Zajímá nás
Petr Zajíc: Češi cenu benzínu tolik neřeší, mají služebáky
V Česku je velký podíl služebních vozů. „Je to asi i jeden z důvodu, proč jsou v Praze paliva nejdražší. Sídlí tu totiž řada firem,“ říká Petr Zajíc, portfolio manažer Amundi. V neděli začalo platit v EU embargo na dovoz ropných produktů z Ruska námořní cestou, ropovodem Družba ale ruská ropa do českých rafinerií proudí dál. „Nafta z ruské ropy se u nás bude vyrábět dál, ale ještě zdraží,“ říká Zajíc.
Ceny na tuzemských čerpačkách opět rostou. Je k tomu důvod?
Reflektuje to, co vidíme již od poloviny prosince na trzích s ropou a pohonnými hmotami. Ropa Brent vyrostla ze 77 na 89 dolarů za barel. Benzín z 200 dolarů na 265, u nafty je to podobné. Nějakou dobu růst cen elimininovalo posilování koruny a také pomohla nižší poptávka v povánočním období, což je nejhorší motoristická sezona.
Cena litru nafty se srovnala s benzínem.
V Praze očividně funguje psychologický efekt 40 korun za litr. Všechny čerpací stanice zvedly ceny benzinu i nafty na 39,90 a nikomu se nechce jako prvnímu jít nad 40 korun za litr. Benzín je ve velkoobchodních cenách již o korunu dražší než nafta, přitom ta cena u čerpacích stanic je stejná, pumpaři si drží na naftě vyšší marži než na benzínu.
Jakou sledují cenovou politiku?
Nafta je především nákladní doprava, takže se tam uplatňují vyšší slevy, které čerpací stanice svým odběratelům dávají. A velká část podnikových fleetů má také naftové motory.
Firemní náklad
Čeští řidiči tak cenu pohonných hmot až tolik neřeší?
Ve srovnání s okolními zeměmi je tomu skutečně tak. Jedním z důvodů podle mě je to, že máme výrazně větší podíl služebních vozů. Je to asi i jeden z důvodu, proč jsou v Praze paliva nejdražší, sídlí tu řada firem. Když mají lidé služební auta, tak cenu pohonných hmot tolik neřeší. V Rakousku měli služební auto tři členové boardu, tady ho běžně mají i obchodníci.
Měsíční příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v lednu v důsledku západních sankcí sestoupily na nejnižší úroveň od srpna 2020. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů ruského ministerstva financí.
Sešup dolů, ruské příjmy z ropy a plynu klesly nejníže od roku 2020
Money
Co nám s aktuální situací udělá zákaz dovozu ruských ropných produktů, který začal platit včera?
To je dobrá otázka. Možná zase začne více zdražovat nafta. Rafinerie mají dnes téměř třikrát větší marži na litru nafty než benzínu. V případě českých či slovenských rafinerií je to ještě více, protože ty stále v drtivé většině zpracovávají ruskou ropu, která se obchoduje s velkým diskontem.
A ruská ropa stále proudí ropovodem Družba.
Embargo na dovoz ropy platí pouze pro námořní cesty. To byla zhruba třetina dovozu ropy a ropných produktů z Ruska. Dováželo se okolo 2,4 až 2,5 milionu barelů ropy a ropných produktů denně. Z toho 700 tisíc jde ropovodem Družba a 600 až 700 tisíc byly ropné produkty, které až doteď byly také vyňaty z embarga.
Už tuto neděli vstupuje v platnost embargo EU na dovoz ruských ropných produktů, včetně třeba motorové nafty. EU tak vedle ruské ropy, jejíž dovoz námořní cestou zapovídá už od loňského 5. prosince, bude embargovat také právě produkty z ní. Rusko tudíž definitivně ztratí svůj největší vývozní trh pro ropu a ropné produkty.
Přichází embargo EU na ruské ropné produkty. Akcie evropských rafinérií letí vzhůru, cena nafty také
Money
Dopadne nový zákaz více na země střední a východní Evropy?
Spíše ne. My budeme pořád dovážet ropu z Ruska a bude se zde nadále vyrábět nafta z ruské ropy. Ano, je tu problém, že naši spotřebu nafty nepokryjí pouze české a slovenské rafinerie. Takže dovážíme také nějaké ropné produkty. Uvidíme, jak bude vypadat ta struktura. Ruské nafty, což je majorita ropných produktů, které do EU dovážíme, bylo 500 tisíc barelů denně. To je 40 procent dovozu a dovoz pokrývá 40 až 50 procent spotřeby. Takže dejme tomu 17 až 18 procent denní spotřeby je dovezeno z Ruska.
Jak rychle se může embargo projevit?
Začalo platit 5. února, ale v ten den se muselo přestat nakládat. Co bude již naloženo, může doplout do Evropské unie, takže to potrvá po zbytek února. Podíl ruské nafty se moc nesnižoval, naopak se dovozy navýšily, takže tu zjevně probíhalo nějaké předzásobení. Je tedy možné, že dopad nemusí být nějak dramatický. Fakticky jde o to, přežít dobu do poloviny března, kdy obvykle končí poptávka po naftě na topení.
Marže čerpaček nejsou problém
Jak to bude vypadat dlouhodobě?
Strukturálně na evropském trhu není nafty dostatek. S ohledem na vyhlídky na zákaz prodeje aut se spalovacími motory rafinérie do navyšování kapacit na naftu již přes pět let neinvestují. Nevyplatí se jim to.
Plán byl takový, že tuto přechodnou dobu přežijeme s naftou, kterou dovezeme z Ruska. Otázkou ale dnes je, jak to bude ve střednědobém horizontu. K navyšování rafinačních kapacit dochází v zemích Perského zálivu – Kuvajt, Spojené arabské emiráty. Tam se otevíraly nové rafinerie, ale nedostatek nafty ze stejného důvodu je i ve Spojených státech. Takže je tu otázka, jak se bude naftu dařit nahrazovat dlouhodobě. To bude větší problém než v horizontu měsíce a půl. 300 tisíc barelů denně v Evropské unii a Velké Británii bude chybět, což ale zase není tak vysoké číslo, aby se to nedalo nahradit.
Hlavní analytik Saxo Bank Steen Jakobsen upozorňuje, že svět míří k větší deglobalizaci. „Stačí se podívat na Čínu a Spojené státy. Tyto země se snaží stát nezávislé na zbytku světa,“ říká. Západ by měl také zapomenout, že obchodováním s nějakou zemí v ní vybuduje demokracii. „Většina zemí na světě je nedemokratických a lidem je to tam jedno,“ říká pro Newstream Jakobsen.
Globalizace skončila, říká analytik Saxo Bank Steen Jakobsen
Money
Jak se za poslední rok změnilo rozložení marží?
Když se budeme bavit o naftě, tak ještě před pandemií bylo běžné, že rafinerie měla na litru v průměru přibližně korunu, distributor okolo 20 haléřů a čerpací stanice dvě koruny. V červenci loňského roku to bylo 8 až 11,50 koruny pro rafinerii, 2,20 koruny pro distributora a 4,50 pro čerpací stanice. To bylo asi maximum. Dnes jsme na 7,50 až 11,50 u rafinerie, distributor má něco přes korunu a čerpací stanice dvě koruny. Největší nárůst marží je u rafinerií. Vidět je to i na hospodářských výsledcích PKN Orlen, MOL i OMV. Ten nárůst je až extrémní. Procentuálně marže nejvíce narostly u distributorů, až desetinásobně. Dnes to už nejsou čerpací stanice, které na situaci nejvíce vydělávají. Upozorňoval jsem na to už od května, kdy vláda zavedla kontrolu cen.
Od kontroly marží se dalo očekávat, že se problém přesune jinam.
Ano, protože většina velkých sítí čerpacích stanic tu za sebou mají jak distributora, tak tu rafinerii. Takže pro ně nebyl problém tu marži posunout o stupeň jinam, kde je již nekontrolují a myslím, že to bohužel vidíme.
Jak to bude s cenou paliv vypadat po zbytek roku?
To je těžko predikovatelné. Stát se může cokoliv. Primárně si myslím, že se kolem cen pohonných hmot diskutuje až moc. Ano, pro autodopravce je to určitě podstatná věc. Když to ale vezmeme v meziročním srovnání, tak nárůst cen pohonných hmot je výrazně pod inflací. Dokonce v následujících měsících potáhnout inflaci dolů, protože v meziročním srovnání budou klesat. I když to bude 40 či více korun, tak se pořád budeme srovnávat s 48, 49 korunami, které totemy ukazovaly před rokem. Takže půjde o slušný pokles.
Srpnové kontroly marží prodejců pohonných hmot ukázaly výrazný pokles u nafty, kde se marže přiblížila loňskému celoročnímu průměru a činí 3,60 koruny za litr. U nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se marže prodejců minulý měsíc také snížily, pokles ale nebyl tak výrazný a nynějších 4,80 koruny za litr je stále vysoko nad loňskými hodnotami. Uvedl to mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. Ministerstvo podle něj nyní nepřistoupí k cenové regulaci.
Benzínky se zalekly. Srpnové výsledky kontroly marží si ministerstvo pochvaluje
Politika
Zlatá éra globalizace je u konce
Kam by se měla přesunout pozornost od cen pohonných hmot?
Třeba nikdo vůbec neřešil marže v potravinářském průmyslu. Už v září tu bylo meziroční zdražení pšenice, mouky, cukrů, olejů až o 70 procent! Proč? Vždyť tam nebyl jediný důvod, stále to byla sklizeň roku 2021, kdy byly nízké ceny energií, pohonných hmot i hnojiv. Takže ten nárůst cen potravin, který jsme tu prvních devět měsíců loňského roku měli, byl vnějšími efekty naprosto neopodstatněný. Šlo jen o to, že všichni využili příležitosti, aby zdražili. Pak v září, říjnu začali mluvit o tom, že musí zdražovat ještě víc, protože teď přišla ta nová, dražší sklizeň.
Co bude hrát roli ve vývoji cen ropy?
Půjde o to, jaká bude cenová politika OPECu, jak se bude Rusku dařit přeorganizovat trh s ropou a ropnými produkty. Ruská produkce již poklesla o 20 procent a bude to dále pokračovat. Rusko není schopné dostat to, co vyprodukuje, na trh. Pokud mu nefunguje odbyt do Evropy. Musí to vozit podstatně dále a jsou tam problémy s pronájmem a pojištěním tankerů.
Jak na situaci zareaguje OPEC?
Bude záležet, jak se kartel postaví k cenám. A také, zda budou členské země schopné plnit produkční kvóty. OPEC se snaží vybalancovat to, aby měl co největší marže, ale zároveň se nevyplatilo otevírat více vrtů na těžbu z břidlic. Pro nás je to taková dobrá pojistka, víme, že ceny ropy dlouhodobě nepůjdou nad určitou hladinu, aby USA neotvíraly další vrty. Nyní běží pouze 60 procent těžebních souprav. Na maximu jich běželo asi 900, nyní je to necelých 600.
To bychom měli nabídku, ale jak se bude měnit poptávka po ropě?
Nyní můžeme odhadovat, že poptávka poroste, protože v Číně skončil lockdown. Je ale otázkou, jak rychlý to bude růst. Vstupuje do toho také obecně globální obchod. Myslím, že po covidu to bude jiné. Velkým poučením je, že dlouhé a daleké dodavatelské řetězce jsou náchylné k jakýmkoliv externím vlivům. Takže se nejspíš budou zkracovat vzdálenosti.
Vezměte si příklad oděvních společností, které vyráběly v Číně či jihovýchodní Asii. Muselo se to plánovat rok a půl předem. Spousta firem, třeba Hugo Boss, již přesunula svoji výrobu na Balkán, protože tím tu dobu zkrátí na třetinu. Takže to může být také něco, co sníží poptávku po dopravě a poptávka po ropě by tak mohla být menší.
Samozřejmě zůstává otázkou, jak bude vypadat ekonomická aktivita v Evropě a USA. Je tak hrozně těžké predikovat celý rok, ať už co se týče nabídky nebo poptávky. Bohužel si myslím, že to bude hodně volatilní.
Trend globalizace se tedy zastavil?
Ano. A udržitelnost v tom hraje stále důležitější roli, i když ESG zatím nejvíc řeší euroatlantický prostor. Proč dovážet něco přes půl světa, když to zvládnu nějak rozumně pěstovat či vyrábět výrazně blíže? Myslím, že zlatá éra globálního obchodu je jednoduše za námi. Nyní se to bude konsolidovat. Ta celková čísla nemusí klesat, protože se zvýší poptávka jinde – třeba v Africe, ale dynamika růstu už nebude taková.
Petr Zajíc
Je portfolio manažerem a zástupcem ředitele pro investice ve společnosti Amundi Czech Republic. Od roku 2002 působil v Pioneer Investments, kterou později Amundi převzala, naposledy na pozici Head of Emerging Europe Equities. Kariéru začínal v 90. letech ve společnostech ČSOB, Expandia a Patria.
