Rusko podle Sergeje Lavrova na Ukrajině neprohrává a Evropa si prý dělá iluze, pokud Moskvě klade ultimáta. Šéf ruské diplomacie zároveň uvedl, že Moskva podporuje Trumpovy návrhy na ukončení války.
Evropa se snaží Rusku vnutit zprostředkování ve válce s Ukrajinou a chybně se domnívá, že Rusko na Ukrajině prohrává, řekl podle agentur ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva podle něj podporuje návrhy amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se ukončení konfliktu.
„Evropané v současné situaci činí chybné závěry o tom, že Rusko prohrává a Ukrajina vítězí, a proto je možné klást ultimáta v naději, že je Rusko přijme,“ řekl Lavrov podle agentury TASS. Tyto úvahy jsou však podle něj naprosto iluzorní.
Aktualizováno
„Putin je barbar,“ zní z Kyjeva. Ruský útok poškodil slavnou Kyjevskopečerskou lávru
Noční ruský útok na Kyjev poškodil jednu z nejvýznamnějších ukrajinských památek. Zásah utrpěla Kyjevskopečerská lávra, pravoslavný klášter zapsaný na seznamu UNESCO. Hořela střecha Uspenského chrámu, jehož počátky sahají do 11. století.
Šéf ruské diplomacie uvedl, že se těší, až se od Trumpových vyslanců dozví, jak by se měly realizovat americké návrhy týkající se ukončení války. Podle agentury Reuters Kreml v neděli oznámil, že američtí vyjednávači Steve Witkoff a Jared Kushner brzy znovu pojedou do Moskvy.
Witkoff s Kushnerem vedou za americkou stranu jednání s cílem ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, jejich úsilí však zatím větší výsledky nepřineslo. Rusko, které Ukrajinu vojensky napadlo v únoru 2022, si klade požadavky, které jsou pro Kyjev nepřijatelné.
Související
Aktualizováno
„Putin je barbar,“ zní z Kyjeva. Ruský útok poškodil slavnou Kyjevskopečerskou lávru
Praha znovu ukazuje svou jedinečnost v oblasti veřejných staveb. Model „nejdřív opravit, potom zjistit, že chybí něco základního, a nakonec to celé začít připravovat znovu“ se již natolik osvědčil, že se jej magistrát vzdát nehodlá. Petřínská lanovka dostane novou trať i nové vozy. Bezbariérové úpravy stanic ale podle města přijdou až jako další kapitola.
Hlavní město potvrzuje své postavení ve světové špičce rekonstrukcí už jednou zrekonstruovaného. Sotva se lanovka na Petřín po velké opravě tratě a výměně vozů chystá znovu rozjet, město oznamuje, že začne připravovat další akci. Tentokrát bezbariérové úpravy stanic. Náklady odhadem 80 milionů, práce možná od roku 2028, hotovo snad v roce 2030. Lanovka má prý zůstat v provozu.
Člověk by skoro zatleskal, kdyby mu předtím nespadla čelist. Bezbariérovost v roce 2026 opravdu není futuristická vize. Přístup pro lidi na vozíku, seniory, rodiče s kočárky nebo cestující po úrazu není luxusní bonus, ale samozřejmost.
Bezbariérovost jako dodatečný nápad
Praha by ale nebyla Prahou, kdyby opustila svůj zažitý model veřejných staveb. Nejprve se něco opraví. Pak se slavnostně sdělí, že se to povedlo. Pak se zjistí, že se zároveň zapomnělo na něco úplně základního. Následuje studie, projekt, připomínky, výkupy pozemků, nový rozpočet, nová uzavírka, nové oplocení, nové výlukové schéma a samozřejmě nové vysvětlení, proč to vlastně jinak nešlo. Nešlo? Ale šlo. Jen by se muselo chtít a myslet dopředu. A to je na magistrátu patrně zakázaná činnost.
Bourat se nebude. Alespoň ne teď, rozhodl soud v případě Libeňského mostu
Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí ÚOHS, podle kterého pražská TSK nesmí zbourat historický Libeňský most a postavit jeho repliku podle původní zakázky. Antimonopolní úřad dospěl k závěru, že se projekt zásadně změnil a město mělo vypsat novou soutěž. TSK verdikt respektuje, původní smlouvu už ukončila a připravuje nové zadání.
U Petřína je ta absurdita o to větší, že lanovka byla mimo provoz dlouhé měsíce. Sundaly se staré vozy, opravovala se trať, řešil se svah, pořizovaly se nové kabiny, testuje se a připravuje se povolení k provozu. Ideální chvíle říct, když už je to celé rozebrané, udělejme to sakumprásk a pořádně.
Ne za dva roky znovu a s dalším účtem, který dnes vypadá jako 80 milionů, ale v pražské praxi má všechny předpoklady vyrůst do částky, u níž se později bude vážným hlasem říkat: ‚Vícepráce z důvodu objektivních okolností byly nutné.‘
Objektivní okolnosti jsou přitom v Praze zvláštní druh. Žijí v projektové dokumentaci, živí se dodatky ke smlouvám a rozmnožují se v okamžiku, kdy se poprvé kopne do země. Náhle se objeví geologie, kabel, památkář, archeolog, nevykoupený pozemek, nečekaný sklon chodníku, nečekaná voda, nečekané cokoli. Ve městě starém tisíc let je pokaždé překvapením, že pod dlažbou něco je.
Město věčných etap
Praha už má s touto praxí zkušenosti. Jen namátkou. Tunel Blanka měl být triumf moderní dopravy, stal se učebnicí zpoždění, prodražení a věčného vysvětlování. Barrandovský most se opravoval po etapách tak dlouho, že se z dopravního omezení stal skoro roční rytmus města.
Michal Nosek: Šlechtovka, nejdražší kavárna, která nikdy nechce otevřít
Rekonstrukce, která se proměnila v maraton bez cíle. To je projekt přestavby Šlechtovy restaurace ve Stromovce. Dnes se realizace jeví jako živý experiment, kolik let, peněz a nervů dokáže Praha investovat do jedné středně náročné stavební akce.
Libeňský most? To je samostatný epos. Zachovat, zbourat, opravit, přestavět, vysoutěžit, zastavit, znovu promyslet, hlavně nepůsobit dojmem, že někdo od začátku ví, co přesně se má stát.
Trojská lávka musela nejdřív spadnout, aby se naplno pochopilo, že kontrolovat stav konstrukcí není byrokratická šikana, ale docela užitečný zvyk. Co čeká železniční most na Výtoni, se pro jistotu zatím přesně neví. Skoro to vypadá, že Praha čeká, až za projektanty rozhodne sama Vltava.
Každá síť má svůj termín
A pak jsou tu nekonečné opravy ulic a chodníků. Pražan zná ten rituál. Nejdřív se rozkope chodník. Dva měsíce se přeskakují kabely a dřevěné lávky. Pak přijde asfalt, dlažba, oslava, úleva. Za půl roku přijede jiná četa, protože vodovod, plyn, elektřina, optika, koleje, obrubníky nebo jiná zásadně důležitá akce, která se z nějakého záhadného důvodu nekoordinovala s tou předchozí. Magistrát se tváří jako organismus, ale funguje jako činžáková nástěnka, na kterou si každý špendlí svůj lísteček.
S Hřibem je těžká dohoda. Do pražských voleb chci jít jako Spolu, říká místopředseda ODS Portlík
V polovině ledna se Tomáš Portlík stal prvním místopředsedou ODS. V podzimních komunálních volbách se chce stát primátorem Prahy. Spojenectví s TOP 09 a lidovci nechce rušit, dobře prý fungovalo. Vládnutí s Piráty je podle něj poněkud obtížné. „Když jsme se měli na něčem dohodnout, tak Zdeněk Hřib přišel s tím, že to bude takto, nebo nijak,“ říká Portlík.
Petřínská lanovka je symbol, který zájemce vozí vzhůru. Jenže pražské plánování nás vytrvale veze dolů. Od ambice k improvizaci, od celku k záplatě, od veřejné služby k propagační fotografii a zbytečné opulentní veselici. Politici rádi stojí u nových trolejbusů, mostů, náměstí a kabin lanovek. Méně rádi stojí u otázky, proč se základní věci nevyřešily včas.
V českém stavebnictví platí unikátní pravidlo. Co lze udělat najednou, udělá se nadvakrát. Co lze udělat nadvakrát, udělá se ve čtyřech etapách. A co se dá naplánovat dopředu, to se objeví až po slavnostním přestřižení pásky. Petřínská lanovka tak možná bude brzy znovu jezdit nahoru. Jen škoda, že pražské plánování stále čeká na dolní stanici.
Související
Lanovku na Petřín zrekonstruuje Metrostav DIZ, vyjde to na 134 milionů
Nemovitostní fond Trigea z finanční skupiny Partners výrazně posiluje v Polsku. Od skupiny Apsys koupil obchodní centrum Posnania v Poznani, které patří mezi pět největších nákupních center v zemi. Podle serveru Seznam Zprávy jde o jednu z největších realitních akvizic ve střední a východní Evropě v letošním roce.
Cenu transakce nechtěl prodávající ani kupující komentovat. Podle Seznam Zpráv se ale pohybuje okolo 12 miliard korun. Pro Trigeu jde o rekordní investici.
Posnania nabízí více než 103 tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy a téměř 300 obchodních jednotek. Ročně ji navštíví přibližně 14 milionů lidí a centrum je plně obsazené. V letech 2017 až 2024 rostly tržby nájemců průměrným tempem 10,9 procenta ročně.
Fond tak navazuje na loňský nákup pražského obchodního centra Arkády Pankrác, za které zaplatil přes šest miliard korun. Podle generálního manažera a zakladatele fondu Tomáše Trčky je akvizice Posnanie součástí dlouhodobé strategie posilovat v oblasti retailu.
„Po nákupu obchodního centra Arkády Pankrác v roce 2024 pokračuje fond Trigea touto transakcí v posilování své pozice v oblasti retailu. Akvizice obchodního centra v Poznani – srovnatelná svou velikostí a vytížeností s pražským obchodním centrem Palladium – je proto v souladu s naší dlouhodobou obchodní strategií,“ řekl Trčka Seznam Zprávám.
Srovnání s Palladiem ukazuje velikost transakce. Prodej pražského obchodního centra byl největším realitním obchodem loňského roku. Jeho bývalý vlastník Union Investment koupil Palladium v roce 2015 za 570 milionů eur, tedy zhruba 14 miliard korun. Hospodářské noviny loni uvedly, že Union Investment za něj chtěla 700 milionů eur, tedy asi 17 miliard korun. Kupcem se nakonec stala společnost Project Aurelia z rakouské skupiny Erste.
Borkovec: Partners Banka půjde za hranice. Dřív než příští rok to nebude
Finanční skupina Partners avizovala rekordní čísla za loňský rok a plánuje další expanzi. S bankou se nyní chystá prosadit i v cizině, uvedl v rozhovoru pro Newstream.cz šéf skupiny Petr Borkovec.
Polsko je pro Trigeu po Česku druhým nejdůležitějším trhem. Podle mluvčí skupiny Partners Terezy Píchalové má fond nyní v Polsku dokonce více nemovitostí než v Česku. V zemi už vlastní administrativní budovy Wola Center a My Place II ve Varšavě, logistické centrum v Radzyminu nebo kancelářskou budovu MidPoint71 ve Vratislavi.
Prodávající skupina Apsys působí v Polsku a ve Francii. Spravuje více než 30 obchodních center, mezi nimi například Muse v Metách, Manufakturu v Lodži nebo pařížská centra Beaugrenelle, Boom Boom Villette a Le Dix Solférino.
Trigea vlastní nemovitosti v celkové hodnotě přes 30 miliard korun. Podle Seznam Zpráv chce fond expandovat i na další trhy a nyní sleduje vývoj v Rakousku a Německu.
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
UDI Group zahajuje třetí etapu projektu Ursus Classic ve Varšavě. Přibýt má 561 bytů
