Evropské akcie se znovu dostávají do hledáčku velkých investorů. Podle agentury Bloomberg už nejde jen o sázku na levnější trh proti Wall Street, ale o širší obrat v ziscích firem, ekonomické náladě i toku peněz do fondů. Index Stoxx Europe 600 letos přidává 11 procent a část stratégů věří, že evropská rally může pokračovat i ve druhé polovině roku.
Evropské akcie se po období stagnace začínají znovu dostávat do hledáčku investorů. Podle analytiků JPMorgan vedených Mislavem Matejkou by se eurozóna mohla v příštím roce vrátit na růstovou trajektorii díky obratu ve firemních ziscích a fiskálním stimulům, uvedla agentura Bloomberg. Stratégové očekávají, že v roce 2026 porostou zisky evropských firem (EPS) o přibližně 11 procent, což by mohlo podpořit i obnovení programů zpětných odkupů akcií a posílit důvěru investorů.
Světové akcie v letošním roce spíše posilují, hlavní americké akciové indexy v listopadu dál posouvaly svá maxima. Zhruba o 16 procent se od začátku roku zhodnotily indexy čínských a japonských akcií. Evropské indexy od ledna do konce listopadu přidaly kolem šesti procent, po příznivém úvodu roku spíše stagnují, vyplývá z burzovních statistik.
Evropské akciové trhy uzavřely na novém rekordu a zisky si připsaly i za celý měsíc. Náladu na trhu ovlivnila zpráva o inflaci, která posílila očekávání snížení úrokových sazeb. Panevropský index STOXX Europe 600 během dne stoupl až na rekordních 526,66 bodu. Později sice většinu zisků smazal, i tak poprvé uzavřel nad 525 body a za celý srpen si připsal 1,3 procenta.
Evropské akcie oslabily. Nedařilo se zejména výrobci letecké techniky Airbus, který v pondělí zhoršil hospodářský výhled. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 klesl o 0,3 procenta na 517,7 bodu.
Zisky podniků, které jsou součástí panevropského akciového indexu STOXX Europe 600, se v letošním roce zvýší asi o tři procenta, předpovídá to americká investiční banka Goldman Sachs. V předchozí prognóze předpokládala, že zisky těchto podniků budou letos stagnovat, uvedla agentura Reuters.
Akciové tituly v loňském roce plošně odepsaly téměř dvě desítky procent. A to zejména kvůli nejistotě způsobené třemi černými labutěmi – dozvuky pandemie, razantní inflací a válkou na Ukrajině. Na to vše reagovaly centrální banky růstem sazeb, což právě poslalo akciové tituly do záporu. Jak se svět nastavuje na novou realitu, začíná se mluvit o konci utahování měnové politiky, a tedy i o opětovném nastartování růstu akcií. Kdy ta doba přijde? Již velmi brzy, shodují se odborníci.
Evropské akcie dnes výrazně oslabily. K jejich poklesu přispělo zvýšení úrokových sazeb ve Švýcarsku a v Británii, která podnítila obavy z dopadu inflace na globální ekonomiku. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 dnes odepsal 2,5 procenta a obchodování uzavřel na 402,88 bodu.
Ruské akcie ve čtvrtek v reakci na vpád ruských vojsk na Ukrajinu klesly o třetinu, přičemž v poledne činil propad dokonce téměř 50 procent. Pražská burza ze stejného důvodu klesla na nejnižší úroveň za dva roky, evropský index STOXX Europe 600 se snížil o více než tři procenta.
Pod tlakem se v úvodu týdne ocitla naprostá většina evropských akciových trhů, včetně pražského parketu. Nervozita na burzách pramení především ze zpráv o možné ruské invazi na Ukrajinu, která by se podle některých zdrojů měla uskutečnit tento týden.
Akcie v Evropě za sebou mají úspěšný rok, jejich hlavní index zpevnil asi o 22 procent. Je to druhý nejlepší výsledek od roku 2009, kdy se svět vzpamatovával z globální finanční krize. Dnes bylo obchodování slabší, protože v Německu, Itálii nebo ve Španělsku byly trhy zavřené. Panevropský index STOXX Europe 600 dnes zůstal bez výraznějších změn a uzavřel na 488 bodech.
Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby 📈 vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, řekl po dnešním jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
Vyvlastnění bytů velkých koncernů v Berlíně by bytovou krizi ❌ nezmírnilo, mohlo by ji naopak ještě prohloubit. Ve své analýze to uvedl Kielský institut pro světové hospodářství. Se slibem socializace části bytového fondu velkých pronajímatelů vyhrála nedávno volby v Berlíně radikálně levicová strana Levice. Podle ekonomů by ale bytovému trhu v německém hlavním městě prospěla hlavně další výstavba.
Záběry migrantů překračujících hranici z Maroka do španělské exklávy Ceuta zastínily jinak příznivé statistiky týkající se nelegální migrace do EU, uvedl dnes eurokomisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Počet nelegálních překročení hranic se podle něj za poslední dva roky 📉 snížil o více než 55 procent, stejně tak klesá i počet žádostí o azyl.
Akcie společnosti Shein, která se zaměřuje na prodej levného oblečení přes internet, se v dnešním obchodování na hongkongské burze 📉 propadly až o 14 procent a dostaly se na nové minimum. Reagovaly tak na zprávu o prudkém poklesu čtvrtletního zisku. Akcie podniku vstoupily na burzu teprve začátkem tohoto měsíce.
Evropská unie by měla využít výnosy z miliardových 📜 pokut uložených americké společnosti Google ke snížení příspěvků členských států do rozpočtu EU, uvedl podle agentury Reuters francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Členské státy nyní vyjednávají o budoucím sedmiletém rozpočtu unie od roku 2028 a mají rozdílné názory na to, jaká by měla být jeho výše, jaké by měly být budoucí priority i kde získat nové vlastní zdroje.
Firmě Kostelecké uzeniny, která je členem koncernu Agrofert, loni 📈 stouply tržby za výrobky a služby skoro o pět procent na 6,946 miliardy korun. Zisk po zdanění v meziročním porovnání navýšila rovněž téměř o pět procent. Za rok 2025 vykázala zisk 102,4 milionu korun, zatímco za rok 2024 to bylo 97,7 milionu korun.
Ve Spojených státech začal ode dneška platit ❌ zákaz dovozu některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Opatření, které 8. září oznámila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, je součástí obchodní války mezi oběma zeměmi.
Americký výrobce čipů Advanced Micro Devices (AMD) se dohodl na převzetí firmy World Labs zaměřené na vývoj umělé inteligence za 8️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (zhruba 176 miliard korun). Společnost AMD o tom informovala v tiskové zprávě. Dodala, že kupní cenu uhradí svými akciemi. Dokončení transakce očekává ještě v letošním roce.
Íránští zástupci v pondělí 🤝 jednali s katarskými zprostředkovateli a očekávají americkou odpověď na své návrhy během dneška, uvedl podle agentury Reuters ministr zahraničí Abbás Arakčí. Americká strana zatím své avizované separátní jednání s katarskými mediátory nekomentovala, prezident Donald Trump však krátce před Arakčího oznámením vyloučil, že by Íránu nabídl zrušení sankcí či uvolnění zmrazených fondů.
Rusko v příštím roce plánuje vojenské výdaje ve výši 17,1 bilionu rublů (zhruba 4️⃣,3️⃣ bilionu korun). To je přibližně o 27 procent více než původně plánovaných 13,5 bilionu rublů a zároveň nejvyšší částka od začátku války na Ukrajině v roce 2022. Vyplývá to z dokumentů ruské vlády, ke kterým získala přístup agentura Reuters.