Podnikatel Karel Janeček chce postavit gymnázium ve své soukromé vile. Místní jsou proti, nelíbí se jim případné zvýšení dopravní zátěže, píše místostarosta obce Koloděje Vladimír Mužík.

Podnikatel Karel Janeček plánuje otevřít v pražských Kolodějích soukromé gymnázium UNIQ pro 131 studentů. Škola má vzniknout v jeho rodinné vile v srdci městské části. Ministerstvo školství ho sice podmíněně zapsalo do školského rejstříku, finální souhlas však bude záviset na rozhodnutí stavebního úřadu.

Ten musí posoudit, zda lze objekt, který dosud sloužil výhradně k bydlení, změnit na školské zařízení. Podmíněný zápis znamená, že investor může zahájit administrativní kroky včetně přijímání studentů, ale do začátku školního roku musí splnit všechny zákonné podmínky.

Pokud stavební úřad změnu užívání nebo kolaudaci nepovolí včas, zůstanou přijatí studenti na začátku září bez školy.

Janeček prosazuje řešení, kdy gymnázium vznikne v jím vlastněném objektu. Argumentuje nákladovou efektivitou a rychlejší realizací oproti výstavbě nové budovy. V kontextu dlouhodobého nedostatku středoškolských kapacit v Praze považuje projekt za smysluplný.

Dědek a Janeček dají miliony do českého vzdělávacího startupu Edhance

Money

Šéf investiční skupiny SFG a takzvaný andělský investor Michal Dědek a miliardář Karel Janeček podpoří český vzdělávací startup Edhance. Firma vyvíjí vzdělávací platformu pro školy, ve které učitelé mohou organizovat virtuální nebo běžnou výuku a mohou žákům zadávat testy a cvičení. Dědek poskytl 1,3 milionu korun, Janeček 3,2 milionu.

duk

Přečíst článek

Vila však nebyla projektována pro výuku a podle kritiků aktuálně nesplňuje požární ani hygienické normy vyžadované pro vzdělávací zařízení. Rozhodnutí stavebního úřadu tak bude klíčové nejen z hlediska formální změny užívání, ale i z pohledu technického stavu budovy a splnění všech předpisů.

Projekt od počátku vyvolává odpor části místních obyvatel i vedení městské části Koloděje. Hlavní výhrady se týkají dopravy a bezpečnosti. Historická rezidenční lokalita s úzkými ulicemi bez chodníků podle kritiků není připravena na každodenní příjezd desítek automobilů, které by přivážely a odvážely studenty.

Podle místních by zvýšená doprava zatížila infrastrukturu a mohla ohrozit bezpečnost obyvatel, mezi nimiž převažují rodiny s dětmi a senioři. Zastupitelstvo městské části záměr v této podobě odmítlo - pokud by tu rodiče každý den vysazovali a vyzvedávali děti, zkolabuje doprava v celé městské části. A negativní důsledky neponese investor, to padne na obec a její obyvatele. Obec nechceme, aby to v ní vypadalo jako na magistrále.

Radnice přitom zdůrazňuje, že není proti vzniku nové školy jako takové. Investorovi proto nabídla alternativní pozemek v rozvojovém území Prahy 21, který je podle ní dopravně i urbanisticky vhodnější.

Spor přerostl do osobní roviny

Napětí kolem projektu mezitím zesílilo a přeneslo se i do sousedských vztahů. Podnikatelka M. Graffová, která bydlí v bezprostředním sousedství Janečkovy nemovitosti a dlouhodobě patří mezi kritiky záměru, oznámila incident, jenž řešila policie.

Podle jejího vyjádření u jejího domu stálo vozidlo se zapnutými světly a běžícím motorem, zaparkované v protisměru v jednosměrné ulici. Po jejím příchodu se mělo rozjet způsobem, který vnímala jako pokus o zastrašení. Následně ji měl oslovit muž, který se představil jako osoba spojená s objektem patřícím Karlu Janečkovi, a slovně ji napadat kvůli jejím veřejným vystoupením proti škole.

Policie událost zaznamenala jako bezpečnostní incident. Zástupce Janečkova týmu jakoukoli souvislost odmítl a uvedl, že ani investor, ani jeho spolupracovníci s incidentem nemají nic společného.

Autorem je Vladimír Mužík, místostarosta obce Koloděje

Předčasný odchod Lagardeové z čela ECB by umožnil, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron.

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová plánuje odejít z čela banky před vypršením svého osmiletého mandátu a před francouzskými prezidentskými volbami plánovanými na příští rok. S odkazem na své zdroje o tom ve středu informuje deník Financial Times (FT). Krok Lagardeové by podle něj měl umožnit, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron. Mluvčí banky sdělil, že její šéfka se ohledně konce svého působení dosud nerozhodla.

Mandát do roku 2027

Funkční období Lagardeové má skončit v říjnu 2027. Pozorovatelé se obávají, že by francouzské prezidentské volby na jaře 2027 mohla vyhrát krajní pravice. To by mohlo zkomplikovat výběr nového šéfa nejdůležitější evropské finanční instituce.

Šéfka Evropské centrální banky si loni vydělala výrazně víc, než banka uvádí

Leaders

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová získala v roce 2024 podle výpočtů deníku Financial Times celkové příjmy výrazně vyšší, než odpovídá oficiálně zveřejněnému platu. Rozdíl tvoří především benefity a odměny z dalších funkcí, které banka detailně nerozepisuje.

ČTK

Přečíst článek

List s odvoláním na svůj zdroj napsal, že Lagardeová zatím nerozhodla o přesném načasování svého odchodu. Zdroj ale uvedl, že by si přála, aby klíčovou roli při rozhodování o tom, kdo se stane jejím nástupcem, hráli Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Macron se nemůže ucházet o třetí funkční období.

„Prezidentka Lagardeová se plně soustředí na své poslání a dosud nepřijala žádné rozhodnutí ohledně konce svého funkčního období,“ uvedl mluvčí ECB.

Posun oproti loňsku

Deník Financial Times informoval o případném předčasném odchodu Lagardeové už loni. Tehdy ECB uvedla, že její šéfka je „odhodlaná své funkční období dokončit“. Dnešní reakce proto představuje posun ve vyjádření, všímá si list.

Zpráva FT přichází jen týden poté, co oznámil předčasný odchod z funkce guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Odstoupí v červnu, více než rok před koncem svého funkčního období, což Macronovi umožní jmenovat jeho nástupce.

Východní Evropa chce do vedení ECB: letos má šanci prolomit západní dominanci

Money

Východní Evropa podniká dosud nejrazantnější pokus získat zastoupení v nejužším vedení Evropské centrální banky. Kandidáti z Estonska, Lotyšska a Chorvatska se ucházejí o post místopředsedy, který v květnu uvolní Luis de Guindos. I v případě neúspěchu se však regionu otevírá další příležitost – do konce roku 2027 se uvolní ještě tři ze šesti míst ve výkonné radě ECB.

nst

Přečíst článek