Když nebude benzín, lidé nepojedou na chalupu. Když nebude nafta, klekne stát, říká šéf pumpařů
Cena paliv, benzínu a nafty, vyskočila za poslední dva měsíce o vagon. Přesněji řečeno, o třicet procent. Podle šéfa Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivana Indráčka ale za zdražováním nestojí jen ropa, nýbrž i nervozita trhu. „Vývoj cen nafty a benzínu se děje v Rotterdamu. Tam je ten trh, který udává cenu pohonných hmot. Produkty jako nafta, letecký petrolej, LPG, mají svůj vlastní trh, který reaguje na emoce,“ říká Indráček.
Ministryně financí Alena Schillerová během jednání vlády oznámila, že bude stát regulovat ceny paliv i v červnu. Je to za Unii petrolejářů, kterou vedete, správné rozhodnutí?
Jsou dvě roviny. První je, zda vůbec regulace měla být. To je trochu filozofická otázka. Druhou věcí je, zda regulace něčemu pomáhá. Objektivně řečeno, v dubnu byly tři okamžiky, kdy regulace evidentně stlačila ceny dolů. Byly to okamžiky, kdy prodejci prodávali se ztrátou. Jakýsi vzoreček výpočtu ministerstva nebyl schopen reagovat na fakt, že cena surovin klesá. Prvního května se ten vzoreček opravil, ceny na čerpačkách nedosahují zastropovaných cen. Výjimkou jsou dálniční pumpy. Stávající vzoreček pro ně nestačí, potřebovaly by mít marži o trochu vyšší.
Otázkou je, proč regulaci prodlužovat do června. Absolutně k tomu není žádný důvod. A když ministryně prohlásí, že každý řidič díky ní šetří čtyři sta korun na nádrž, tak to je na facku. Ministryně vytváří obraz čerpadlářů jako nějakých okradačů lidí. To je zcela falešný obraz.
Proč, když máme v Česku dva měsíce státní regulaci cen paliv, jsou u nás ceny nafty a benzínu podobné jako například na Slovensku, kde aktuálně není žádná regulace cen?
Je těžké ceny porovnávat, každá země má jiné daně. To cenu zkresluje. Ve chvíli, kdy má Slovensko stejnou prodejní cenu jako my, a nemá ji regulovanou, ukazuje to na fakt, že regulace je zbytečná.
Pumpaři neokrádají lidi. Schillerová vytvořila falešnou realitu, říká šéf pumpařů Indráček
Máme zvláštní situaci, která reaguje na konflikt na Blízkém východě. Je tu paradox. Cena nafty po začátku konfliktu vystřelila vzhůru, nyní je ovšem níže než cena benzínu. V čem tento vývoj cen spočívá?
Všechno se děje mimo Českou republiku. Cena nafty a benzinu se tvoří v Rotterdamu. Tam je trh, který udává cenu pohonných hmot. Produkty jako nafta, letecký petrolej nebo LPG mají svůj vlastní trh, který reaguje na emoce. V případě války v Íránu šly ceny těchto komodit nahoru, aniž by k tomu vznikl nějaký faktický důvod. Fakt, že na trzích roste cena ropy, neznamená, že musí růst cena paliv. Důvod zdražování je primárně v očekáváních trhu. Jde o obchod, ne o racionální podklad.
Když nebude nafta, zastaví se stát
K naftě. Nafta je strategickou surovinou. Když začne válka, obchodníci logicky spekulují. Útok na Írán nastal na konci února. To je topná sezóna, a nafta a topný olej, to je vlastně totéž. Máte situaci, kdy je ještě velká spotřeba, ale očekává se, že spotřeba bude pokračovat. A je tu obava z růstu ceny. Nafta je strategická surovina. Když nebude nafta, nebudou jezdit vojáci, hasiči ani nákladní doprava.
A do třetice, Evropa si dokáže ve standardní situaci vyrobit benzínu dostatek. U nafty je to tak, že zhruba dvacet procent spotřeby musí Evropa dovážet. Je odkázána na výrobu v jiných zemích. Největším zdrojem jsou Spojené státy, asi pětina. Ostatní regiony jako Čína, Indie nebo Afrika jsou odkázány na dovoz zdrojů z Perského zálivu. Ale Evropa si bere naftu ze zemí, které přes Hormuz vozí ropu. Proto ten obří růst cen nafty na začátku konfliktu na Blízkém východě.
Podobná situace je s leteckým benzínem. On je to vlastě produkt z ropy velmi blízký naftě. Letecké palivo je při rafinaci na pomezí benzinu a nafty, větší část se blíží naftě. Když začal nedostatek leteckého paliva, který měl původ v Asii, začal se pro mě překvapivě šířit až do Spojených států. Američané na to nebyli připraveni, a začali vyčerpávat palivo z celého světa. Zásoby leteckého paliva jsou v současnosti asi o třicet procent nižší, než je obvyklý průměr v tomto ročním období.
V okamžiku, kdy Amerika začala být hladová po leteckém palivu, což znamená, že chce víc benzínu, který Evropa standardně dodává, tak obchodníci začnou prodávat tam, kde mají větší marže. Proč by toho nevyužili. V Evropě se tím snížila nadvýroba benzínu, což je impulz k růstu jeho ceny. A vedle toho cena nafty klesá, protože konflikt v Íránu je nyní takový ospalý. Nafta poklesla, protože trh už není tak nervózní. A benzín roste, protože roste poptávka po leteckém palivu.
A nezapomeňme, že benzín je ve většině evropských zemí víc zdaněn než nafta. Nafta je zdaněna v Česku něco přes osm korun na litr, u benzinu je to téměř třináct korun.
Dálnice nejsou vesnice. Proto tam strop nestačí
Vládní regulace cen paliv způsobila, že na dálnicích je palivo „levnější“, zatímco na vsi se ceny zvedly…
Problém je v tom, že většina čerpacích stanic nenakupuje za indexové ceny, ale za ceny platné ke dni D. To může být třeba týden. Vláda řekla, že můžete mít marži za den maximálně 2,50 koruny. To na dálnici absolutně nestačí. Přirovnám to k tomu, že když si půjdete koupit pivo na Sněžce, zaplatíte stovku. A v kiosku na hřišti fotbalového týmu okresního přeboru polovinu. Vždy platilo, dám, co mám. Není nic mimořádného, že na atraktivních místech je cena vyšší.
Využily malé benzinové pumpy vládní cenové stropy paliv k tomu, aby zdražily?
Nevyužily. Český trh je extrémně konkurenční. Nemůžete prodávat za maximální možnou cenu, když to neudělají vaši konkurenti. V Česku je regulováno 3 200 čerpacích stanic. Z toho je 1 400 značkových, zbytek jsou neznačkové. Ty neznačkové provozuje zhruba tisíc provozovatelů. Značkové provozuje pět provozovatelů. Jak by se mohlo tisíc provozovatelů dohodnout na nějaké strategii? To mi ještě nikdo nikdy nevysvětlil.
Co bude s cenami benzínu a nafty před prázdninami?
Odpověď je složitá. Situace kolem Hormuzského průlivu je složitá, ale ne klíčová. Závažné je, že v Perském zálivu jsou uvízlé lodě. Podle různých zdrojů jde o tři až pět procent přepravní kapacity světa. Ropa se nedá přepravovat z místa, kde je, do místa, kde je po ní poptávka. Cena paliv je nyní taková, že s touto situací počítá. Nemusíme se obávat žádného radikálního nárůstu cen, cena už situaci na trhu odráží.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.