Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Odborníky znepokojují dojezdy pandemie covidu

Pandemie koronaviru
ČTK
Lukáš Kovanda

Po pandemii covidu lidé více umírají, hlavně ve vyspělých zemích typu Německa či Kanady. Špatně je na tom ale i Česko. Naproti tomu v zemích typu Ruska či Bulharska úmrtnost naopak nadměrná není.

Reklama

Mezinárodní odborná obec řeší znepokojivý rébus. V celé řadě zemí jsou lidé od pandemie covidu nemocnější a mnohde také registrují trvaleji zvýšenou úmrtnost. Neobvykle vysokou úroveň nadměrné úmrtnosti přitom vykazují země, které jsou jinak vyzdvihovány pro své úspěšné zvládnutí covidové pandemie, jako je Německo, Kanada, Japonsko či Singapur, uvádí Institute for Health Metrics and Evaluation, jenž sídlí v americkém Seattlu. Z jeho dat cituje agentura Bloomberg.

Naopak podle téhož institutu je nyní úmrtnost normální, tedy na předpandemické úrovni v těch zemích, jako je Rusko, Bulharsko či Rumunsko, které pandemii příliš nezvládaly.

Jedním z vysvětlení je to, že tuhé protipandemické restrikce sice pomáhaly potlačovat šíření covidové nákazy, ale také tím pádem omezily kontakt imunitního systému lidí rovněž s jinými viry a bakteriemi. Nemocní a zranitelní lidé, kteří by nebýt covidu zemřeli, tudíž vydrželi při životě déle, právě kvůli administrativně navozené izolaci vlastního imunitního systému od ohrožujících organismů. Poté, co se skončením pandemie došlo také k ukončení této administrativní izolace a k návratu k normálním podmínkám, umírají i ti lidé, jejichž skon covidové restrikce pouze oddálily.  

Tabák, alkohol a fosilní paliva ročně v Evropě zabijí 2,7 milionu lidí

Nejen alkohol a tabák. Světová zdravotnická organizace ukázala, na co umírají Evropané

V důsledku konzumace tabáku, alkoholu a průmyslově zpracovaných potravin a na následky používání fosilních paliv ročně umírá 2,7 milionu Evropanů, uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO). Vyzvala zároveň vlády jednotlivých států, aby zavedly přísnější regulaci výrobků ohrožujících lidské zdraví, napsal britský The Guardian.

Přečíst článek

Reklama

V zemích typu Ruska nebo Bulharska, kde byl boj s pandemií laxnější, pochopitelně tudíž nemohl nastat ani efekt oddálení úmrtí zranitelných a nemocných, takže nyní ani nedochází ke kompenzaci této změny v časování úmrtí.   

Lockdown zhoršil lidem imunitu 

Obecně jsou lidé od covidu také nemocnější, a to celosvětově. „Všichni a všude jsou po covidu vskutku nemocní mnohem častěji,“ shrnuje agentura Bloomberg data z celého světa. Českou republiku přitom nelichotivě dává za příklad země, jež patří mezi ty, co se potýkají s neblahým „comebackem“ černého kašle. Globálně a mnohdy mohutně narůstá – v porovnání se situací před pandemií covidu – počet onemocnění typu tuberkulózy, cholery (v jejím případe za nárůst zřejmě mohou i klimatické změny), spalniček nebo chřipky, cituje Bloomberg z datové analýzy londýnské společnosti Airfinity, jež se zaměřuje na prognostiku v oblastí nákaz a nemocí.

Bloomberg

Další vysvětlení ponurého trendu nárůstu nemocnosti a mnohde i úmrtnosti představuje kontroverzní teorie imunitního dluhu. Covidové restrikce a jejich důsledky – zavřené školy a pracoviště, vynucovaný sociální odstup, roušky, práce z domova, online jednání – podle této teorie poskytly imunitnímu systému lidí umělou ochrannou vrstvu navíc, což ale zároveň způsobilo, že zejména u malých dětí se pod touto ochrannou vrstvou přirozený imunitní systém rozvíjel méně, protože zkrátka nemusel. Když se skončením pandemie došlo k odstranění ochranné vrstvy, zvláště právě malé děti byly náhle mnohem zranitelnější než jejich vrstevníci z doby před covidem.

Míra proočkovanosti během covidu rovněž citelně poklesla. Což by mohlo vysvětlovat zmíněný návrat černého kašle nebo nárůst počtu onemocnění spalničkami. Pandemie covidu narušila mezinárodní logistické řetězce, což zhoršilo i dostupnost jinak běžných vakcín. Navíc, svět se soustředil na boj s covidem a na vývoj vakcíny proti němu a tak trochu zapomněl, že existují také jiné nákazy a onemocnění. Navíc lockdowny obecně zhoršily přístup k lékařské péči. Desítky milionů dětí po celém světě tak například během roku 2021 promeškaly očkování proti tetanu či právě černému kašli.

Odborná obec je celosvětově nepříjemně zaskočena tímto „dlouhým stínem“ neblahých dopadů covidu, přetrvávajících i více než čtyři roky po propuknutí vlastní pandemie. A dost možná nejde o poslední nepříjemné překvapení.

Další příspěvky ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde

Reklama

Související

Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí

Lukáš Kovanda: Česko se stále více zadlužuje. Loni dopadlo nejhůře od krizového roku 2013

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme