Evropské akcie se znovu dostávají do hledáčku velkých investorů. Podle agentury Bloomberg už nejde jen o sázku na levnější trh proti Wall Street, ale o širší obrat v ziscích firem, ekonomické náladě i toku peněz do fondů. Index Stoxx Europe 600 letos přidává 11 procent a část stratégů věří, že evropská rally může pokračovat i ve druhé polovině roku.
Evropské akcie se po období stagnace začínají znovu dostávat do hledáčku investorů. Podle analytiků JPMorgan vedených Mislavem Matejkou by se eurozóna mohla v příštím roce vrátit na růstovou trajektorii díky obratu ve firemních ziscích a fiskálním stimulům, uvedla agentura Bloomberg. Stratégové očekávají, že v roce 2026 porostou zisky evropských firem (EPS) o přibližně 11 procent, což by mohlo podpořit i obnovení programů zpětných odkupů akcií a posílit důvěru investorů.
Světové akcie v letošním roce spíše posilují, hlavní americké akciové indexy v listopadu dál posouvaly svá maxima. Zhruba o 16 procent se od začátku roku zhodnotily indexy čínských a japonských akcií. Evropské indexy od ledna do konce listopadu přidaly kolem šesti procent, po příznivém úvodu roku spíše stagnují, vyplývá z burzovních statistik.
Evropské akciové trhy uzavřely na novém rekordu a zisky si připsaly i za celý měsíc. Náladu na trhu ovlivnila zpráva o inflaci, která posílila očekávání snížení úrokových sazeb. Panevropský index STOXX Europe 600 během dne stoupl až na rekordních 526,66 bodu. Později sice většinu zisků smazal, i tak poprvé uzavřel nad 525 body a za celý srpen si připsal 1,3 procenta.
Evropské akcie oslabily. Nedařilo se zejména výrobci letecké techniky Airbus, který v pondělí zhoršil hospodářský výhled. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 klesl o 0,3 procenta na 517,7 bodu.
Zisky podniků, které jsou součástí panevropského akciového indexu STOXX Europe 600, se v letošním roce zvýší asi o tři procenta, předpovídá to americká investiční banka Goldman Sachs. V předchozí prognóze předpokládala, že zisky těchto podniků budou letos stagnovat, uvedla agentura Reuters.
Akciové tituly v loňském roce plošně odepsaly téměř dvě desítky procent. A to zejména kvůli nejistotě způsobené třemi černými labutěmi – dozvuky pandemie, razantní inflací a válkou na Ukrajině. Na to vše reagovaly centrální banky růstem sazeb, což právě poslalo akciové tituly do záporu. Jak se svět nastavuje na novou realitu, začíná se mluvit o konci utahování měnové politiky, a tedy i o opětovném nastartování růstu akcií. Kdy ta doba přijde? Již velmi brzy, shodují se odborníci.
Evropské akcie dnes výrazně oslabily. K jejich poklesu přispělo zvýšení úrokových sazeb ve Švýcarsku a v Británii, která podnítila obavy z dopadu inflace na globální ekonomiku. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 dnes odepsal 2,5 procenta a obchodování uzavřel na 402,88 bodu.
Ruské akcie ve čtvrtek v reakci na vpád ruských vojsk na Ukrajinu klesly o třetinu, přičemž v poledne činil propad dokonce téměř 50 procent. Pražská burza ze stejného důvodu klesla na nejnižší úroveň za dva roky, evropský index STOXX Europe 600 se snížil o více než tři procenta.
Pod tlakem se v úvodu týdne ocitla naprostá většina evropských akciových trhů, včetně pražského parketu. Nervozita na burzách pramení především ze zpráv o možné ruské invazi na Ukrajinu, která by se podle některých zdrojů měla uskutečnit tento týden.
Akcie v Evropě za sebou mají úspěšný rok, jejich hlavní index zpevnil asi o 22 procent. Je to druhý nejlepší výsledek od roku 2009, kdy se svět vzpamatovával z globální finanční krize. Dnes bylo obchodování slabší, protože v Německu, Itálii nebo ve Španělsku byly trhy zavřené. Panevropský index STOXX Europe 600 dnes zůstal bez výraznějších změn a uzavřel na 488 bodech.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.
