Evropská centrální banka bije na poplach kvůli rostoucímu využívání syntetických sekuritizací. Ty umožňují bankám přesouvat úvěrové riziko mimo své účetnictví – podobně jako před hypoteční krizí ve Spojených státech.

Evropská centrální banka varuje banky před přílišným spoléháním se na komplexní finanční deriváty pro tzv. syntetické převody rizik (SRT), uvedla agentura Bloomberg. Tyto transakce bankám umožňují půjčovat víc peněz, aniž by musely navyšovat kapitál. Na první pohled to zvyšuje efektivitu, ve skutečnosti ale může vytvářet zranitelná místa v celém finančním systému.

Podle ECB by se banky měly více zaměřit na jiné, tradičnější způsoby sekuritizace. Centrální banka upozorňuje, že plán Evropské unie na oživení tohoto trhu by měl brát v úvahu možné dopady na stabilitu eurozóny.

Nebezpečné deja vu

Objem syntetických sekuritizací vydaných velkými evropskými bankami v první polovině letošního roku vzrostl meziročně o více než 85 procent. Tento prudký růst vyvolává u regulátorů obavy – mechanismus totiž nápadně připomíná praxi amerických bank před rokem 2008, kdy finanční instituce „balily“ rizikové hypotéky do složitých derivátových produktů, aby se jich zbavily z bilance. Výsledek je znám – následoval kolaps trhu s nemovitostmi a globální finanční krize.

Aktualizováno

Křetínský posiluje v energetice. EPH získá podíl v TotalEnergies a zakládá nový evropský projekt

Zprávy z firem

Energetický a průmyslový holding miliardáře Daniela Křetínského a společnost TotalEnergies založí společný podnik, který se zaměří na flexibilní výrobu elektřiny v Itálii, Nizozemsku, Spojeném království, Irsku a případně i Francii. Jeho hodnota bude 10,6 miliardy eur, tedy zhruba 256 miliard korun, informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

ČTK

Přečíst článek

ECB: Nespoléhejte na syntetické produkty

Pedro Machado z dozorčího orgánu ECB varoval, že by se banky při kapitálovém plánování neměly na syntetické sekuritizace spoléhat. Centrální banka dokonce doporučila, aby se z těchto produktů vyloučilo úvěrové riziko protistrany u derivátových expozic.

Pokud by trh se syntetickými sekuritizacemi zmrzl, banky by podle ECB musely držet výrazně více kapitálu, než s čím počítaly při poskytování úvěrů. Ačkoliv evropský trh není zdaleka tak rozsáhlý jako americký, jeho rychlý růst v posledních měsících znepokojuje regulátory.

Pokud by předseda hnutí ANO Andrej Babiš nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu, řekl dnes na Národní třídě Radiožurnálu prezident Petr Pavel. V takovém případě by podle něj bylo dobré, aby hnutí jako vítěz voleb nabídlo na post předsedy vlády jiného kandidáta. Pokud by šéf ANO v okamžiku jmenování premiérem vlastnil holding Agrofert, ocitl by se ve střetu zájmů. Na vyřešení by měl 30 dní.

Babiš ve čtvrtek uvedl, že způsob, jakým vyřeší střet zájmů, oznámí těsně předtím, než ho prezident jmenuje premiérem. Pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová pak v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi řekla, že Babiš při řešení udělá nevratné kroky, Agrofert ale neprodá.

„Nekupovat zajíce v pytli“

„Já bych rád věřil tomu, co říká Alena Schillerová a Andrej Babiš, ale také si myslím, že už bychom měli být poučení a nekupovat zajíce v pytli,“ podotkl prezident v rozhlase. Ke jmenování premiéra je podle něj zapotřebí transparentnost. Upozornil, že Babiše problémy se střetem zájmů provázely už v předchozím premiérském období mezi roky 2017 až 2021. „Já jsem i na základě nálezu Ústavního soudu povinen se Andreje Babiše zeptat, jak tento střet zájmů vyřeší, abychom další čtyři roky neřešili soudní spory,“ řekl.

Na jednání 5. října mu Babiš představil některé varianty řešení. Byl mezi nimi třeba prodej Agrofertu, převod na někoho z rodiny nebo převod do fondu. „Já jsem mu tehdy řekl, ano, toto jsou varianty, které by vedly k odstranění střetu zájmů. Andrej Babiš to dnes vykládá jako souhlas s řešením, ale on mi pouze řekl varianty, neřekl mi, kterou z nich se vydá. Já tím pádem nemohu říct, jestli jsem s tím spokojen, nebo ne,“ sdělil Pavel.

Dalibor Martínek: Upálili Palackého? K čemu jsou vlastně státní svátky

Názory

Státní svátky mají Češi spojeny především s otázkou, jestli budou otevřené velké obchody. Je v tom totiž zmatek. Každý si před přicházejícím svátkem hledá na internetu, zda bude otevřeno nebo zavřeno.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Babiš by podle něj měl řešení říct veřejně, protože není důvod se schovávat. Zdůraznil, že po Babišovi nechce vyřešení střetu zájmů do jmenování, ale aby pouze transparentně řekl způsob, aby ho mohla posoudit i veřejnost. „Pokud by Andrej Babiš nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu. Myslím, že to ode mě veřejnost neočekává, rozhodně to neočekává ústava. V takovém případě by asi bylo dobré, aby vítěz voleb nabídl jiného kandidáta, který není ve střetu zájmů,“ dodal Pavel.

„Andrej Babiš má povinnost vysvětlit, jakým způsobem bude řešit střet zájmů a tento střet zájmů odstranit,“ reagoval na prezidentovo vyjádření končící premiér a předseda ODS Petr Fiala. Střet zájmů podle něho není jen morální, ale také praktická záležitost. „Už teď firmy Andreje Babiše získaly za minulé období, kdy byl premiérem, asi sedm miliard na dotacích, které musí vrátit. To jsou peníze, které měly přijít občanům nebo jiným firmám, které na to měly nárok. To je vážná věc. Není možné, abychom se znovu dostali do podobné situace,“ uvedl Fiala.

Babiš sestavuje kabinet ANO, SPD a Motoristů. Předseda Motoristů Petr Macinka dnes řekl, že „těmto hrám“ příliš nerozumí. „Andrej Babiš už před několika dny sdělil, že veřejně těsně před jmenováním oznámí, jak to (střet zájmu) vyřeší. Předpokládám, že to bude v souladu,“ uvedl. O detailech Macinka nechtěl mluvit. „Rozehrávání hry na to, že má být nějaká veřejná debata nad střetem zájmu Andreje Babiše, je zbytečné,“ soudí. Macinka připomenul, že Babiš vyhrál volby, byť lidé měli informace i o jeho majetkových poměrech.

Kdyby Babiš konflikt se zákonem neodstranil, mohlo by podle některých ekonomů, expertů i opozičních politiků hrozit Česku kvůli protiprávní situaci třeba omezení či zastavení dotací z EU. Babišovy podniky by také neměly mít dotační podporu a zakázky od státu.

Babiš v únoru 2017 vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů kvůli novele zákona o střetu zájmů. V obou fondech si ale udržel vliv. Letos v říjnu pak potvrdil, že se opět stal jediným majitelem Agrofertu a že dělá kroky, aby se střetu zájmů vyhnul.