Zbrojařům se daří. Colt CZ hlásí nejlepší kvartál v historii. Táhnou ho armády i nový byznys

Klíčové firmy vyvíjející modely umělé inteligence doposud rostly především díky miliardám z fondů rizikového kapitálu. Letos by se to mělo změnit. Na burzu postupně vstoupí xAI jako součást SpaceX, OpenAI a nejspíš i Anthropic. Právě OpenAI, provozovatel ChatuGPT, by měl již v řádu pouhých dní spustit proces vstupu na některou z amerických burz. A bude to velké z mnoha důvodů.

Fenomén umělé inteligence se dostává do nové fáze. Po desetiletém vývoji a několikaleté fázi experimentálních aplikací, se blížíme k masivní adopci na globální úrovni, a to ze strany koncových uživatelů, ale především firemní, a nejspíš i vládní klientely. To s sebou nese potřebu dalších masivních investic, a to v řádu desítek, častěji i stovek miliard dolarů. A na to firmy potřebují spoustu kapitálu. I proto se trojice klíčových firem, které provozují největší AI modely, chystá na burzu.

Postupně by se pro nový kapitál měly vydat společnosti xAI provozující model Grok, která se letos stala součástí nejhodnotnějšího startupu světa SpaceX, dále OpenAI (model GPT) a Anthropic (model Claude). Zatímco SpaceX by na burzu mohl vstoupit již příští měsíc a mělo by jít o největší burzovní start historie, podle agentury Bloomberg či listu The Financial Times již v nejbližších dnech spustí proces IPO společnost OpenAI. Její aktuální nacenění činí 852 miliard dolarů a patří k trojici nejhodnotnějších startupů světa.

Problémy přetrvávají

Pokud by vše šlo podle plánů, které média ve středu zveřejnila, skutečný burzovní start by mohl nastat již v září. Tím by OpenAI časově předčila svého nejbližšího konkurenta: Anthropic. Ten se sice po aktuálním kole financování stal hodnotnějším než OpenAI (valuace činí 900 miliard), ale na burzu pravděpodobně vstoupí až v poslední fázi roku. Tím tak hrozí, že investoři budou mít menší zájem o jeho akcie, například pokud IPO OpenAI dopadne špatně.

Anthropic předběhl OpenAI a je nejdražším AI startupem světa. Brzy vstoupí na burzu

Trhy

AI společnost, která letos způsobila šok svým novým modelem Mythos, finišuje nejnovější kolo financování. Účastní se jej tradiční investorské těžké váhy jako Dragoneer, Greenoaks, Sequoia Capital či Altimeter Capital a Anthropic by mohl získat až 30 miliard dolarů nového kapitálu. Tím by se podle Financial Times hodnota společnosti vyšplhala na 900 miliard dolarů a přeskočila by v hodnotě konkurenční OpenAI.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

To přitom nelze zcela vyloučit. OpenAI v posledních týdnech čelí hned několika problémům a reputační rizika nejsou nulová. První problém se jí podařilo překonat. Vyhrála totiž soud s Elonem Muskem, a může tedy nadále fungovat jako obchodní společnost, v níž má původní neziskovka jen podíl. Musk, který před 11 lety stál u zrodu OpenAI, totiž firmu zažaloval kvůli tomu, že se z neziskovky proměnila ve firmu s ambicí generovat zisk.

Jenomže další problémy zatím OpenAI nevyřešilo. Klíčová je zejména přetrvávající neschopnost navyšovat počet pravidelných uživatelů, dostatečně rychle neroste ani kmen platících klientů, což se odráží na tržbách společnosti, která neustále masivně investuje do inovací a dalšího vývoje. Kombinace enormní konkurence a masivních výdajů může být pro potenciální investory problematická.

Burzovní start SpaceX se blíží. Musk se snaží upevnit roli diktátora v nejhodnotnějším startupu světa

Trhy

Může se to stát historickým okamžikem pro vesmírné lety, globální finanční trhy i samotného Elona Muska. Přesto vstup SpaceX na burzu nebudí jen nadšení. Detaily navrhovaného prospektu totiž naznačují hned několik nestandardních ustanovení, které někteří insideři považují za omezující investorská práva.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Dosáhne OpenAI na bilion dolarů?

Firma si vědoma toho, že jde o hodně. Nacenění trhem totiž může přinést potvrzení toho, že AI není bublina, ale skutečně nejdůležitější technologický zlom posledních dekád. Naopak pokažené IPO by mohla spustit masivní odliv kapitálu z AI firem, který by mohl být v řádu stovek miliard dolarů. I proto OpenAI spolupracuje na IPO s Goldman Sachs a Morgan Stanley.

Kolik by tedy mohlo IPO OpenAI vynést? Detaily zatím nejsou známy. Již vloni v říjnu uvedla agentura Reuters, že by IPO mohlo společnost nacenit na bilion dolarů, což by ji okamžitě zařadilo mezi nejhodnotnější veřejně obchodované společnosti světa. Připomeňme, že trh čeká burzovní nacenění SpaceX na 1,75 bilionu dolarů.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Diskuse o možné změně v Downing Street 10 vrátily do popředí otázku brexitu. Mezi politiky i voliči sílí poptávka po jeho revizi. Zatímco lídři hledají odvahu se k tématu postavit čelem, my se můžeme podívat, jaké možnosti mají.

Je otázkou, kdo za několik měsíců povede Spojené království. Premiér Keir Starmer sice po prohraných regionálních volbách zůstal ve funkci, ale čelí velké konkurenci ze strany Andyho Burnhama. Oblíbený starosta Manchesteru se však nejdřív musí pokusit o zvolení do parlamentu. Do té doby strana vyčkává a debatuje o budoucích prioritách.

Kdo by čekal, že s v takovém neklidném bodu vrátí zrovna téma brexitu? Další ze Starmerových kritiků a donedávna ministr zdravotnictví Wes Streeting totiž navrhl, že by se země mohla pokusit o návrat do Evropské unie. Jak ukazuje následná diskuse, ani jeho strana nemá na teto nápad jasný názor.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Brexit je v ostrovní politice toxickým tématem, kterému se doposud lídři snažili vyhýbat. Ekonomický i politický vývoj však ukazuje, že odchod z EU rozhodně nebyl úspěšným tahem, a o novém uspořádání vztahů mezi Británií a Evropou se začalo trochu otevřeněji mluvit (psali jsme zde).

Zároveň však nelze říci, že by britští politici najednou k evropské politice zaujímali silná stanoviska. Patrné je to i z vystupování Andyho Burnhama, který, ačkoli patří k oponentům brexitu a proevropským představitelům strany, váží každé slovo. Možná i proto, že v blížících se doplňovacích volbách bude mít co do činění s početnou kohortou voličů Reform UK. „Mám za to, že brexit měl negativní dopady, ale zároveň se domnívám, že to poslední, co bychom teď měli dělat, je znovu se pouštět do těch starých sporů,“ řekl tento týden.

Alžběta II. byla zastánkyní setrvání Británie v EU, píše se v nové knize

Leaders

Někdejší britská královna Alžběta II. byla zastánkyní setrvání Británie v Evropské unii, vyplývá z knihy Moc a Palác bývalého zpravodaje britského listu The Times pro záležitosti královské rodiny Valentina Lowa. Píše se v ní také, že panovnice se s lidmi ve svém okolí někdy podělila o své názory, ti, kdo je slyšeli, však byli obvykle natolik diskrétní, než aby je šířili dál.

ČTK

Přečíst článek

Britové a EU

Burnhamovo přešlapování je do jisté míry pochopitelné. Nedávná data naznačují, že brexit už není po dekádě od referenda takovým minovým polem jako dřív, ale přesto má do sjednocujícího narativu velmi daleko. Průzkum společnosti YouGov pro organizaci Best for Britain tvrdí, že 61 procent Britů si přeje bližší vztahy s Evropou, ale jen 53 je pro opětovný vstup.

Data se velmi liší v návaznosti na politickou orientaci. Voliči Labouristické strany v drtivé většině podporují návrat, podobně jako příznivci Liberálních demokratů a Strany zelených. Bližší vztahy s Evropou si ale přeje i 70 procent voličů konzervativců a dokonce 55 procent tábora nejvíce euroskeptické Reform UK. Zajímavé je, že se i v této poslední jmenované skupině najde 18 procent lidí, kteří jsou pro vstup do EU.

Více proevropská politika tedy začíná dávat smysl. Zvláště když sledujeme, jak alternativní spojenecké vazby se Británii hroutí. Rovněž je to jeden ze způsobů, jak nakopnout stagnující ekonomiku.

Čím blíž, tím líp?

Pochopitelně je brzy odhadovat, jaké modely spolupráce s Evropou si britská vláda zvolí. Nicméně ale existují modely, kterými by se mohla inspirovat.

Opětovný návrat by patrně nebyl jednoduchý. Z Bruselu totiž zní, že případnou přihlášku by EU přijala srdečně, ale zároveň se nechystá dělat nějaké speciální ústupky. Británie by si musela projít standardním procesem, který obvykle trvá léta. Pro tamější vládu by to představovalo dlouhé a politicky velmi rizikové úsilí.

Britská média hovoří také hlavně o švýcarském a norském modelu. Alpská země má přístup na jednotný trh, stejně tak i na energetický, mladí lidé mohou mimo jiné vyrazit na Erasmus. Švýcaři však museli akceptovat volný pohyb osob – a také ročně složit přes 370 milionů eur. Podmínky si vyjednali bilaterálně.

Marmeláda gate. Britové kývli EU na definici oblíbené ovocné zavařeniny, má to ale háček

Zprávy z firem

Marmeláda je už dlouho ikonickým britským pokladem. Recepty některých rodin se předávají z generace na generaci. Již brzy by se ale mohla na pultech britských obchodů mírně změnit její etiketa. Podle nové potravinářské dohody s EU bude muset být klasická marmeláda prodávána jako "citrusová marmeláda", upozornil server televize BBC.

ČTK

Přečíst článek

Norsko (a Lichtenštejnsko a Island) je členem Evropské hospodářského prostoru prostřednictvím Evropského sdružení volného obchodu. Norsko má přístup k jednotnému trhu, za což ale rovněž musí platit, ale jako nečlen EU nemá možnosti o pravidlech rozhodovat.

Je možné, že si Británie najde nějakou svou cestu. V době Keira Starmera se zdá, že se vláda nesnaží nějakou z prochozených cestiček kopírovat, spíše tak nějak opatrně balancovat. Omezené přiblížení však s ekonomikou žádnou velkou změnu nejspíš neudělá. Z ekonomického pohledu to vypadá poměrně jednoduše – čím bližší vazba, tím větší efekt. To potvrzuje i studie Best for Britain.

Bude zajímavé sledovat jak se názory k evropské otázce budou proměňovat. Třeba s novým premiérem.