Leyenová ustála pokus o odvolání
Evropská komise podle očekávání bezpečně ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a 18 se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.
Odvolání Ursuly von der Leyenové a jejího týmu eurokomisařů navrhl rumunský pravicový europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), který šéfku komise viní ze závažných pochybení a nedostatku transparentnosti, mimo jiné kvůli kauze Pfizergate. Ta se týká komunikace von der Leyenové se šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Unijní soud v květnu rozhodl, že EK pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám právě mezi von der Leyenovou a Bourlou, které se vakcín týkaly. Piperea pro hlasování o nedůvěře shromáždil dostatek podpisů, těch je zapotřebí nejméně 72.
Von der Leyenová v pondělní debatě na plénu EP, při níž ji osobní účastí podpořil sbor eurokomisařů, pochybení v komunikaci s výrobci vakcín odmítla a označila předkladatele návrhu za extremisty. „Vidíme znepokojivou hrozbu ze strany extremistických stran, které chtějí polarizovat naše společnosti pomocí dezinformací. Neexistuje žádný důkaz, že by měly nějaká řešení, ale je dostatek důkazů o tom, že mnohé z nich jsou podporovány našimi nepřáteli a jejich loutkovodiči v Rusku nebo jinde. Jsou to hnutí poháněná konspiracemi – od odpůrců očkování až po obhájce Putina,“ uvedla s tím, že se „stačí se podívat na některé z podepsaných pod tímto návrhem“.
Na Slovensku přetrvávají problémy, pokud jde o boj proti korupci. V každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie to uvedla Evropská komise. Panují podle ní rovněž obavy ohledně zhoršení situace médií a tlaku na občanskou společnost.
Slovensko čelí kritice EU za korupci
Money
Již před hlasováním představitelé nejpočetnější Evropské lidové strany (EPP), v níž jsou čeští europoslanci z TOP 09, Starostů a KDU-ČSL, a frakce socialistů a demokratů (S&D) oznámili, že předsedkyni Evropské komise podpoří. Podporu von der Leyenové naznačila i liberální Obnova Evropa (Renew Europe) a frakce Zelených, v níž je pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Zástupci obou frakcí ale zároveň současnou unijní exekutivu kritizovali za některé kroky. Vadí jim zejména to, že některé předpisy se daří nejsilnější lidovecké frakci prosazovat s krajní pravici, či to, že unijní exekutiva ustupuje od některých dříve přijatých ekologických norem.
Podporu získal návrh na vyslovení nedůvěry naopak u třetí nejsilnější frakce, Patriotů pro Evropu, v níž je sedm europoslanců z ANO a dva europoslanci z Přísahy a Motoristů Filip Turek a Nikola Bartůšek, a také u krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN). Pro odvolání komise též byli Kateřina Konečná a Ondřej Dostál zvolení na kandidátce Stačilo!, kteří jsou v EP nezařazení.
Český eurokomisař Jozef Síkela se v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové postavil proti klimatickým plánům, které ve středu komise představila. Napsal to německý časopis Der Spiegel, který má dopis k dispozici. Komise navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Stalo se tak navzdory výhradám některých států včetně Česka. Síkela v dopise podle svých slov zdůraznil, že ambiciózní klimatická politika EU musí být založena na široké politické podpoře i ekonomické realitě, jinak EU riskuje oslabení jednoty.
Síkela se postavil Leyenové kvůli klimatickým plánům. Riskujete jednotu EU, napsal ji v dopise
Leaders
Samotná ECR, od jejíhož europoslance návrh vzešel, přitom nebyla v podpoře jednotná. Zatímco podporu návrhu vyslovili rumunští a polští europoslanci, Italové, kteří jsou ve skupině nejsilněji zastoupeni, nikoliv. Tři poslanci ODS, kteří jsou v ECR, Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová, před hlasováním uvedli, že návrh nepodpoří, přičemž zkritizovali jeho zdůvodnění. Zároveň uvedli, že se rozhodli být přítomni, ale nehlasovat. „Asi bych Ursule von der Leyenové vyčítal sto věcí, ale určitě ne to, že se v unii snažila dosáhnout toho, aby byla k dispozici vakcína,“ poznamenal Vondra.
Rozdělení bylo patrné také u poslanců Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL), kteří komisi von der Leyenové kritizují mimo jiné za nedostatečnou podporu pracujících, ale zároveň odsuzovali návrh na vyslovení nedůvěry jako vzešlý z krajní pravice.
Naposledy se o EK hlasovalo v listopadu 2014. Komise tehdy rovněž podle očekávání ustála hlasování o vyslovení nedůvěry. To vyvolala skupina europoslanců kvůli daňové aféře v Lucembursku. Jeho dlouholetým premiérem byl tehdejší šéf komise Jean-Claude Juncker.
