Marmeláda gate. Britové kývli EU na definici oblíbené ovocné zavařeniny, má to ale háček
Marmeláda je už dlouho ikonickým britským pokladem. Recepty některých rodin se předávají z generace na generaci. Již brzy by se ale mohla na pultech britských obchodů mírně změnit její etiketa. Podle nové potravinářské dohody s EU bude muset být klasická marmeláda prodávána jako "citrusová marmeláda", upozornil server televize BBC.
Důvodem této změny je, že Británie při snaze podpořit obchod a zjednodušit export znovu přijme evropská pravidla pro označování potravin. Jenže s jedním rozdílem - Brusel uvolnil pravidla pro označování a poprvé rozšiřuje právní definici marmelády pro evropské trhy i na jiné zavařeniny než ty z citrusových plodů.
Mluvčí britské vlády se snažil uklidnit veřejnost, že britská marmeláda se nemění. Je to jen úprava názvu. Produkt zůstane stejný a dohoda má podle něj podnikům ušetřit starosti s byrokracií.
Brexit svého času vzbuzoval vlny emocí jako málokteré politické téma. Dnes však už nikoho moc nezajímá. Vláda se pokouší o dílčí nápravu, populisté téma pomalu opouštějí a veřejnost by podle průzkumů raději obětovala část suverenity za lepší ekonomiku. Podnikatelé, pěstitelé a potravináři na brexit však jen tak nezapomenou, protože jim dodnes značně ukrajuje z jejich zisků.
Poučení z brexitového vývoje. Zastáncům dochází argumenty i podpora. Je to i varování pro nás
Politika
Evropská pravidla, která byla před brexitem začleněna do britského zákona, stanovila, že označení marmeláda (angl. marmalade) smí v obchodech používat jen pomazánky z citrusových plodů. Ostatní druhy ovocných pomazánek se musí prodávat pod názvem džem (jam) nebo jeho ekvivalentem v místním jazyce. Tato pravidla vznikla díky britskému lobbingu v 70. letech, kdy Británie prosadila speciální obchodní status marmelády z hořkých sevillských pomerančů - směsi, která se díky literární a filmové postavě medvídka Paddingtona stala po celém světě symbolem Británie.
Pravidlo týkající se názvu marmelády se od svého zavedení stalo jazykovou pastí a zdrojem konfliktů mezi potravinářskými regulátory v celé Evropě. V roce 2004 EU pravidlo uvolnila pro prodejce na farmářských trzích v Rakousku a Německu, ale spotřebitele stále mate v zemích jako Španělsko a Itálie, kde se výraz "mermelada" či "marmellata" běžně používá pro pomazánky z jiného ovoce, například švestek nebo fíků.
Jazyková tradice
Jeden německý europoslanec, který po brexitu prosazoval změnu, v roce 2017 uvedl, že pravidla odporují německé jazykové tradici. Nyní Brusel pravidla aktualizoval a od června budou moci všechny členské státy EU prodávat pod názvem marmeláda i zavařeniny z jiného ovoce než z citrusů. V souladu s mezinárodními normami ale budou muset být citrusové zavařeniny odlišené jako samostatný druh, a budou se tak nově prodávat pod názvem citrusová marmeláda.
Britská vláda uvedla, že vyhláška o marmeládách patří mezi 76 aktualizovaných potravinářských předpisů EU, které budou platit v celé zemi, pokud bude dohodnuta širší dohoda o potravinách. Časový rámec pro zavedení pravidla v Británii zatím není známý. Očekává se, že dohoda vstoupí v platnost v polovině roku 2027.
Zatím není jasné, jak moc si změny všimnou zákazníci a zda "dlouhá ruka marmeládového zákona" změní, co si Britové pod marmeládou představují. Soutěž World Marmalade Awards, která se koná v hrabství Cumbria v severozápadní Anglii, ale zůstane i nadále vyhrazená citrusovým pomazánkám s cílem ukázat poctivou britskou marmeládu - tu pravou, kterou Britové jedí už po staletí, od Alžběty I. až po Jamese Bonda, uvedla ředitelka soutěže Beatrice McCoshová.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
