Česká dálniční síť má za sebou období rekordní výstavby, ale rok 2026 bude jiný. Místo desítek nově otevřených kilometrů přijde fáze rozjezdu, tedy více rozkopaných tras a nových dlouhodobých investic.

Rok 2026 nebude na českých dálnicích patřit rekordním číslům v kolonce „otevřeno“. Podle plánů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) přibude řidičům zhruba čtyřicet kilometrů nových úseků. Na poměry posledních let, kdy se každoročně zprovozňovalo i přes 70 kilometrů, jde o viditelné zpomalení. Z pohledu investorů, stavebních firem i regionální ekonomiky může však jít o jeden z klíčových roků dekády.

FOTOGALERIE: Nová část dálnice D7 se otevře příští rok

9 fotografií v galerii

Hlavními tahouny otevření mají být „dokončovačky“. Především dálnice D35, budovaná jako strategická alternativa k přetížené D1, má v roce 2026 nabídnout další souvislé úseky mezi Hradcem Králové a východními Čechami. Právě zde se nejlépe ukazuje ekonomický efekt infrastruktury: kratší časy přepravy, menší zdržení v obcích a vyšší atraktivita území pro průmysl i logistiku.

Generální ředitel ŘSD Radek Mátl koncem loňského roku uvedl, že by se úsek dálnice D35 mezi Džbánovem a Litomyšlí navzdory aktuálnímu harmonogramu, který počítá s rokem 2027, mohl otevřít už na konci letošního roku. „Věřím, že se nám to podaří zrychlit, intenzivně o tom jednáme se zhotovitelem,“ řekl Mátl v podnikovém rozhovoru.

Cesta do Rakouska

Významné jsou také hraniční úseky. Na jihu Čech se má dálnice D3 přiblížit až k rakouské hranici u Dolního Dvořiště, na severu pak D11 směrem k Polsku. Tyto stavby nejsou dlouhé, ale mají vysokou návratnost. Otevírají přímé napojení na zahraniční síť a podporují přeshraniční obchod i cestovní ruch. Podobně je tomu u D6 na Karlovarsku nebo u D48 na severu Moravy, kde jde o odstranění dlouhodobých dopravních špuntů.

Ještě důležitější než to, co se otevře, je však to, co se v roce 2026 začne stavět. ŘSD počítá se zahájením staveb v souhrnné délce přes sto kilometrů. To je objem, který výrazně zaměstná stavebnictví i navazující obory – od projekčních kanceláří po dodavatele materiálů. Z makroekonomického pohledu jde o stabilizační prvek v době, kdy jiné veřejné investice mohou kolísat.

Symbolickým projektem má být pokračování D35 v úseku mezi Svitavami a Mohelnicí, kde se počítá s využitím modelu PPP. Ten umožňuje rozložit finanční zátěž státu do delšího období a udržet tempo výstavby i v situaci, kdy je rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury napjatý. Podobná logika stojí i za plánovanými starty na D11 nebo D55, tedy na trasách, které mají potenciál změnit dopravní mapu celých regionů.

Právě finance budou v roce 2026 největší neznámou. Řada projektů je připravena, ale jejich skutečný start bude záviset na tom, kolik peněz stát dokáže uvolnit a zda se podaří udržet tempo povolovacích procesů.

Lukáš Kovanda: Dálniční známky pozvolna dohánějí inflaci

Názory

Nominální růst ceny dálniční známky je mnohem pomalejší než růst inflace i mezd. Navíc peníze vybrané na dálničních známkách jdou zpět do rozvoje tuzemské infrastruktury, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

Leaders

První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Akciové trhy reagují na víkendové události kolem Venezuely zatím klidně a v pozitivním duchu, výrazně zpevňují akcie zbrojařských firem. Za růstem cen akcií amerických těžebních firem Chevron a ExxonMobil stojí očekávání investorů ve změnu pravidel hry na trhu s ropou, vyplývá z vyjádření analytiků. Zlato podle nich zdražilo kvůli eskalaci geopolitického napětí až o tři procenta.

Americké síly při sobotním nečekaném útoku na Caracas zadržely venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA.

„Futures na americký akciový index S&P 500 s nejbližším dodáním v březnu se obchoduje o 0,26 procenta výše, zatímco stejný futures kontrakt na technologický index Nasdaq 100 posiluje o 0,61 procenta,“ řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Akciové trhy jako celek ale příliš nereagují, doplnil analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Východní Evropa chce do vedení ECB: letos má šanci prolomit západní dominanci

Money

Východní Evropa podniká dosud nejrazantnější pokus získat zastoupení v nejužším vedení Evropské centrální banky. Kandidáti z Estonska, Lotyšska a Chorvatska se ucházejí o post místopředsedy, který v květnu uvolní Luis de Guindos. I v případě neúspěchu se však regionu otevírá další příležitost – do konce roku 2027 se uvolní ještě tři ze šesti míst ve výkonné radě ECB.

nst

Přečíst článek

Prostor pro strategické investice

Výjimkou jsou podle něj někteří těžaři, kteří by teoreticky ze zvýšení produkce ve Venezuele mohli profitovat. Akcie Chevronu před oficiálním začátkem obchodování v USA přidávaly více než devět procent, akcie Conoco Phillips přes osm procent, dodal. Otevírá se jim prostor pro strategické investice v oblasti ropné infrastruktury, na které jsou firmy jako Exxon či Chevron díky své velikosti výborně připraveny, upozornil Cverna. Dlouhodobé vyhlídky investorů tak překonávají krátkodobý tlak, který přichází s nižšími cenami ropy, podotkl.

Cena zlata vzrostla téměř o tři procenta, cena stříbra o více než šest procent, upozornil analytik Portu Marek Malina. Výrazně posilovaly také akcie zbrojařských společností, protože investoři budou očekávat další zvyšování obranných rozpočtů v době stupňujícího se napětí. Index STOXX Europe Targeted Defence dopoledne přidával až 4,6 procenta. Některé konkrétní zbrojařské akcie i více, například Hensoldt až 7,7 procenta, Rheinmetall 6,4 procenta, Kongsberg šest procent a Leonardo 5,8 procenta.

Zajetí Madura rozhýbalo trhy: cena zlata i dalších cenných kovů letí vzhůru

Trhy

Ceny zlata a dalších drahých kovů se výrazně zvyšují. Zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy totiž zvýšilo geopolitické napětí a podpořilo poptávku investorů po bezpečných aktivech. Dnes ráno vykazovala cena zlata nárůst více než dvě procenta a pohybovala se v blízkosti 4425 dolarů (zhruba 91 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), plyne z údajů na internetových stránkách agentury Bloomberg.

ČTK

Přečíst článek

V Asii vykazovaly devítiprocentní růst akcie IHI, akcie Mitsubishi Heavy Industries přidávaly 8,4 procenta, akcie Kawasaki Heavy Industries pak 7,9 procenta. „Operace jinak investory moc nevyrušila. Eurozónový Euro Stoxx 50 vzrostl o jedno procento a japonský Nikkei 225 až o tři procenta,“ uvedl.

„Vedle výrazného růstu zlata a ještě silnějšího pohybu u stříbra vidíme také růst ceny bitcoinu o 3,6 procenta. Současně posílil i takzvaný index strachu VIX, zhruba o pět procent,“ řekl analytik BHS Timur Barotov. To ve světě akcií signalizuje totéž co růst zlata nebo bitcoinu, tedy snahu části investorů snížit rizikovost portfolia. V širším kontextu jde ale podle něj stále spíše o marginální pohyby, nic extrémního.

Hlavní ekonom Portu Marek Malina uvedl, že dnes zatím nic nenasvědčuje tomu, že by na globálním dluhopisovém trhu měla panovat zvýšená nervozita. To podle něj podtrhuje udržení pozitivní nálady, kterou vidí u růstu asijských a evropských akcí. Futures na americké akcie pak naznačují, že trh zahájí obchodování růstem, poznamenal.