Luxusní průmysl vstupuje po letech dynamického růstu do nové fáze. Podle studie společnosti Deloitte s názvem Global Powers of Luxury 2026 se firmy stále více zaměřují na skutečnou hodnotu pro zákazníky, efektivitu a posilování značek místo rychlé expanze. Průzkum vychází z odpovědí 420 vrcholových manažerů z deseti zemí.
Výkonný ředitel francouzské automobilky Renault Luca de Meo se rozhodl odstoupit z funkce. Manažer stane v čele francouzské firmy na výrobu luxusního zboží Kering, která vlastní například značky Gucci a Yves Saint Laurent. Na webu to uvedl jeho budoucí zaměstnavatel, čímž potvrdil dřívější zprávu deníku Le Figaro. Akcie Renaultu v reakci na zprávu o odchodu současného šéfa výrazně oslabily, zatímco akcie Keringu prudce vzrostly.
Tržní kapitalizace výrobce luxusního zboží Hermès překonala rivala LVMH. Posledně jmenovaný koncern přitom chtěl výrobce vyhledávané kabelky Birkin před 15 lety koupit. Akcie LVMH oslabily zveřejněné čtvrtletní hospodářské výsledky, které kvůli slabší poptávce v Číně a ve Spojených státech zaostaly za odhady.
Italský módní dům Prada koupí za 1,38 miliardy dolarů (31,1 miliardy korun) svého menšího rivala Versace, oznámila americká společnost Capri Holdings, která je teď vlastníkem Versace. Dohoda spojí dva významné prodejce luxusního zboží z Itálie.
Evropské prémiové ulice ožívají. Ve dvacítce z nich loni otevřely luxusní značky hned třiaosmdesát obchodů. Trend kopíruje i Praha ve své Pařížské ulici. Zde v roce 2024 otevřelo pět obchodů a letošní rok by měl být v tomto ohledu ještě výraznější.
Módní dům Prada se přibližuje k dohodě o koupi konkurenční značky Versace, kterou vlastní holding Capri. Ten dle zdrojů souhlasí s cenou téměř 1,5 miliardy eur, píše Bloomberg. Akcie Prady v reakci vzrostly až o 4,1 procenta.
Odvětví luxusního zboží prochází významnými změnami. Zatímco v minulosti bylo vnímáno jako něco exkluzivního, co si nemůže dovolit každý, dnes se zejména v Číně dostává do popředí pojem „luxusní ostuda“. Ekonomická nejistota a přísné sociální zásady vlády totiž nabádají spotřebitele k menší okázalosti. Tyto změny negativně ovlivňují prodej řady známých luxusních značek. A nejen tam. Celkově lze pozorovat změnu chování spotřebitelů a posun k takzvanému „tichému luxusu“, což podtrhuje i aktuální kauza Dior a Armani, ale také hospodářské výsledky prodejů dalších módních domů.
Čisté jmění francouzského módního a designového magnáta Bernarda Arnaulta letos v Bloomberg indexu miliardářů propadlo nejvíce ze všech. Poptávka po luxusním zboží totiž stále klesá.
Investice do luxusního zboží se v roce 2023 znehodnotily v průměru o jedno procento, za deset let ale vynesly 100 procent. Vyplývá to z Indexu luxusních investic, který sestavuje společnost Knight Frank. Inflace v ČR činila loni 10,7 procenta, za desetileté období 41,6 procenta.
Francouzský módní dům Chanel plánuje otevřít více poboček v Číně. A to přesto, že Číňané znovu více cestují a nakupují spíše v jiných zemích, uvedla generální ředitelka firmy Leena Nairová. Chanel proslul svými tvídovými obleky, prošívanými kabelkami a parfémem No. 5.
Žádné strádání. Lidé mají stále velkou potřebu utrácet za luxusní zboží. Alespoň tak to vypadá po zveřejnění finančních výsledků švýcarské skupiny Richemont. Majitel luxusní značky Cartier uvedl, že tržby skupiny v uplynulém finančním roce končícím v březnu stouply o tři procenta na historické maximum 20,6 miliardy eur, tedy téměř 509 miliard korun. A to navzdory slábnoucímu výhledu, který je u luxusních značek všeobecně očekáván.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
