Otevřená rebelie vlastních poslanců minulý týden veřejně ponížila britského premiéra Keira Starmera. Kdyby se nyní rozhodovalo o složení parlamentu – rok po volbách, možná by se premiérem nestal. Z velké části za to můžou jeho školácké chyby. Poučit se z nich mohou ostatní evropští lídři... A i on sám.
Britský premiér a šéf labouristů Keir Starmer čelí kritice za přijetí darů od sponzora Labouristické strany v hodnotě 100 tisíc liber (2,98 milionu korun). Ve srovnání s dary pro dřívější lídry stran byly ty pro Starmera nejdražší. Opoziční konzervativci požadovali vyšetřování, parlament se tím ale zabývat nebude, uvedl dnes deník The Guardian.
Současná britská labouristická vláda zdědila po svých konzervativních předchůdcích díru ve veřejných rozpočtech v objemu 22 miliard liber (652 miliard korun), uvedl britský premiér Keir Starmer.
Obavy kritiků, že po nástupu labouristů nastane levicová smršť, se v prvních týdnech nepotvrdila. Naopak, malou levicovou rebelii premiér Starmer potlačil s nebývalou tvrdostí. Šlo přitom o zachování katastrofální politiky konzervativců, o jejíž pokračování nikdo nestojí.
Významná bankovní skupina Lloyds chystá rozsáhlé projekty na podporu sociálního a dostupného bydlení. Plánuje být také součástí širší strategie nové labouristické vlády k překonání bytové krize. Jak ale popisuje šéf firmy, nejde jen o charitu, přívětivé bydlení může být zvláště v dnešních podmínkách stabilním byznysem.
Nový labouristický premiér Británie Keir Starmer po prvním zasedání nové vlády zopakoval svůj příslib nového způsobu vládnutí, který staví zájmy země před zájmy strany.
Britská opoziční Labouristická strana drtivě vyhrála čtvrteční parlamentní volby a po 14 letech vystřídá ve vládě konzervativce. Ti sklízí frustraci Britů ze stavu země a utrpěli nejhorší porážku v dějinách strany, zatímco labouristé obsadí v dolní komoře parlamentu přes 400 ze 650 křesel. Sčítání hlasů stále pokračuje, konzervativní premiér Rishi Sunak však již pogratuloval lídrovi labouristů Keiru Starmerovi, který se dnes stane novým premiérem.
Britové jdou konečně volit. Očekává se, že po 14 letech konzervativci prohrají a k moci se vrátí Labouristé. Někteří odborníci pak očekávají dokonce drtivou porážku stávající vládní strany. Tu na sebe bude muset vzít premiér Rishi Sunak a jistě tak i učiní. Ale vedení konzervativců by se vzdávat neměl, protože tato porážka nebude jeho. Nebo alespoň ne pouze jeho.
Britové dnes volí nové členy dolní komory parlamentu. Favoritem jsou středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicové Konzervativní straně po 14 letech u moci hrozí podle volebních modelů porážka, jakou v moderní éře nezažila. Hlas už odevzdal premiér Rishi Sunak i lídr opozice Keir Starmer, kteří vyzvali voliče k podpoře svých stran.
Britský premiér Rishi Sunak v promočeném obleku včera před svým sídlem oznámil nečekaně brzké datum parlamentních voleb už 4. července. Pro oznámení si evidentně dobrý čas nevybral, o zmoklém politikovi už na sítích koluje nejeden vtip. Bude s datem voleb úspěšnější?
K dalším čtyřem letům v čele Londýna míří labourista a dosavadní starosta Sadiq Khan. Proevropský umírněný sociální demokrat se chce zaměřit na řešení krize bydlení a chystá se pokračovat v rozčilování místních řidičů.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.