Luxusní impérium LVMH čelí nové reputační hrozbě. Dodavatelský řetězec kůží pro kabelky Hermès a Louis Vuitton se ocitl pod drobnohledem kvůli možným vazbám na odlesňování v Paraguayi.
Zemřel italský módní návrhář a zakladatel slavné značky Giorgio Armani. Bylo mu 91 let. Značku luxusního oblečení, která nese jeho jméno, založil v roce 1975.
Výkonný ředitel francouzské automobilky Renault Luca de Meo se rozhodl odstoupit z funkce. Manažer stane v čele francouzské firmy na výrobu luxusního zboží Kering, která vlastní například značky Gucci a Yves Saint Laurent. Na webu to uvedl jeho budoucí zaměstnavatel, čímž potvrdil dřívější zprávu deníku Le Figaro. Akcie Renaultu v reakci na zprávu o odchodu současného šéfa výrazně oslabily, zatímco akcie Keringu prudce vzrostly.
Tržní kapitalizace výrobce luxusního zboží Hermès překonala rivala LVMH. Posledně jmenovaný koncern přitom chtěl výrobce vyhledávané kabelky Birkin před 15 lety koupit. Akcie LVMH oslabily zveřejněné čtvrtletní hospodářské výsledky, které kvůli slabší poptávce v Číně a ve Spojených státech zaostaly za odhady.
Italský módní dům Prada koupí za 1,38 miliardy dolarů (31,1 miliardy korun) svého menšího rivala Versace, oznámila americká společnost Capri Holdings, která je teď vlastníkem Versace. Dohoda spojí dva významné prodejce luxusního zboží z Itálie.
Evropské prémiové ulice ožívají. Ve dvacítce z nich loni otevřely luxusní značky hned třiaosmdesát obchodů. Trend kopíruje i Praha ve své Pařížské ulici. Zde v roce 2024 otevřelo pět obchodů a letošní rok by měl být v tomto ohledu ještě výraznější.
Módní dům Prada se přibližuje k dohodě o koupi konkurenční značky Versace, kterou vlastní holding Capri. Ten dle zdrojů souhlasí s cenou téměř 1,5 miliardy eur, píše Bloomberg. Akcie Prady v reakci vzrostly až o 4,1 procenta.
Odvětví luxusního zboží prochází významnými změnami. Zatímco v minulosti bylo vnímáno jako něco exkluzivního, co si nemůže dovolit každý, dnes se zejména v Číně dostává do popředí pojem „luxusní ostuda“. Ekonomická nejistota a přísné sociální zásady vlády totiž nabádají spotřebitele k menší okázalosti. Tyto změny negativně ovlivňují prodej řady známých luxusních značek. A nejen tam. Celkově lze pozorovat změnu chování spotřebitelů a posun k takzvanému „tichému luxusu“, což podtrhuje i aktuální kauza Dior a Armani, ale také hospodářské výsledky prodejů dalších módních domů.
Čisté jmění francouzského módního a designového magnáta Bernarda Arnaulta letos v Bloomberg indexu miliardářů propadlo nejvíce ze všech. Poptávka po luxusním zboží totiž stále klesá.
Investice do luxusního zboží se v roce 2023 znehodnotily v průměru o jedno procento, za deset let ale vynesly 100 procent. Vyplývá to z Indexu luxusních investic, který sestavuje společnost Knight Frank. Inflace v ČR činila loni 10,7 procenta, za desetileté období 41,6 procenta.
Francouzský módní dům Chanel plánuje otevřít více poboček v Číně. A to přesto, že Číňané znovu více cestují a nakupují spíše v jiných zemích, uvedla generální ředitelka firmy Leena Nairová. Chanel proslul svými tvídovými obleky, prošívanými kabelkami a parfémem No. 5.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.