Telenovela kolem prezidenta Pavla v Ankaře nekončí. Prezident posunul svůj spor o účast na vlastně nepodstatném zasedání NATO v Turecku k Ústavnímu soudu. Asi to Česko potřebovalo, aby někdo rozsekl, jak říká Pavel, spor o moc. Dva lidé s milionovou podporou to nedokázali, to je vlastně nejsmutnější sdělení. Nechají to na právnících.
Stačilo! a SPD mohou kandidovat do poslanecké sněmovny, rozhodl Ústavní soud. Shodil tak ze stolu stížnost Voltu proti rozhodnutí krajských soudů, které taktéž kandidátky zmíněných dvou hnutí nechaly v platnosti.
Platy soudců a státních zástupců mají od příštího roku vzrůst o víc než 13 procent, platy vrcholných politiků o zhruba pět procent. Počítá s tím návrh státního rozpočtu, uvedla večer Česká televize. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování veta prezidenta Petra Pavla. Opoziční ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit.
Hranice 67 pro odchod do důchodu skutečně není nijak extrémní věk. Myslí si to nejen Ústavní soud, když odmítl návrh hnutí ANO, aby zrušil Jurečkovu reformu, která obsahuje zvýšení věku odchodu z 65 na 67 let. V 67 se chodí do penze v polovině států Evropy, například v Itálii, v Německu, ve Španělsku, Nizozemsku, Belgii, Velké Británii nebo v Polsku. Takže se teď tento věk bude postupně dva roky zvyšovat i u nás.
Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh poslanců hnutí ANO na zrušení důchodové reformy, jež kromě jiného postupně zvyšuje věk pro odchod do důchodu. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny. Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň. Růst věkové hranice odchodu do důchodu soud nepovažuje za extrémní. Nikdo ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko.
Poslanci ANO neuspěli s námitkami vůči snížené státní podpoře stavebního spoření. Ústavní soud (ÚS) jejich návrh na zrušení sporné právní úpravy zamítl. Soud v nálezu argumentuje například veřejným zájmem na konsolidaci veřejných financí a snížení deficitu státního rozpočtu. Ochrana legitimního očekávání účastníků stavebního spoření nepřevážila nad tímto veřejným zájmem, řekl novinářům soudce zpravodaj Milan Hulmák. Předsedkyni poslaneckého klubu ANO Alenu Schillerovou dnešní nález zklamal, ale respektuje jej. Ministr financí Zbyněk Stanjura rozhodnutí soudu uvítal.
Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová v pátek podala k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení loni schválené vládní důchodové reformy. Uveld to mluvčí ANO Martin Vodička. Text napadá především kontinuální porušování jednacího řádu sněmovny při schvalování zákona a související porušení práv opozice, uvedlo ANO. Novela byla v prosinci vyhlášena ve Sbírce zákonů, platí od letoška. Doručení návrhu potvrdila mluvčí ÚS Kamila Abbasi.
Spor o klimatickou změnu se v Česku dostává na novou úroveň. Brněnský Ústavní soud se totiž rozhodl projednat stížnost spolku Klimatická žaloba požadující větší a formálnější akci státu v boji proti změně klimatu. A to nikoli v tradičním režimu tříčlenného senátu, stížnost projedná rovnou celý sbor 15 ústavních soudkyň a soudců. Výsledkem by tedy měl být nález vyšší váhy. Jde sice o záslužné gesto, které se však může nakonec otočit proti důvěryhodnosti respektované instituce.
Česko už asi navždy zůstane zemí důchodců. Řeči o inovacích, nových nápadech, podpoře investic do nových technologií, už zůstanou jenom řečmi. Andrej Babiš, respektive jeho levá ruka Alena Schillerová, protože pravá ruka je Karel Havlíček, na tiskové konferenci prohlásila, že se zasadí o to, aby důchodcům byla vyplacena státní dotace ke spoření.
Starobní důchodci zůstanou bez státního příspěvku k penzijnímu spoření. Ústavní soud (ÚS) ve středu zamítl návrh poslanců ANO na zrušení právní úpravy, která od loňského července vyplácení zastavila u lidí pobírajících starobní důchod. Návrh se týkal konkrétně státních příspěvků k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření.
Ústavní soud vyhověl poslancům ANO a zrušil takzvaný lex Babiš II. Novela zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem, vznikla však jako neústavní přílepek. Ústavní soud zasáhl kvůli vadám legislativního procesu, kritizoval parlamentní kulturu, obsahem zákona se nezabýval. Nález má za následek „obživnutí“ původní úpravy v zákoně o střetu zájmů, tedy návrat ke stavu, kdy zákon nedopadal na takzvané skutečné majitele.
