Vydělávat na růstu akcií umí pochopit každý. Co ale dělat, když trhy padají? Ekonom Lukáš Kovanda v druhém dílu seriálu Kovanda vysvětluje investice ukazuje, jak funguje spekulace na pokles cen akcií, takzvané shortování. 

I když burza padá, dá se na ní vydělat. „Je to ale příležitost pro zkušenější investory a začátečníci by se mu měli spíše vyhnout,“ říká Lukáš Kovanda v novém díle investičního seriálu newsteam.cz s názvem Kovanda vysvětluje investice. V prvním díle s moderátorkou Izabelou Kalinovou probrali základy investování.

Základní princip investování obecně je jednoduchý: koupit levně a prodat dráž. Finanční trhy však umožňují i opačný přístup, kdy se dá vydělávat i ve chvíli, kdy ceny klesají. 

Shortování neboli spekulace na pokles funguje tak, že si investor u brokera akcie půjčí, okamžitě je prodá a čeká, až jejich cena klesne. „Vydělávám na tom, že jsem prodal za tisíc, ale zpětně nakupuji třeba za osm set. Rozdíl v ceně je můj zisk,“ vysvětluje princip Kovanda. Následně akcie vrátí původnímu majiteli a rozdíl mu zůstává. Na první pohled jde o jednoduchou strategii. Má ale zásadní háček. 

video

Kovanda vysvětluje investice: Když se teď uskrovníte, můžete zbohatnout

Trhy

Inflace požírá úspory a světová ekonomika prochází turbulencemi. Jak v této době ochránit své peníze a začít rozumně investovat? Nový desetidílný seriál s Lukášem Kovandou vás provede světem financí – srozumitelně, bezpečně a od úplných základů. 

Natálie Mužíková

Přečíst článek

Proč je shortování rizikovější: Past neomezené ztráty 

Zatímco u běžného investování je maximální ztráta jasně daná – hodnota akcie nemůže klesnout pod nulu – u shortování je situace opačná. Zisk je omezený maximálně na 100 procent v případě bankrotu firmy, ztráta je ale teoreticky neomezená, protože cena akcie může růst bez limitu. „Právě proto bych shortování začátečníkům vůbec nedoporučoval. Je to disciplína pro zkušené investory,“ upozorňuje Kovanda. Začátečníkům se obecně doporučuje sázet na dlouhodobý růst a držet se jednodušších strategií. 

Ani slavní investoři nejsou neomylní 

Shortování často přitahuje pozornost díky slavným jménům, jako je Michael Burry, který předpověděl pád hypotečního trhu před finanční krizí. Jeho současné spekulace na pokles technologických firem ale nelze brát jako jednoznačný signál. Podle Kovandy může jít spíš o názor, že jejich ocenění je přehnané a časem se vrátí blíž k fundamentální hodnotě. I nejzkušenější investor se totiž může v odhadu budoucího vývoje mýlit a trh může zůstat „iracionální“ déle, než investor zůstane solventní. 

video

Vladimír Holovka z XTB: Investory s jasným cílem propady trhů neohrozí. Naopak nabídnou příležitosti

Newstream TV

Hostem podcastu Newstream Byznys Talks byl ředitel investiční platformy XTB pro Česko, Slovensko a Maďarsko Vladimír Holovka. V rozhovoru se Stanislavem Šulcem rozebíral investiční strategie v době extrémní nejistoty, která v geopolitice, a také na trzích aktuálně panuje.

nst

Přečíst článek

Shortaři jako „čističe“ trhu a role opcí 

Přestože je shortování vnímáno kontroverzně, plní na trhu důležitou roli v procesu stanovování ceny. Investoři sázející na pokles upozorňují na neefektivní firmy a přispívají k zániku tzv. „zombie“ společností, čímž podporují přesun kapitálu i pracovní síly do zdravějších částí ekonomiky. „Shortaři dělají rizikovou, ale vlastně záslužnou práci. Urychlují odchod firem, které už v ekonomice nemají místo, a tím zvyšují její celkovou dynamiku,“ vysvětluje ekonom. Pro ty, kteří chtějí spekulovat na pokles bezpečněji, existují takzvané put opce, kde je ztráta omezena pouze zaplacenou částkou. I tak jde ale o deriváty, které Kovanda nepovažuje za vhodný nástroj pro začínající investory. 

Svět shortování je fascinující, ale pro většinu investorů by měl zůstat spíše teoretickou zajímavostí než každodenní praxí. Jak Lukáš Kovanda v podcastu zdůrazňuje, klíčem k úspěchu je nepředbíhat vlastní zkušenosti. „Není to práce pro začátečníka. Ten by měl začít budovat své portfolio postupně a sázet spíše na dlouhodobý růst,“ uzavírá Kovanda. 

Celý druhý díl si můžete pustit přímo v přehrávači v článku. Pokud jste na cestách, seriál najdete i na všech velkých podcastových platformách jako Spotify či Apple Podcasts, nebo jako video na YouTube. 

V příštím díle se seriál zaměří na pasivní příjem a dividendy. Lukáš Kovanda vysvětlí, jak poznat akcii, která vám bude pravidelně posílat peníze, a jestli se z dividend dá v českých podmínkách skutečně vyžít. 

Irán ukázal, že je ochoten zablokovat Hormuzský průliv. Takže cena všeho, co bude tím průlivem proudit, bude už navždy zatížena rizikovou přirážkou, říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Jak odhadujete dopad vojenského konfliktu v Perském zálivu na inflaci? Může se opakovat situace z let 2022 a 2023, kdy jsme čelili dvouciferné inflaci?

Klíčovým faktorem zůstává délka trvání konfliktu. Pokud by skutečně odteď platilo vyhlášené příměří a situace se stabilizovala, dopady by byly relativně mírné. Inflace by se mohla zvýšit o několik desetin procentního bodu, řekněme o 0,7 až 0,9 bodu, a hospodářský růst by zpomalil přibližně o 0,2 až 0,3 bodu. To jsou nepříjemné, ale stále zvládnutelné dopady.

Vojenský konflikt je však ze své podstaty nepředvídatelný. O to více v situaci, kdy je jedním z klíčových aktérů americký prezident Donald Trump, jehož rozhodování a komunikace jsou obtížně odhadnutelné. Čím déle konflikt potrvá, tím méně pravděpodobný je scénář mírných dopadů.

Navíc i v případě rychlého ukončení nelze očekávat návrat cen na původní úroveň. Írán totiž ukázal, že je ochoten sáhnout k blokádě Hormuzského průlivu. Toto riziko tu existovalo dlouhodobě, ale dosud nebylo jasné, zda by k takovému kroku skutečně přistoupil. Nyní už to víme. To znamená, že ceny komodit přepravovaných tímto průlivem budou dlouhodobě zatíženy tzv. rizikovou přirážkou.

V případě opětovného rozhoření konfliktu si lze představit i výrazně horší scénář. Inflace by mohla vzrůst o celé procentní body, například o čtyři až pět, což by znamenalo, že místo očekávaných 1,6 procent bychom se dostali na šest procent. Hospodářský růst by zároveň mohl zpomalit z očekávaných 2,5 procenta na zhruba 0,5 až 1 procenta.

Klíčová tepna světové ropy kolabuje. Hormuz zůstává prakticky uzavřen, za den proplulo jen šest lodí

Zprávy z firem

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou dnes zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.

ČTK

Přečíst článek

Lze velikost této „hormuzské“ přirážky nějak odhadnout?

Na podobných odhadech pravděpodobně již pracují pojišťovny, které zajišťují tankery, a jejich analytické týmy k tomu nepochybně mají vlastní modely. Osobně si však netroufám tuto přirážku kvantifikovat. Je ale zřejmé, že nepůjde o zanedbatelnou částku.

Z Perského zálivu pochází jen malé procento českých dovozů ropy a plynu. Znamená to, že dopad na Česko bude menší než například na Německo, které dováží podstatně víc?

Ve skutečnosti nezáleží na tom, odkud konkrétně ropu dovážíme. Ropný trh je globální a ceny jsou do značné míry sjednocené. I když Evropa není na dodávkách z Perského zálivu kriticky závislá, asijské ekonomiky ano. Jakmile dojde k výpadku části dodávek, začíná globální soutěž o zbývající zdroje, což žene ceny vzhůru po celém světě – včetně Evropy.

Navíc česká ekonomika zůstává relativně energeticky náročná. Každý růst cen energií proto pro nás představuje problém. Podle dostupných odhadů se Česká republika nachází z hlediska dopadů na inflaci zhruba uprostřed zemí Evropské unie. To je sice příznivější než během energetické krize po začátku ruské invaze na Ukrajinu, ale rozhodně to neznamená, že bychom zůstali bez dopadů.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Jak se situace promítá do ceny peněz? Už nyní banky zvyšují hypoteční sazby.

Napříč Spojenými státy, Evropou i Českem dochází k výraznému přehodnocování očekávání ohledně úrokových sazeb. V USA i Evropě se nyní počítá s tím, že sazby budou do konce roku o 0,3 až 0,5 procentního bodu vyšší, než se očekávalo před konfliktem. To odpovídá přibližně dvěma zvýšením, případně dvěma neuskutečněným snížením sazeb. Na tuto situaci musí reagovat i Česká národní banka. Musí mimo jiné bránit stabilitu kurzu koruny. Zároveň je zde silná historická zkušenost s nedávnou inflační vlnou. Pokud by centrální banka situaci podcenila, hrozí opětovné „utržení“ inflace a návrat k problémům z let 2022 a 2023.

V minulých letech hrály roli i nepřiměřeně vysoké obchodní marže. Potvrdila to i ČNB. Jaká je situace dnes?

Zdá se, že tento problém se již do značné míry vyřešil. V posledním roce a půl jsme zejména u průmyslového zboží viděli výrazný pokles cen. Vyjednávací síla se přesunula spíše na stranu zákazníků než výrobců a obchodníků.

Evropané se odvracejí od USA: Trump je pro ně větší hrozbou než Čína

Politika

Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnímají Evropané stále častěji jako hrozbu, nikoli jako spojence. Vyplývá to z nového průzkumu European Pulse, který pro server Politico a společnost beBartlet zpracovala agentura Cluster17.

nst

Přečíst článek

Může mít současná situace v Perském zálivu i nějaký pozitivní efekt?

Rád bych řekl, že ano, ale prostor pro další diverzifikaci zdrojů je omezený. Evropa se již odstřihla od ruských dodávek a nyní by musela omezit i závislost na Perském zálivu. Nabízí se také otázka závislosti na Spojených státech, jejichž politická předvídatelnost je stále problematičtější.

Pozitivní efekt by mohl spočívat alespoň v tom, že si znovu uvědomíme nutnost nepoužívat plošná opatření v hospodářské politice. Přestože jsme zažili několik krizí, stále k nim často přistupujeme právě tímto způsobem. Důležitým dlouhodobým dopadem by mohl být tlak na snižování energetické náročnosti ekonomiky. To znamená investice do nových technologií, zateplování budov nebo přechod na úspornější dopravu. Evropa nikdy nebude bohatá na fosilní zdroje – má jen omezené zásoby například v Norsku či v okolí Nizozemska. Pokud nechceme být závislí na vývoji v geopoliticky nestabilních regionech, nemáme jinou možnost než se od fosilních paliv postupně odklánět.