Jindřichohradecká úzkokolejka opět mění majitele. Fikáček nakonec zaplatil včas

Koruna je rekordně silná, nyní na úrovni 24,25 vůči euru. Ještě v létě to bylo 24,65. Koruna rapidně posiluje. „A bude dál posilovat,“ říká Michal Skořepa, ekonom a analytik České spořitelny. A co víc, už nečekejme další pokles úrokových sazeb. Naopak, patrně začnou zase růst. Svůj podíl na tom mají nově chystané emisní povolenky na paliva.

Koruna dál rychle posiluje, její kurz je podle ČNB už pod úrovní 24,25 za euro. Před čtvrt rokem to bylo 24,65 a vy jste tehdy tvrdil, že se na této úrovni udrží do Vánoc. Jak to, že koruna dál posiluje?

Protože převážná většina dat, která za tu dobu přišla, ať už se to týká domácí ekonomiky nebo zahraniční, jsou v proinflačním směru. Asi nejjasnějším signálem byly mzdy za druhé čtvrtletí.

Tam byl meziroční růst 7,8 procenta…

Ano. Bylo to velké překvapení, nestandardní. To si myslím vyvolalo jak v ČNB, tak u všech, kdo národní banku pozorují, obrovské podezření, že dalšímu poklesu sazeb je na dlouhou dobu konec. Na finančních trzích už lehce převažuje názor, že pokud se sazby budou v nadcházejících dvanácti měsících posouvat, tak už to bude nahoru. Ještě donedávna bylo očekávání opačným směrem. Není to výrazně nahoru, ale křivka je lehce rostoucí. Výhled na české úrokové sazby se posunul pro několik nadcházejících čtvrtletí nahoru. Z toho plyne, že všechny výnosy v české ekonomice mají tendenci posouvat se stejným směrem. Tím pádem investice do českých aktiv jsou atraktivnější, než byly třeba v létě. Z toho plyne posilování koruny.

Lukáš Kovanda: Burzy ženou povolenky vysoko nad politické stropy. Těžit budou fondy, tratit domácnosti

Názory

Proč je slib trvalejšího zastropování cen povolenek nesmysl a proč se Brusel rozhodl zavést povolenky místo uhlíkových daní? I právě proto, že cena povolenky není zastropovaná či jinak fixovaná, na rozdíl od uhlíkové daně.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Prognóza České spořitelny ještě v létě hovořila o tom, že by sazby mohly v letošním roce naopak klesnout…

To platilo někdy na jaře. Jenže mezitím mimo jiné vykrystalizovala hrozba, že by do české inflace v roce 2027 mohla přijít regulace ETS2 (emisní povolenky pro občany za paliva či vytápění – pozn. red.). Tato možnost vyvolala na straně ČNB rétoriku, že je na obzoru nové proinflační riziko. A i když se nyní nepromítá do rozhodování okamžitě a úplně v očekávání voleb, tedy jaký dopad budou mít volby vliv na přenos povolenek do cen a na maloobchodní spotřebu, dopad tam bude. Samotná ČNB zdůraznila, že z hlediska tohoto faktoru by bylo zvláštní snižovat úrokové sazby. A za půl roku je zase zvyšovat. Už teď víme, že šok přijde.

V posledních dnech se začíná tato představa houpat. Členské země Evropské unie se snaží něco dělat, aby povolenky nebyly tak drahé, jak předpokládá ČNB. Je otázkou, jak to nakonec bude. Minimálně do posledních dní to vypadalo, že daleko na obzoru je proinflační novinka. ČNB už tak zdůrazňovala velké pochyby, zda je prostor snižovat sazby. Možnost snižování už je úplně ze stolu. V prognóze České spořitelny máme ještě jedno a poslední snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. A to v polovině roku 2027 poté, co se ČNB ujistí, že ETS2 nevnesla do české inflace nic zásadního.

Českou inflaci způsobuje maloobchodní spotřeba. Jak velkou proinflační hrozbou je ETS2, jak opatření Češi vstřebají?

Na vývoj inflace je rozhodně výraznější vliv spotřeby. Přestože jsou sazby nad třemi procenty, kde většina z nás čekala, že sazby skončí. Ale ony tam neskončily a možná tam neskončí několik dalších let. Je vidět, že česká spotřeba je silnější a že je potřeba držet sazby výše. Aby inflace doklesala na dvojku, pořád se drží na dvou a půl procentech. To bude trvat ještě několik čtvrtletí. Kdežto ETS2 je jednorázový šok v roce 2027. Je nad ním otazník, jak velký bude nebo kdy přijde, zda nedojde k odkladu. Ale i kdyby přišel, tak nejde o samotný šok, ale jeho sekundární dopady do české ekonomiky. Na rozdíl od povolenek je domácí spotřeba dlouhodobá. Od roku 2016 rostou ceny služeb velmi svižně. A teď už můžeme říct se zpětným pohledem, že sazby ČNB byly v období posledních osmi let nepřiměřeně nízko. Výsledkem bylo, že inflace byla skoro celou tu dobu nad inflačním cílem.

Je to v podstatě projev konvergence. Česká cenová hladina je stále ještě nižší než v Německu nebo na Západě, snaží se prodrat výš k západním úrovním. Což je dobře, to všichni chceme, když s tím ruku v ruce jde růst mezd. Mzdy v Česku rostou zřetelně rychleji než na Západě. Teď je na ČNB, aby tuto konvergenci vytlačila z inflace a posunula ji do kurzu koruny. Je správné, aby inflace byla kolem dvou procent a aby se posouvání k Západu dělo přes kurz koruny.

Teď to vypadá, že se vracíme do scénáře, že se české ceny, ale i české mzdy zvyšují. Děje se to víc než je potřeba, inflace je nad dvěma procenty. Takže to půl procenta inflace je potřeba překlopit do kurzu.

Dostupné bydlení. Jak se k němu politici staví? Prošli jsme plány stran

Názory

Když jsme převzali odpovědnost, trh s bydlením byl v krizi, praví předvolební manifest Spolu. Vládní koalice podle svých slov udělala to, že „zrychlila přípravu staveb, připravila podmínky pro družstevní a dostupné nájemní byty na státních pozemcích.“ Bydlení se stalo jedním z klíčových témat voleb.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Koruna tedy bude dál posilovat?

U sazeb čekáme stagnaci a jedno snížení v roce 2027. V následujících dvanácti měsících lehounce převažuje očekávání nárůstu. Koruna bude dál posilovat. Kurz je citlivý na spoustu dalších faktorů, než je jenom kurzový diferenciál vůči eurosazbám. Záleží na sentimentu, na vývoji v podobných ekonomikách. Teď například dostal negativní výhled rating Polska. Což může hrát do karet koruně, možná bude posilovat více. Část investorů, kteří chtějí mít peníze ve střední Evropě, možná přesune část peněz do Česka. Je spousta dalších nejistot, ale základní scénář je posilování koruny.

Kdy prolomí koruna kurz 24 vůči euru?

Jestli bude koruna posilovat o procento ročně, tak by to mělo být do dvou let.

Jakou roli v tomto vývoji hrají nadcházející volby, respektive politika příští vlády?

V tuto chvíli je vliv voleb na kurz koruny minimální, není jasné, jak bude vypadat příští vláda. Bude záležet na tom, kdo bude ve vládní koalici a jak se vláda postaví k fiskální politice, k zadlužování. Pokud budou deficity státního rozpočtu zhruba odpovídat investicím, jako je tomu dosud a je to v pořádku, tak to investorům nevadí. Pokud by budoucí vláda dělala opatření jako v minulosti, kdy dala například pět tisíc všem důchodcům, nebo se vyhlásí nějaká plošná pomoc kvůli emisním povolenkám, tak by to byla výraznější suma do deficitu státního rozpočtu a mohlo by to korunu mírným způsobem poškodit. Ale Česko má dlouhodobě reputaci, že jsou Češi hodně konzervativní, nemají rádi deficity. Myslím, že budoucí vláda, ať už bude v jakékoliv kompozici, nebude tak dramaticky rozhazovačná, aby to korunu zásadním způsobem poškodilo.

Evropské akcie se po období stagnace začínají znovu dostávat do hledáčku investorů. Podle analytiků JPMorgan vedených Mislavem Matejkou by se eurozóna mohla v příštím roce vrátit na růstovou trajektorii díky obratu ve firemních ziscích a fiskálním stimulům, uvedla agentura Bloomberg. Stratégové očekávají, že v roce 2026 porostou zisky evropských firem (EPS) o přibližně 11 procent, což by mohlo podpořit i obnovení programů zpětných odkupů akcií a posílit důvěru investorů.

Současný rok byl pro evropské trhy smíšený. Index Stoxx 600 sice v prvním čtvrtletí výrazně posílil, ale následně stagnoval, a to zejména kvůli poklesu zisků v eurozóně o asi jedno procento. Ve srovnání s americkým indexem S&P 500, který těžil z růstu technologického sektoru a od začátku roku vzrostl o 13 procent, si Stoxx 600 připsal jen 9 procent. JPMorgan ale zdůrazňuje, že současná konsolidace může být zdravým základem pro další růst.

Investoři věří v „soft landing“

Optimismus kolem evropských trhů potvrzují i fund-manažeři oslovení v průzkumech Bank of America, o nichž informuje server Euronews. Rostoucí počet investorů věří v tzv. „soft landing“ – tedy mírné zpomalení ekonomiky bez recese. Očekávají, že firemní zisky budou hlavním motorem růstu a že se zvýší pravděpodobnost pozitivních překvapení na výsledkové frontě.

Týden tradera: Fed balancuje mezi podporou ekonomiky a udržením cenové stability

Trhy

Uplynulý týden přinesl na finančních trzích řadu důležitých makroekonomických událostí. Po měsících spekulací zasedala americká centrální banka, která rozhodovala o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Svoje výsledky zároveň reportovala domácí společnost Colt CZ. Americký index S&P 500 se přitom pohybuje kolem 6 600 bodů.

Kryštof Míšek

Přečíst článek

Investoři zároveň mění sektorové preference. V popředí zájmu jsou stabilnější odvětví jako zdravotnictví, utility a průmysl, zatímco energetika, automobilový průmysl či média ustupují. Z geografického pohledu vede Německo, kde fiskální expanze podporuje očekávaný růst. Naopak Francie v oblibě klesla kvůli politickým rizikům. Druhou nejatraktivnější zemí je Španělsko díky stabilním výsledkům bank.

Celkově se zdá, že kombinace fiskální podpory, zlepšujících se vyhlídek zisků a zklidnění inflačních i geopolitických tlaků dává evropským akciím opět šanci stát se konkurenceschopnou alternativou k americkému trhu.