Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nikola Hodková: Je škoda, že se děti nerady učí matematiku nebo fyziku. Dopadá to na pracovní trh

Nikola Hodková ze společnosti Infráček
Poskytnuto Nikolou Hodkovou
Stanislav Šulc

Ve školství se pohybuje již několik let. V poslední době se však Nikola Hodková rozhodla, že do škol vrátí radost a hru. Její společnost Infráček proto vyvíjí inovativní pomůcky a hry, které mají dětem pomoci najít si cestu k předmětům, jako jsou matematika nebo chemie. Vedle toho se ale zabývá i tím, jak umělá inteligence promění pracovní trh. „Systém, kdy se ve škole něco naučím, na základě toho dostanu práci a tu budu dělat dalších dvacet třicet let, tak ten definitivně skončí. AI některé trhy úplně zruší, ale zároveň bude jiné vytvářet. Lidé se tak budou muset neustále vzdělávat,“ myslí si zakladatelka a CEO Infráčku Nikola Hodková.

Reklama

Infráček je společnost vyvíjející didaktické pomůcky pro zejména malé děti. Proč jste se pustila právě do tohoto sektoru? Na trhu nic zajímavého nebylo?

Naše první dcera byla nadaná a já jsem přirozeně jako každý rodič hledala pomůcky, které by jí rozvíjely a zároveň bavily. Jako každé malé dítě, také ona u všeho, co ji zaujalo, vydržela maximálně pět minut a když něco vyřešila, nechtěla se k tomu už vracet. Vymýšlela jsem neustále nové a nové hry a úkoly, což je pro rodiče náročné. Proto jsem hledala další podněty u různých prodejců, ale často bohužel produkty nesplňovaly očekávání, která slibovala. Naše firma INFRA již tehdy působila ve školství téměř 20 let a já jsem si říkala, že bychom měli zkusit využít veškeré kontakty na pedagogy, psychology a další odborníky, s nimiž spolupracujeme, abychom s nimi vyvíjeli produkty pro děti. Produkty jsou koncipované tak, aby je mohli pedagogové využít pro zpestření výuky, ale zároveň je rodiče mohli použít pro opakování doma s dětmi.

Co bylo první?

Upřímně vývoj edukativních her trochu kopíroval i naše potřeby s dcerou. Začali jsme s karetní hrou Násobilkové prší a následovala desková hra Dobrodružství s vyjmenovanými slovy. Pokud přeskočím všechny pracovní sešity, které již vyvinuté máme. Nesmírnou výhodou je, že můžeme hry testovat v celé řadě škol. Není pro nás lepší hodnocení, než když děti hra pohltí takovým způsobem, že nechtějí ani na přestávku. Pak bezpečně víme, že je produkt úspěšný.

Reklama

Takže návrat k heslu Škola hrou…

Přesně. Zvlášť cenné toto heslo je podle mě u předmětů, které jsou u většiny dětí neoblíbené, přitom jsou nesmírně důležité. Tedy matematika, fyzika a chemie. Ta nechuť převládá i v dospělosti a jsem přesvědčena, že to pramení právě z toho, jakým způsobem vám byly předměty v rámci výuky „představené“. Problém je, že se u nás tyto předměty často redukují na učení vzorečků, což je nuda. I dospělí si pak neumí často propojit tyto znalosti s tím, kde se reálně využívají. Myslím, že to pak negativně dopadá i na náš pracovní trh.

Školy v přírodě drtí rodiče. Rodiče jako dojné krávy

Dalibor Martínek: Výdaje na školy v přírodě jsou neúnosné. Otesánek otevírá držku

Je čas škol v přírodě. Jedna nás stála devět tisíc, druhá sedm. Netroufli jsme si to dětem odepřít. Částka je za čtyři noci za žáka prvního stupně. K mému překvapení spí každé z dětí ve dvojlůžkovém pokoji v moderním penzionu. Žádné chatky, stany, ubytovna s pokojem pro deset dětí za 400 na dítě za noc. Dobrodružství, příroda. Nic takového. Dříve jsme takto trávili na táborech každé léto.

Přečíst článek

A to chcete tedy změnit? To je celkem velký úkol.

Ráda bych do škol dostala zábavný prvek. Nikdy nevymizí frontální část výuky, kdy dětem někdo něco vysvětluje, protože prvotní vysvětlení látky je nutné. Mělo by být zároveň ale možné si ty znalosti prakticky „osahat“. Jistě sám uznáte, že nejlépe si zapamatujete to, co jste si reálně vyzkoušel. Naše hry by jim tyto prožitky měly zprostředkovat.

Kdo reálně hry vyvíjí?

Ve firmě nás je 17 a každý může přijít s nápadem, konceptem nebo i jen podnětem, co by se mohlo vyzkoušet. Dále máme redakční radu, v níž jsou odborníci jako pedagogové, psychologové, vysokoškolští profesoři atd. Tito odborníci se právě již z hlediska odbornosti zamýšlejí, zda opravdu dětem, pedagogům i rodičům přinese produkt požadovanou znalost a dovednost, kterou chceme dětem předat. A pak nastává samotný vývoj a testování jednotlivých produktů.

To je ve vývoji her vždy nejdůležitější.

Proto nejprve produkty testujeme samotní. Hrajeme hry a vychytáváme mouchy. Pak je poskytneme partnerským školám nebo školkám. A až po této fázi jde hra do výroby.

Kolik her či podobných pomůcek ročně vydáte?

Každý rok je to jiné a záleží i na tom, jestli mezi nimi není například nějaká opravdu velká a náročná hra. Bavíme-li se o knihách nebo pracovních sešitech, ty jsme již schopni vyvinout opravdu rychle. Ale velká hra typu Mě nedostanou (hra pro posilování právních a finančních vědomostí dětí – pozn. aut.), tak ta nám trvala zhruba půl roku.

Sci-fi film Ex Machina, ilustrační foto

Umělá inteligence je velká věc. Co už umí a kam směřuje, odhalují experti

Jak změní umělá inteligence svět? Je chatovací nástroj ChatGPT opravdu takovou revolucí, jak by se nyní mohlo zdát? A může budoucí umělá inteligence (AI) získat vědomí, milovat nebo se dokonce mstít? Zeptali jsme se přímo u zdroje, těch, kteří se na jejím vývoji podílejí. V rámci seriálu Young Money Patrika Borýska přinášíme rozhovor s českými vědci, vývojáři a popularizátory AI Tomášem Mikolovem a Filipem Dvořákem. V Česku zřejmě není nikdo, kdo by této oblasti rozuměl víc než tihle dva. V Silicon Valley už je dobře znají. Oba založili startupy, které mají ambici posunout hranice možností umělé inteligence.

Přečíst článek

To je pořád velmi rychlé.

Vývoj byl rychlý, protože jsme měli poměrně jasnou představu, co a pro koho chceme dělat. Navíc se podařilo navázat spolupráci s Masarykovou univerzitou, která se pro ni nadchla, protože na českém trhu nic podobného s právnickou a finanční tématikou nebylo.

Jak těžké je zaujmout dnešní děti? Předpokládám, že schopnost udržet pozornost je již velmi nízká.

Záleží na konkrétním věku. My navíc vytváříme hry tak, aby si je učitel nebo rodič mohl uzpůsobit konkrétní situaci, pak je možné hrát 15 minut, nebo klidně hodinu. Máte pravdu, že děti přicházejí velmi brzy do styku s technologiemi, které by klidně mohly mít i později, což se na jejich pozornosti projevuje. Ale taková je doba. U menších dětí se proto snažíme hry vytvářet tak, aby dodávaly dostatek podnětů, mohly i v rámci hry dělat různé věci, zkrátka, aby se nenudily. Jinak některé části zůstávají neměnné: hry pro nejmenší musejí být líbivé, barevné, s roztomilými obrázky. Tímto je zaujmete nejdříve, pak je musíte dál bavit samotnou dynamikou hry. A také například přidáváním různé míry soutěživosti.

To je vlastně zajímavý rozměr. Hry jsou velmi často postavené právě na konkurenci, jiné naopak na posilování kooperace. Jak toto vy řešíte, který z těch konceptů posilovat? Je zdravé v dětech podněcovat právě soutěživost?

Vidíte to při těch hrách – některé děti zkrátka jsou přirozeně soutěživé, jiné ne, a naopak jsou lepší v kooperačních úkolech. V tomto my opět necháváme hodně prostoru pro toho samotného učitele nebo rodiče. Právě oni ten kolektiv nebo to dítě znají a musí rozhodnout, jak moc tyto přístupy prosazovat.

Dalibor Martínek: Když přidáme učitelům, zlepší se školství? Ne, jen budou mít učitelé víc peněz

Poslanec za ANO Ivo Vondrák vyslovil myšlenku, že když se přidá učitelům, bude to vlastně jeden z kroků k reformě školství. To je asi tak stejný myšlenkový přemet, jako kdyby se řeklo, že když přidáme ministrům, budeme mít lepší vládu.

Přečíst článek

Vy nabízíte celou řadu her a pracovních sešitů pro různě staré děti a studenty, a to v různých předmětech. Které oblasti se chcete v nejbližší době věnovat?

Matematice, fyzice a chemii. Na tyto předměty bychom se chtěli hodně zaměřit v následujícím půlroce. Osobně považuji tyto předměty za klíčové i pro český stát a ekonomiku. Jsou to moc hezké předměty a jsou s námi v každodenním kontaktu, jen si to málokdo uvědomuje. Na tyto předměty potřebujete buď nesmírně zapáleného učitele, nebo musíte do škol dostat takové pomůcky, aby oživit výuku dokázal úplně každý.

Takže to bude pro starší děti.

Ano, myslím, že by to mělo být tak od 12 do 18 let, tedy od nějaké šesté sedmé třídy dál. Nyní řešíme s našimi odborníky, jestli by bylo možné třeba dva tři ročníky dát dohromady, ale spíš se kloním k tomu, aby každý ročník měl vlastní.

V závěru bych se chtěl dostat k problematice umělé inteligence a tomu, jak podle vás ovlivní vzdělávání a potažmo ekonomiku.

Při současné rychlosti těchto disruptivních inovací asi nikdo nedokáže odhadnout, jak bude vypadat pracovní trh za pět či deset let. Umělá inteligence to zcela jistě změní dramaticky. I proto si lidé musejí uvědomit, že celoživotní sebevzdělávání bude nová norma. Systém, kdy se ve škole něco naučím, na základě toho dostanu práci a tu budu dělat dalších dvacet třicet let, tak tento systém definitivně skončí. AI některé trhy úplně zruší, ale zároveň bude jiné vytvářet. Lidé se tak budou muset neustále vzdělávat.

Skotský ekonomický historik Niall Ferguson

Historik Niall Ferguson o AI: Tyto otázky určí, jak umělá inteligence změní svět

Skotský ekonomický historik Niall Ferguson je známý svými přesnými popisy technologických a ekonomických inovací. Pro agenturu Bloomberg nyní sepsal šestici klíčových otázek, jejichž odpovědi pomohou lépe chápat revoluci, již přináší současná vlna umělé inteligence. A také ukazuje limity, které první vlna generativní AI zatím má.

Přečíst článek

Takže nejste technofobka. Spíše to vidíte jako příležitost.

Té změně neutečeme. Spíš je důležité si uvědomovat některé souvislosti a připravit se na ně. Například bude potřeba zamezovat tomu, co se už nyní děje, a to je rozevírání sociálních nůžek. Mezi těmi, kdo si nové technologie mohou dovolit, a těmi ostatními. Mezi těmi, kdo si mohou dovolit zaplatit dětem speciální vzdělávací kurzy apod. Už ve školách ty rozdíly nyní vidíme a bylo by dobré, abychom právě ve školství tyto rozdíly dokázali alespoň částečně stírat.

Nikola Hodková

Zakladatelka a CEO společnosti Infráček, dlouhodobě se věnuje vzdělávání.

Umělá inteligence ve službách zločinu. Před čím se laik ještě ubrání a kde už nemá šanci?

Umělá inteligence ve službách zločinu. Před čím se laik ještě ubrání a kde už nemá šanci?

Generativní umělá inteligence má sice pořád řadu much, ale už dokáže být užitečná v mnoha oborech. A to i v páchání zločinů. Abyste nenaletěli, měli byste být hodně nedůvěřiví a používat vlastní hlavu.

Přečíst článek

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry.

Témata související s realitami:

Reklama

Související

Přichází věk umělé inteligence. Učitelé by se měli naučit, jak nově učit, říká Hana Součková, generální ředitelka SAP ČR

Hana Součková: Přichází věk umělé inteligence. Práci bude muset změnit miliarda lidí

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme