Evropské akcie se znovu dostávají do hledáčku velkých investorů. Podle agentury Bloomberg už nejde jen o sázku na levnější trh proti Wall Street, ale o širší obrat v ziscích firem, ekonomické náladě i toku peněz do fondů. Index Stoxx Europe 600 letos přidává 11 procent a část stratégů věří, že evropská rally může pokračovat i ve druhé polovině roku.
Evropské akcie se po období stagnace začínají znovu dostávat do hledáčku investorů. Podle analytiků JPMorgan vedených Mislavem Matejkou by se eurozóna mohla v příštím roce vrátit na růstovou trajektorii díky obratu ve firemních ziscích a fiskálním stimulům, uvedla agentura Bloomberg. Stratégové očekávají, že v roce 2026 porostou zisky evropských firem (EPS) o přibližně 11 procent, což by mohlo podpořit i obnovení programů zpětných odkupů akcií a posílit důvěru investorů.
Světové akcie v letošním roce spíše posilují, hlavní americké akciové indexy v listopadu dál posouvaly svá maxima. Zhruba o 16 procent se od začátku roku zhodnotily indexy čínských a japonských akcií. Evropské indexy od ledna do konce listopadu přidaly kolem šesti procent, po příznivém úvodu roku spíše stagnují, vyplývá z burzovních statistik.
Evropské akciové trhy uzavřely na novém rekordu a zisky si připsaly i za celý měsíc. Náladu na trhu ovlivnila zpráva o inflaci, která posílila očekávání snížení úrokových sazeb. Panevropský index STOXX Europe 600 během dne stoupl až na rekordních 526,66 bodu. Později sice většinu zisků smazal, i tak poprvé uzavřel nad 525 body a za celý srpen si připsal 1,3 procenta.
Evropské akcie oslabily. Nedařilo se zejména výrobci letecké techniky Airbus, který v pondělí zhoršil hospodářský výhled. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 klesl o 0,3 procenta na 517,7 bodu.
Zisky podniků, které jsou součástí panevropského akciového indexu STOXX Europe 600, se v letošním roce zvýší asi o tři procenta, předpovídá to americká investiční banka Goldman Sachs. V předchozí prognóze předpokládala, že zisky těchto podniků budou letos stagnovat, uvedla agentura Reuters.
Akciové tituly v loňském roce plošně odepsaly téměř dvě desítky procent. A to zejména kvůli nejistotě způsobené třemi černými labutěmi – dozvuky pandemie, razantní inflací a válkou na Ukrajině. Na to vše reagovaly centrální banky růstem sazeb, což právě poslalo akciové tituly do záporu. Jak se svět nastavuje na novou realitu, začíná se mluvit o konci utahování měnové politiky, a tedy i o opětovném nastartování růstu akcií. Kdy ta doba přijde? Již velmi brzy, shodují se odborníci.
Evropské akcie dnes výrazně oslabily. K jejich poklesu přispělo zvýšení úrokových sazeb ve Švýcarsku a v Británii, která podnítila obavy z dopadu inflace na globální ekonomiku. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 dnes odepsal 2,5 procenta a obchodování uzavřel na 402,88 bodu.
Ruské akcie ve čtvrtek v reakci na vpád ruských vojsk na Ukrajinu klesly o třetinu, přičemž v poledne činil propad dokonce téměř 50 procent. Pražská burza ze stejného důvodu klesla na nejnižší úroveň za dva roky, evropský index STOXX Europe 600 se snížil o více než tři procenta.
Pod tlakem se v úvodu týdne ocitla naprostá většina evropských akciových trhů, včetně pražského parketu. Nervozita na burzách pramení především ze zpráv o možné ruské invazi na Ukrajinu, která by se podle některých zdrojů měla uskutečnit tento týden.
Akcie v Evropě za sebou mají úspěšný rok, jejich hlavní index zpevnil asi o 22 procent. Je to druhý nejlepší výsledek od roku 2009, kdy se svět vzpamatovával z globální finanční krize. Dnes bylo obchodování slabší, protože v Německu, Itálii nebo ve Španělsku byly trhy zavřené. Panevropský index STOXX Europe 600 dnes zůstal bez výraznějších změn a uzavřel na 488 bodech.
Generální ředitel a předseda představenstva Českých drah (ČD) Michal Krapinec odstoupil z čela státního dopravce, ve funkci skončí ke konci srpna. Od září ho nahradí dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy Lenka Hamplová. Novinářům to po dneš
Sporná novela upravující sestavování veřejných rozpočtů bude platit. Sněmovna dnes přehlasovala koaliční většinou veto prezidenta Petra Pavla. Předloha umožní vládě kromě jiného o několik let déle než nyní navyšovat obranné výdaje, obdobně to bude nově platit pro strategické infrastrukturní stavby. Kabinet také bude moci překročit schválené výdaje při horší bezpečnostní situaci. Opozice se obává většího utrácení a růstu dluhu. Obrátí se na Ústavní soud.
Slovenská vláda chce do budoucna umožnit zkrácení volebního období parlamentu, což by následně vedlo k vypsání nových voleb, také na základě lidového hlasování. Plyne to z návrhu novely ústavy, kterou dnes schválil kabinet premiéra Roberta Fica.
Až o čtvrtinu nižší výnos chmele oproti dlouhodobému průměru očekávají letos chmelaři v Česku. Chmel bude mít nižší i obsah alfa hořkých látek, které určují jeho kvalitu. Novinářům to dnes řekli předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele ČR Jiří Smetana a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) v Oboře u Loun, kde byli u pěstitelů chmele u sklizně.
Nálada mezi německými exportéry se v srpnu výrazně zlepšila 💪. Index očekávání exportérů v srpnu vrostl na 9,6 bodu z červencové hodnoty -2,8 bodu, uvedl dnes mnichovský ekonomický institut Ifo. Jde o nejvyšší hodnotu od února 2022 a nejvýraznější nárůst od června 2020.
Televizní skupina Prima 📺 loni zvýšila čistý zisk o 19 procent na 531 milionů korun. Tržby vzrostly o 0,8 procenta na 4,48 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti.
Antimonopolní úřad uložil firmám O2 a Sherlog za kartel pokutu přes 280 milionů korun. Firmy si rozdělily zákazníky koordinovaly nabídku a prodej služeb monitoringu aut a elektronických knih jízd. Sherlog se také nesmí půl roku účastnit veřejných zakázek, uvedl v mluvčí ÚOHS Martin Švanda. Podle něj jde o nejvyšší pokutu za posledních zhruba deset let. Proti rozhodnutí lze podat rozklad.
Číst více
Karlovarský hotel Thermal 🛎 loni zvýšil čistý zisk na 39,75 milionu korun, meziročně o devět milionů více. Lázeňský hotel, který patří státu, měl loni rekordní tržby 363 milionů korun. Výhled společnosti Thermal - F na letošní rok ovlivnil výpadek jednorázových akcí v prvním kvartálu roku, ale také válka na Blízkém východě, vyplývá z výroční zprávy.
Světová ekonomika zvládla energetický šok vyvolaný válkou s Íránem lépe, než se čekalo. V úterý to novinářům sdělila výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Zároveň však podle agentury Reuters vyjádřila obavy ze zhoršující se fiskální situace některých států, která se podle ní projevuje rostoucími výnosy dluhopisů.
Sněmovna bude dnes pokračovat v opakovaném projednávání sporné vládní novely k veřejným rozpočtům 💰. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu veřejných peněz. Vládní tábor veto s největší pravděpodobností přehlasuje.