Americký prezident Donald Trump vyloučil, že by Spojené státy poskytly Ukrajině střely dlouhého doletu Tomahawk, o které Kyjev žádá. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.
„Ne, ani ne,“ odpověděl Trump na novinářský dotaz, zda uvažuje o dodání tomahawků Ukrajině.
Washington jedná s Kyjevem o požadované zbrani již delší dobu, prezident Volodymyr Zelenskyj o střely žádal při své říjnové návštěvě v Bílém domě. Trump dříve řekl, že je třeba prověřit, zda dodání Ukrajině neohrozí zásoby pro americkou armádu. Americká televizní stanice CNN v pátek uvedla, že Pentagon dal poskytnutí tomahawků Ukrajině zelenou, když vyhodnotil, že by dodávky neměly mít negativní dopad na zásoby těchto zbraní v USA.
Do Washingtonu však mířila už řada varování z Ruska. Trump na začátku října tomahawky Ukrajině nejdříve v zásadě přislíbil, ale později, po telefonátu s ruským protějškem Vladimirem Putinem, naznačil, že už o poskytnutí střel Kyjevu neuvažuje, protože by to podle něj mohlo znamenat eskalaci. Putin později prohlásil, že útoky proti cílům hluboko na ruském území s nasazením střel Tomahawk nebo jiných zbraní dalekého doletu by vyvolaly reakci, kterou označil za ohromující.
Maduro volá o pomoc: Venezuela žádá Rusko a Čínu o zbraně proti USA
Venezuela se v čase, kdy se v Karibiku shromažďují americké vojenské síly, obrací o pomoc na Rusko, Čínu a Írán. Venezuelský prezident Nicolás Maduro v dopise požádal Rusko o rakety, radary a modernizovaná letadla. S odkazem na interní dokumenty americké vlády o tom píše deník The Washington Post.
Emise v EU musí v nadcházejících letech výrazně zdražit, pokud jejich ceny mají zajistit plnění programu Fit for 55. Jestliže by cena emisí – vtělená do cen emisních povolenek pro průmysl (ETS1) i cen chystaných povolenek pro firmy a domácnosti (ETS2) – měla být jediným prostředkem, který obyvatelstvo EU přiměje k nutným změnám v chování, které jsou třeba k dostatečné dekarbonizaci a splnění Fit for 55, bude muset cena povolenky činit v zemích eurozóny 668 eur za kus, spočetli ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer.
Autoři se zaměřují pouze na země eurozóny, ale za celou EU nutně platí velmi podobná cifra, protože ekonomika eurozóny letos představuje zhruba 84 procent ekonomiky EU. I mezi zeměmi eurozóny však panují značné modelové rozdíly. Například na Slovensku by měla dle uvedené studie cena emisí vyjít roku 2030 na 750 eur za vypuštěnou tunu oxidu uhličitého nebo ekvivalentu, a v Německu dokonce na 759 eur (viz tabulka níže), pokud by ceny emisí, respektive povolenky měly kompletně zajišťovat redukci emisí v eurozóně tak, aby byl splněn program Fit for 55, tedy aby emise skleníkových plynů klesly do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990.
Protože je Slovensko méně ekonomicky rozvinutou ekonomikou než Německo, byly by v rámci eurozóny zvláště tam makroekonomické důsledky tíživé, plyne dále ze studie rakouské centrální banky. A to i když, samozřejmě, bude pro celou eurozónu, resp. celou EU platit jedna cena emisí, resp. emisní povolenky. Která má být roku 2030 modelově oněch 668 eur, nikoli 750.
Nutný markantní růst cen emisí, respektive povolenek k úrovni 668 eur během nadcházejících let má podle zmíněné studie vést ke kumulativnímu poklesu slovenského hrubého domácího produktu do roku 2030 o takřka pět procent, zatímco inflace by na Slovensku ve stejném období kumulativně narostla o bezmála 17 procentních bodů (viz graf níže).
V současnosti se průmyslová emisní povolenka ETS1 prodává za 78,54 eura, zatímco termínový kontrakt na emisní povolenky pro domácnosti ETS2 s termínem vypořádání roku 2027 se na lipské energetické burze propadl na 58,21eura.
Při ceně povolenky 668 eur by příjem bruselské kasy – tedy nikoli kasy členských zemí EU – činil roku 2030 zhruba 197 miliard eur, tedy zhruba 4,8 bilionu korun v přepočtu dle dnešního kursu, plyne z letošní studie think-tanku Bruegel (viz zde na straně 61). Evropská komise totiž plánuje, že do roku 2030 se bezmála třetina z výnosu z povolenek přesměruje z veřejných kas členských států právě do kasy bruselské.
Výnosy z povolenek mají pomoci dotovat například nízkopříjmové domácnosti tak, aby zásadní zdražení emisí bylo sociálně únosné. Dotace však nutně musí mít své přísné limity a striktní účelovou vázanost, neboť jinak by bylo dostatečné tempo procesu dekarbonizace ohroženo a program Fit for 55 by zůstal na hony vzdálený svému splnění. Břímě povolenek tedy v rámci celé EU nejtíživěji dolehne na střední vrstvy.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Babišova vláda vyhlásila válku Green Dealu. EU se obává dalšího rebela
Podle posledních údajů České bankovní asociace si lidé jen v září půjčili 30 miliard korun na hypotéky. „Bude to druhý nejlepší rok v historii, po roce 2021,“ říká Miroslav Zetek, místopředseda představenstva ČSOB Hypoteční banky, která je dominantním hráčem trhu.
Je faktem, že ceny nemovitostí meziročně rychle rostou, u bytů je to o 13,8 až 14 procent, u domů o 8,7 procenta. Nicméně, přestože je bydlení čím dál hůře dostupné, zájem o jejich nákup je rekordní. Také developeři letos očekávají rekordní rok.
Čím je to dáno? Několika faktory. Průměrné reálné mzdy rostou o čtyři až pět procent, což je nejvíc za posledních deset let. Lidé mají také naspořené peníze z doby covidu a vysoké inflace. Klíčové však je, že když se očekává další růst cen nemovitostí, ale už ne příliš velký pokles sazeb, lidé chtějí kup stihnout včas. „Klienti už nepoptávají, realizují poptávku,“ vysvětluje Zetek, který čeká pokračování zájmu o hypotéky i v příštím roce.
Fenoménem doby je, že si jeden klient banky vezme víc hypoték na víc nemovitostí. „Ten trend se zvyšuje.“ Důvodem je růst zájmu o nájemní bydlení, takže investiční byty lze dobře zhodnotit.
Dalším důležitým trendem je, že vyšší střední vrstva nakupuje byty pro své děti. „Nejvyšší zájem je nyní o byty 2+kk. Zájem se zvyšuje i o takzvané mikrobyty, okolo dvaceti metrů čtverečních.“ Podle Zetka může tento trend pokračovat, bude se jednat o takzvané startovací byty pro mladé. „Moje první hypotéka byla na byt 1+1.“ Tento trend, hlavně ve větších městech a kolem nich, podle místopředsedy představenstva jistě bude růst.
Cena za tyto malé byty je vyšší v přepočtu na metr čtvereční, celkový měsíční výdaj, což je pro většinu klientů klíčový údaj, je však nižší než u větších bytů.
Miroslav Zetek z ČSOB Hypoteční banky byl hostem podcastu Realitní Club. Epizoda bude k poslechu už zítra ráno. Dostupná bude na webu newstream.cz, ale také na Spotify či Apple Podcasts.
Dotované hypotéky, které prosazuje ANO a SPD, dostupnost bydlení nezlepší, míní odborníci
Dotované hypotéky pro mladé rodiny, které chtějí podle předvolebních programů zavést hnutí ANO a SPD, by podle oslovených analytiků ke zlepšení dostupnosti bydlení nepomohly. Pouze by zvýšily poptávku na trhu, na kterém nyní není dostatek nemovitostí k prodeji. Bydlení by se tak naopak dále prodražovalo, uvedli. Podle nich je třeba nejdříve zrychlit výstavbu, překážkou by však mohla být plánovaná změna stavebního zákona.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
video
Zájem o hypotéky je rekordní. A nečekám ochlazení, říká bankéř Zetek
