Začátek podzimu je období, kdy si tělo i mysl žádají přechod do jiného režimu. Po létě musí lidský organismus zvládnout změnu počasí a denní rutiny a zároveň se připravit na období, kdy budou viry a bakterie mnohem aktivnější. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o tom, zda se nám podaří projít tímto obdobím bez zbytečných nemocí, únavy a poklesu nálady, je stav střevního mikrobiomu.
Květen je přechodovým obdobím mezi jarem a létem, a právě toto období je ideální pro jemné odlehčení jídelníčku. Využít tak můžeme plodiny, které jsou z podstaty lehce stravitelné, nízkokalorické a plné potřebných živin.
Kromě chladného počasí dělá pěstitelům zeleniny vrásky na čele jarní sucho, kterému ale díky systému závlah zatím úspěšně čelí.
I v té nejtužší zimě, jako je to teď, se dá mluvit o potravinové sezóně. Samozřejmě ne z pohledu, co u nás nyní přirozeně dozrává, ale co bylo tradičně uchováváno našimi předky v kombinaci s tím, co je našinci dostupné v supermarketech k zakoupení. Tradiční medicínské systémy východních kultur, jako je ajurvéda a tradiční čínská medicína v zimě doporučují ovoce a zejména zeleninu tepelně upravenou. Podle jejich principů mají totiž syrové plodiny tendenci organismus v chladném období dále ochlazovat. Pokud ale kompoty nemusíte a radši si dáte čerstvé smoothie či syrové jablko i v zimě, je to lepší varianta než konzumovat potraviny vyrobené v továrně.
Je tu nový rok a toho chce řada lidí využít pro nový začátek v nějaké oblasti života. Velmi častým cílem je hubnutí, což je často motivací žít zdravěji. Není těžké si propojit, že zdravější život znamená často i váhu v rozumných mezích. Ale platí to i naopak, kdy štíhlejší tělo značí i zdravější životní styl?
Sezónními čerstvými plodinami konzumovanými v prosinci jsou nejčastěji ty exotické, dovezené ze vzdálených krajů. Našemu zdraví vždy prospívá zařazení ovoce a zeleniny do našeho jídelníčku, podle výzkumů i ty zavařené, usušené či jinak zpracované také dodají benefity našemu organismu. Vždy je tedy lepší konzumovat nějakou zeleninu a ovoce, než žádnou. Pokud bychom se chtěli vydat cestou našich předků, ti v této době konzumovali uchovanou kořenovou zeleninu, košťáloviny, sušené ovoce a luštěniny.
Inflace v Česku výrazně klesá. Padají ceny zeleniny, a to nejen u zemědělců, ale už i v obchodech. Poprvé od roku 2018 je inflace přesně na cíli České národní banky (ČNB). A v rámci Evropské unie bylo podle všeho česká inflace v únoru šestá nejnižší, shrnuje čerstvá data Českého statistického úřadu ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Žlučník je dutý orgán umístěný na pravé straně dutiny břišní blízko jater. S játry má propojenou funkci: v játrech se vytváří žluč, která pak putuje do žlučníku, kde je uložena a čeká na své využití. To přichází, když sníme tučnější jídlo. Žluč je pak vypuštěna do tenkého střeva, kde pak emulguje tuky a pomáhá k jejich lepšímu strávení a následnému využití.
V Česku je mnoho zajímavých provozů a podniků, prodejen a trhů, které zákazníci milují a majitelé pro ně dělají maximum. Představujeme je na newstream.cz v novém seriálu Obyčejný byznys. Tentokrát se vydáme mezi farmáře a prodejce domácí zeleniny.
Rajčata, původně označovaná jako rajská jablka, jsou pro gurmeta Pavla Maurera něco jako pozemský zázrak, rostou téměř všude a v kuchyni umí udělat velkou parádu. Má to ale háček, při pěstování jsou náročná na přísun vody. A ta se s postupující klimatickou změnou stává stále vzácnější. Vědci nelení a šlechtí odrůdy, které tolik závlahy nepotřebují. Co myslíte, ztratí takové nežíznivé rajče na chuti? přemítá Maurer.
Jako vůbec první obchodní řetězec s potravinami se Penny zapojuje do projektu Nesnězeno. Jedná se o další krok v jeho boji proti plýtvání čerstvými potravinami, kterým doplňuje své Bedýnky s ovocem a zeleninou nebo projekt Penny pro ZOO. Zároveň Penny rozšiřuje svůj projekt Bedýnek s ovocem a zeleninou o dalších sto prodejen. Zákazníci tak bedýnky dostanou již téměř na polovině prodejen po celé republice.
Bulharsko se chystá na euro 💶. Bulharské banky, podniky i běžní spotřebitelé se loučí s domácí měnou lev. Od 1. ledna se začne v zemi platit eurem a Bulharsko se stane 21. členem eurozóny. Zavedení eura je dlouho očekávaným milníkem, který tam vyvolal nadšení, ale i skepsi a v některých kruzích dokonce hněv, píše agentura Reuters.
Číst více
