Stačilo! a SPD mohou kandidovat do poslanecké sněmovny, rozhodl Ústavní soud. Shodil tak ze stolu stížnost Voltu proti rozhodnutí krajských soudů, které taktéž kandidátky zmíněných dvou hnutí nechaly v platnosti.
Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová v pátek podala k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení loni schválené vládní důchodové reformy. Uveld to mluvčí ANO Martin Vodička. Text napadá především kontinuální porušování jednacího řádu sněmovny při schvalování zákona a související porušení práv opozice, uvedlo ANO. Novela byla v prosinci vyhlášena ve Sbírce zákonů, platí od letoška. Doručení návrhu potvrdila mluvčí ÚS Kamila Abbasi.
Spor o klimatickou změnu se v Česku dostává na novou úroveň. Brněnský Ústavní soud se totiž rozhodl projednat stížnost spolku Klimatická žaloba požadující větší a formálnější akci státu v boji proti změně klimatu. A to nikoli v tradičním režimu tříčlenného senátu, stížnost projedná rovnou celý sbor 15 ústavních soudkyň a soudců. Výsledkem by tedy měl být nález vyšší váhy. Jde sice o záslužné gesto, které se však může nakonec otočit proti důvěryhodnosti respektované instituce.
Česko už asi navždy zůstane zemí důchodců. Řeči o inovacích, nových nápadech, podpoře investic do nových technologií, už zůstanou jenom řečmi. Andrej Babiš, respektive jeho levá ruka Alena Schillerová, protože pravá ruka je Karel Havlíček, na tiskové konferenci prohlásila, že se zasadí o to, aby důchodcům byla vyplacena státní dotace ke spoření.
Starobní důchodci zůstanou bez státního příspěvku k penzijnímu spoření. Ústavní soud (ÚS) ve středu zamítl návrh poslanců ANO na zrušení právní úpravy, která od loňského července vyplácení zastavila u lidí pobírajících starobní důchod. Návrh se týkal konkrétně státních příspěvků k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření.
Ústavní soud vyhověl poslancům ANO a zrušil takzvaný lex Babiš II. Novela zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem, vznikla však jako neústavní přílepek. Ústavní soud zasáhl kvůli vadám legislativního procesu, kritizoval parlamentní kulturu, obsahem zákona se nezabýval. Nález má za následek „obživnutí“ původní úpravy v zákoně o střetu zájmů, tedy návrat ke stavu, kdy zákon nedopadal na takzvané skutečné majitele.
Ústavní soud zamítl stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse-Adama II. z Lichtenštejna v jednom z mnoha sporů o někdejší rodový majetek v Česku, který nyní náleží státu.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval šéfa ústavního soudu Ivan Fiačana k rezignaci. Důvodem má být, že soud podle Fica o svém rozhodnutí pozastavit části změn v trestním právu minulý týden nejprve informoval „nepřátelská médiač“ a nikoliv účastníky řízení. Ústavní soud uvedl, že Fiačan se k rozhodnutí soudu v případu vyjádří ve středu na tiskové konferenci. Fico také oznámil, že vláda připraví návrh dílčích změn trestního zákoníku, které by podle něj ústavní soud nemusel zpochybnit. Opozice kritizovala premiéra za jeho výroky.
České dráhy se obrátily na Ústavní soud (ÚS) kvůli neúspěšné arbitráži se strojírenskou firmou Škoda Transportation. Arbitráž stanovila, že dráhy musí doplatit firmě 1,2 miliardy korun za dodávku lokomotiv. Následoval vleklý soudní spor, na přelomu roku však dovolání státního dopravce odmítl Nejvyšší soud. Podání stížnosti je patrné z justičních databází.
Předseda hnutí ANO a český expremiér Andrej Babiš neuspěl na Slovensku s ústavní stížností vůči rozhodnutím bratislavského krajského soudu a nejvyššího soudu, které zamítly jeho žalobu, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Vyplývá to z oznámení ústavního soudu, podle kterého o tom příslušný senát rozhodl na neveřejném jednání 1. února. Babiš už loni oznámil, že jeho právníci podali v případu novou žalobu.
Ústavní soud zamítl stížnost poslanců ANO, loňské snížení mimořádné valorizace penzí platí beze zbytku. Verdikt soudu přivítají ratingové agentury, nelze jej však přeceňovat – stav tuzemských veřejných financí zásadněji nezlepší.
Fosilní paliva, jako jsou ropa, plyn a uhlí, zůstanou dominantní i po roce 2050, tvrdí zpráva McKinsey. Podle poradenské společnosti totiž růst poptávky po elektřině bude rychlejší než přechod na obnovitelné zdroje.
Číst více
