Mikrobydlení je trend. Není divu, říká Miškovič, který proměnil Karlín a v plánu má Podolí
V Karlíně jsme začínali na 45 tisících za metr čtvereční Čechům nezbývá nic jiného než se spokojit s čím dál tím menším bydlením. Na metry čtvereční, na které ještě před pár lety v Praze dosáhli, už teď zkrátka nemají. Nedostatečnou nabídku developeři působící v Česku svádějí na stavební zákon a ve velkém se pouštějí do výstavby menších bytů. „Nákupem budovy Nádraží Vyšehrad jsme a priori neplánovali mikrobydlení. Spíš nás k tomu donutila situace,“ říká Milorad Miškovič, který chce z chátrající budovy nádraží na Vyšehradě vybudovat samé mikrobyty.
Je zmenšování bytů nezastavitelný trend a budoucnost bydlení v Praze?
Mikrobyty, zcela běžný druh bydlení v západních velkoměstech, by se do Prahy dostaly přirozeně tak jako tak, řekněme do 10 až 15 let. Nicméně situace, která panuje na pražském realitním trhu, kdy opravdu dlouhé povolovací řízení vytváří ohromnou propast mezi poptávkou a nabídkou bydlení, nutí nás developery přemýšlet o tomto segmentu už teď. Nákupem budovy Nádraží Vyšehrad jsme a priori neplánovali mikrobydlení. Spíš nás k tomu donutila situace.
Více než 30 let Vyšehradské nádraží chátralo, visela nad ním i hrozba demolice a město uvažovalo i o vyvlastnění. To jako jedinou možnost záchrany vidělo i UNESCO. Nyní se má kulturní památka pod taktovkou nového majitele rekonstruovat.
Fotogalerie: Chráněné nádraží Vyšehrad se promění na mikrobyty
Reality
Mikrobyty vidíte tedy jako řešení bytové krize v Praze?
Pražský bytový fond trpí extrémním nedostatkem. Podle našich propočtů chybí něco kolem 126 tisíc bytů. i kdyby zítra začal fungovat stavební zákon a zrychlilo se povolování, poptávka a nabídka se v Praze potkají možná v roce 2050. Z čehož samozřejmě vyplývá, že ceny za metr čtvereční bydlení nejenom v těch nejpopulárnějších lokalitách, ale po celé Praze i nadále porostou. Nemovitosti, které dnes vnímáme jako drahé, budou ještě dražší. i v budoucnu se budou lidé, kteří chtějí bydlet, potýkat s následky nefunkčnosti stavebního zákona, která vygradovala prvního června loňského roku.
Jak zásadně se vašeho byznysu dotkla, řekněme, trochu nepovedená digitalizace stavebního řízení?
Zmatení jsou vlastně všichni včetně developerů či úředníků stavebních úřadů. Všichni společně jsme dostali do rukou velký problém. Odjištěný granát. A nejde jen o zmiňovanou digitalizaci, ale i samotnou novelu stavebního zákona. Na její úpravu, například na tolik potřebné včlenění územního plánování, a skutečnou funkční digitalizaci celého procesu povolování, si ještě budeme muset evidentně pár let počkat. Možná čtyři, možná pět let. A jak jsem říkal, důsledkem pomalého povolování je růst cen bytů, potažmo jejich zmenšování.
Zchátralou budovu nádraží Vyšehrad jste koupili více než před rokem. Rozhodli jste se v ní místo kanceláří vytvořit mikrobyty. V jaké fázi projektování a povolování se aktuálně nacházíte?
Doufáme, že se nám podaří pro hotový projekt architekta Iva Nahálky všechna potřebná povolení získat co nejdříve, abychom mohli začít stavět v druhé půlce tohoto roku.
Dá se bydlet na 10 metrech čtverečních? Ano, dá. A někteří k tomu, aby mikro prostoru říkali domov, nepotřebují ani to. Jeden z nejmenších bytů – má necelých sedm metrů čtverečních – obývá architektonický pár v centru Rotterdamu. V Česku jsme přeci jen trochu „větší“, vystačíme si s devíti metry čtverečními.
Nejmenší byt na světě má tři metry čtvereční. Je v Polsku. Češi potřebují víc prostoru
Reality
Pustili jste se do rekonstrukce památkové budovy, která desítky let chátrala. Předpokládám, že do projetu hodně vstupovali pamatákáři. Museli jste přistoupit k nějakým změnám dle jejich požadavků?
Budova opravdu několik desítek let chátrala, ještě dva roky a spadla by. Koupili jsme ji před více než rokem a rozhodli jsme se ji zachránit, jak nejvíc to šlo, a to včetně výjimečné architektury jejího autora, architekta Antonína Balšánka (autor Obecního domu a budovy České národní banky). Jediné, co jsme změnili byl ten původní projekt, s nímž jsme nádraží kupovali. Mělo se přeměnit na kanceláře. My více než půl roku pracujeme na změně stavebního povolení před dokončením, to znamená, že ho přizpůsobujeme změně funkce.
Kromě zhruba 142 bytových jednotek vznikne i obchodní parter. Už vidíte nějakou poptávku?
Zájem evidujeme ze strany odborné i neodborné veřejnosti. A je vesměs pozitivní.
O jakých cenách v případě tohoto projektu hovoříme?
Nějakou představu již máme, ale zatím se o ni s vámi nechci podělit.
Za kolik se prodávaly první byty v karlínských projektech, na nichž jste se podílel?
V roce 2006 na náměstí v Karlíně metr čtvereční vyšel na cca 45 tisíc korun.
Co v Česku chybí? Jak se budou vyvíjet ceny nemovitostí? Nejenom o tom se dočtete v celém rozhovoru s Miloradem Miškovičem v novém magazínu Realitní Club. Magazín je v prodeji na stáncích, ve formě předplatného na Send.cz či v digitální verzi přímo na webu Newstreamu.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
