Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Zisky ExxonMobil a Chevron prudce klesly. Válka s Íránem narušila dodávky ropy

Chevron
ČTK
 nst
nst

Dvě největší americké ropné společnosti, ExxonMobil a Chevron, v prvním čtvrtletí výrazně snížily zisky kvůli výpadkům dodávek způsobeným konfliktem s Íránem. Přesto jejich výsledky překonaly očekávání analytiků, a to navzdory prudkým výkyvům cen ropy a napětí na globálním energetickém trhu.

Zisk dvou největších amerických ropných firem ExxonMobil a Chevron se v prvním čtvrtletí meziročně prudce snížil. Poškodily je výpadky dodávek kvůli válce s Írán. Čistý zisk Chevronu se v období od ledna do března snížil o 36 procent na 2,2 miliardy dolarů (45,6 miliardy Kč) a zisk Exxonu klesl o 45 procent na 4,2 miliardy dolarů. Výsledky obou firem ale překonaly odhady analytiků.

Ceny ropy byly během prvních dvou měsíců roku nízké, protože se očekávalo, že jí bude na trhu přebytek. Po útoku Spojené státy a Izrael na Írán 28. února ale náhle prudce vzrostly. Zvýšily se o 57 procent, protože válka způsobila jedno z největších narušení dodávek ropy v historii.

Ropaři pod tlakem

„Globální energetický systém je nadále pod extrémním tlakem,“ řekl v rozhovoru se zpravodajským serverem CNBC generální ředitel Chevronu Mike Wirth. Dodal, že svět bude čelit rostoucím cenám ropy, dokud nebude znovu otevřen Hormuzský průliv.

Chevron není ve srovnání s ostatními firmami v oboru na těžbě na Blízkém východě příliš závislý. Z tohoto regionu pochází méně než pět procent jeho produkce. Těžba v Spojené státy zůstala na vysoké úrovni a již třetí čtvrtletí po sobě překročila dva miliony barelů denně, uvedla společnost.

Naopak ExxonMobil na Blízkém východě vyprodukuje zhruba 20 procent své ropy a plynu. To je jeden z největších podílů ve srovnání s konkurenty, píše agentura Reuters.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Lukáš Kovanda: Nafta v Česku výrazně zlevnila. Patříme k nejrychlejším v EU

Nafta na čerpacích stanicích zlevňuje
Profimedia
Lukáš Kovanda

Ceny nafty v Česku v druhé polovině dubna prudce klesly a tempo zlevňování patřilo k nejvyšším v celé Evropské unii. Za poklesem stojí především nově nastavená regulace, která nutí čerpací stanice rychleji promítat vývoj velkoobchodních cen do těch koncových.

V období od 13. do 27. dubna zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Evropské komise, která ceny pro srovnání uvádí v eurech. V Česku tak cena klesla přibližně z 1,87 eura na 1,71 eura za litr.

Rychlejší pokles zaznamenaly už jen tři země: Estonsko (–11,8 %), Belgie (–10 %) a Lotyšsko (–9,6 %). Stejným tempem jako v Česku zlevňovala nafta také v Řecku.

Benzín téměř beze změny

Na rozdíl od nafty byl vývoj cen benzínu výrazně klidnější. V Česku zlevnil jen o 0,6 procenta, což odpovídá i průměru Evropské unie, kde ceny klesly o zhruba 0,7 procenta.

Nafta naopak v celé EU zlevnila výrazněji – průměrně o necelých šest procent.

Klíčovou roli hraje regulace

Hlavním důvodem rychlejšího zlevňování v Česku je vládní regulace cen pohonných hmot. Ta nutí čerpací stanice pružněji reagovat na vývoj cen na burze v Rotterdamu a rychleji promítat změny velkoobchodních cen do těch konečných.

Díky tomu ceny u českých pump klesají dynamičtěji než ve většině ostatních zemí EU – v některých z nich nafta ve stejném období dokonce zdražovala.

Belgie jako dlouhodobý vzor

Podobný model regulace funguje dlouhodobě například v Belgii, kde stát každý den stanovuje maximální přípustné ceny pohonných hmot. Tento systém má kořeny už v období ropných šoků v 70. letech minulého století.

Právě Belgie přitom zaznamenala druhý nejrychlejší pokles cen nafty v celé EU, což potvrzuje, že tento přístup může výrazně ovlivnit tempo změn cen pro konečné zákazníky.

Související

Ceny benzinu - ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Vládní fiasko. Benzin atakuje rekordní ceny i přes snížení daní

Přečíst článek
Benzinová pumpa

Poláci na to kápli. Sníží daně, nafta může být o 6 korun levnější než v Česku

Přečíst článek
Ceny pohonných hmot v Česku přestaly zdražovat

Lukáš Kovanda: Trumpův venezuelský zásah by mohl ještě více zlevnit pohonné hmoty v Česku

Přečíst článek

Tučný účet za válku. Pentagon v Perském zálivu utrácí až dvojnásobek toho, co přiznal

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Náklady na válku proti Íránu mohou být výrazně vyšší, než jaké oficiálně uvádí Pentagon. Zatímco zástupce ministerstva obrany Jules Hurst ve středu v Kongresu hovořil o částce 25 miliard dolarů (zhruba 521 miliard korun), podle informací stanice CNN mohou skutečné výdaje dosahovat až dvojnásobku.

Oficiální čísla totiž podle zdrojů nezahrnují náklady na opravy a obnovu amerických základen, které byly poškozeny při íránských odvetných úderech. Írán měl na začátku konfliktu zasáhnout nejméně devět základen v Bahrajnu, Kuvajtu, Iráku, Spojených arabských emirátech a Kataru. Údery přitom zničily i nákladné vojenské vybavení.

Účet za bilion?

Podle jednoho ze zdrojů se celkové náklady, včetně rekonstrukce základen a náhrady zničené techniky, mohou pohybovat mezi 40 a 50 miliardami dolarů, tedy až kolem jednoho bilionu korun.

Hurst před zákonodárci uvedl, že největší část dosavadních výdajů tvoří munice, provoz operací a obnova vybavení. Někteří demokraté však už během jednání vyjadřovali pochybnosti o přesnosti prezentovaných čísel.

Modžtaba Chameneí

Íránský vůdce Chameneí: USA patří na dno Perského zálivu

Jediné místo, které Spojené státy v Perském zálivu mají, je na jeho dně, uvedl podle agentury AP íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí v psaném prohlášení, které dnes zveřejnila íránská média. Teherán podle něj v reakci na válku zahájenou USA a Izraelem nastavil nová pravidla pro využívání Hormuzského průlivu, ze kterého budou mít prospěch všechny státy zálivu.

Přečíst článek

Stanice CNN zároveň upozornila, že prezident Donald Trump by mohl kvůli rostoucím nákladům požádat Kongres o dodatečné financování až ve výši 200 miliard dolarů.

Konflikt odstartovaly Spojené státy a Izrael 28. února sérií vzdušných úderů na Írán, při nichž zahynuly tisíce lidí včetně nejvyššího duchovního vůdce Alí Chameneí. Ačkoli boje na začátku dubna utichly, americké síly nadále udržují námořní blokádu Íránu, která vyžaduje rozsáhlé nasazení vojenských lodí a techniky — a dál navyšuje účet za válku.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související