Írán předložil Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války s tím, že jaderné rozhovory by se odložily až na pozdější fázi vyjednávání. V noci na dnešek o tom informoval portál Axios s odvoláním na své zdroje. Spojené státy s Izraelem na konci února zaútočily na Írán, což vyvolalo regionální válku. Mezi Íránem a USA nyní platí příměří.
V Pákistánu, který tento měsíc zprostředkoval příměří mezi USA a Íránem, bylo na uplynulý týden plánováno pokračování zatím bezvýsledných mírových rozhovorů. Americký prezident Donald Trump ale cestu vyjednávačů USA zrušil. Stalo se tak poté, co Írán dříve podle médií avizoval, že se jeho zástupci přímo s americkou delegací nesetkají, a to zřejmě kvůli tomu, že diplomaty neměl vést americký viceprezident J. D. Vance.
Mezi Íránem a USA platí od 8. dubna příměří, které bylo původně dvoutýdenní, než ho před týdnem Trump prodloužil do doby, než Teherán předloží mírový návrh.
K hlavním sporným bodům patří íránský jaderný program, který USA a Izrael označují za hrozbu, kvůli níž válku proti Íránu začaly, či znovuotevření strategického Hormuzského průlivu, který je klíčový pro vývoz ropy z oblasti Perského zálivu. Úžinu Teherán v reakci na americko-izraelské údery de facto zablokoval a Spojené státy pak v oblasti zahájily námořní blokádu Íránu ve snaze omezit jeho příjmy z prodeje ropy.
Írán požaduje, aby USA ukončily blokádu, v opačném případě hrozí vojenskou reakcí. Íránský prezident Masúd Pezeškján v sobotu podle AFP také do Washingtonu vzkázal, že Teherán se nebude zapojovat do jednání, budou-li vedena pod tlakem a hrozbami a za trvání blokády přístavů.
My držíme trumfy, jednat nepoletíme. Trump zatrhl setkání s íránským ministrem
Americký prezident Donald Trump dnes zrušil cestu svých vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera do pákistánského Islámábádu, kde původně měli s Íránem vést patrně nepřímé mírové rozhovory. Uvedl to web stanice Fox News. V Pákistánu, který tento měsíc zprostředkoval příměří mezi USA a Íránem, měla americká delegace navázat na bezvýsledné mírové rozhovory se zástupci Teheránu z předminulého víkendu. Zpráva přichází krátce poté, co agentury informovaly o odjezdu íránského ministra zahraničí Abbásse Arakčího z Pákistánu.
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dochází sebejistota. Evidentně ani on neví, jak ze z íránské pasti ven. Ničivé důsledky konflikt nemá jen na globální ekonomiku, ale i na jeho prezidentství a vyhlídky republikánů. Pohled na americkou domácí politiku může napovědět, proč sledujeme tento nekončící chaos.
Prezident Donald Trump po sobotní střelbě během večeře Asociace korespondentů v Bílém domě znovu oživil svůj dlouho prosazovaný plán na výstavbu obřího reprezentačního sálu v areálu prezidentské rezidence. Incident využil jako nový argument pro projekt za 400 milionů dolarů, který už delší dobu naráží na právní i politické překážky, uvádí agentura Bloomberg.
„Teď už každý vidí, jak moc je to potřeba,“ prohlásil Trump v rozhovoru pro Fox News. Podle něj bezpečnostní rizika potvrzují nutnost vybudovat velký a zabezpečený sál přímo v areálu Bílého domu.
Trump už dříve označil bezpečnost za jeden z hlavních důvodů projektu, který počítá s prostorem o rozloze 90 tisíc čtverečních stop. V neděli tuto argumentaci ještě vyostřil, když na síti Truth Social tvrdil, že po takovém sálu údajně volali prezidenti i bezpečnostní složky po 150 let. Důkazy pro toto tvrzení ale neexistují.
Plánovaný sál má podle Bílého domu sloužit pro státní večeře a prezidentské akce, nikoliv pro akce externích organizací, jako je právě večeře korespondentů. Trump tento rozdíl ve svých vystoupeních nezmínil.
Projekt velkolepého sálu je přitom jednou z Trumpových dlouhodobých obsesí. Přestože čelí válce s Íránem i dalším zahraničněpolitickým a domácím výzvám, myšlenku stavby dál prosazuje. Loni dokonce nechal kvůli projektu zbourat východní křídlo Bílého domu, což vyvolalo odpor památkářů i ostrou kritiku demokratů.
Zbourané východní křídlo Bílého domu ČTK
Další komplikace přišla na konci března, kdy federální soud ve Washingtonu výstavbu pozastavil, dokud Trump nezíská souhlas Kongresu.
Střelba během tradiční washingtonské společenské akce tak nyní prezidentovi poskytla nový impulz, jak kontroverzní projekt znovu dostat do centra pozornosti.
Karel Pučelík: Místo velkého vítězství je Írán Trumpovým velkým debaklem
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dochází sebejistota. Evidentně ani on neví, jak ze z íránské pasti ven. Ničivé důsledky konflikt nemá jen na globální ekonomiku, ale i na jeho prezidentství a vyhlídky republikánů. Pohled na americkou domácí politiku může napovědět, proč sledujeme tento nekončící chaos.
Americký prezident Donald Trump dnes zrušil cestu svých vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera do pákistánského Islámábádu, kde původně měli s Íránem vést patrně nepřímé mírové rozhovory. Uvedl to web stanice Fox News. V Pákistánu, který tento měsíc zprostředkoval příměří mezi USA a Íránem, měla americká delegace navázat na bezvýsledné mírové rozhovory se zástupci Teheránu z předminulého víkendu. Zpráva přichází krátce poté, co agentury informovaly o odjezdu íránského ministra zahraničí Abbásse Arakčího z Pákistánu.
Rostoucí ceny stavebních materiálů, práce i financování podle expertů dál zvýší tlak na ceny nemovitostí i nájmů. Část nákladů ponesou developeři a banky, rozhodující část se ale podle ankety Realitního Clubu promítne do konečné ceny pro kupující a zhorší dostupnost bydlení.
Rostoucí ceny stavebních materiálů, práce i financování dál mění ekonomiku rezidenčního trhu. Podle expertů oslovených v anketě Realitního Clubu se tento trend nevyhnutelně promítne do cen nemovitostí, dostupnosti bydlení i nájemního trhu. Přestože část zvýšených nákladů ponesou developeři a částečně se promítnou i do ceny financování, převládá mezi respondenty jednoznačný názor. Ve výsledku je zaplatí koncový kupující.
Krátkodobě může trh podle některých odborníků projít obdobím zpomalení. V dobách nejistoty kupující často odkládají rozhodnutí, podobně jako tomu bylo v minulých krizových obdobích. Současně se však v ekonomice kumuluje odložená poptávka, která se po uklidnění situace na trh vrací a podporuje další cenový růst.
Ropa, nejistota a dražší byty. Íránská krize začíná dopadat na český realitní trh
Válka v Íránu zatím nezdražuje stavebnictví o desítky procent, ale mění něco zásadnějšího. Firmy přestávají vědět, za kolik budou stavět, a to může ceny bytů posunout ještě výš, shodli se odborníci na setkání Realitního Clubu, které se konalo v Trinity Paláci.
Vedle samotných stavebních nákladů bude podle expertů důležitou roli hrát inflace a vývoj úrokových sazeb. Pokud vyšší náklady povedou k dalším inflačním tlakům, může to znamenat dražší hypotéky a tím i horší dostupnost bydlení. A právě financování je podle mnoha respondentů dnes zásadnějším faktorem než samotná cena nemovitosti.
„Pro řadu klientů není nejpodstatnější, kolik nemovitost stojí, ale zda na ni dosáhnou hypotékou,“ říká Petr Bulan z realitní kanceláře Centrury 21.
Právě dostupnost financovánímůže podle ankety omezit poptávku více než samotný růst cen. Ne proto, že by lidé nechtěli kupovat, ale protože jednoduše nedosáhnou na potřebnou bonitu.
Respondenti se zároveň shodují, že růst stavebních nákladů nezůstane jen u cen nového bydlení. Postupně se propíše i do nájmů a bude dál zvyšovat tlak na celý trh s bydlením. Dostupnost bydlení se tak podle nich v dohledné době spíše nezlepší.
„Dostupnost bydlení se zhorší, ceny nemovitostí i nájmů porostou,“ míní Pavel Šatný, šéf a spolumajitel společnosti Doornite.
Developerský pohled přitom připouští, že sektor se bude snažit část zvýšených vstupů absorbovat, možnosti ale nejsou neomezené. Dlouhodobě nelze očekávat, že firmy ponesou rostoucí náklady na úkor vlastní ekonomiky.
„Budeme se snažit, aby se na koncového klienta přeneslo co nejméně těchto nákladů,“ tvrdí Michal Šiller, obchodní ředitel developerské spoelčnosti Neocity.
Růst nákladů se postupně promítne i do nájemního bydlení
Shoda napříč anketou je v tomto směru poměrně silná. Vyšší stavební náklady budou vytvářet další tlak na ceny nemovitostí, zároveň mohou kvůli dražším hypotékám zhoršit dostupnost vlastního bydlení a sekundárně podpořit růst nájmů. Developeři část nákladů ponesou, banky zdraží cenu peněz, ale finální účet podle expertů skončí u kupujícího.
Nejde přitom nutně o scénář skokového zdražení, ale spíše o pokračování trendu, který český realitní trh sleduje už delší dobu. Současná geopolitická situace ho však může dál akcelerovat.
„Když rostou vstupy, nakonec to vždy zaplatí ten, kdo si byt koupí,“ uzavítá šéf rezidenční výstavby společnosti JRD Jan Sadil.
Mojmír Hampl: Rozpočet pro rok 2027 je v rámci pravidel fakticky nesestavitelný
Za covidu jsme si poprvé vyzkoušeli, že můžeme jet na půl plynu a pořád dostávat plnou odměnu. Nechat něco platit jiné je strašně svůdné a může to v nás převážit, říká v rozhovoru pro newstream.cz předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.
Transformace bývalého nákladového nádraží patří k největším rozvojovým projektům v Praze. První etapa počítá s bytovými domy, parkem i občanskou vybaveností.
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Koupit si investiční byt v Ústí? Stále víc Čechů takto přemýšlí
