Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Ze zhruba 2 milionů barelů denně, které Írán exportuje, směřuje 80 až 90 procent do čínských rafinérií. Jedná se však o vývoz v nejlepším případě pololegální, který probíhá prostřednictvím íránské stínové flotily čítající podle analytiků ze společnosti Windward přibližně 430 tankerů. Drtivá většina z nich se íránskou ropou plní v terminálu na ostrově Charg, z něhož byly o víkendu slyšet exploze. Míra poškození tamějších zařízení ale není známá a celková situace se vyvíjí velmi rychle. Každopádně si všimněme, že Íránci směřují svoji odvetu především na izraelská města a americká vojenská zařízení v Zálivu či také Dubai a Dauhá. 

Napadnout ropná pole nebo rafinérie v regionu si Teherán očividně netroufá - tedy rozhodně nijak masivně, zatím víme jen o požáru v rafinerii Ras Tanúra patřící Saudi Aramco, který dnes ráno vypukl po údajném dopadu dronu. Připomeňme si, že plnohodnotný útok na saúdská ropná zařízení v Abkajku a Churajsu v září 2019 „oficiálně“ spáchali Hútiové. Toto krytí by ale v současné době Íránu již neprošlo a země by na sebe mohla poštvat celý Záliv. A ani její spojenec Peking by ajatolláhy nepochválil, vždyť necelých 45 procent svojí spotřeby ropy Říše středu pokrývá surovinou vytěženou v Zálivu a na Dálný východ přepravenou před Hormuzský průliv. 

Evropa čelí energetickému šoku. Plyn zdražil až o 50 procent

Money

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce vzrostla v reakci na americko-izraelské útoky na Írán. Odpoledne růst zrychlil až k 50 procentům poté, co katarská společnost QatarEnergy oznámila zastavení produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie přitom patří mezi významné odběratele katarského plynu.

nst

Přečíst článek

Jeho uzavření je proto hlavním rizikem, které s sebou současná situace nese. Jím podle amerického úřadu EIA předloni proplulo přibližně 20 milionů barelů ropy denně, což odpovídá téměř 20 procentům celosvětové spotřeby této suroviny. V loňském roce určovaném dlouho nevídanou geopolitickou nestabilitou to sice podle Bloombergu bylo „jen“ 16,7 milionů barelů za den, průlivem ale navíc proudí téměř pětina světových dodávek LNG. A to většinou původem z Kataru, jednoho z posledních spojenců Teheránu.

Ohrožení dopravní tepny

Tato tepna globální ekonomiky je přitom v nejužším bodě úzká jen něco před 50 kilometrů a její hloubka nepřesahuje 220 metrů. Námořní dopravu tak mohou snadno ohrozit jak miny, tak útoky malých plavidel či z vrtulníků, o dronech, střelách s plochou dráhou letu a raketách ani nemluvě. Islámská republika několikrát hrozila blokádou průlivu, nikdy se k tomuto kroku ale neodhodlala proto, že by na sebe přivolala hněv Spojených států, zemí Zálivu a vlastně celého světa. 

Íránci ovšem ani nemusí sahat po zbrani, stačí onu hrozbu vyslovit dost rázně a o zbytek se postarají pojišťovny, které průjezd průlivem zdraží natolik, že se žádnému rejdařství nevyplatí. Islámské revoluční gardy prvně začaly oznamovat lodím v průlivu, že se jeho průjezd zakazuje. Z pátku na sobotu proto opadl provoz v průlivu o 50 až 70 procent a v pondělí téměř ustal vzhledem k tomu, že již došlo k nejméně dvěma útokům na tankery. Alespoň jeden z nich provedla dronová loď, není však zcela jasné, kdo ji vyslal. Tankery tedy buď zůstávají v přístavech nebo kotví u přístupů do průlivu, kde se v pondělí ráno tísnilo nejméně 150 plavidel. Většina velkých rejdařství mezitím oznámila, že se jejich lodě této vodní cestě budou zcela vyhýbat. 

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka

Názory

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

V pondělí tak hned během prvních hodin obchodování stoupla cena barelu evropské referenční ropy Brent o desetinu na úroveň kolem 82 dolarů za barel. Cena zemního plynu prvně vystřelila o čtvrtinu, po oznámení Kataru o pozastavení produkce LNG se však vyšvihla na úroveň o polovinu vyšší než v pátek. I když se nárůst cen s každou hodinou o něco stabilizuje, zastavit jej může jen výrazná deeskalace. Nebo třeba eskortování tankerů vojenskými plavidly, což by dopravu suroviny zpomalilo a omezilo, ale nějaké dodávky by byly zaručeny. 

Narozdíl od úplného uzavření průlivu, v důsledku čehož by podle analytiků ze společnosti Kepler ceny ropy vystřelily na 120 až 150 dolarů za barel. To by mimochodem také pomohlo Putinově válečnému úsilí financovanému z legálního i nelegálního vývozu těchto komodit.

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.

Burzovní cena zemního plynu v Evropě dnes ráno vyskočila až o 25 procent (viz graf Bloombergu níže). Obchodníci se totiž obávají zejména blokády Hormuzského průlivu, která by od světa odstřihla katarský plyn. Ten sice směřuje zejména do asijských ekonomik, ale pokud ty by jej nedostaly, budou hledat alternativní dodavatele, například ty z USA. Evropa, která je na dovozu plynu z USA více závislá než kdy jindy, by se tak s Asií přetahovala o americký plyn, což by jeho cenu šponovalo.

Obchodníci už nyní začali tuto možnost předjímat. Zdražení plynu v Evropě může zdražit také elektřinu, jejíž podstatná část se prostřednictvím plynu v Evropě vyrábí. Tím by došlo k dalšímu ochromení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který by tak mohl zesílit své volání po obnovení dodávek z Ruska, například plynovodem Nord Stream 2.

Velkoobchodní cena nafty v Evropě dnes poskočila o více než 20 procent, což je nejvyšší nárůst od března 2022 (viz graf Bloombergu níže), tedy od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Důvodem je íránský dronový útok na saúdskoarabskou rafinérii Ras Tanura. Ta patří k největším v Saúdské Arábii, denně zpracuje přes půl milionů barelů, a po útoku musela přerušit provoz.

Jako bezpečné útočiště dnes funguje zlato, které atakuje, ale zatím nepřekonalo historicky rekordní korunovou cenu z konce letošního ledna, bezmála 114 tisíc korun za troyskou unci. Vedle zlata je dnes bezpečným útočištěm také americký dolar, méně však už americké dluhopisy – což je překvapivé, neb ty patří tradičně k vyhledávaným bezpečným útočištím.

Investoři se ale obávají rostoucího zadlužení USA a nevypočitatelnosti administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Dolar samotný ale zpevňuje vůči prakticky všem významnějším měnám světa. Výjimku překvapivě představuje izraelský šekel (viz tabulka Bloombergu níže). Ten zpevňuje ještě více než dolar, takže vůči němu dolar slábne. Investoři totiž víkendové dění berou tak, že polevuje dlouhodobá, potenciálně fatální hrozba pro Židovský stát ze strany Íránu. Jak říkají izraelští investoři, podařilo se „setnout hlavu hadovi“.

Evropské země s výjimkou Norska patří k poraženým současné situace kolem Íránu. Vítezem je Rusko, alespoň tedy z hlediska dopadu do cen ropy. Rusko totiž představuje jejího světově největšího čistého vývozce, společně se Saúdskou Arábií. Naopak nejjednoznačněji poraženými jsou Čína a Indie, tedy největší světoví čistí dovozci ropy ((viz graf Bloombergu níže).

Po otevření evropských burz nejvýrazněji rostou akcie zbrojařů a energetických společností (viz tabulka Bloombergu níže); hitem jsou norské energetické firmy či skandinávské a německé zbrojovky. Chybí však mezi nimi jak Czechoslovak Group, tak ČEZ, které obchodování naopak zahájily poklesem. Mezinárodní investoři zřejmě ve zjitřené dnešní burzovní atmosféře strhávají penále za „východoevropský původ“.

Nedaří se ale hlavně akciím cestovních kanceláří a leteckých dopravců. Zdražení energií typu ropy, nafty či zemního plynu by sice zvýšilo zisky energetikám, ale zdražilo turistický ruch. Takže by došlo k ochromení poptávky po cestování. Ochromení by samozřejmě nastalo nejen kvůli drahým palivům, ale i zvýšnému riziku v světě, včetně například hojně tusristicky vyhledávané Dubaje, jež o víkendu přišla o reputaci bezpečné destinace.