Soupravy od Škoda Group nahradí dieselové vlaky na neelektrizovaných tratích. Kontrakt má hodnotu až 332 milionů eur.
Slovenský národní vlakový dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) ve středu podepsal s dvoučlenným konsorciem kolem české skupiny Škoda Group smlouvu o nákupu vlaků s bateriovým a elektrickým pohonem. Hodnota zakázky až na 36 vlaků činí téměř 332 milionů eur (zhruba osm miliard korun), uvedla Škoda Group. Slovenský podnik chce získat zejména 16 jednotek zhruba za 144 milionů eur (3,5 miliardy korun) bez daně z přidané hodnoty.
Součástí kontraktu, který začne platit po získání peněz z evropských fondů k financování nákupu, je také opce na dodání dalších 20 vlaků. Podle dřívějších informací nabídku v soutěži na dodání uvedených vlaků předložila jen společnost Škoda Transportation společně se slovenskou firmou ŽOS Trnava.
Dieselovým vlakům odzvonilo
Objednané vlaky plánuje ZSSK nasadit v regionální dopravě nejdříve v roce 2028. Kapacita jednotek je 157 míst k sezení pro cestující. Tyto vlaky lze provozovat i na tratích bez trakčního vedení. ZSSK tak jimi bude moci nahradit stávající dieselové soupravy.
Cíl? Bezemisní železnice
„V bateriových vlacích vidíme rychlou a realistickou cestu k bezemisní regionální dopravě na Slovensku. Spojují výhody klasických elektrických jednotek s provozem na neelektrifikovaných tratích, bez nutnosti vysokých investic do infrastruktury,“ uvedl v tiskové zprávě ZSSK místopředseda představenstva Škoda Group Tomáš Ignačák.
Bateriové elektrické vlakové jednotky už podle ZSSK jezdí na tratích v Německu i v Rakousku, bateriový vlak představily také České dráhy.
Škoda Transportation už v minulosti získala od ZSSK několik zakázek na dodávku vlaků.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Škoda Group vstupuje na indický trh. S legendární firmou Tata bude vyrábět díly k vlakům
Maďarský ministr zahraničí řekl ruské agentuře, že země podá žalobu k Soudnímu dvoru EU proti vedení EU, pokud se jí podaří zavést zákaz dovozu plynu a ropy z Ruska.
Maďarsko nepřijme „diktát“ vedení Evropské unie, které usiluje o úplný zákaz dodávek ropy a plynu z Ruska. Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó, který se účastní zasedání ministrů zahraničí NATO v Bruselu, to řekl ruské agentuře TASS.
V posledních týdnech proběhly konzultace mezi Evropskou komisí, Evropskou radou a Evropským parlamentem ohledně zákazu nákupu ruských energetických produktů. „Podle politické dohody, které mezi nimi bylo dosaženo, budou dodávky ruského plynu plynovody do Evropy zakázány od září 2027 a Evropská komise se také zavázala k zákazu dodávek ruské ropy. Rád bych zdůraznil, že schválení a provedení takového diktátu z Bruselu Maďarskem je nemožné,“ zdůraznil Szijjártó.
Evropské státy přehlasovaly odpůrce a schválily nejtvrdší energetický krok od začátku války. Zákaz ruského plynu i LNG má platit nejpozději od roku 2027 — s jedinou výjimkou v čase nouze.
Ministr zadrnkal na populistickou notu - tvrdí, že tento plán by podkopal energetickou bezpečnost země a zdražil energii domácnostem. „Maďarsko zůstane fyzicky bez energetických zdrojů z Ruska. Bruselský diktát povede k tomu, že se někteří účastníci trhu a státy ocitnou vůči Maďarsku v monopolním postavení. To bude znamenat, že v důsledku prudkého nárůstu cen energií se maďarským domácnostem výrazně zvýší účty za elektřinu,“ vysvětlil Szijjártó.
Rada EU 20. října schválila postupný zákaz veškerého nákupu ruského plynu s účinností od 1. ledna 2028. Rozhodnutí se týká jak plynovodů, tak i zkapalněného zemního plynu. Plán Evropské komise rovněž požaduje zákaz dodávek ruské ropy od roku 2028. Diskutuje se také o zákazu jaderného paliva.
Fico se prý přidá
Maďarská vláda vyjádřila svůj záměr usilovat o výjimky z těchto pravidel pro sebe, ale dosud od vedení EU neobdržela žádné návrhy v tomto smyslu. Szijjártó podle TASS dodal, že Maďarsko podá žalobu u Soudního dvora EU proti vedení EU, pokud dodávky ropy a plynu z Ruska zakáže. „Pokud tento diktát z Bruselu vyústí v konečné rozhodnutí, okamžitě jej napadneme u Evropského soudního dvora. Okamžitě zahájíme soudní řízení a již jsme zahájili nezbytnou přípravnou právní práci,“ uvedl Szijjártó.
Ministr oznámil, že Maďarsko bude proti plánům vedení EU bojovat společně se Slovenskem. „Nejsme v tom sami, protože tento diktát představuje skutečnou hrozbu i pro Slováky. Je to útok na jejich energetickou bezpečnost a ekonomickou aktivitu. Proto jsme se rozhodli koordinovat naši probíhající právní práci a v tomto řízení u Evropského soudního dvora jednat společně,“ vysvětlil Szijjártó.
Poznamenal také, že Evropská komise se snaží zajistit, aby EU schválila plán na zákaz dodávek ruské energie nikoli jednomyslně, ale kvalifikovanou většinou, zdánlivě proto, že se nejedná o politické sankce, ale spíše o obchodní opatření. EK to dělá proto, že některé země využijí svého práva veta k zablokování její iniciativy.
Evropské státy přehlasovaly odpůrce a schválily nejtvrdší energetický krok od začátku války. Zákaz ruského plynu i LNG má platit nejpozději od roku 2027 — s jedinou výjimkou v čase nouze.
Společnost Central Group Dušana Kunovského, největší stavitel bytů v hlavním městě, odkládá zahájení výstavby všech nových projektů. Stavebnictví se totiž podle něj nezdravě přehřívá a ceny stavebních dodávek nepřiměřeně rostou.
„Toto hysterické navyšování cen stavebních prací a materiálů v poslední době zásadně zvyšuje ceny nových bytů pro kupující. Ale to nechceme. Je to přehřátí celého stavebního trhu, které je potřeba zchladit ‚mokrým hadrem na hlavu‛ a dostat do normálu. Proto nyní o rok odkládáme zahájení všech našich nových staveb, které ještě nejsou v prodeji,“ říká Kunovský.
Výstavba tisíce bytů se odsouvá
Ceny stavebních dodávek se podle Kunovského dostávají na „neakceptovatelnou“ úroveň a situaci zhoršuje nedostatek lidí, kdy na trhu chybí řemeslníci i inženýři. Pozastavení se týká asi tisíce chystaných bytů. Jedním z odložených projektů je například další etapa Parkové čtvrti na Žižkově.
Všechny už běžící stavby, které jsou v prodeji, dále pokračují. U rozběhlých výběrových řízení firma do tří měsíců rozhodne, zda tyto stavby také o rok odloží, nebo zda je pustí do výstavby.
Krok Dušana Kunovského rozladil Asociaci developerů. „Přáli bychom si, aby diskuse o podobných krocích probíhala věcně, bez hledání viníků a bez vytváření konfliktů uvnitř sektoru. Developeři, stavební firmy a města jsou partneři, a všechny strany mají stejný zájem. Aby se v České republice mohlo stavět rychleji, kvalitněji a předvídatelněji,“ reagoval Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů.
Rozladěně reagoval i Svaz podnikatelů ve stavebnictví. „Rozhodnutí jedné firmy nevypovídá o celém stavebním trhu a určitě není v zájmu České republiky, aby se z něj stávalo politické nebo sektorové kladivo. Stavební firmy nejsou příčinou drahého bydlení ani hlavním limitem nové výstavby, uvedl Jiří Nouza, prezident svazu.
Kunovský: Je to stejné jako v roce 2022
Současná situace je podobná té z roku 2022, kdy Central Group také o rok odložil zahájení výstavby dvou svých velkých projektů se sedmi sty byty. „Tenkrát to byl pro všechny šok a divili se, proč to děláme. Ale během tří až šesti měsíců nás celý trh následoval. A po roce zklidnění a vychladnutí stavebního trhu jsme jako první ve velkém spustili novou výstavbu,“ dodal Kunovský.
Největší rezidenční stavitel, stejně jako celý trh, nyní zažívá prodejní i stavební boom. Ve výstavbě má rekordních 3 200 bytů v osmi lokalitách Prahy. Na probíhajících stavbách spolupracuje s patnácti generálními dodavateli, kteří podle Kunovského „pochopili nutnost nabídnout investorsky akceptovatelné ceny“.
Byty za 200 tisíc za metr? A bude hůř, varuje jeden z největších brněnských developerů
Brno je pro Domoplan středem dění. Šéf Tomáš Vavřík zde rozjíždí několikafázový projekt téměř 900 bytů v Lískovci s cílem postavit skutečnou městskou čtvrť, nikoli jen další blok domů. Podle něj se ve stavebně „zamrzlém“ Brně vyplácí disciplína i dlouhý dech. Ceny v moravské metropoli už podle Vavříka překročily 200 tisíc korun za metr čtvereční a rychle se přibližují drahé Praze.
Také prodej nových bytů je v letošním roce rekordní. V Praze se prodalo za první tři čtvrtletí šest tisíc nových bytů, za celý rok se očekává prodejní rekord v rozmezí od sedmi a půl do osm tisíc bytů.
Povolování staveb je ostudné
Kvůli problémům s povolováním staveb zůstává nabídka bytů nedostatečná. Za první tři čtvrtletí byly povoleny necelé čtyři tisíce bytů. Poslední čtvrtletí přineslo nejhorší výsledek za posledních téměř deset let. „V metropoli, která má reálně přes 1,5 milionu obyvatel, bylo například za srpen povoleno jen 27 bytů. Takto nízká čísla jsou naprostou katastrofou pro budoucí rozvoj metropole i pro dostupnost bydlení,“ tvrdí Kunovský.
Výsledkem je meziroční růst cen nových bytů v Praze meziročně o deset procent, průměrná cena v metropoli dosáhla 173 tisíc korun za metr čtvereční. Další růst cen o pět až deset procent očekává společnost i v příštím roce.
Bytů přibude, levnější ale nebudou. Developeři čekají další zdražování
Více než tři čtvrtiny developerských firem plánují v příštím roce zvýšit výstavbu nových bytů. Očekávají, že zájem o vlastní bydlení bude i nadále růst. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, do kterého se zapojilo padesát developerů působících v České republice.
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Projekt za miliardy. Skanska dokončuje rezidenční čtvrť Albatros ve Kbelích
