, kdy se splnil podnikatelský sen, přišel tvrdý test v podobě rekordně drahého kakaa a kávy.
Ještě před pár lety vyráběli čokoládu v malé výrobně a pracovali prakticky bez volného dne. Dnes Václav Durďák provází návštěvníky novou výrobní halou, která jeho čokoládovnu posunula do úplně jiné ligy. Spolu s pražírnou CoffeeSpot dnes jeho firmy generují obrat kolem 300 milionů korun.
„Teď se vlastně díváte na náš splněný sen,“ říká Durďák při prohlídce nové výroby. Nová hala o rozloze zhruba 2 200 metrů čtverečních vyšla firmu na přibližně 150 milionů korun. Samotná stavební část představovala asi 125 milionů, zbytek připadl na technologie a vybavení výroby.
Zajímavé je, že projekt nevznikl na bankovní úvěr. Firma ho financovala především z vlastních vydělaných peněz a část kapitálu doplnil investor Michal Bábíček, majitel společnosti Valve Control, který drží podíl v pražírně CoffeeSpot.
Pro Durďáka je nová výroba především symbolickým momentem. „Po deseti letech máme poprvé pocit, že vyděláváme sami na sebe. Celou dobu jsme jen investovali a měli něco před sebou,“ říká.
Čokoládu rozpouštěli v mikrovlnce a temperování se učili z YouTube. Dnes nakupují tuny kakaa, zaměstnávají desítky lidí a plánují vlastní čokoládové muzeum. Příběh bruntálské značky Brutal Choco ukazuje, že ambiciózní gastronomický byznys už dávno nevzniká jen v Praze nebo Brně. Spolu s firmami jako Čokoládovna Janek nebo Café Budík potvrzuje nový trend. Prémiová čokoláda se v Česku stále častěji rodí v regionech.
Od mikrovlnky k milionům. Jak rodinné čokoládovny z regionů mění český gastrobyznys
Zprávy z firem
Obrat roste, marže mizí
Čokoládovna i pražírna se podle něj loni dostaly dohromady na obrat kolem 300 milionů korun. Jenže vyšší tržby automaticky neznamenaly vyšší zisky.
„Po říjnu jsme měli obrat podobný jako rok předtím, ale spotřeba materiálu a energií byla o padesát procent vyšší,“ popisuje Durďák. Ve výsledcích tak firmě chybělo zhruba deset procent marže, se kterou původně počítala.
Hlavním problémem je kakao. Zatímco ještě před několika lety stálo kolem dvou až dvou a půl tisíce dolarů za tunu, později se dostalo až k šesti tisícům. Firma sice zdražila, ale zdaleka ne tolik, o kolik jí zdražily vstupy. U čokolády šlo asi o dvacet procent během posledních tří let, u kávy zvolila jiný přístup a promítala do cen spíše absolutní nárůst nákladů. Výsledkem bylo vědomé snížení marží.
Virální hit, který ekonomiku spíš zkomplikoval
Do toho přišel ještě jeden paradox. Dubajská čokoláda se loni stala virálním hitem a firma ji v jednu chvíli vyráběla v řádu stovek kusů denně.
Jenže právě v době největší poptávky prudce zdražovalo kakao. Produkt se tak prodával ve velkých objemech, ale s minimální marží. „Lidi nám trhali ruce, ale vyráběli jsme z materiálu, který stál dvakrát tolik než předtím,“ říká Durďák.
Dnes je dubajská čokoláda stabilní součástí nabídky a tvoří jednotky procent prodejů.
Luxus má jednu slabinu: nesmí zlevňovat. Jakmile se objeví cenovka se škrtancem, je po kouzlu. Dubajská čokoláda na pražském letišti připomíná, že čím větší je „hype“, tím kratší je jeho trvání.
Glosa Zdeňka Pečeného: Konec megatrendu. Dubajská čokoláda skončila ve slevě
Enjoy
Firma, která už nechce růst za každou cenu
Po letech rychlé expanze dnes firma spíše stabilizuje. V obou společnostech pracuje přes osmdesát lidí na hlavní pracovní poměr a v sezoně se počet zaměstnanců včetně brigádníků může dostat až ke 150 lidem.
Durďák zároveň říká, že dnešní velikost firmy je zhruba taková, jakou ještě dokáže řídit bez složitějšího korporátního managementu. „Kdyby se obrat obou společností během pár let dostal na čtyři sta milionů korun, vnímali bychom to jako velký úspěch. Bylo by to ideální pro návratnost investic. Ale i při současném obratu to zvládneme. Je lepší, než jsme kdy čekali. Takže dnes už víceméně jsme na té cílové velikosti,“ říká.
Extrémní pracovní tempo, které podnik provázelo na začátku, už je podle něj minulostí. „Těch 380 hodin měsíčně jsme pracovali jen pár let na začátku,“ dodává.
Dnes je pro něj důležitější jiná věc. „Budeme rádi, když tady nebudeme muset ponocovat. Pokud to ale situace bude vyžadovat, tak budeme. Důležité je, aby nás ta práce bavila. S tím jsme čokoládovnu zakládali.“
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
