Dánský ministr zahraničí a jeho grónský protějšek odcestovali do Washingtonu v reakci na opakované výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném získání Grónska Spojenými státy. Cílem návštěvy bylo zmírnit napětí a jednat s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem.

Jednání se však uskutečnila také za účasti viceprezidenta J. D. Vance, jehož zapojení vyvolalo obavy na evropské straně. Podle diplomatických zdrojů je právě Vance v Evropě vnímán jako tvrdý kritik Evropské unie a transatlantických vztahů a má výrazný vliv na prezidenta Trumpa.

„Vance není spojenec“

Deset evropských ministrů a úředníků, kteří pro server Politico hovořili anonymně, uvedlo, že Vance nepovažují za spojence – ani v otázce Grónska, ani obecně v rámci vztahů mezi Evropou a USA.

„Vance nás nenávidí,“ řekl jeden z evropských diplomatů. Jeho účast na jednáních podle něj vyslala znepokojivý signál. „On je ten tvrďák. To, že tam je, hodně vypovídá a myslím, že je to pro výsledek negativní.“

Prezident Trump opakovaně uvedl, že chce Spojeným státům zajistit „vlastnictví“ Grónska z důvodů národní bezpečnosti a že cíle hodlá dosáhnout buď jednáním, nebo jinými prostředky.

Podle evropských představitelů je v sázce více než jen osud ostrova s přibližně 57 tisíci obyvateli. Tvrdá rétorika z Washingtonu znepokojila spojence USA v NATO a Dánsko varovalo, že by případné porušení jeho suverenity mohlo vážně poškodit poválečnou západní alianci.

Středeční jednání podle účastníků, které cituje server Politico, proběhla bez otevřené eskalace. Americká strana vystupovala přímo, jednání však neskončila žádnou dohodou. Obě strany se shodly na pokračování dialogu a na vytvoření pracovní skupiny, která má prověřit možnosti dalšího postupu.

Grónsko není zlatý důl. Snadněji jde možná těžit i na Měsíci

Názory

Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Zásadní neshody přetrvávají

Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen po jednání uvedl, že zásadní neshody přetrvávají. „Nebylo to tak úspěšné, že by naši američtí kolegové řekli: ,Promiňte, bylo to nedorozumění, vzdáváme se svých ambicí,‘“ uvedl. „Zjevně tu existuje neshoda.“

„Prezident má přání Grónsko ovládnout,“ dodal Rasmussen. „Jakékoli myšlenky, které by nerespektovaly územní celistvost Dánského království nebo právo grónského lidu na sebeurčení, jsou pro nás zcela nepřijatelné. A shodneme se na tom, že se neshodneme.“

Bloomberg: Trumpova snaha ovládnout Grónsko nedává smysl

Názory

Bílý dům zatím nepředložil přesvědčivé vysvětlení, proč by Spojené státy měly usilovat o kontrolu nad Grónskem. Komentář agentury Bloomberg, který přebíráme, upozorňuje, že americké ambice vůči arktickému ostrovu postrádají ekonomické i bezpečnostní opodstatnění a mohou Spojeným státům i NATO spíše uškodit.

nst

Přečíst článek

Evropské diplomaty nadále znepokojují výroky amerického prezidenta i jeho spojenců. Pozornost vyvolaly i příspěvky zveřejněné Bílým domem na sociálních sítích, včetně snímku, na němž Trump hledí z Oválné pracovny na mapu Grónska, zatímco za ním stojí viceprezident Vance.

V Bruselu i dalších evropských metropolích převládá skepse ohledně možnosti dohody. Spojené státy už dnes mají na základě platných dohod široký přístup ke Grónsku pro vojenské účely. Změna suverenity ostrova však zůstává pro Dánsko nepřekročitelnou hranicí.

„Američané už teď mohou mít v podstatě všechno, co chtějí,“ uvedl jeden z diplomatů. „Jediné, co Dánsko dát nemůže, je souhlas s tím, že se Grónsko stane americkým.“

ČEZ letos investuje do modernizace Jaderné elektrárny Temelín 3,8 miliardy korun. Je to o 700 milionů korun více než loni. Elektrárna dokončí přechod na delší palivový cyklus, bude pokračovat modernizace řídicího systému nebo rozšiřování využití umělé inteligence a moderních kontrolních metod. Letos Temelín čekají dvě odstávky a energetici přijmou stovku nových lidí.

Temelín bude v tomto roce pokračovat v přechodu na nový řídicí systém od společnosti Westinghouse. Už od loňského roku využívá část nového řídicího systému první blok. V prvních měsících letošního roku technici udělají stejnou úpravu také na druhém bloku. Modernizace, která začala před třemi roky, skončí v roce 2029. „Přechod je postupný, probíhá během odstávek. Už od loňského roku pracují operátoři v prostředí nového systému a ten také řídí přibližně třetinu zařízení na prvním bloku. Na druhém bloku bude přechod probíhat v podstatě velmi podobně,“ uvedl Petr Měšťan, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.

Letos také energetici dokončí přechod na delší palivový cyklus, který začal v roce 2023. Provoz mezi odstávkami se o půl roku prodlouží. Energetikům to umožní větší podíl čerstvých palivových souborů umístěných do reaktoru. „Díky prodloužení palivového cyklu snížíme čerpání životnosti zařízení díky menšímu počtu odstavování, a tedy i vychlazování a náhřevu bloků. Získáme i vyšší výrobu na úrovni téměř dvou terawatthodin ročně za obě jaderné elektrárny. Už předloni jsme dokončili přechod na delší palivovou kampaň v Dukovanech,“ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Aktualizováno

Dukovany omlazují za 4,4 miliardy. ČEZ chystá modernizaci strojoven a další zvýšení výkonu

Zprávy z firem

V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ investuje do obnovy a modernizace zařízení 4,4 miliardy korun, což je o 200 milionů více než loni. Firma má v plánu několik investičních akcí a počítá s tím, že čtyři dukovanské bloky bude provozovat nejméně 60 let. První dukovanský blok je v současnosti plánovaně odstaven, zbývající tři bloky jsou v provozu.

nst

Přečíst článek

Na letošní rok plánuje Temelín dvě odstávky. Nejprve v polovině února energetici odstaví na dva měsíce druhý blok. V polovině října pak přibližně na stejnou dobu přeruší provoz také první blok. Při odstávkách technici vymění palivo. Do reaktoru obou bloků odborníci zavezou shodně po 66 nových palivových souborech, a naopak do skladu umístí sedm kontejnerů se 133 použitými soubory.

ČEZ chystá nabírat nové zaměstnance

I letos plánuje ČEZ do Temelína přijmout téměř stovku nových lidí. Šanci mají především lidé s technickou praxí nebo vzděláním. Zájem mají energetici hlavně o strojaře, elektrikáře nebo materiálové inženýry, ale uplatnění najdou i absolventi netechnických oborů. „Vedle generační obměny jsou to právě rozsáhlé modernizace, které s sebou nesou příležitosti pro nové pracovníky. Kromě operátorů a podpůrného technického personálu máme zájem například o techniky, kteří budou zajišťovat plánované investiční akce a údržbu zařízení,“ doplnil Měšťan.

Lukáš Kovanda: Zbrojaři ve varu. CSG s IPO nemohla trefit lepší dobu

Názory

Zbrojařské akcie v Evropě lámou historická maxima a Czechoslovak Group (CSG) toho chce využít. Skupina plánuje vstup na amsterodamskou burzu v době, kdy investoři sázejí na obranný průmysl víc než kdy dřív. Hlavními katalyzátory jsou Donald Trump, NATO a napětí kolem Grónska. Strnadovo načasování se zdá dokonalé.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Elektrárna také rozšíří využití umělé inteligence, která dva roky pomáhá práci s dokumentací. Ta zahrnuje tisíce projektových, bezpečnostních či provozních dokumentů. "Data představují firemní zlato. V prostředí jaderné elektrárny je jich obrovské množství, na obou elektrárnách je to dohromady dvanáct kilometrů regálů archivu. AI nám může práci s těmito daty hodně zefektivnit. Už ji využíváme pro práci s texty dokumentací, postupně ji chceme rozšířit i na obrázky, výkresy nebo schémata," uvedl ředitel.

Česko má šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách, v součtu loni vyrobily 32,066 terawatthodiny elektřiny. ČEZ do obou elektráren dohromady ročně investuje okolo sedmi miliard korun. Jaderná elektrárna Dukovany má čtyři bloky. Zakázku na stavbu dalších dvou bloků u Dukovan získala korejská společnost KHNP. Zástupci ČEZ a elektrárny Dukovany v úterý uvedli, že v této elektrárně letos firma investuje do obnovy zařízení 4,4 miliardy korun, o 200 milionů víc než vloni.