Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Kontrakt na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Nejen kvůli soudní stopce, ale i mizejícímu závazku na účast našeho průmyslu. Česko tak může promarnit stovky miliard.
Akcie jihokorejských firem, jež se měly podílet na výstavbě nových dukovanských bloků, ve středu výrazně padaly, byť později se dočkaly jisté korekce. Temný burzovní den nastal v důsledku úterního rozhodnutí brněnského krajského soudu, který kvůli žalobě konkurenční, francouzské společnosti EDF zakázal podpis smlouvy o výstavbě nových dukovanských bloků. Ta se měla uzavírat předevčírem.
Čína zvažuje postavit na své budoucí lunární výzkumné stanici, kterou plánuje společně s Ruskem, jadernou elektrárnu, píše agentura Reuters s odkazem na představitele čínské lunární mise. Peking v posledních třiceti letech značně rozvinul své vesmírné programy a investoval do nich v přepočtu miliardy eur ve snaze stát se hlavní vesmírnou velmocí. Do konce dekády má ambice přistát s lidmi na Měsíci, o což opět usilují i Spojené státy.
Premiér Petr Fiala (ODS) odmítl výzvu opozičního hnutí ANO, aby jeho vláda nechala podpis kontraktu na stavbu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany dalšímu kabinetu. Jakmile bude smlouva domluvená, podepíše ji, řekl Fiala v Paříži po summitu zemí pomáhajících Ukrajině. Jednání jsou podle něj obtížná, není ale nač čekat. Podpis kontraktu s korejskou KHNP se očekával do konce března.
V uplynulém týdnu přišla s vyjádřením francouzská společnost EDF. „Společnost EDF sdílí obavy týkající se zapojení českých firem do projektu jaderné elektrárny Dukovany. Nabídka EDF zůstává v platnosti,“ vzkazují Francouzi. Evidentně se chytli obav českého průmyslu. Jeho zástupci pár dní před tím svolali brífink a vyjádřili znepokojení, že pořád nemají od korejské KHNP, vítěze tendru, podepsanou žádnou smlouvu.
Americká Westinghouse stáhla připomínky k dukovanskému jadernému tendru. Antimonopolní úřad tak zastaví řízení. Nadále ale posuzuje námitky francouzské EDF.
Jadernou energii čeká díky růstu poptávky po elektřině celosvětově návrat na výsluní, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zájem o ni je podle zprávy IEA největší od ropné krize v 70. letech 20. století. Budovat jaderné kapacity se chystá více než 40 zemí.
Energetická skupina ČEZ i přes předběžný zákaz uzavřít smlouvu k výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech věří, že současný harmonogram tendru není ohrožen. S korejskou firmou KHNP pokračuje v jednáních a uzavřít je chce do konce března příštího roku.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal předběžná opatření zakazující uzavření smlouvy s korejskou firmou KHNP na stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech. Úřad tak učinil na základě návrhů společností EDF a Westinghouse, jež se o zakázku rovněž ucházely, uvedla Česká televize. Vydání předběžného opatření potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda. Vydání předběžného opatření nepředjímá způsob, jakým ÚOHS o tendru rozhodne.
Americký dolar 💰💰💰 posiluje vůči euru i dalším světovým měnám, za celý týden však vykazuje pokles. Finanční trhy posuzují možné dopady konfliktu na Blízkém východě na měnovou politiku centrálních bank. Jednotná evropská měna vůči dolaru v pátek ztrácela proti čtvrtečnímu závěru zhruba čtvrt procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1560 dolaru.
Severoatlantická aliance uvedla, že upravuje podobu své 🪖🪖🪖 mise v Iráku. Reagovala tak na zprávy, že aliační země začaly stahovat vojáky z Iráku kvůli pokračující válce USA a Izraele s Íránem. Podle agentury AP stahuje NATO bezpečnostní poradní misi kvůli íránským útokům. Polský ministr obrany mezitím na síti X uvedl, že Polsko z Iráku evakuovalo své vojáky.
Ministerstvo obrany obnovilo spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu. České televizi řekl náměstek ministra obrany Roman Vích (SPD). Minulá vláda přerušení spolupráce zdůvodňovala mimo jiné netransparentním hospodařením svazu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) svolal na dnešních 18:00 jednání Bezpečnostní rady státu kvůli případu požáru v průmyslové hale v Pardubicích. Informoval o tom na síti X.
Kabinová lanovka na Sněžku v uplynulé zimní sezoně, tedy od loňského října zhruba do poloviny března, přepravila přes 83 700 cestujících, což je meziročně o 12 procent méně. Důvodem bylo nepříznivé počasí zejména v prosinci a únoru a nepříznivé povětrnostní podmínky po celou zimu.
Francouzské námořnictvo ve Středomoří nalodilo na loď patřící do ruské stínové flotily. Na síti X to napsal francouzský prezident Emmanuel Macron.
Švýcarsko ve shodě se svou neutralitou neumožní nyní žádný vývoz zbraní do Spojených států, které jsou zapojeny do válečného konfliktu proti Íránu. Dnes to v prohlášení oznámila vláda alpské konfederace. Poznamenala, že licence pro vývoz zbraní do Izraele již několik let Švýcarsko nevydalo. Totéž platí pro Írán, dodalo prohlášení švýcarské vlády.
Státní rozpočet na letošní rok vyšel se Sbírce zákonů. V účinnost má vstoupit v sobotu. Tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém stát od začátku roku hospodařil. Prezident Petr Pavel rozpočet podepsal dnes. První rozpočet, který předložila a prosadila koaliční vláda Andreje Babiše (ANO), počítá se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, nakonec rozpočet skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Poslanec Robert Králíček (ANO) po zhruba dvou měsících končí jako vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost.
Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
