Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v únoru stouply, ale bylo to méně než loni
Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v únoru zvýšily oproti lednu o 22,5 procenta na 521,2 miliardy rublů (zhruba 153 miliard Kč). Ve srovnání s loňským únorem však byly nižší o 46,4 procenta. Vyplývá z údajů ruského ministerstva financí, píše agentura Reuters. V lednu příjmy činily 425,5 miliardy rublů, což byla jejich nejnižší měsíční úroveň od srpna 2020.
Moskva daňové a celní příjmy z prodeje ropy a plynu, které v celém loňském roce dosáhly zhruba 11,6 bilionu rublů, využívá k financování vládních výdajů. Kvůli výpadku v těchto příjmech a nákladům souvisejícím s invazí na Ukrajinu v poslední době musela začít čerpat finanční prostředky ze svých rezerv.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru téměř ihned stovky západních nadnárodních firem oznámilo svůj odchod z ruského trhu, a to i za cenu miliardových odpisů. Ale neučinily tak rozhodně všechny. Dosud v Rusku v nějaké míře fungují pivovarnické skupiny Heineken a Carlsberg, energetický BP, francouzský maloobchodní řetězec Auchan či lídr farmaceutického trhu Pfizer. Není podle nich lehké odejít, kvůli akcionářům, zaměstnancům i výhrůžkám znárodnění ze strany ruského státu, napsal deník The New York Times. 
Nechceme, nemůžeme. Proč velké západní firmy ani po roce neopustily Rusko
Zprávy z firem
Západní země uvalily na Rusko rozsáhlé ekonomické sankce kvůli jeho loňskému útoku na Ukrajinu. Ruský federální rozpočet podle předběžných údajů ministerstva financí v lednu skončil se schodkem ve výši 1,776 bilionu rublů (asi 521 miliard Kč), zatímco o rok dříve vykazoval přebytek 125 miliard rublů (asi 37 miliard Kč).
Vše o ruské invazi na Ukrajinu čtěte zde:
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
