Zdravotní benefity se v Česku staly téměř standardem. Nabízí je devět z deseti firem. Jenže nová studie Deloitte a Mediverse ukazuje, že většina zaměstnavatelů k nim stále přistupuje spíše nahodile. Firmy sice přidávají preventivní programy, sportovní příspěvky, očkování nebo podporu duševního zdraví, často jim ale chybí data, strategie i pravidelné vyhodnocování toho, co zaměstnanci opravdu potřebují.
Rok 2024 bude ve znamení řady daňových změn, které přináší vládní konsolidační balíček a na něj navazující legislativní změny. Mění se sazby daní z příjmů pro právnické osoby, mizí daňové výhody pro rodiny a zaměstnance, zjednodušuje se DPH, které se dotkne prakticky každého, a narovnává se mimo jiné i systém zaměstnaneckých benefitů a upravují se daňová pravidla kolem pracovníků na dohody a u OSVČ. Ve spolupráci s daňovými experty společnosti Moore Acounting CZ a BDO zde přinášíme stručný přehled nejzásadnějších změn, které nás čekají v roce 2024.
Prezident republiky Petr Pavel ve středu podepsal daňový konsolidační balíček, který mimo jiné zavádí daňové změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza varuje, že zmíněná novela může mít dopad na zdravotní stav zaměstnanců.
Vládní strany se dohodly na některých úpravách ozdravného balíčku, které mají neutrální dopad na rozsah konsolidace, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Koalice například zachová daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období. Zachování daňového zvýhodnění požadovali zaměstnavatelé i odbory. V koalici je podle premiéra naprostá shoda na postupu při dalším projednávání balíčku ve Sněmovně.
Káva je jednou z nejobchodovanějších komodit na světě. Její pěstování a zpracování zaměstnává přes sto milionů lidí a každou vteřinu se na planetě vypije více než 26 tisíc šálků kávy. Češi dosud nepatřili mezi kávové fajnšmekry a mnoho z nich si stále vystačí s tradiční tureckou kávou. Nyní se však trend mění. Ve firmách i domácnostech se prosazují moderní kávovary.
Zdravotní potíže mohou mít ženy, které se při své práci zapomínají věnovat svým koníčkům a duševní hygieně, myslí si ředitelka vnějších vztahů a udržitelnosti ve společnosti Edenred CZ Aneta Martišková. „Doba, kdy bylo ‚žití‘ v práci moderní, je už dávno pryč,“ říká manažerka, která na konci února v Praze povede diskusi u kulatého stolu na setkání Innovative Women Shaping the Future pořádaném velvyslanectvím Irska, Enterprise Ireland a Newstream Business Club českých a slovenských žen.
Jemenští Húsíové zasáhli 🏭 rafinerii společnosti Aramco na saúdskoarabském pobřeží Rudého moře. Oznámil to dnes podle agentury AFP vojenský mluvčí povstalecké skupiny podporované Íránem. Húsíové tak pokračují v útocích z posledních týdnů na Saúdskou Arábii, zejména na ropnou infrastrukturu a tankery v Rudém moři.
I přes extrémní sucho v Česku není zásobování Brna pitnou 🚰 vodou v nejbližších měsících ohrožené. Zdroje v březovském prameništi jsou nyní ve stavu, že by nebylo možné zajistit dodávku jen z nich, část vody proto Brno získává z Vírské přehrady. Zatímco loni ve stejném období byl podíl vody z Víru 16 procent, letos je to 37 procent. Průměrná výroba pitné vody v brněnské vodárenské soustavě je letos 1015 litrů za vteřinu.
Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný, uvedl 👨 Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
Výrobci elektroinstalačního materiálu Kopos Kolín loni 📈 vzrostl čistý obrat meziročně o 4,5 procenta na 1,349 miliardy korun. Výsledek hospodaření po zdanění naopak klesl o 8,1 procenta na 109,6 milionu korun. V roce 2024 měla firma obrat 1,291 miliardy korun a zisk 119,3 milionu korun.
Německo čelí každodenním útokům hybridního válčení zahraničních mocností, jež mají zemi politicky ❌ destabilizovat a rozsévat strach ve společnosti. V dnešním vydání listu Bild am Sonntag to uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt poté, co se tento týden při incidentu nad letištěm Lipsko/Halle letadlo srazilo s neznámým objektem a na letišti se našel dron s výbušninou.
