Energetický a průmyslový holding miliardáře Daniela Křetínského a společnost TotalEnergies založí společný podnik, který se zaměří na flexibilní výrobu elektřiny v Itálii, Nizozemsku, Spojeném království, Irsku a případně i Francii. Jeho hodnota bude 10,6 miliardy eur, tedy zhruba 256 miliard korun, informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

V nově vytvořeném podniku poskytne EPH společnosti TotalEnergies poloviční podíl. „Na oplátku získá EPH 4,1procentní podíl ve společnosti TotalEnergies SE,“ podotkl Častvaj. EPH zůstane dlouhodobým strategickým akcionářem TotalEnergies. Do společného podniku vloží EPH své stávající flexibilní výrobní zdroje a rozvojové projekty na cílových trzích, s výjimkou uhelných elektráren.

Mezi hlavní obchodní činnosti nového podniku budou patřit výroba energie z plynu a systémy pro skladování energie v bateriích. Celkový instalovaný výkon dosáhne 11 gigawatt, což je kombinace flexibilních plynových a biomasových zdrojů a bateriových úložišť.

Ve Francii je ještě potřeba projednat záměr se zástupci zaměstnanců. EPH tam případně může do společného podniku vložit pouze firmu C.S.E. Coulomb, což je francouzská společnost zabývající se akumulací energie pomocí baterií.

EPH měla podle Křetínského velký zájem stát se dlouhodobým akcionářem TotalEnergies a založit společný podnik. „TotalEnergies je jednou z největších evropských společností napříč všemi odvětvími a zároveň má silnou globální přítomnost. Díky našemu akcionářskému podílu v TotalEnergies naplňujeme naši strategickou ambici diverzifikovat a snížit geografickou expozici, která je dosud koncentrována v EU a UK,“ sdělil.

Müller z TTC: České firmy spolu soupeří. Pokud chtějí uspět v zahraničí, musejí začít spolupracovat

Zprávy z firem

Začínala v devadesátkách, kdy svůj boom zažívaly telekomunikace, dnes je u toho, když podobný rozvoj přichází v energetice. Skupina TTC má velké cíle v Česku i zahraničí a chce přispět ke spolupráci tuzemských firem nebo rychlejšímu inovačnímu rozvoji. Pomůže jí s tím ekosystém BRAIN CONNECT Prague, který funguje od letošního května. Jak ostatně říká člen představenstva Luboš Müller, inovace má celá skupina v Dna. Před více než třiceti lety totiž vznikala na základech Výzkumného ústavu telekomunikací.

Newstream & Partner, Klára Sýkora (Sudová)

Přečíst článek

EPH a TotalEnergies již spolupracují. Od loňského prosince společně vedou britskou energetickou firmu West Burton Energy, která vlastní plynovou elektrárnu a bateriová úložiště. EPH v ní od TotalEnergies odkoupila poloviční podíl.

TotalEnergies se zaměřuje především na zpracování ropy a prodej pohonných hmot, kromě toho podniká i v plynárenství a s dalšími energetickými komoditami. V posledních letech je aktivní také v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Působí přibližně ve 120 zemích a po celém světě zaměstnává více než 100 tisíc lidí.

Významný milník

„Tato akvizice představuje další významný milník ve strategii TotalEnergies vybudovat v Evropě integrovaného hráče v oblasti elektroenergetiky,“ uvedl k nové spolupráci generální ředitel TotalEnergies Patrick Pouyanné. „Jakožto největší dodavatel plynu v Evropě nám tato transakce umožňuje naplno využít integraci gas-to-power a vytvářet přidanou hodnotu pro náš LNG řetězec nezávisle na ropných cyklech,“ dodal.

Skupina EPH zahrnuje přes 70 společností v celé Evropě. Součástí holdingu jsou například energetické společnosti EP Infrastructure a EP Power Europe. Majoritním vlastníkem skupiny je jeden z nejbohatších Čechů Daniel Křetínský. Mateřskou skupinou je EPCG, do ní kromě energetické sekce patří také například mediální skupina Czech Media Invest (CMI) nebo EC Investments. V EPCG má Křetínský 89,3 procenta akcií a zbylých 10,7 procenta vlastní skupina manažerů EPH.

Češi si nyní za průměrnou mzdu koupí víc potravin i spotřebního zboží než před sametovou revolucí. Prodloužila se také průměrná délka života i doba strávená v penzi. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, která porovnává životní úroveň v roce 1989 a nyní.

Podle analýzy je jedinou ze základních potravin, na kterou nyní lidé vydělávají déle, chléb. Zatímco před rokem 1989 na něj člověk s průměrnou mzdou vydělával 11 minut, nyní je to 12 minut. U ostatních potravin se jejich reálná cena snížila. Například na litr mléka nyní člověk s průměrnou mzdou vydělává šest minut, zatímco před rokem 1989 to bylo osm minut. Doba na vydělání na čtvrt kilogramu másla se snížila ze 40 na 14 minut, u kilogramu mouky z 15 na čtyři minuty či u kilogramu vepřové kýty z tří hodin a pěti minut na 32 minut.

Levnější je podle analýzy také spotřební zboží. Doba potřebná na vydělání na dámské punčocháče se snížila z 57 minut na 21 minut, pro pánskou košili klesla z osmi a čtvrt hodiny na tři hodiny a tři čtvrtě. Levnější je také benzin, když na jeho litr člověk s průměrnou mzdou před rokem 1989 vydělával 32 minut, zatímco nyní devět minut. Ještě větší rozdíl je podle analýzy v cenách elektroniky.

Dalibor Martínek: Upálili Palackého? K čemu jsou vlastně státní svátky

Názory

Státní svátky mají Češi spojeny především s otázkou, jestli budou otevřené velké obchody. Je v tom totiž zmatek. Každý si před přicházejícím svátkem hledá na internetu, zda bude otevřeno nebo zavřeno.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

„Existuje mnoho příkladů, které svědčí o zvýšení životní úrovně. Přesvědčení, že život byl za socialismu lepší, lze připsat hlavně emocím. V poslední době společnost prošla několika krizemi. Zvýšily se také rozdíly v příjmech. Zatímco v ekonomice nedostatku si lidé z různých sociálních vrstev mohli dovolit kupovat víceméně stejné věci, dnes jsou rozdíly viditelné na první pohled. To je jeden z důvodů, proč v průzkumech socialismus oplakávají hlavně lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy,“ uvedl analytik Portu Lukáš Raška.

Žijeme déle

Analýza upozornila i na prodloužení průměrné délky života. Zatímco v roce 1989 byla očekávaná doba dožití u mužů 68,1 roku a u žen 75,5 roku, v současnosti to je 77,2 roku u mužů a 83,1 roku u žen. Podle materiálu prodloužení doby života souvisí se snížením kojenecké úmrtnosti a se zlepšením kvality ovzduší.

„S rostoucí délkou života se prodloužila i doba, jakou tráví lidé ve starobním důchodu. Loni v průměru trvala 24,62 roku. Od sametové revoluce v roce 1989 se čas strávený v penzi protáhl skoro o deset let,“ uzavírá analýza.