Éra kancléře Friedricha Merze v Německu může brzy skončit, nelze však říct, že by za ním nic nezůstalo. Za jeho vlády přišel obrat k většímu realismu v energetice, průmyslu i inovacích. Merzův přístup se v něčem projeví až za hodně dlouho, jak ukazuje příklad jaderné fúze, nadějného energetického zdroje budoucnosti. Už dnes ale Němci rozvíjejí nový fúzní obor ekonomiky, lákají investory typu Google a nebojí se konkurovat Americe i Číně.
Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Škoda JS, člen Skupiny ČEZ a klíčový evropský hráč v oblasti jaderné energetiky, investuje do výrazného rozšíření svých výrobních kapacit. Společnost za tímto účelem koupila budovu někdejší Kalírny v hlavním škodováckém areálu v Plzni. Objekt přímo sousedí s Reaktorovou halou, kde firma vyrábí komponenty pro jaderné bloky a malé modulární reaktory (SMR).
Doosan Škoda Power zvítězil v tendru na nové generátory pro Jadernou elektrárnu Temelín ze skupiny ČEZ. Hodnotu kontraktu společnosti nezveřejňují, je ale v miliardách korun, řekl výkonný ředitel plzeňských strojíren Daniel Procházka. Podle uzavřené smlouvy se generátory vymění při odstávkách temelínských bloků v letech 2029 a 2030.
Korejská společnost KHNP v úterý podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Uvedla, že tím chce bránit vzniku škod, které ji mohou vzniknout.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Kontrakt na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Nejen kvůli soudní stopce, ale i mizejícímu závazku na účast našeho průmyslu. Česko tak může promarnit stovky miliard.
Akcie jihokorejských firem, jež se měly podílet na výstavbě nových dukovanských bloků, ve středu výrazně padaly, byť později se dočkaly jisté korekce. Temný burzovní den nastal v důsledku úterního rozhodnutí brněnského krajského soudu, který kvůli žalobě konkurenční, francouzské společnosti EDF zakázal podpis smlouvy o výstavbě nových dukovanských bloků. Ta se měla uzavírat předevčírem.
Čína zvažuje postavit na své budoucí lunární výzkumné stanici, kterou plánuje společně s Ruskem, jadernou elektrárnu, píše agentura Reuters s odkazem na představitele čínské lunární mise. Peking v posledních třiceti letech značně rozvinul své vesmírné programy a investoval do nich v přepočtu miliardy eur ve snaze stát se hlavní vesmírnou velmocí. Do konce dekády má ambice přistát s lidmi na Měsíci, o což opět usilují i Spojené státy.
Premiér Petr Fiala (ODS) odmítl výzvu opozičního hnutí ANO, aby jeho vláda nechala podpis kontraktu na stavbu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany dalšímu kabinetu. Jakmile bude smlouva domluvená, podepíše ji, řekl Fiala v Paříži po summitu zemí pomáhajících Ukrajině. Jednání jsou podle něj obtížná, není ale nač čekat. Podpis kontraktu s korejskou KHNP se očekával do konce března.
V uplynulém týdnu přišla s vyjádřením francouzská společnost EDF. „Společnost EDF sdílí obavy týkající se zapojení českých firem do projektu jaderné elektrárny Dukovany. Nabídka EDF zůstává v platnosti,“ vzkazují Francouzi. Evidentně se chytli obav českého průmyslu. Jeho zástupci pár dní před tím svolali brífink a vyjádřili znepokojení, že pořád nemají od korejské KHNP, vítěze tendru, podepsanou žádnou smlouvu.
Kina v Česku zaznamenala za osm měsíců roku 2026 meziročně růst↗️ tržeb. Od ledna do konce srpna 2026 prodala kina vstupenky za 1,694 miliardy korun. O rok dříve za stejné období to bylo 1,524 miliardy korun. Do kin letos za osm měsíců přišlo bezmála devět milionů diváků. V meziročním srovnání to je přibližně o 520 tisíc diváků více. Vyplývá to z údajů Unie filmových distributorů (UFD).
