Jak si nastavit longevity předsevzetí na další rok? Pomůže náš nový seriál
Začátek nového roku bývá tradičně spojen s potřebou změny. Předsevzetí symbolizují nový začátek, obnovenou motivaci a ochotu převzít odpovědnost za vlastní zdraví, tedy každodenní kvalitu života. Často ale takové plány končí hned zkraje roku. V nové sérii přináší zkušená autorka biohackingu a longevity Alžběta Shejbalová strategii, aby to tak neskončilo.
Předsevzetí končí špatně ani tak ne proto, že by lidem chyběla vůle nebo informace, ale proto, že samotná předsevzetí jsou od počátku nevhodně koncipována. Vycházejí spíše z pocitu obecné nespokojenosti a konkrétní představy ideálního stavu, nikoli z realistického zhodnocení toho, co je pro nás prakticky dlouhodobě udržitelné.
Typická novoroční předsevzetí totiž bývají formulována jako požadavky na výkon. Začnu cvičit, budu jíst zdravěji, zhubnu, budu produktivnější, budu na sebe přísnější. Tyto plány nepopisují skutečný problém, pouze naznačují prostředek, kterým má být vyřešen. Chybí jim pojmenování konkrétní zátěže, se kterou se organismus dlouhodobě potýká, a která se opakuje bez ohledu na krátkodobé pokusy o nápravu.
Pracujte se směrem, ne s cílem
Z pohledu dlouhodobého zdraví a longevity je klíčové trvale přijmout fakt, že tělo není pasivní objekt, který lze libovolně optimalizovat, ale adaptivní holistický systém, jenž reaguje na soubor podnětů z vnějšího prostředí a vlastních rutinních opatření. Pokud se člověk opakovaně cítí unavený, přetížený, podrážděný nebo má pocit, že jeho kapacita nezvládá běžné nároky dne, optikou potenciální změny to není osobní selhání nebo naše či cizí vina, ale primárně je to informace. A právě s touto informací je dobré při tvorbě funkčního předsevzetí pracovat. Nevhodně nastavená změna se často vzniká z pocitu, že je třeba se opravit, zlepšit nebo dohnat nějaký deficit. Funkční změna vychází z potřeby stabilizovat systém, který právě k takové změně dostává dlouhodobě indicie.
Prokrastinace není otázkou lenosti ani nedostatku disciplíny, ale složitým fenoménem, který vzniká na pomezí emocí, myšlení a fyziologických mozkových procesů. Časté odkládání úkolů je většinou výsledkem aktivní strategie zvládání nepříjemných emocí - rozhodujeme se podle okamžité potřeby snížit stres a zmírnit vnitřní napětí. 
Biohacking: Prokrastinace není lenost. Mozek reaguje na stres, hrozby a emoční napětí
Enjoy
Při plánování změn proto dává větší smysl pracovat se směrem než s izolovanými cíli. Cíl je konkrétní a časově omezený výsledek, zatímco směr vyjadřuje dlouhodobý způsob, jakým se člověk staví ke svému zdraví. A z hlediska longevity je právě směr rozhodující. Určuje, jaká rozhodnutí bude člověk činit v běžných dnech, kdy nemá ideální podmínky, dostatek energie ani motivace. Pokud je směr nastaven realisticky, jednotlivé cíle se konkrétní situaci přizpůsobují lehčeji bez nutnosti neustálé tvrdé sebekontroly. Důležitým krokem je proto realistické zhodnocení minulosti. Kdy se objevovala únava, v jakých situacích se zvyšovalo napětí, co bylo dlouhodobě energeticky neudržitelné a co se nedařilo změnit ani při dobré vůli.
Funkční předsevzetí proto často vypadají méně ambiciózně, než by člověk čekal. Z biologického hlediska je stabilizace klíčovou podmínkou jakékoli další adaptace. Organismus, který se nachází v dlouhodobém stresu, není schopen efektivně reagovat na další zátěž, i kdyby byla prezentována jako zdravá nebo žádoucí. Z tohoto důvodu je prvních několik týdnů nového roku vhodné vnímat spíše jako diagnostickou fázi než jako období maximálního výkonu. Smyslem není udělat co nejvíce změn, ale ověřit, které úpravy mají skutečně pozitivní dopad na každodenní fungování. I malá měna, která je udržitelná v lednu, únoru i březnu, má tak z hlediska dlouhodobého zdraví nesrovnatelně vyšší hodnotu než krátkodobý entuziasmus následovaný vyčerpáním a návratem k původní rutině.
Pokud chceme prioritizovat longevity, není to projekt na jeden rok ani soubor izolovaných rozhodnutí. Je to dlouhodobý proces, ve kterém se člověk průběžně vrací k otázce, zda jeho způsob fungování podporuje vitalitu, nebo ji postupně zhoršuje. Funkční předsevzetí představují vědomou dohodu se sebou samým o tom, že dlouhodobě udržitelný stav zdraví nebude vedlejším produktem našeho každodenního života, ale jednou z jejich základních ambicí. Takový posun v uvažování tvoří základ předsevzetí, která mají šanci fungovat nejen několik týdnů, ale dlouhodobě, protože respektují nastavení lidského organismu. A právě na tomto základě je možné v dalších krocích začít plánovat konkrétní změny v oblasti spánku, stresu, pohybu a výživy tak, aby podporovaly zdraví i za několik let, nejen v prvních měsících nového roku.
Další díly seriálu, jak si chytře nastavit předsevzetí v jednotlivých wellness oblastech, najdete na newstream.cz vždy v neděli.
Proč děti potřebují sladkosti? Jaké vitamíny a doplňky stravy by měly mít? A jak podpořit vývoj mozku? Dočtete se v dalším pokračování úspěšného seriálu Biohacking. 
Biohacking: Dětem dejte sladké a těžkou peřinu
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
