Otevřená rebelie vlastních poslanců minulý týden veřejně ponížila britského premiéra Keira Starmera. Kdyby se nyní rozhodovalo o složení parlamentu – rok po volbách, možná by se premiérem nestal. Z velké části za to můžou jeho školácké chyby. Poučit se z nich mohou ostatní evropští lídři... A i on sám.
Britský premiér a šéf labouristů Keir Starmer čelí kritice za přijetí darů od sponzora Labouristické strany v hodnotě 100 tisíc liber (2,98 milionu korun). Ve srovnání s dary pro dřívější lídry stran byly ty pro Starmera nejdražší. Opoziční konzervativci požadovali vyšetřování, parlament se tím ale zabývat nebude, uvedl dnes deník The Guardian.
Současná britská labouristická vláda zdědila po svých konzervativních předchůdcích díru ve veřejných rozpočtech v objemu 22 miliard liber (652 miliard korun), uvedl britský premiér Keir Starmer.
Obavy kritiků, že po nástupu labouristů nastane levicová smršť, se v prvních týdnech nepotvrdila. Naopak, malou levicovou rebelii premiér Starmer potlačil s nebývalou tvrdostí. Šlo přitom o zachování katastrofální politiky konzervativců, o jejíž pokračování nikdo nestojí.
Významná bankovní skupina Lloyds chystá rozsáhlé projekty na podporu sociálního a dostupného bydlení. Plánuje být také součástí širší strategie nové labouristické vlády k překonání bytové krize. Jak ale popisuje šéf firmy, nejde jen o charitu, přívětivé bydlení může být zvláště v dnešních podmínkách stabilním byznysem.
Nový labouristický premiér Británie Keir Starmer po prvním zasedání nové vlády zopakoval svůj příslib nového způsobu vládnutí, který staví zájmy země před zájmy strany.
Britská opoziční Labouristická strana drtivě vyhrála čtvrteční parlamentní volby a po 14 letech vystřídá ve vládě konzervativce. Ti sklízí frustraci Britů ze stavu země a utrpěli nejhorší porážku v dějinách strany, zatímco labouristé obsadí v dolní komoře parlamentu přes 400 ze 650 křesel. Sčítání hlasů stále pokračuje, konzervativní premiér Rishi Sunak však již pogratuloval lídrovi labouristů Keiru Starmerovi, který se dnes stane novým premiérem.
Britové jdou konečně volit. Očekává se, že po 14 letech konzervativci prohrají a k moci se vrátí Labouristé. Někteří odborníci pak očekávají dokonce drtivou porážku stávající vládní strany. Tu na sebe bude muset vzít premiér Rishi Sunak a jistě tak i učiní. Ale vedení konzervativců by se vzdávat neměl, protože tato porážka nebude jeho. Nebo alespoň ne pouze jeho.
Britové dnes volí nové členy dolní komory parlamentu. Favoritem jsou středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicové Konzervativní straně po 14 letech u moci hrozí podle volebních modelů porážka, jakou v moderní éře nezažila. Hlas už odevzdal premiér Rishi Sunak i lídr opozice Keir Starmer, kteří vyzvali voliče k podpoře svých stran.
Britský premiér Rishi Sunak v promočeném obleku včera před svým sídlem oznámil nečekaně brzké datum parlamentních voleb už 4. července. Pro oznámení si evidentně dobrý čas nevybral, o zmoklém politikovi už na sítích koluje nejeden vtip. Bude s datem voleb úspěšnější?
K dalším čtyřem letům v čele Londýna míří labourista a dosavadní starosta Sadiq Khan. Proevropský umírněný sociální demokrat se chce zaměřit na řešení krize bydlení a chystá se pokračovat v rozčilování místních řidičů.
Veřejnoprávní britská stanice BBC by mohla být dostupná na základě 💸 předplatného a začít vysílat reklamy. Zvažuje to britská vláda, která chce změnit současný model financování tradičního média. O plánech londýnského kabinetu informuje agentura Reuters.
Americký ministr obrany 👨 Pete Hegseth odmítl zveřejnění plného a neupraveného videa ze zářijového úderu na venezuelskou loď v Karibiku, kdy Američané při následném druhém zásahu zabili přeživší. Informovala o tom agentura Reuters. Kongres na Hegsetha zvyšuje tlak, aby záznam zpřístupnil. Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer prohlásil, že utajování záběrů je nepřijatelné.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz přivítal dnešní oznámení Evropské komise, že zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Větší otevřenost novým technologiím a více flexibility jsou podle něj správnými kroky, které dokážou skloubit klimatické cíle, realitu trhu, zájmy podniků a ochranu pracovních míst.
Druhá největší burza ve Spojených státech Nasdaq plánuje rozšířit obchodování v pracovních dnech na 2️⃣3️⃣ hodin denně. Čeká na schválení kontrolních úřadů. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Pražská burza dnes dál 📈 vylepšila své historické maximum, index PX stoupl o 0,44 procenta na 2594,49 bodu. Dařilo se finančním titulům v čele s Erste Bank, naopak energetický ČEZ mírně oslabil. Z menších emisí si dnes zisky připsaly tabáková společnost Philip Morris a zbrojařská firma Colt CZ, ostatní ztratily nebo stagnovaly. Vyplývá to z internetových stránek burzy.
Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela pětiletou 🤝 dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) od americké firmy Chevron. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodávky podle něj dosáhnou 400 milionů krychlových metrů ročně.
Evropská komise 📉 zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Ministr vnitra 👨 Lubomír Metnar (ANO) odvolal členy dozorčí rady České pošty. Podle něj nebude mít snížení počtu členů dozorčí rady významný dopad na fungování pošty. Dozorčí rada České pošty má 15 členů, z toho pět volí zaměstnanci, které ministerstvo odvolat nemůže. Na změny v dozorčí radě dnes upozornil server Odkryto.cz.
Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny na příští rok. Nově do nich započítá převedení veškerých poplatků za podporované zdroje energie (POZE) na stát. Regulované ceny elektřiny pro domácnosti tak proti letošku klesnou o 15 procent, pro větší odběratele ještě výrazněji.
Ruské úřady zařadily německou rozhlasovou a televizní stanici Deutsche Welle na 📜 listinu „nežádoucích organizací“, informovalo tamní ministerstvo spravedlnosti. Vedení Deutsche Welle označilo rozhodnutí Moskvy za akt cenzury a slíbilo pokračovat ve vysílání v ruštině. Rozhodnutí ruských úřadů odsoudila také spolková vláda, napsal server BBC News s odkazem na mluvčího kabinetu.