Marmeláda gate. Britové kývli EU na definici oblíbené ovocné zavařeniny, má to ale háček
Marmeláda je už dlouho ikonickým britským pokladem. Recepty některých rodin se předávají z generace na generaci. Již brzy by se ale mohla na pultech britských obchodů mírně změnit její etiketa. Podle nové potravinářské dohody s EU bude muset být klasická marmeláda prodávána jako "citrusová marmeláda", upozornil server televize BBC.
Důvodem této změny je, že Británie při snaze podpořit obchod a zjednodušit export znovu přijme evropská pravidla pro označování potravin. Jenže s jedním rozdílem - Brusel uvolnil pravidla pro označování a poprvé rozšiřuje právní definici marmelády pro evropské trhy i na jiné zavařeniny než ty z citrusových plodů.
Mluvčí britské vlády se snažil uklidnit veřejnost, že britská marmeláda se nemění. Je to jen úprava názvu. Produkt zůstane stejný a dohoda má podle něj podnikům ušetřit starosti s byrokracií.
Brexit svého času vzbuzoval vlny emocí jako málokteré politické téma. Dnes však už nikoho moc nezajímá. Vláda se pokouší o dílčí nápravu, populisté téma pomalu opouštějí a veřejnost by podle průzkumů raději obětovala část suverenity za lepší ekonomiku. Podnikatelé, pěstitelé a potravináři na brexit však jen tak nezapomenou, protože jim dodnes značně ukrajuje z jejich zisků.
Poučení z brexitového vývoje. Zastáncům dochází argumenty i podpora. Je to i varování pro nás
Politika
Evropská pravidla, která byla před brexitem začleněna do britského zákona, stanovila, že označení marmeláda (angl. marmalade) smí v obchodech používat jen pomazánky z citrusových plodů. Ostatní druhy ovocných pomazánek se musí prodávat pod názvem džem (jam) nebo jeho ekvivalentem v místním jazyce. Tato pravidla vznikla díky britskému lobbingu v 70. letech, kdy Británie prosadila speciální obchodní status marmelády z hořkých sevillských pomerančů - směsi, která se díky literární a filmové postavě medvídka Paddingtona stala po celém světě symbolem Británie.
Pravidlo týkající se názvu marmelády se od svého zavedení stalo jazykovou pastí a zdrojem konfliktů mezi potravinářskými regulátory v celé Evropě. V roce 2004 EU pravidlo uvolnila pro prodejce na farmářských trzích v Rakousku a Německu, ale spotřebitele stále mate v zemích jako Španělsko a Itálie, kde se výraz "mermelada" či "marmellata" běžně používá pro pomazánky z jiného ovoce, například švestek nebo fíků.
Jazyková tradice
Jeden německý europoslanec, který po brexitu prosazoval změnu, v roce 2017 uvedl, že pravidla odporují německé jazykové tradici. Nyní Brusel pravidla aktualizoval a od června budou moci všechny členské státy EU prodávat pod názvem marmeláda i zavařeniny z jiného ovoce než z citrusů. V souladu s mezinárodními normami ale budou muset být citrusové zavařeniny odlišené jako samostatný druh, a budou se tak nově prodávat pod názvem citrusová marmeláda.
Britská vláda uvedla, že vyhláška o marmeládách patří mezi 76 aktualizovaných potravinářských předpisů EU, které budou platit v celé zemi, pokud bude dohodnuta širší dohoda o potravinách. Časový rámec pro zavedení pravidla v Británii zatím není známý. Očekává se, že dohoda vstoupí v platnost v polovině roku 2027.
Zatím není jasné, jak moc si změny všimnou zákazníci a zda "dlouhá ruka marmeládového zákona" změní, co si Britové pod marmeládou představují. Soutěž World Marmalade Awards, která se koná v hrabství Cumbria v severozápadní Anglii, ale zůstane i nadále vyhrazená citrusovým pomazánkám s cílem ukázat poctivou britskou marmeládu - tu pravou, kterou Britové jedí už po staletí, od Alžběty I. až po Jamese Bonda, uvedla ředitelka soutěže Beatrice McCoshová.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
