Firmy dávají lidem zdravotní benefity. Často ale nevědí, zda jim skutečně pomáhají
Zdravotní benefity se v Česku staly téměř standardem. Nabízí je devět z deseti firem. Jenže nová studie Deloitte a Mediverse ukazuje, že většina zaměstnavatelů k nim stále přistupuje spíše nahodile. Firmy sice přidávají preventivní programy, sportovní příspěvky, očkování nebo podporu duševního zdraví, často jim ale chybí data, strategie i pravidelné vyhodnocování toho, co zaměstnanci opravdu potřebují.
Zdraví zaměstnanců už dávno není jen soukromou věcí jednotlivců. Pro firmy znamená nižší nemocnost, stabilnější týmy, vyšší výkon i lepší schopnost udržet si lidi. Přestože si to zaměstnavatelé v Česku stále více uvědomují, jejich přístup ke zdravotním benefitům zůstává často roztříštěný.
Podle studie „Zdraví zaměstnanců jako mise firem v Česku. Benefity jako součást firemní strategie“, kterou připravily společnosti Deloitte a Mediverse na vzorku 96 zaměstnavatelů, nabízí zdravotní benefity 89 procent firem působících v Česku. Ve většině případů však nejde o ucelený systém, ale o jednotlivá opatření, která nejsou vždy propojena s dlouhodobou HR strategií.
Moderní léky na obezitu mohou části těžce obézních dospívajících skutečně pomoci. Nesmějí se ale stát pohodlnou náhradou za prevenci, pohyb, školní stravování a péči o rodiny. Zvlášť ve chvíli, kdy se politická komunikace nebezpečně potkává s marketingem farmaceutického giganta.
Glosa Michala Noska: Hubnutí na recept? Ano. Ale stát nesmí dětem místo hřišť ordinovat akcie Novo Nordisku
Názory
„Zdravotní benefity už jsou dnes běžnou součástí zaměstnanecké nabídky, nicméně jejich skutečný přínos pro firmy zůstává většinou nevyužitý. Mnohdy totiž fungují jako jednotlivé iniciativy bez jasné strategie a pravidelného vyhodnocování dopadu,“ říká Tereza Kavan Klimešová, partnerka Deloitte a expertka na personální zdanění a globální mobilitu zaměstnanců.
Nejčastěji vítězí sport, wellness a prevence
Firmy nejčastěji sázejí na benefity, které jsou snadno pochopitelné, plošně dostupné a relativně jednoduše nastavitelné. Patří mezi ně příspěvky na sport a wellness, dny zdraví, sportovní aktivity, očkování nebo preventivní prohlídky.
Prevence je podle studie dostupná všem zaměstnancům u 62 procent firem. Podporu zdravého životního stylu nabízí plošně dokonce 74 procent společností. Právě tyto benefity patří mezi nejrozšířenější, protože se dají snadno komunikovat a obvykle nevyžadují složitou infrastrukturu.
U komplexnější zdravotní péče je ale situace jiná. Telemedicínu dnes vůbec nenabízí 61 procent firem a rozšířenou zdravotní péči neposkytuje 41 procent dotázaných zaměstnavatelů. Firmy tak zatím častěji investují do jednodušších opatření než do služeb, které mohou být nákladnější, ale zároveň mohou mít větší dopad na zdraví lidí i fungování firmy.
Rozdíly jsou patrné také mezi obory. IT firmy podle studie častěji volí flexibilnější přístup, který průběžně upravují podle potřeb zaměstnanců. Ve výrobě nebo finančním sektoru bývají programy naopak formálnější a pravidelněji aktualizované.
Duševní zdraví firmy řeší, zaměstnanci ho ale využívají opatrně
Podpora duševního zdraví je jedním z témat, o kterém se ve firmách mluví stále častěji. Celkem 41 procent zaměstnavatelů ji považuje za stejně důležitou jako ostatní benefity a dalších 20 procent jí přikládá ještě větší význam.
Realita využívání je ale opatrnější. Podle zkušeností zaměstnavatelů je zájem lidí o benefity v oblasti duševního zdraví často nižší než u jiných služeb. Pouze zhruba čtvrtina respondentů vnímá jejich využívání jako srovnatelné s ostatními benefity.
Alkohol provází lidstvo tisíce let jako sociální tmel i náboženský rituál. Moderní věda však boří mýty o jeho prospěšnosti. Zatímco dříve se mluvilo o ochraně srdce, nové studie Světové zdravotnické organizace varují, že bezpečná hranice v podstatě neexistuje. Riziko rakoviny totiž stoupá s každou kapkou, i když si ji dopřejete s jídlem nebo prokládáte vodou. Budoucnost tak patří spíše funkčním bylinám.
Biohacking: Alkohol škodí i v malých dávkách. Každá kapka zvyšuje riziko rakoviny
Enjoy
Psychologické poradenství nebo programy typu EAP, tedy zaměstnanecké asistenční programy, jsou dostupné přibližně ve třetině firem. Nižší zájem může souviset se stigmatem, nedostatečnou informovaností nebo s tím, že zaměstnanci nevědí, jak službu využít a zda je skutečně důvěrná.
Vyšší zájem o podporu duševního zdraví je podle studie patrný zejména v IT firmách. Ve výrobních firmách zůstává naopak dlouhodobě nižší.
Telemedicína může šetřit čas i náklady, zatím ji ale nabízí menšina firem
Největší rozdíl mezi potenciálem a současnou realitou ukazuje studie u telemedicíny. Kompletně všem zaměstnancům ji dnes nabízí 26 procent firem, další tři procenta ji poskytují alespoň vybraným skupinám pracovníků. Většina zaměstnavatelů, konkrétně 61 procent, ji ale v nabídce vůbec nemá.
Přitom právě digitální zdravotní služby mohou firmám i lidem výrazně pomoci. Podle studie lze přibližně 30 procent zdravotních problémů řešit na dálku bez osobní návštěvy lékaře. V polovině případů je zaměstnanec nasměrován ke svému praktickému lékaři, 17 procent případů vyžaduje specialistu a pouze dvě procenta urgentní péči.
„Telemedicína dnes může výrazně šetřit čas zaměstnanců i snižovat nepřímé náklady firem spojené například s absencí,“ říká Petr Kudlák, zakladatel a výkonný ředitel společnosti Mediverse. Podle něj zkušenosti ze zahraničí ukazují, že při větším rozšíření lze na dálku řešit až polovinu zdravotních případů, například ve Skandinávii.
Výhodou telemedicíny nejsou jen rychlé konzultace. Firmám může přinést i lepší data o tom, jak zaměstnanci zdravotní služby využívají a jak nastavit prevenci tak, aby skutečně odpovídala jejich potřebám.
Zahraniční zaměstnanci potřebují hlavně orientaci v systému
Dalším tématem je rostoucí počet zahraničních pracovníků. Ti dnes ve firmách tvoří v průměru zhruba sedm procent zaměstnanců, v některých segmentech je ale jejich zastoupení výrazně vyšší.
Nejčastěji působí v řadových pozicích, kde jejich podíl dosahuje 14,4 procenta. Významné zastoupení mají také ve středním a top managementu, kde se pohybuje zhruba mezi deseti a jedenácti procenty.
Česko tloustne a problém se stále častěji týká i dětí. Lékaři varují před zdravotními riziky. Přesto lidé s léčbou často otálejí. Třetina ani neví, komu si říct o pomoc. 
Češi tloustnou. A s léčbou obezity otálejí
Enjoy
Přesto jen menší část firem nabízí zahraničním zaměstnancům cílenou podporu, například pomoc s orientací ve zdravotním systému nebo služby v cizím jazyce. Studie přitom ukazuje, že zahraniční pracovníci využívají asistované objednání k lékaři zhruba o 58 procent častěji než jejich čeští kolegové.
Problémem tedy není pouze samotná dostupnost péče. Často jde spíše o jazyk, administrativu a nejistotu, na koho se v českém zdravotním systému obrátit.
Firmy narážejí na rozpočty i daňové limity
Ochota firem investovat do zdravotních benefitů má své hranice. Hlavní překážkou jsou peníze. Rozpočtová omezení označilo za bariéru 82 procent dotázaných společností.
Důležitou roli hrají také preference zaměstnanců, které zmiňuje 64 procent firem, a situace na trhu práce, kterou uvádí 46 procent respondentů. Téměř polovina firem, konkrétně 49 procent, bere při rozhodování v úvahu také daňové prostředí. U 31 procent společností do nastavení benefitů zasahuje i vliv mateřské firmy.
Zaměstnavatelé tak hledají rovnováhu mezi tím, aby byli na trhu práce atraktivní, a tím, aby náklady na benefity zůstaly udržitelné. Výsledkem je často opatrnější přístup a preference jednodušších benefitů před komplexnějšími programy.
Generace Z přinutí firmy přemýšlet jinak
Do firemních strategií začne v příštích letech stále více promlouvat také demografie. Počet zaměstnanců z generace Z má podle studie vzrůst z přibližně 533 tisíc v roce 2026 na více než 1,2 milionu v roce 2036. Jejich podíl na pracovní síle se tak zvýší zhruba z 16 procent na téměř 37 procent.
Už v letech 2033 až 2034 by generace Z měla tvořit přibližně třetinu pracovní síly. To může zásadně změnit očekávání vůči zaměstnavatelům, včetně toho, jaké benefity budou lidé považovat za důležité.
Švédsko ukazuje, že kouření cigaret lze dostat na okraj společnosti. Jenže zmizení modrého dýmu ještě neznamená konec závislosti. Nikotin se jen přesouvá do čistší, diskrétnější a společensky přijatelnější podoby nikotinových sáčků a roztoků v elektronických zařízeních.
Michal Nosek: Evropa možná típla cigaretu. Nikotin ale zdaleka nekončí
Názory
Většina firem ale na tento vývoj zatím nereaguje. Celkem 35 procent společností nedokáže dopady těchto změn posoudit a dalších 33 procent uvádí, že jejich benefitní politiku zatím neovlivňují. Pouze sedm procent firem aktivně reflektuje potřeby generace Z.
Benefity už nestačí jen nabízet. Firmy musí vědět, proč je mají
Studie ukazuje, že zdravotní benefity se v Česku posunuly z okraje zaměstnanecké nabídky do jejího hlavního proudu. Samotná nabídka ale přestává stačit. Rozhodující bude, zda firmy dokážou jednotlivé služby propojit, měřit jejich využívání a přizpůsobovat je různým skupinám zaměstnanců.
„Řada firem přistupuje ke zdravotním benefitům plošně, bez výraznějšího rozlišení potřeb jednotlivých skupin zaměstnanců. Takové nastavení je sice organizačně jednodušší, ale často neodpovídá rozdílným očekáváním zaměstnanců v různých fázích života a kariéry,“ říká Lucie Dryáková, manažerka Deloitte specializující se na benefity a odměňování.
Podle ní se jako účinnější ukazuje cílenější segmentace a pravidelná revize benefitů podle reálných potřeb zaměstnanců. Tam, kde firmy s daty pracují, roste využívání služeb i jejich vnímaná hodnota.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
