Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Joel Mokyr, Philippe Aghion a Peter Howitt za výzkum vlivu inovací na hospodářský růst. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Trojice podle akademie obdržela ocenění za vysvětlení hospodářského růstu, který podporují inovace. „Laureáti nás naučili, že trvalý hospodářský růst nelze brát jako samozřejmost. Po většinu lidských dějin byla normou ekonomická stagnace, nikoli růst. Jejich práce ukazuje, že si musíme být vědomi hrozeb pro pokračující růst, a těm čelit,“ uvedla akademie.

Mokyra ocenila akademie za „identifikaci předpokladů pro udržitelný růst prostřednictvím technologického pokroku“. Mokyr je Američan židovského původu narozený v Nizozemsku.

Francouz Aghion a Kanaďan Howitt ocenění získali za „teorii udržitelného růstu prostřednictvím kreativní destrukce“. Pojmem kreativní destrukce se označuje proces, ve kterém prospěšné inovace nahrazují starší technologie a podnikatelské struktury.

Mokyrovi i Howittovi je 79 let, oba působí na univerzitách ve Spojených státech. Devětašedesátiletý Aghion působí na univerzitách ve Francii a Británii.

Trump zuří. Nobelovu cenu jsem si zasloužil nejvíc, píše

Politika

Bílý dům  zkritizoval, že Nobelovu cenu za mír pro rok 2025 dostala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová namísto amerického prezidenta Donalda Trumpa a označil rozhodnutí Nobelova výboru za politické. S odkazem na mluvčího Bílého domu Stevena Cheunga to napsala agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Akademie se během tiskové konference s Aghionem telefonicky spojila. „Vůbec jsem to nečekal, takže nemohu najít slova, abych vyjádřil, co cítím,“ uvedl oceněný Francouz.

Evropa zaostává

Aghion rovněž poukázal na zaostávání Evropy v inovacích. Evropské země si podle něj musejí uvědomit, že si nemohou dovolit přenechat vedoucí pozici v technologickém rozvoji Spojeným státům a Číně. Zároveň vyjádřil nesouhlas s protekcionistickými tendencemi v USA, které podle něj nejsou dobré pro růst světové ekonomiky ani pro inovace.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.

Aktualizováno

Nobelova cena za literaturu putuje k maďarskému spisovateli a kritikovi Orbána

Leaders

Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai, jehož patrně nejznámějším románem je Satanské tango. Jméno laureáta ve Stockholmu oznámila Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie udělila cenu jihokorejské spisovatelce Han Kang.

ČTK

Přečíst článek

V loňském roce Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu společenských institucí na rozdíly v prosperitě mezi zeměmi.

Na vyznamenané čeká kromě medaile z 18karátového zlata, diplomu a finanční odměny i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Polovinu z celkové ceny, která činí 11 milionů švédských korun (24,3 milionu korun), dostane Mokyr, druhou polovinu si rozdělí Aghion a Howitt, uvedla agentura AP.

Pro stále širší okruh obyvatel Česka je pořízení vlastního domu či bytu nedostupné. Jak kvůli neustálému a markantnímu růstu cen nemovitostí, tak kvůli přetrvávajícím poměrně vysokým úrokovým sazbám hypoték – které příliš nemusí klesnout ani v příštích letech.

Existují však i tak způsoby, jak do nemovitostí investovat, aniž by člověk musel disponovat miliony – ať už vlastními, či půjčeními. Lze třeba pořídit zemědělskou půdu nebo investovat do nemovitostního fondu. Anebo do garáže. Ve všech těchto případech se člověk „veze na vlně“ růstu cen nemovitostí, i když investoval „jen“ tisíce až statisíce, žádné miliony. Zaměřme se nyní na investice právě do garáží.

Před deseti lety vyšel metr čtvereční garáže celorepublikově průměrně na zhruba 11 tisíc korun. V současnosti je to více než třikrát tolik. Metr čtvereční průměrného bytu za stejnou dobu zdražil z nějakých 27 tisíc korun na takřka 83 tisíc korun. Procentuální vývoj cen garáží tedy v uplynulých deseti letech doslova kopíroval procentuální vývoj cen bytů. Jak garáže, tak byty zhodnotily o bezmála 210 procent.

Pokud by měl člověk roku 2015 uložit v bance svých 11 tisíc korun, aby z nich měl během deseti let – při ročním úročení – více než trojnásobek, musela by úroková sazba na takovém vkladu činit zhruba 14 procent per annum. Nejlépe úročené vklady přitom ani v době nejvyšších úrokových sazeb uplynulých let a desetiletí – roku 2023 – nedosahovaly svým úročením ani poloviny oné 14procentní sazby. 

Lukáš Kovanda: Nové emisní povolenky musí „bolet“, jejich zastropování nedává Bruselu smysl

Názory

Pokud měly letošní tuzemské volby své „lithium“, jsou to bezesporu takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Leckterá z nejexponovanějších předvolebních debat se kolem chystaného systému povolenek EU ETS 2 točila opravdu notně.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Samozřejmě, do garáže je třeba něco investovat – například do renovace, údržby, pojištění, či energií – avšak tyto náklady jsou zejména při desetiletém rozpočítání v ročním vyjádření zpravidla již celkem zanedbatelné.

Málo riziková investice ve velkých městech

Zejména investice do garáže v Praze, Brně či některém z dalších českých měst je poměrně málo riziková. Zástavba rezidenčními a dalšími nemovitostmi se stále rozšiřuje, takže místa pro garáže ubývá. Automobilů naopak přibývá. Ani éra elektromobility by poptávku po garážích neochromila. Je pohodlnější si čtyřkolého miláčka elektřinou napájet právě v garáži. Garáž je – a tedy i bude – dobře zpeněžitelná.

Graf níže z dílny IPR Praha zachycuje trend uplynulých let, kdy v městech zemí střední a východní Evropy – tedy v zemích bývalého východního bloku – přibývá aut v přepočtu na obyvatele tak výrazně, že už zřetelně předčí západní města, která druhdy dominovala.

Výše uvedené zhodnocení 14 procent ročně počítá čistě jen s nárůstem ceny garáže jako takové. Ale garáž může pochopitelně sloužit i k pronájmu. Nájemné za garáž se průměrně v Česku pohybuje od 2400 do 2600 tisíc korun měsíčně. Je to tedy jakýsi „bonus navíc“ ke zhodnocení v podobě růstu ceny samotné garážové nemovitosti.

Nevýhodou garáže oproti rezidenční nemovitosti je to, že její nákup nelze financovat hypotékou. Jenže zvláště v době, jako je tato, v době poměrně drahých a pro řadu lidí tudíž nedostupných hypoték, tato nevýhoda není rozhodující. Nákup garáže přitom lze financovat například úvěrem ze stavebního spoření.

Pro řadu domácností bude ale uskutečnitelné zaplatit garáž kompletně ze svého. Dát za garáž 700 tisíc korun kompletně ze svého, případně s pomocí úvěru ze stavebka, je zkrátka mnohem dostupnější než dát ze svého sedm nebo osm milionů na rezidenční nemovitost. Pokud má daná rodina například úspory za milion korun, jeví se investice do garáže z této sumy v rozsahu právě 700 tisíc jako stále poměrně konzervativní investice, která navíc s velkou pravděpodobností umožní výrazně porazit inflaci nejen letos, ale i v příštích letech.

Samozřejmě, žádná investice není bez rizika, ani ta do garáže ne. I v tomto případě platí, že by se investor měl poradit s experty a dobře si situaci na trhu nastudovat, než se odhodlá k nákupu. Zejména proto, aby nenakupoval zbytečně draze. Ideální doba pro získávaní takové expertizy je právě nyní, na začátku jara. Nejlepší dobu na nákup garáže totiž tradičně představuje právě jaro.