Ceny nafty v Česku v druhé polovině dubna prudce klesly a tempo zlevňování patřilo k nejvyšším v celé Evropské unii. Za poklesem stojí především nově nastavená regulace, která nutí čerpací stanice rychleji promítat vývoj velkoobchodních cen do těch koncových.

V období od 13. do 27. dubna zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Evropské komise, která ceny pro srovnání uvádí v eurech. V Česku tak cena klesla přibližně z 1,87 eura na 1,71 eura za litr.

Rychlejší pokles zaznamenaly už jen tři země: Estonsko (–11,8 %), Belgie (–10 %) a Lotyšsko (–9,6 %). Stejným tempem jako v Česku zlevňovala nafta také v Řecku.

Benzín téměř beze změny

Na rozdíl od nafty byl vývoj cen benzínu výrazně klidnější. V Česku zlevnil jen o 0,6 procenta, což odpovídá i průměru Evropské unie, kde ceny klesly o zhruba 0,7 procenta.

Nafta naopak v celé EU zlevnila výrazněji – průměrně o necelých šest procent.

Klíčovou roli hraje regulace

Hlavním důvodem rychlejšího zlevňování v Česku je vládní regulace cen pohonných hmot. Ta nutí čerpací stanice pružněji reagovat na vývoj cen na burze v Rotterdamu a rychleji promítat změny velkoobchodních cen do těch konečných.

Díky tomu ceny u českých pump klesají dynamičtěji než ve většině ostatních zemí EU – v některých z nich nafta ve stejném období dokonce zdražovala.

Belgie jako dlouhodobý vzor

Podobný model regulace funguje dlouhodobě například v Belgii, kde stát každý den stanovuje maximální přípustné ceny pohonných hmot. Tento systém má kořeny už v období ropných šoků v 70. letech minulého století.

Právě Belgie přitom zaznamenala druhý nejrychlejší pokles cen nafty v celé EU, což potvrzuje, že tento přístup může výrazně ovlivnit tempo změn cen pro konečné zákazníky.

Náklady na válku proti Íránu mohou být výrazně vyšší, než jaké oficiálně uvádí Pentagon. Zatímco zástupce ministerstva obrany Jules Hurst ve středu v Kongresu hovořil o částce 25 miliard dolarů (zhruba 521 miliard korun), podle informací stanice CNN mohou skutečné výdaje dosahovat až dvojnásobku.

Oficiální čísla totiž podle zdrojů nezahrnují náklady na opravy a obnovu amerických základen, které byly poškozeny při íránských odvetných úderech. Írán měl na začátku konfliktu zasáhnout nejméně devět základen v Bahrajnu, Kuvajtu, Iráku, Spojených arabských emirátech a Kataru. Údery přitom zničily i nákladné vojenské vybavení.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Účet za bilion?

Podle jednoho ze zdrojů se celkové náklady, včetně rekonstrukce základen a náhrady zničené techniky, mohou pohybovat mezi 40 a 50 miliardami dolarů, tedy až kolem jednoho bilionu korun.

Hurst před zákonodárci uvedl, že největší část dosavadních výdajů tvoří munice, provoz operací a obnova vybavení. Někteří demokraté však už během jednání vyjadřovali pochybnosti o přesnosti prezentovaných čísel.

Íránský vůdce Chameneí: USA patří na dno Perského zálivu

Politika

Jediné místo, které Spojené státy v Perském zálivu mají, je na jeho dně, uvedl podle agentury AP íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí v psaném prohlášení, které dnes zveřejnila íránská média. Teherán podle něj v reakci na válku zahájenou USA a Izraelem nastavil nová pravidla pro využívání Hormuzského průlivu, ze kterého budou mít prospěch všechny státy zálivu.

ČTK

Přečíst článek

Stanice CNN zároveň upozornila, že prezident Donald Trump by mohl kvůli rostoucím nákladům požádat Kongres o dodatečné financování až ve výši 200 miliard dolarů.

Konflikt odstartovaly Spojené státy a Izrael 28. února sérií vzdušných úderů na Írán, při nichž zahynuly tisíce lidí včetně nejvyššího duchovního vůdce Alí Chameneí. Ačkoli boje na začátku dubna utichly, americké síly nadále udržují námořní blokádu Íránu, která vyžaduje rozsáhlé nasazení vojenských lodí a techniky — a dál navyšuje účet za válku.