Nejmenší byt na světě má tři metry čtvereční. Je v Polsku. Češi potřebují víc prostoru
Dá se bydlet na 10 metrech čtverečních? Ano, dá. A někteří k tomu, aby mikro prostoru říkali domov, nepotřebují ani to. Jeden z nejmenších bytů – má necelých sedm metrů čtverečních – obývá architektonický pár v centru Rotterdamu. V Česku jsme přeci jen trochu „větší“, vystačíme si s devíti metry čtverečními.
Miniaturní kuchyňská linka, mnohdy ani to ne, rozkládací stůl, postel a koupelna se sprchovým koutem, umyvadlem a toaletou. Zhruba tak nějak vypadají takzvané mikrobyty. Jejich počet narůstá, obzvlášť ve velkých evropských městech, i v Praze.
Jak vypadají nejmenší byty na světě se můžete podívat do následující galerie.
„Ústupky z velikosti plochy pozorujeme na realitním trhu v podstatě posledních 25 let. První zásadní změny přišly s realitní krizí po roce 2009, kdy řada developerských projektů výrazně změnila dispozice jednotek a de facto tak nastavila nový standard,“ přibližuje František Brož, tiskový mluvčí digitální realitní služby Bezrealitky.cz.
Mikrobyty jsou trend
Zmenšování je logickým následkem rostoucích cen nemovitostí, ale nejen toho. Češi raději vymění část plochy za lepší lokalitu. „Kupující více zajímá dispozice než jejich výměra. Menší plocha je pak nižší cena, a to rozhoduje,“ dodává Jiří Pácal z Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.
Například v Asii microliving reaguje na nedostatek stavebních pozemků. V případě Česka, především Prahy, může jít také o životní styl, nový přístup k bydlení. „Velikost soukromého prostoru, byty, v takových domech potlačíte ve prospěch společného prostoru. Hodně se to blíží konceptu co-livingu,“ přibližuje Pavel Streblov, obchodní ředitel Penta Real Estate. Developer má v plánu na pozemcích v lokalitě Na Knížecí postavit tři stovky mikrobytů.
Penta Real Estate rozvijí výstavbu hned na několik místech v Praze. Velkou výzvou je pro ni bezpochyby revitalizace Florence. O tom, jak toto území bude vypadat rozhodla před třemi lety urbanistická soutěž, nyní jsou na stole architektonické soutěže, které mají navrhnout podobu čtyř bloků mezi magistrálou a autobusovým nádražím Florenc. „Přesně to jsou místa, kde by se mělo primárně stavět, protože veškerou infrastrukturu máte už na místě,“ říká Pavel Streblov, obchodní ředitel Penta Real Estate. Ten má kromě klíčových projektů v Praze na starost i její zahraniční expanzi.
Streblov z Penty: Na nákupech jsme pořád a sledujeme i zahraniční trhy. Hlavně Anglii a Německo
Reality
„Uvažujeme například o společné sauně na střeše, možná i menším bazénu nebo party terase s grilem. Například ve Spojených státech vznikají už takové projekty, ve kterých byty ani nemají kuchyně, protože mladí profesionálové dávají přednost stravování v restauracích,“ dodává Streblov.
To ale není cesta, kterou se Penta chce vydat. „Nejdeme do takového extrému, že bychom do bytů nedávali kuchyně, nicméně to vnímáme jako sílící trend pro určitou věkovou kategorii nebo specifickou klientelu,“ říká Streblov.
Vzhledem k pravidlům stanoveným stavebními předpisy a stavebním zákonem by se metráž bytových jednotek neměla dostat pod 16 metrů čtverečních. V tom případě by totiž nemohly být kolaudovány jako byt, ale naopak pouze nebytový prostor.
Malometrážní byty vnímá jako zesilující trend například i developer Milorad Miško Miškovič, majitel nádraží Vyšehrad. Nejenom tam má v plánu tvořit mikrobyty. A mikro byty mají vzniknout i v domě Radost na pražském Žižkově.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
