Nafta v Česku v srpnu meziměsíčně zdražila zhruba o 14 procent, nejvýrazněji v celé Evropské unii. Nabízí se otázka, zda si čerpadláři po konci regulace marží nezačali vynahrazovat předchozí omezení. Do cen se ale promítl také návrat vyšší spotřební daně. Samotné evropské prvenství proto k jednoznačnému verdiktu nestačí.
Benzin a nafta zdražují a rafinérské marže dosahují mimořádně vysokých úrovní. Pro vládu, která zároveň řeší téměř čtyřsetmiliardový schodek, se tak otevírá lákavá možnost: vrátit windfall tax.
Tuzemští výrobci loni prodali 65,1 milionu litrů zmrzliny, což odpovídá téměř šesti litrům na každého obyvatele Česka. Hodnota litru na úrovni výrobce přitom činila jen přibližně 44 korun. Na jeden menší kopeček tak vychází asi 1,30 koruny. Česko však navzdory rozsáhlé domácí produkci zůstává čistým dovozcem zmrzliny.
Cena paliv, benzínu a nafty, vyskočila za poslední dva měsíce o vagon. Přesněji řečeno, o třicet procent. Podle šéfa Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivana Indráčka ale za zdražováním nestojí jen ropa, nýbrž i nervozita trhu. „Vývoj cen nafty a benzínu se děje v Rotterdamu. Tam je ten trh, který udává cenu pohonných hmot. Produkty jako nafta, letecký petrolej, LPG, mají svůj vlastní trh, který reaguje na emoce,“ říká Indráček.
Rafinační marže Orlenu, a zejména MOL, dvou největších provozovatelů čerpacích stanic v Česku, se citelně propadají. V případě MOL dokonce v prvním dubnovém týdnu klesly pod pětiletý průměr. Vyplývá to z nejnovějších údajů švýcarské banky UBS (viz graf – červená křivka).
Vládní stropování marží pohonných hmot prý sice zlevní jejich ceny u dálnic, ale zdraží je mimo ně. Opravdu? Na ničem takovém se odborná literatura neshoduje.
Snížení spotřební daně z nafty v ČR ji může zlevnit o bezmála 3 koruny na litr. Polsko postupuje razantněji, neboť redukuje i DPH. Přeshraniční palivová turistika do Polska tak může pokračovat, což značí daňovou ztrátu pro ČR.
Vláda kvůli současným vysokým cenám pohonných hmot zastropuje marže distributorů paliv, současně sníží spotřební daň na naftu. Stát bude také denně určovat maximální cenu paliv.
Stát připraví opatření k zastropování marží obchodníků s pohonnými hmotami. Podle vlády jsou v některých případech neadekvátní. Na dnešní tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Kabinet dnes jednal se zástupci největších distributorů paliv v Česku, kterým představil svůj postoj k maržím. Znovu se s nimi podle premiéra Andreje Babiše (ANO) sejde ve středu. Kromě toho nyní ministerstvo financí připravuje také několik variant pro případné snížení spotřební daně u paliv, ve čtvrtek je projedná vláda na mimořádném jednání.
První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
Evropská investiční banka ve spolupráci s finanční společností SGEF nabídne českým a slovenským firmám zvýhodněné úvěry na investice v objemu 300 milionů eur (7️⃣,3️⃣ miliardy korun). Program je zaměřený na malé a střední firmy zejména z chudších regionů s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost. Dnes ho v Praze představil viceprezident EIB Marek Mora.
Spojené státy budou nadále poskytovat klíčové, ale zároveň omezenější kapacity Severoatlantické alianci (NATO), zatímco Evropané přebírají 📈 větší roli v obraně kontinentu. Agentuře Reuters to dnes řekl vrchní velitel aliančních sil v Evropě Alexus Grynkewich. NATO podle něj posiluje sdílení informací a zpravodajství v reakci na hybridní útoky.
Na pražském magistrátu skončili dva úředníci, které policie obvinila z korupce po červencovém zásahu v jedné z 🏢 magistrátních budov. Napsal to dnes server Seznam Zprávy, kterému to potvrdil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Oba muži od policejní razie byli takzvaně na překážky, což znamená, že nechodili do práce, ale stále dostávali plat.
Největší česká mlékárna Madeta loni snížila meziročně zisk po zdanění o 5️⃣5️⃣,4️⃣ procenta na 107,5 milionu korun. Čistý obrat vzrostl o 10,4 procenta na 8,335 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
Na globálních dluhopisových trzích pokračuje výprodej, za kterým stojí obavy z růstu inflačních tlaků. Výnos 30letých dluhopisů americké vlády se 📈 vyšplhal nad 5,40 procenta, což je maximum za více než 20 let, zatímco výnos desetiletých dluhopisů japonské vlády vystoupil na maximum zhruba za 30 let.
Pohonné hmoty budou zřejmě v příštích dnech dál mírně zdražovat. Průměrná cena nafty ⛽ může v příštím týdnu překonat hranici 50 korun za litr a benzin bude atakovat 46 korun za litr. Vyplývá to z komentářů analytiků. Za týden začnou platit vládní opatření proti vysokým cenám, z nichž podle analytiků nejvíce zapůsobí snížení spotřební daně na naftu. Další cenový vývoj ovšem bude nadále závislý na geopolitické situaci, která je nestabilní.
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků na výběr hotovosti. EK to uvedla v reakci na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní podle prohlášení pro média obrátila i na ČNB s žádostí o prověření těchto praktik.
Platy vrcholných politiků možná nebudou několik dalších let růst. Koaliční návrh na jejich zmrazení podpořila v dnešním úvodním kole Sněmovna. Opoziční kluby STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09 zablokovaly možnost schválení novely zrychleně už v prvním čtení, projedná ji rozpočtový a ústavně-právní výbor. Je proto pravděpodobné, že do konce letošního roku účinná nebude.
Číst více
Zájem investorů o zlato v létě výrazně zesílil. Objem zlata drženého v globálních fondech 📈 vzrostl o 121 tun na rekordních 4189 tun a hodnota jejich aktiv se zvýšila o 16 procent na 615 miliard dolarů (13,2 bilionu korun). Do fondů investujících do fyzického zlata přiteklo v srpnu 18 miliard dolarů (385 miliard korun), což představovalo druhý nejvyšší měsíční příliv v historii.
Rusko připravuje dronové útoky v Evropě, tentokrát se však zaměří na středomořské země, informovala podle tvrzení deníku El Mundo evropské státy americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Před možností ruského útoku na jejich území byly varovány vlády Španělska, Francie a Itálie, uvedl deník.
Číst více