Brno vstupuje do období největší urbanistické proměny od meziválečné éry. Nový územní plán, brněnské stavební předpisy i rozsáhlé přeměny brownfieldů zásadně mění podobu města. „Klíčová území jako Trnitá nebo Zbrojovka jsou obrovskou příležitostí, jak rozvoj města směřovat dovnitř,“ říká Jan Tesárek, šéf Kanceláře architekta města Brna.

Brno prochází největší urbanistickou proměnou od meziválečného období. Kde dnes leží hlavní urbanistické výzvy města?

Brno skutečně prochází největší proměnou za poslední desítky let. Hlavní výzvy dnes vidíme v úspěšném vyřešení dopravy, využití rozsáhlých ploch brownfieldů, v neustálém zvyšování kvality veřejného prostoru, to vše v souladu s principy udržitelnosti. Klíčová území jako Trnitá nebo Zbrojovka jsou obrovskou příležitostí, jak rozvoj města směřovat „dovnitř“, blíž k infrastruktuře a službám. Našim cílem je, aby z rozvojových lokalit vznikly plnohodnotné městské čtvrti s příjemnými a bezpečnými veřejnými prostranstvími a kvalitní zástavbou.

Byty za 200 tisíc za metr? A bude hůř, varuje jeden z největších brněnských developerů

Reality

Brno je pro Domoplan středem dění. Šéf Tomáš Vavřík zde rozjíždí několikafázový projekt téměř 900 bytů v Lískovci s cílem postavit skutečnou městskou čtvrť, nikoli jen další blok domů. Podle něj se ve stavebně „zamrzlém“ Brně vyplácí disciplína i dlouhý dech. Ceny v moravské metropoli už podle Vavříka překročily 200 tisíc korun za metr čtvereční a rychle se přibližují drahé Praze.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Jak se v posledních letech změnil přístup Brna k plánování a práci s prostorem?

Změnil se zásadně. Po dlouhých přípravách má Brno konečně moderní a srozumitelná pravidla, která jasně stanovují, jak se město má rozvíjet. Základem je nový Územní plán, platný od roku 2025, a Brněnské stavební předpisy, které vstoupily v platnost už v létě 2024. Oba dokumenty vycházejí z principů udržitelného rozvoje, respektují městské prostředí a zároveň umožňují stavět kvalitněji. Velkou výhodou je i to, že v Kanceláři architekta města Brna máme týmy různých profesí pod jednou střechou – architekty, urbanisty, krajináře, dopraváky, městské inženýry, právníky, datové analytiky a odborníky na komunikaci. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na naše kolegy specializující se na protipovodňová opatření města. Díky tomu umíme hledat řešení rychle a komplexně.

Brno se často označuje jako město „krátkých vzdáleností“. Daří se tuto vizi skutečně proměňovat v realitu?

Ano, i když to samozřejmě není otázka jednoho roku. Brno dlouhodobě usiluje o to, aby lidé měli vše potřebné v docházkové vzdálenosti – bydlení, školu, obchod, park i zastávku MHD. S principem města krátkých vzdáleností souvisí také to, aby uliční prostranství byla příjemná pro pohyb i pro pobyt. Město v poslední době dělá podpůrné kroky pro cyklomobilitu a snažíme se v ulicích města zlepšovat podmínky pro stávající i novou vegetaci, což vzhledem k zvyšujícímu se počtu tropických dnů vnímáme jako klíčové téma současnosti. Nový územní plán proto podporuje kompaktní a smíšené město, kde se různé funkce přirozeně prolínají.

Brno stále častěji spolupracuje se soukromým sektorem. Jak se daří udržet rovnováhu mezi zájmy developerů a veřejným prostorem?

Klíčem je jasně nastavený transparentní systém pravidel a důsledné plánování infrastruktury ještě před samotnou výstavbou. U velkých rozvojových ploch je vždy povinné zpracovat územní studii, která mimo jiné přesně určuje, kde bude veřejný prostor, zeleň, školy nebo občanská vybavenost. Často je nezbytné, aby každý z aktérů v území udělal ústupky, aby výsledek zajistil rovnováhu mezi zájmy investorů a potřebou uživatelů – občanů. Teprve když je tato rovnováha ověřena, může dojít k samotné výstavbě. Brno se tak postupně stává příkladem, že rozvoj a veřejný zájem se nemusí vylučovat, pokud se postupuje transparentně a s dlouhodobou vizí.

Brno ukazuje Praze směr: NOOX přepisuje pravidla realitního trhu

Reality

V době, kdy se trh s byty drolí mezi prémiové projekty pro elitu a neudržitelné „dostupné“ řešení, přichází brněnské studio KOGAA s odpovědí. NOOX ukazuje, že development může být zároveň ziskový, estetický i sociálně zodpovědný. Z nevyužitého přízemí vytvořil model budoucnosti nájemního bydlení, který může změnit způsob, jakým města rostou.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Participace obyvatel bývá často složitá. Jak se daří Brnu zapojovat veřejnost do diskusí o území?

Je to proces, který trvá, ale děláme v něm velký pokrok. V KAM dlouhodobě pracujeme na popularizaci plánování, aby bylo srozumitelné i pro laiky. Při pořizování nového územního plánu jsme se snažili o otevřenou a transparentní debatu, lidé se mohli účastnit veřejných projednání, pořizovateli podávali připomínky a námitky. Vedle toho pořádáme výstavy, besedy, on-line ankety, vysvětlujeme projekty i v terénu. Díky tomu se daří zlepšovat kulturu komunikace a zvyšovat důvěru mezi odborníky, úřady i občany.

Brno má silnou funkcionalistickou tradici. Vidíte její odraz i v současném plánování města?

Při plánování města vycházíme ze současného poznání, které je poučeno z chyb funkcionalistického konceptu měst s oddělenými funkčními zónami. To znamená, že upřednostňujeme mix funkcí a často podporujeme blokovou zástavbu umožňující potřebnou diverzitu městských prostranství - od veřejných přes poloveřejné až k těm zcela privátním. Nové brněnské stavební předpisy kladou velký důraz na kvalitu veřejných prostranství. Územní plán zase podporuje zeleň a polyfunkčnost, což jsou hodnoty, které považujeme za základ zdravého města.

Jak by mělo vypadat Brno za 20 let, pokud bychom se nebáli experimentovat?

Představuji si Brno jako kompaktní, zelené a odolné město, ve kterém se dobře žije. Pokud bych si něco opravdu přál, tak je to rozvoj dostupného městského bydlení, v tom vidím esenciální podstatu rozvoje. Zůstat by měly hodnoty, které Brno definují – historická veduta, charakter stabilizovaných čtvrtí a přírodní zázemí. Zásadní proměna nás zcela určitě čeká v oblasti brownfieldů: Trnitá, Zbrojovka, Radlas a mnoho dalších se stanou novými městskými čtvrtěmi s kvalitní architekturou a veřejnými prostory. Velký důraz bude na klimatickou adaptaci – více stromů v ulicích či hospodaření s dešťovou vodou. Pokud se nám podaří tyto principy udržet, bude Brno za 20 let moderní, udržitelné a příjemné město pro život.

Jan Tesárek

Je absolventem Fakulty architektury VUT v Brně. Přes 15 let pracoval ve významných brněnských ateliérech, kde se věnoval především obytným a občanským budovám, architektonickému detailu, ale také návrhům veřejných prostranství a územním studiím. V letech 2018-2022 pracoval na oddělení Veřejného prostoru v Kanceláři architekta města Brna, jejímž vedením byl pověřen od ledna 2023.

Brněnské podzemí stojí za návštěvu. I když nemá metro

Reality

Revitalizace historických objektů je v současnosti jedním z nejdiskutovanějších témat v architektuře i developmentu. Příběh brněnských vodojemů na Žlutém kopci ukazuje, že i technická infrastruktura má obrovský potenciál.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

V centru Brna vzniká nový obytný areál. Na kolik tam vyjde luxusní mezonet?

Reality

Pekárenský dvůr, nový obytný areál v brněnském Cejlu, dál roste. Developer Domoplan zboural poslední vybydlený dům a místo něj staví nový o 40 bytech za cca 360 milionů korun.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Nová studie publikovaná v září 2025 přináší dosud nejkomplexnější pohled na to, jak se časování jídel u starších dospělých mění v průběhu let a jak souvisí s morbiditou, genetickými predispozicemi a dlouhodobou mortalitou. Výzkum, který probíhal více než třicet let na rozsáhlém vzorku starších dospělých, ukazuje, že denní rozvržení příjmu potravy úzce odráží fyzické i psychické zdraví a jeho změny mohou sloužit jako hodnotný ukazatel biologického stavu organismu.

Jedním z nejzajímavějších zjištění je souvislost mezi posunem prvního jídla dne a zdravotními obtížemi. Ukázalo se, že čím později účastníci jedli snídani, tím častěji byla přítomná chronická onemocnění, zhoršená nálada, únava, kognitivní symptomy nebo problémy v oblasti orálního zdraví, které mohou omezovat komfort přijímání potravy. Pozdní čas prvního jídla byl dokonce spojen s vyšší úmrtností v průběhu sledovaného období.

Tyto výsledky korespondují s moderními poznatky o cirkadiánním rytmu organismu. Centrální hodiny v mozku reagují především na světlo, zatímco periferní hodiny v tkáních, například v játrech nebo slinivce, se řídí především příjmem potravy. První jídlo dne tedy představuje významný synchronizační signál. Když je tento signál opožděn, dochází k nesouladu mezi jednotlivými částmi cirkadiánního systému, což může ovlivnit energetický metabolismus, hladinu stresových hormonů, zánětlivé procesy i kvalitu spánku.

Jídelní okno se se stářím zmenšuje

Studie zároveň ukazuje, že s přibývajícím věkem mají lidé tendenci posouvat snídani, v menší míře i večeři, a celkově se tak jejich celkové jídelní okno často zmenšuje. Zkracování jídelního okna se shoduje s rostoucím množstvím výzkumů, podle nichž má omezené časové okno příjmu potravy během dne příznivé účinky na metabolickou rovnováhu, hladinu inzulinu, krevní tlak či systémové zánětlivé markery.

U starších lidí je zkracování jídelního okna často výsledkem přirozeného biologického posunu, nikoliv vědomé strategie. Organismus ve vyšším věku upřednostňuje údržbu před výkonem a snižuje signály hladu, aby si vynutil delší fáze metabolického klidu bez zátěže trávení, během nichž může probíhat buněčná oprava. Jde o evoluční adaptaci, kdy tělo může méně spoléhat na vědomé rozhodování člověka, který se normálně stravuje spíše podle návyků nebo emocí. Organismus proto ve starším věku reguluje energetický příjem tak, aby minimalizoval metabolické přetížení.

Geny mají výrazné slovo

Významnou roli ve vzorcích časování jídla hraje genetika. Studie ukazuje, že lidé s takzvanou eveningness, tedy vrozenou tendencí fungovat lépe ve večerních hodinách, mají přirozeně posunuté jídelní rytmy. Tento chronotyp je spojen s vyšším rizikem některých negativních zdravotních výsledků, například metabolických dysbalancí, posunutého cirkadiánního rytmu nebo vyšší dlouhodobé mortality. Neznamená to však, že je takový člověk k horším výsledkům biologicky odsouzen. Vědomý a cílený životní styl, zahrnující pravidelný spánek, expozici dennímu světlu, pohyb a kvalitní stravu, tato rizika významně zmírní. Genetika tvoří rámec, ale vědomé návyky zůstávají tím, co skutečně určuje výsledky.

Doporučení, která z výzkumu vyplývají, jsou překvapivě konkrétní. Jedním z nejjednodušších a zároveň nejúčinnějších závěrů je, že pravidelné, časnější jídlo může podpořit stabilitu vnitřních rytmů a celkovou vitalitu. První jídlo dne by obecně mělo následovat relativně brzy po probuzení, protože tím dochází k synchronizaci metabolických procesů a ke snížení závislosti na stresových hormonech. Stejně důležité je i rovnoměrné rozložení jídel a vyhýbání se velmi pozdním večeřím, což podporuje lepší spánek a efektivnější metabolismus.

Organismus totiž potřebuje dostatečně dlouhou noční pauzu, během níž probíhá regenerace, hormonální reorganizace a oprava buněčných struktur. Studie rovněž potvrzuje, že změny ve stravovacím rytmu mohou být jedním z prvních signálů zhoršujícího se fyzického nebo psychického zdraví. U starších osob je tento vztah výraznější, ale projevit se může v jakémkoli věku.