Lukáš Kovanda: Délka života průměrného Čecha narostla od roku 1989 o zhruba 8 let
Délka života obyvatel České republiky – naděje dožití – narostla ve 36 letech po roce 1989 průměrně přibližně o 8 let. Narůstala tedy dvakrát rychleji než v 36 letech před rokem 1989. Moderní podoba prosperující tržní ekonomiky, doprovázené poměrně robustním systémem sociálního zabezpečení a relativně dostupnou kvalitní lékařskou péčí, tedy život Čechů ovlivňuje znatelně – z hlediska prodlužování lidského života tedy hned dvojnásobně – příznivěji než předchozí desetiletí centrálně řízeného hospodářství s omezeným přístupem na světové trhy.
A to přesto, že za socialismu se podařilo v tehdejším Československu zásadně redukovat kojeneckou úmrtnost. Podíl zemřelých dětí do jednoho roku věku se mezi lety 1950 až 1970 snížil z necelých šesti na zhruba dvě procenta, tedy na celoevropsky podprůměrnou úroveň (viz graf níže). Na celoevropsky podprůměrné úrovni zůstává ukazatel setrvale dodnes, kdy v ČR činí zhruba 0,2 procenta.
Snižování kojenecké úmrtnosti má vliv na prodloužení průměrného lidského života, neboť ubývá těch, kteří zemřou ve velmi raném věku, a průměr tudíž stahují dolů. Přes markantní pokles kojenecké úmrtnosti mezi lety 1950 a 1970 a další její redukci mezi lety 1970 a 1989, na zhruba jedno procento, tedy ovšem za socialismu výrazněji nenarostla délka života průměrného Čecha. V roce 1953, tedy 36 let před rokem 1989, činila necelých 68 let. V roce 1989 bezmála 72 let. Letos se pohybuje kolem 80 let.
Dvojnásobné tempo prodlužování lidského života po roce 1989 v porovnání se situaci před tímto zlomovým rokem českých dějin je tedy o to výraznějším úspěchem, že po roce 1989 existuje mnohem omezenější prostor zlepšovat naději dožití při narození dalším výraznějším omezováním kojenecké úmrtnosti, jež je dnes už v podstatě nulová a klesající pochopitelně již jen velmi pozvolna (z 0,4 procenta roku 2000 na nynější zmíněnou 0,2 procenta).
Otevření se světovému trhu po roce 1989 umožnilo Čechům těžit z pokročilejších západních technologií v nejširším smyslu slova, zejména pak v oblastech, které mají přímý a zásadní vliv na zdraví, jako je lékařská péče nebo stravování. Přitom ovšem Česká republika dokázala navázat na nezpochybnitelné úspěchy socialistického zdravotnictví, tedy například dále redukovat kojeneckou úmrtnost a udržovat ji pod celoevropským průměrem.
Pokud by předseda hnutí ANO Andrej Babiš nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu, řekl dnes na Národní třídě Radiožurnálu prezident Petr Pavel. V takovém případě by podle něj bylo dobré, aby hnutí jako vítěz voleb nabídlo na post předsedy vlády jiného kandidáta. Pokud by šéf ANO v okamžiku jmenování premiérem vlastnil holding Agrofert, ocitl by se ve střetu zájmů. Na vyřešení by měl 30 dní.
Ultimátum pro Babiše. Pokud nevyjasní střet zájmů, mělo by ANO nabídnout jiného kandidáta, uvedl Pavel
Politika
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
