Evropský obranný sektor se na začátku roku 2026 dostal do centra pozornosti investorů. Podle analýzy serveru CNBC prudce roste zájem o akcie evropských zbrojařských firem, a to v reakci na zhoršující se geopolitickou situaci i dlouhodobé obavy o obranné schopnosti Evropy. Investoři stále častěji hovoří o vzniku nového „megatrendu“ ve výdajích na obranu, který by mohl trvat celé příští desetiletí.

Akcie několika předních evropských obranných společností zaznamenaly už v prvním týdnu roku dvouciferné zisky. Investoři podle CNBC vnímají sektor jako dlouhodobou sázku, kterou podporují nejen současné konflikty a napětí kolem Ukrajiny, Venezuely či Grónska, ale také nejistota ohledně budoucnosti NATO a ústupu Spojených států z role hlavního garanta evropské bezpečnosti.

Významnou roli v této debatě hraje investiční skupina Tikehau Capital, jejíž zástupci patří mezi nejvýraznější zastánce posílení evropské obrany. Tikehau Capital je mezinárodní investiční společnost se sídlem v Paříži, která spravuje aktiva v hodnotě desítek miliard eur. Zaměřuje se na alternativní investice, soukromý kapitál, úvěry, nemovitosti a strategické sektory, mezi něž v posledních letech stále více patří obrana a kyberbezpečnost.

Grónsko se vzpírá Trumpovi. V sázce je i budoucnost NATO

Politika

Grónsko odmítá tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa. Obranu ostrova chce zajistit v rámci NATO.

ČTK

Přečíst článek

Vyčerpaný stav

Podle Raphaëla Thuina, šéfa strategií kapitálových trhů v Tikehau Capital, je Evropa po desetiletích podfinancování obrany ve „vyčerpaném stavu“. Právě kombinace dlouhodobé hrozby ze strany Ruska a postupného konce amerického obranného „deštníku“ nad Evropou vytváří podmínky pro zásadní přesměrování investic. „Ať už se vyvine situace na Ukrajině jakkoli, potřeba obnovit evropské obranné kapacity nezmizí,“ uvedl Thuin v rozhovoru pro CNBC.

Evropské vlády i Evropská unie už na tento vývoj reagují. Klíčovým projektem je iniciativa Rearm Europe v objemu 800 miliard eur, která má podpořit přezbrojení a rozvoj domácích výrobních kapacit. Cílem je postupně zvýšit vojenské výdaje na 2,5 procenta HDP, případně až na pět procent při započtení širší bezpečnosti a kybernetické ochrany. Stále větší důraz se přitom klade i na zapojení soukromého kapitálu.

Trump trestá 25procentním clem každého, kdo obchoduje s Íránem

Politika

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.

ČTK

Přečíst článek

Akcie rostou

Růst optimismu se promítá i do vývoje akcií. Akcie německého obranného gigantu Rheinmetall od začátku roku vzrostly o 22,8 procenta, jeho italský protějšek Leonardo posílil o 19,7 procenta. Výrobce tankových komponentů Renk si připsal 23,1 procenta, specialista na radarové a sledovací systémy Hensoldt vzrostl o 25,6 procenta. Švédský výrobce stíhacích letounů Saab pak zaznamenal zhodnocení téměř 30 procent.

Index Stoxx Europe Total Market Aerospace and Defense zakončil rok 2025 se ziskem 56,5 procenta.

Tikehau Capital má podle Thuina do obrany a kyberbezpečnosti alokována aktiva v hodnotě zhruba tří miliard dolarů a hodlá v tomto směru pokračovat. I přes možnou krátkodobou volatilitu, například v případě dosažení míru na Ukrajině, považuje firma posilování evropské obrany za strukturální trend s dlouhodobým dopadem.

Klub hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) jasně podpoří vládu při hlasování o důvěře, budou pro ni všichni členové klubu, řekl novinářům předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Poslanci hnutí se o svém postoji k důvěře vládě chtěli rozhodnout až po vystoupení premiéra Andreje Babiše (ANO) k muničním iniciativě na klubu SPD. Šéf poslanců SPD Radim Fiala ocenil, že Babiš na jednání dorazil, poslanci SPD podle něj ale ještě o definitivním postoji interně nehlasovali, sejdou se ještě krátce před hlasováním pléna Sněmovny.

„Je pro nás důležité, že se poslanci mohli pana premiéra ptát, on jim odpovídal,“ řekl Fiala. Muniční iniciativu podle něj bude koalice dál řešit, bude trvat na transparentnosti, možná nařídí audity. „Takže muniční iniciativu nepovažujeme za uzavřenou,“ uvedl. Poslanec SPD Tomáš Doležal novinářům řekl, že jednání s Babišem bylo velice zajímavé. „Jako klub budeme všichni pro vyslovení důvěry, domluvili jsme se,“ uvedl. Také poslanec SPD Miroslav Ševčík řekl, že pro bude celý klub. „Vůbec nás (Babiš) nemusel přesvědčovat,“ uvedl.

Předseda PRO z poslaneckého klubu SPD Jindřich Rajchl uvedl, že debata byla o tom, jak se budou do budoucna řešit záležitosti týkající se iniciativy. „Aby z toho měla prospěch ČR a český daňový poplatník nemusel přispívat ani korunu,“ řekl. Náklady na koordinaci iniciativy pokládá za zanedbatelné. „Klíčové je, aby drtivá většina z výnosů pro české firmy byla daněna v ČR,“ uvedl.

Členka klubu SPD a šéfka Trikolory Zuzana Majerová uvedla, že sekundární náklady na úředníky na ministerstvu obrany kvůli iniciativě se budou ještě řešit. Babiš podle ní řekl, že by bylo možné administrativu kolem iniciativy dělat jinou cestou. „Ale to si nechám pro sebe, dokud o té variantě nebudu vědět víc,“ řekla. Nevyloučila, že by administrativní roli mohly převzít zbrojovky, například přes svou asociaci.

Ukrajina otevřela klíčové ložisko lithia. Projekt má vazby na Trumpovo okolí

Zprávy z firem

Ukrajina udělila práva na rozvoj jednoho ze svých největších nalezišť lithia, Dobra v Kirovohradské oblasti v centrální části země, konsorciu, vedeným společnostmi TechMet a The Rock Holding, uvedla premiérka Julija Svyrydenková. Vítězné konsorcium má podle listu The New York Times vazby na amerického prezidenta Donalda Trumpa, připomněly agentura Reuters a server Ukrajinska pravda.

ČTK

Přečíst článek

Babiš oznámil pokračování muniční iniciativy před týdnem. Česko bude zajišťování munice dál koordinovat, nebude ho ale financovat ze svého rozpočtu. 

Místopředseda SPD Fiala dodal, že u muniční iniciativy je v koalici stále trochu rozpor. „Povedlo se nám to, že ČR nebude dávat do iniciativy žádné peníze, i to, že ČR nebude posílat žádné zbraně armády na Ukrajinu,“ řekl. I administrativní role ČR u iniciativy ale SPD vadí. Kvůli pokračování iniciativy v posledních dnech zpochybnil své hlasování pro důvěru kabinetu například poslanec SPD Jaroslav Foldyna.

Babiš před volbami také sliboval ukončení projektu. Před týdnem ale oznámil, že se i po dohodě s koaličními partnery rozhodl, že iniciativa se rušit nebude. I tento týden však projekt hodnotil jako netransparentní, bývalá vláda Petra Fialy (ODS) o podrobnostech podle něj mlžila. Bývalý premiér Fiala poté kritizoval Babiše za zveřejňování podrobností o iniciativě, mohou podle něj ohrozit zúčastněné lidi i firmy.

Na muniční iniciativě Česko spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. V iniciativě je koordinátorem a dopravcem, vyhledává zásoby střeliva ve světě a domlouvá mezinárodní financování. Plátci munice jsou z větší části jiné země jako Německo, Kanada či Nizozemsko. Loni Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu přes čtyři miliony kusů.